Okresní soud v Chomutově · Rozsudek

1 C 171/2023

č. j. 1 C 171/2023-64

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-10-03 · ECLI:CZ:OSCV:2024:1.C.171.2023.64

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 posledně fakticky Adresa zainteresované osoby 1/1 , t.č. neznámého pobytu v řízení zastoupeném Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 advokátkou se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 jako opatrovníkem o zvýšení výživného pro zletilé dítě,

I. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni se počínaje 12. 9. 2023 zvyšuje na částku 6 000 Kč měsíčně splatnou k rukám žalobkyně vždy do každého 15. dne v měsíci předem.

II. Nedoplatek na výživném za dobu od 12. 9. 2023 do vyhlášení tohoto rozsudku v celkové částce 75 600 Kč je žalovaný povinen zaplatit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 6 300 Kč splatných k rukám žalobkyně spolu s běžným výživným, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 20. 4. 2016 č.j. , spisová značka, ve výroku o výživném.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Opatrovnici žalovaného se přiznává náhrada nákladů řízení za výkon funkce opatrovnice žalovaného ve výši 36 445 Kč.

1. Žalobkyně jako zletilá dcera žalovaného se žalobou došlou soudu 12. 9. 2023 domáhala zvýšení výživného po svém otci ve výši 6 000 Kč ode dne podání žaloby s odůvodněním, že naposledy bylo výživné určeno v roce 2016 na částku 900 Kč, avšak žalobkyně studuje obor právní specializace na Západočeské univerzitě v Plzni a její náklady výrazně vzrostly.

2. Podle žaloby bylo rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. března 2006 čj. , spisová značka, byla tehdy nezletilá žalobkyně svěřena do výchovy matky a otci(žalovanému) bylo určeno přispívat na její výživu 900 Kč měsíčně. Tento rozsudek nabyl právní moci 30. 3. 2006. Následně došlo ke zvýšení výživného z 900 Kč na 2 000 Kč rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20. dubna 2016 č.j. , spisová značka, , kdy rozsudek nabyl právní moci dne 19. 5. 2017. Žalobkyně v době podání žaloby studuje 1. ročník Západočeské univerzity v Plzni, obor právní specializace a s ohledem na to, že od poslední úpravy výživného uplynulo šest let, má žalobkyně za to, že se změnily její odůvodněné potřeby. Výdaje žalobkyně spočívají především v nákladech na bydlení, na jídlo, cestovné a běžné potřeby např. hygiena, oblečení, mobilní tarif, přiměřené náklady na kulturu a zábavu. V každém semestru je pak třeba nakoupit učebnice a skripta a další pomůcky, což představuje částku okolo 3 000 Kč za semestr. Žalobkyně vzhledem k náročnosti studia nemá možnost si pravidelně přivydělávat v průběhu školního roku, část finančních prostředků si opatřuje prázdninovými brigádami nebo prací o víkendu. Finanční prostředky z těchto aktivit nepokryjí ani s výživným od matky výdaje spojené se školou a péčí o žalobkyni. Žalovaný se s žalobkyní nestýká, protože se nachází mimo území České republiky, avšak je to jeho jediná dcera a má pouze k ní vyživovací povinnost a ani nad rámec výživného žalobkyni neposkytuje nic. Současně má žalovaný u žalobkyně dluh ve výši 18 000 Kč. Žalovaný platí nepravidelně, i po domluvě s matkou tak se žalobkyní není schopen řádně a zavčas zaplatit. Žalovaný je zaměstnán v oboru řidič kamiónu, avšak žalobkyni není známo kde. Jeho příjmy žalobkyně přesně nezná, ale je si vědoma průměrného výdělků, který činí okolo 2 000 Euro, což je minimálně 45 000 Kč měsíčně. Matka žalobkyně pobírá invalidní důchod třetího stupně, který činí okolo 20 000 Kč i přesto, že není schopna pracovat, podporuje žalobkyni finančně. Poskytuje žalobkyni kapesné ve výši 2000 Kč, výdaje spojené s ubytováním, na které matka přispívá. Matka přispívá dle potřeby žalobkyně, pokud žalobkyně potřebuje učebnice nebo jiné pomůcky do školy, matka je zakoupí nebo přidá poměrnou částku.

3. Pobyt žalovaného se nepodařilo zjistit, žalovaný by měl pobývat a pracovat v SRN, na adrese od žalobkyně však písemnosti soudu nepřevzal-vrátila se jako nedoručitelná. Byla mu proto ustanovena opatrovnice v osobě advokátky z Chomutova , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, . Opatrovnice žalovaného se k žalobě vyjádřila na čl. 36-37 tak, že je nesporné, že žalovaný je otcem žalobkyně, která v současné době studuje vysokou školu. O výživném bylo naposledy rozhodováno v roce 2016, kdy bylo vyměřeno 2 000 Kč měsíčně, matka žalobkyně je invalidní důchodkyní. Protože se pobyt žalovaného nepodařilo zjistit, řádně jej obeslat a zjistit tak bližší informace o jeho osobních, rodinných a majetkových poměrech, je třeba vycházet z informací, které jsou ke dnešnímu dni k dispozici. Žalovaný je ženatý, má pouze vyživovací povinnost k žalobkyni. Zřejmě pracuje jako řidič kamionové dopravy. Již v roce 2016, kdy bylo naposledy rozhodováno o výživném pro žalobkyni, byl soud nucen vycházet z pravděpodobných příjmů, za které považoval částku 32 642 Kč měsíčně včetně stravného. Dle údajů zveřejněných Úřadem práce ČR, je v Chomutově po řidičích poptávka, a to jak pro mezinárodní kamionovou dopravu, tak v místě. Jedná se např. o společnosti , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, a , právnická osoba, . Mzda se pohybuje v rozsahu 19 500 Kč měsíčně hrubých až 68 000 Kč měsíčně hrubých. Průměrná mzda tedy činí 43 750 kč měsíčně hrubých včetně cestovních náhrad. Čistá mzda by tak činila přibližně 37 000 Kč. Z této částky je třeba vyjít při vyměření výživného.

4. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že studuje 2. ročník Právnické fakulty v Plzni, výživné jí otec již delší dobu neplatí, vlastně od února 23 a i předtím platil nepravidelně a celkově v tom dělal takové zmatky, že posílal různé částky její matce, aniž by bylo jasno, na co jsou určeny. Nad rámec výživného nepřispívá, nestýkají se spolu, ale v srpnu 2023 se sešli k takovému rodinnému setkání, kde byla i ona, žalovaný, přítel žalobkyně i matka. Několikrát si s žalovaným psala, ale nakonec to nevedlo k ničemu, on se z toho vykroutil a vlastně jí říkal, že nemá peníze apod. Své náklady částečně popsala v žalobě a ve své výpovědi, celkově tímto na žalobu odkazuje. V Plzni bydlí a platí zde 14 000 Kč nájemné, domů jezdí vlakem nebo autem a celkově doprava vyjde na 1 000 Kč měsíčně. Od 2/24 má brigádu, kde má 150 Kč za hodinu. Od své matky dostává 2 000 Kč na měsíc a občas jí přispěje i na nákup učebnic a skript, většinou 1 000 – 1 500 Kč. Nemá nějaké jiné zvláštní výdaje, např. se sportovní činností nebo v souvislosti s nějakým zdravotním omezením nebo zdravotním stavem. Nájemné 14 000 Kč platí napůl se svým přítelem, někdy přispěje více i její přítel.

5. Z dohody o provedení práce z 1. 2. 2024 na čl. 45-46 soud zjistil, že jí uzavřela žalobkyně s , právnická osoba, v Plzni v době od 1. 2. 2024 do 31. 12. 2024 bude vykonávat sjednaný pracovní úkol: administrativa e-shopu s místem výkonu práce Plzeň. Rozsah práce cca 25 hodin za měsíc nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Odměna sjednána na 10 000 Kč hrubého.

6. Z potvrzení o výkonu činnosti z 1. 10. 2024 z čl. 47 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela na období od 1. 2. 2024 do 31. 12. 2024 dohodu o provedení práce s , právnická osoba, v Plzni a její hrubý měsíční výdělek (odměna) za dané období činil 10 000 Kč.

7. Ze smlouvy o nájmu bytu z 27. 2. 2024 z čl. 48-57 soud zjistil, že žalobkyně s , jméno FO, jako společní nájemci uzavřeli s majitelem bytu , jméno FO, nájemní smlouvu v domě v Plzni specifikovaném ve smlouvě ohledně bytu o výměře 36 m2 skládající se z jedné obytné místností s kuchyňským koutem, předsíně a koupelny spolu s WC. Smlouva uzavřena na jeden rok od 1. 3. 2024. Nájemné sjednáno na 7 900 Kč měsíčně. Paušál za služby 4 100 Kč měsíčně. Byla složena jistota 15 800 Kč.

8. Z rozsudku OS v Chomutově č.j. , spisová značka, ze dne 30. 3. 2006, který nabyl právní moci dne 30. 3. 2006 z čl. 4-5 spisu, soud zjistil, že soud schválil v řízení o úpravu výchovy a výživy pro dobu před rozvodem i po rozvodu dohodu rodičů (matka žalobkyně a žalovaný), dle níž byla tehdy nezletilá žalobkyně svěřena do výchovy matky a otec se zavázal platit od 1. 4. 2006 výživné ve výši 900 Kč měsíčně jak za dobu před rozvodem, tak i po právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů žalobkyně. Matka žalobkyně dle odůvodnění byla na mateřské dovolené s přídavky na děti a mateřskými dávkami 4 996 Kč měsíčně a měla dvě vyživovací povinnosti ke dvěma nezl. dětem a žalovaný měl pouze vyživovací povinnost k žalobkyni a měl výdělek 8 000 Kč měsíčně.

9. Z rozsudku OS v Chomutově č.j. , spisová značka, ze dne 20. 4. 2016, který nabyl právní moci dne 19. 5. 2017, na čl. 6-7, soud zjistil, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni byla zvýšena od 1. 9. 2014 z 900 Kč na 2 000 Kč měsíčně a nedoplatek v částce 20 800 Kč byl uložen žalovanému zaplatit ve splátkách po 1 000 Kč s běžným výživným počínaje 1. 5. 2016. Tím byl změněn rozsudek zdejšího soudu z 30. 3. 2006 čj. , spisová značka, . Podle rozsudku, pokud jde o žalovaného, v období od 1. 9. 2014 do 31. 10. 2014 byl zaměstnán u firmy provozující autodopravu v , adresa, a průměrný čistý výdělek činil 7 308 Kč a k tomu byly vyplaceny cestovní náhrady v září 16 898 Kč, v říjnu 20 992 Kč. Tento pracovní poměr skončil ve zkušební době. V době od 11/2014 do 2/2015 byl evidovaný na úřadu práce bez podpory v nezaměstnanosti. Od 26. 6. 2015 do 17. 8. 2015 byl zaměstnán ve firmě , právnická osoba, v Praze, v červnu měl 1 042 Kč čistých, cestovní náhrady 837 Kč, v červenci měl mzdu 9 987 Kč a cestovní náhrady 12 861 Kč, v srpnu měl čistou mzdu 5 248 Kč a cestovní náhradu 1 200 Kč, v období od 2. 9. 2015 do 27. 10. 2015 byl zaměstnán ve firmě , právnická osoba, , mezinárodní autodoprava, , adresa, , s čistým měsíčním výdělkem 32 642 Kč včetně stravného. Tento pracovní poměr skončil dohodou ve zkušební době. Zda je žalovaný v současné době zaměstnán, se nepodařilo soudu zjistit. Při jednání soudu dne 6. 1. 2016 sdělil soudu, že je od listopadu nezaměstnaný a není ani evidovaný na úřadu práce. K jednání 11. 4. 2016, kdy soud skončil dokazování, se žalovaný bez omluvy nedostavil. Pokud se jedná o jeho situaci, v době posledního soudního rozhodnutí si otec v zaměstnání vydělával cca 8 700 Kč čistých měsíčně a vyživovací povinnost měl pouze k nezletilé žalobkyni. V průběhu období, ve kterém matka požadovala zvýšit výživné, tedy od září 2014, otec vystřídal celkem tři zaměstnavatele, přičemž ani u jednoho nepracoval déle než dva měsíce. , právnická osoba, případech došlo ke skončení pracovního poměrů ve zkušební době, u jednoho pak skončil dohodou zaměstnavatele s ním. Dle tvrzení zaměstnavatele otec při ukončení tohoto pracovního poměru uvedl, že dostal lepší pracovní nabídku v Německu. Za období od září 2014, tedy během uplynulých devatenácti měsíců, byl otec zaměstnán pouze 6 měsíců. Otec neprokázal, že by ve zbývajících měsících byl někde zaměstnán ani to, že by se zajímal o nové zaměstnání nějaké konkrétní firmy. Z přehledu nabídek volných pracovních míst ÚP Chomutov, v období od září 2014 do února 2016 existovala velká nabídka, v řádu několika desítek volných pracovních míst v oboru zedník, ve kterém je otec vyučen i v oboru řidič osobních nebo nákladních automobilů, tedy práce, kterou otec fakticky vykonává. Z tohoto přehledu vyplývá, že platné nabídky se v průměru pohybovaly u profese zedník kolem 15 000 Kč a u profese řidič 15 000 Kč až 20 000 Kč měsíčně. Zde tedy rozhoduje příjem, kterého by mohl rodič reálně dosáhnout, kdyby svých schopností řádně využíval. Rozhoduje tedy zásada potencionality příjmů, nikoliv zásada fakticity výdělků. Otec se tím, že skončil pracovní poměr dohodou, kde měl příjem 32 642 Kč měsíčně včetně stravného, zbavil dobrovolně tohoto příjmu.

10. Z opravného usnesení č.j. , spisová značka, ze dne 23. 8. 2016, které nabylo právní moci dne 7. 10. 2016 na čl. 8 soud zjistil, že soud opravil u rozsudku uvedeného v bodě 9 datum narození žalobkyně.

11. Z oznámení z OSSZ ze dne 16. 5. 2023 na čl. 9 soud zjistil, že dosavadní důchod invalidní třetího stupně byl zvýšen na částku 20 140 Kč měsíčně ( žalobkyně poznamenala, že neví, zda došlo k navýšení invalidního důchodu, ale pokud ano, tak to bylo maximálně o pár stokorun).

12. Z oznámení o projednání kontroly invalidního důchodu z 19. 12. 2019 na čl. 10 soud zjistil, že proběhlo jednání za účelem posouzení zdravotního stavu s tím, že nadále je invalidní a jde o invaliditu třetího stupně a z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 70 %.

13. Z oznámení z OSSZ z 17.8.2022 na čl. 11 soud zjistil, že od září 2022 náleží matce žalobkyně 18 502 Kč měsíčně jako invalidní důchod třetího stupně.

14. Z potvrzení o studiu z 28,8.2023 na čl. 12 soud zjistil, že v akademickém roce 2023/24 v době od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024 vystudovala 1. ročník Západočeské univerzity v Plzni, fakulty právnické, bakalářský studijní program, studium prezenční.

15. Ze seznamu z ÚP ČR - volné pracovní pozice na čl. 38-41(datum posledních změn k 6. 12. 2023 a u některých od 15. 7. 2024) soud zjistil, že bylo nalezeno 12 nabídek zaměstnavatelů a 37 volných míst s místem výkonu práce v Chomutově. Řidič mezinárodní dopravy skupin Ca C+E u , právnická osoba, ., minimálně vzdělání nižší střední odborné, mzda od 57 000 Kč do 68 000 Kč za měsíc; dále řidič sklápěcího vozu u , právnická osoba, , právnická osoba, . s datem poslední změny od 15. 7. 2024, minimálně střední odborné vzdělání, mzda od 51 500 Kč do 51 500 Kč za měsíc; dále řidič C+E u , právnická osoba, ., minimální vzdělání základní+praktická škola, mzda od 38 000 Kč do 42 000 Kč za měsíc; dále řidič v mezinárodní dopravě skupiny B u , právnická osoba, , minimálně střední odborné vzdělání, mzda od 44 000 Kč do 52 000 Kč měsíčně; dále řidič u , právnická osoba, . minimálně základní+praktická škola, mzda od 19 500 Kč za měsíc,; řidič nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel u , právnická osoba, ., minimálně základní+praktická škola, mzda od 35 000 Kč do 40 000 Kč za měsíc; dále řidič osobních a malých dodávkových automobilů u , právnická osoba, , minimálně základní+praktická škola, mzda od 19 600 Kč za měsíc; dále řidič tahačů u , právnická osoba, ., minimálně základní+praktická škola, mzda od 22 000 Kč měsíčně; dále řidič osobních a malých dodávkových automobilů u , právnická osoba, ., mzda od 19 500 Kč měsíčně; dále řidič tahače u , právnická osoba, . , minimálně základní+praktická škola mzda od 22 000 Kč měsíčně; dále řidič tahače u , právnická osoba, , mzda od 22 000 Kč měsíčně; dále řidič tahače u , právnická osoba, ,mzda od 22 000 Kč měsíčně.

16. Z potvrzení Právnické fakulty v Plzni na čl. 44 z 26.9.2024 soud zjistil, že žalobkyně u Západočeské univerzity v Plzni, Fakulta právnická, studuje v akademickém roce 2024/25 (od 1. 9. 2024 do 31. 8. 2025), 2. ročník bakalářského programu prezenční studium.

17. Pokud žalobkyně navrhovala jako důkaz, že předloží listiny související s vyplácením tzv. , Anonymizováno, , kdy jde o listiny staré již 5 let, ale jsou tam obsaženy tehdejší výdělky žalovaného, když pracoval v , adresa, nebo , adresa, a je tam patrno, že dlouho nikde nevydržel a často střídal zaměstnání, opatrovnice žalovaného se vyjádřila tak, že tyto navržené důkazy s ohledem na jejich letitost nemohou mít aktuální význam pro rozhodnutí, takže by je soud neměl provést a navíc odkazuje na to, co předložila a dodává, že z opatrovnického spisu, který si pročetla, vyplývá, že žalovaný se obecně vyhýbá placení výživného a docházení k soudu, měnil i pobyty a vůbec ztěžoval možnost určení výživného. Soud proto tento důkazní návrh zamítl z důvodů uvedených opatrovnicí žalovaného, s nimiž souhlasí (neaktuálnost důkazů).

18. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, má soud za prokázaný tento skutkový stav:

19. Žaloba o zvýšení výživného byla u soudu podána dne 12. 9. 2023 v době, kdy žalobkyně začala studovat 1. ročník Západočeské univerzity v Plzni, obor právní specializace, kde doposud tento obor řádně studuje. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. března 2006 čj. , spisová značka, byla tehdy nezletilá žalobkyně svěřena do výchovy matky a otci(žalovanému) bylo určeno přispívat na její výživu 900 Kč měsíčně. Naposledy bylo výživné na žalobkyni zvýšeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20. dubna 2016 na 2 000 Kč pod č.j. , spisová značka, (rozsudek nabyl právní moci dne 19. 5. 2017). Žalobkyně, je studentkou vysoké školy v denním studiu. Výdaje žalobkyně spočívají především v nákladech na bydlení, na jídlo, cestovné a běžné potřeby např. hygiena, oblečení, mobilní tarif, přiměřené náklady na kulturu a zábavu. V každém semestru je pak třeba nakoupit učebnice a skripta a další pomůcky, což představuje částku okolo 3 000 Kč za semestr. Žalobkyně vzhledem k náročnosti studia nemá možnost si pravidelně přivydělávat v průběhu školního roku, část finančních prostředků si opatřuje prázdninovými brigádami nebo prací o víkendu. Finanční prostředky z těchto aktivit nepokryjí ani s výživným od matky výdaje spojené se školou a péčí o žalobkyni. Žalovaný se s žalobkyní nestýká, protože se nachází mimo území České republiky, avšak je to jeho jediná dcera a má pouze k ní vyživovací povinnost a ani nad rámec výživného žalobkyni neposkytuje nic. Pouze v srpnu 2023 se sešli k takovému rodinnému setkání, kde byla i ona, žalovaný, přítel žalobkyně i matka. Několikrát si s žalovaným psala, ale nakonec to nevedlo k ničemu, on se z toho vykroutil a vlastně jí říkal, že nemá peníze. Současně má žalovaný u žalobkyně dluh ve výši 18 000 Kč. Žalovaný platí nepravidelně, i po domluvě s matkou tak se žalobkyní není schopen řádně a zavčas zaplatit. Žalovaný je zaměstnán v oboru řidič kamiónu, avšak žalobkyni není známo kde. Jeho příjmy žalobkyně přesně nezná, ale je si vědoma průměrného výdělků, který činí okolo 2 000 Euro, což je minimálně 45 000 Kč měsíčně. Matka žalobkyně pobírá invalidní důchod třetího stupně, který činí okolo 20 000 Kč i přesto, že není schopna pracovat, podporuje žalobkyni finančně. Poskytuje žalobkyni kapesné ve výši 2000 Kč. Matka přispívá dle potřeby žalobkyně, pokud žalobkyně potřebuje učebnice nebo jiné pomůcky do školy, matka je zakoupí nebo přidá poměrnou částku. Již v roce 2016, kdy bylo naposledy rozhodováno o výživném pro žalobkyni, byl soud nucen vycházet z pravděpodobných příjmů, za které považoval částku 32 642 Kč měsíčně včetně stravného. Soud má za prokázáno, že žalovaný již musí mít praxi jako řidič kamiónu, v této profesi již v době posledního rozhodnutí soudu vystřídal několik zaměstnavatelů. Soud má proto i logický předpoklad, že žalovaný šel do SRN bydlet a pracovat zde kvůli lepšímu výdělku právě v oboru řidiče kamionové přepravy. Mzdy v takové profesi rozhodně není zanedbatelná, určitě je vyšší než v ČR. Dle údajů zveřejněných Úřadem práce ČR, je v Chomutově po řidičích poptávka, a to jak pro mezinárodní kamionovou dopravu, tak v místě. Jedná se např. o společnosti , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, a , právnická osoba, . Mzda se pohybuje v rozsahu 19 500 Kč měsíčně hrubých až 68 000 Kč měsíčně hrubých. Průměrná mzda tedy činí 43 750 Kč měsíčně hrubých včetně cestovních náhrad. Čistá mzda by tak činila přibližně 37 000 Kč. Pokud jde o žalobkyni, v Plzni bydlí a platí zde 14 000 Kč nájemné, domů jezdí vlakem nebo autem a celkově doprava vyjde na 1 000 Kč měsíčně. Od 2/24 má brigádu, kde má 150 Kč za hodinu, na základě dohody o provedení práce je limitována částkou 10 000 Kč. Od své matky dostává 2 000 Kč na měsíc a občas jí přispěje i na nákup učebnic a skript, většinou 1 000 – 1 500 Kč. Nemá nějaké jiné zvláštní výdaje, např. se sportovní činností nebo v souvislosti s nějakým zdravotním omezením nebo zdravotním stavem. Nájemné 14 000 Kč platí napůl se svým přítelem. Někdy přispěje více i její přítel. V rámci její dohody o provedení práce uzavřené s , právnická osoba, v Plzni v době od 1. 2. 2024 do 31. 12. 2024 měla vykonávat sjednaný pracovní úkol: administrativa e-shopu s místem výkonu práce , adresa, v rozsahu práce cca 25 hodin za měsíc a nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Odměna byla sjednána na 10 000 Kč hrubého. Nájemné v plzeňském bytě žalobkyně sjednala smluvně na 7 900 Kč měsíčně a paušál za služby 4 100 Kč měsíčně a musela být složena jistota 15 800 Kč. V době posledního rozhodování o výživném - rozsudku OS v Chomutově č.j. , spisová značka, ze dne 20. 4. 2016, který nabyl právní moci dne 19. 5. 2017, byl žalovaný v období od 1. 9. 2014 do 31. 10. 2014 byl zaměstnán u firmy provozující autodopravu v , adresa, a průměrný čistý výdělek činil 7 308 Kč a k tomu byly vyplaceny cestovní náhrady v září 16 898 Kč, v říjnu 20 992 Kč a tento pracovní poměr skončil ve zkušební době. V době od 11/2014 do 2/2015 byl evidovaný na úřadu práce bez podpory v nezaměstnanosti. Od 26. 6. 2015 do 17. 8. 2015 byl zaměstnán ve firmě , právnická osoba, v , adresa, , v červnu měl 1 042 Kč čistých, cestovní náhrady 837 Kč, v červenci měl mzdu 9 987 Kč a cestovní náhrady 12 861 Kč, v srpnu měl čistou mzdu 5 248 Kč a cestovní náhradu 1 200 Kč, v období od 2. 9. 2015 do 27. 10. 2015 byl zaměstnán ve firmě , jméno FO, -MŠ Trans, mezinárodní autodoprava, , adresa, s čistým měsíčním výdělkem 32 642 Kč včetně stravného. Tento pracovní poměr skončil dohodou ve zkušební době. Otec tak vystřídal celkem tři zaměstnavatele, přičemž ani u jednoho nepracoval déle než dva měsíce. , právnická osoba, případech došlo ke skončení pracovního poměrů ve zkušební době, u jednoho pak skončil dohodou zaměstnavatele s ním. Dle tvrzení zaměstnavatele otec při ukončení tohoto pracovního poměru uvedl, že dostal lepší pracovní nabídku v Německu. Za období od září 2014, tedy během uplynulých devatenácti měsíců, byl otec zaměstnán pouze 6 měsíců. Otec podle soudu neprokázal, že by ve zbývajících měsících byl někde zaměstnán ani to, že by se zajímal o nové zaměstnání nějaké konkrétní firmy. Již tehdy soud konstatoval, že z přehledu nabídek volných pracovních míst ÚP , adresa, , v období od září 2014 do února 2016 existovala velká nabídka, v řádu několika desítek volných pracovních míst v oboru zedník, ve kterém je otec vyučen i v oboru řidič osobních nebo nákladních automobilů, tedy práce, kterou otec fakticky vykonává. Pokud jde o matku žalobkyně, podle oznámení z OSSZ ze dne 16. 5. 2023 dosavadní invalidní důchod třetího stupně byl zvýšen na částku 20 140 Kč měsíčně) a podle oznámení o projednání kontroly invalidního důchodu z 19. 12. 2019 proběhlo jednání za účelem posouzení zdravotního stavu s tím, že nadále je invalidní a jde o invaliditu třetího stupně a z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 70 %.

20. Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost (§ 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „OZ“). Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 OZ). Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (§ 913 odst. 1, odst. 2 OZ). Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte (§ 915 odst. 1 OZ). Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak (§ 921 odst. 1 OZ).

21. Po právním posouzení nesporných skutkových tvrzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v době od podání žaloby, a to v navržené výši 6 000 Kč. Naposledy bylo výživné upraveno v dubnu 2016, tedy více jak před osmi lety a od té doby zcela nepochybně došlo ke změně poměrů na straně žalobkyně i žalovaného. Žalobkyně nyní studuje vysokou školu, studuje ji řádně, její náklady jsou výrazně vyšší, souvisejí se studiem, dojížděním, bydlením v nájemním bytě v jiném městě, stravováním, přičemž žalobkyně si nijak nedovoluje žít nadstandardně či si dopřávat finančně náročnější činnosti a koníčky. S náklady jí částečně pomáhá její matka, která je však limitována tím, že pobírá pouze invalidní důchod třetího stupně, což jí znemožňuje i k důchodu si jinak např. při vydělat- přispívá 2 000 Kč měsíčně žalobkyni z invalidního důchodu, který činí 20 000 Kč, kdy jde o jediný příjem matky žalobkyně. Dále pak žalobkyně např. náklady na bydlení snižuje spoluúčastí svého nynějšího partnera, který se na nákladech bydlení v nájemním bytě též podílí. Žalovaný má pouze jednu vyživovací povinnost k žalobkyni. Již v minulosti prokázal, že je schopen živit se v jiné profesi, než ve které je vyučen a je schopen si vydělávat jako řidič aut, převážně kamiónů. I když nebylo zjištěno, kde v SRN v současné době bydlí, v SRN se rozhodně zdržuje a má možnost zde pracovat v uvedené profesi. Jiný důvod zdržování se v SRN nebyl zjištěn a nebyl by bez možnosti zde pracovat podle názoru soudu důvodný, dlouhodobě má žalovaný zde v ČR evidovaný jako trvalý pobyt pouze tzv. úřední pobyt na adrese , právnická osoba, v , adresa, , který vznikl dle žalobkyně tak, že před svou nynější manželkou byl zadaný s , jméno FO, , která měla v , adresa, vlastní byt a po rozchodu se žalovaným tohoto odhlásila a přihlásila na , právnická osoba, v , adresa, . Naposledy se měl na území ČR žalovaný fakticky zdržovat na adrese , adresa, , kde žil ve společné domácnosti se svou nynější manželkou , jméno FO, , nar. , datum, . Ta podle výpisu z CEO je na této adrese hlášena k pobytu od 25. 8. 2014 a s ní má žít dle žalobkyně žalovaný v SRN. Soud vycházel z potencionality příjmů na , adresa, , kde by mohl žalovaný najít práci v uvedeném oboru, když lze logicky předpokládat, že výdělky v SRN budou v této profesi ještě větší. S ohledem na zjištění, kolik činí výdělky v profesi řidiče kamiónu, se dá předpokládat, že při praxi žalovaného by mohl dosahovat příjmu nad 35 000 Kč měsíčně (podle vyjádření opatrovnice žalovaného jde vycházet z výdělku 37 000 Kč čistých podle přehledu nabízených pracovních míst z úřadu práce), přičemž v tomto směru je částka 6 000 Kč jako výživné odpovídající. Protože žalovaný platí nepravidelně výživné žalobkyni, nad rámec výživného ničím nepřispívá, soud současně spočítal, kolik dluží na výživném za dobu od prvního dne určení výživného (dle žaloby) do dne vyhlášení rozsudku. Od 12. 9. 2023 do dne vyhlášení tohoto rozsudku činí dlužné výživné 75 600 Kč, které soud umožnil žalovanému splácet po 6 300 Kč tak, aby se dostalo k rukám žalobkyně v době co nejkratší a současně, aby byl žalovaný schopen platit i běžné výživné, to vše pod ztrátou výhody splátek.

22. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a měla by tak dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, avšak náhrady nákladů řízení se vzdala a na straně žalované nevznikly a soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

23. Samotné řízení je pak dle z.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích dle ust. § 11 odst. 1 písm. c) osvobozeno věcně od soudního poplatku.

24. Pokud jde o náklady řízení vzniklé opatrovnici žalovaného, kterou vykonávala na základě rozhodnutí soudu ustanovená advokátka , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, podle vyhl.č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif, dále jen AT) je třeba vyjít, pokud jde o výši za úkon právní služby z ust. § 8 odst.2 AT (pětinásobek hodnoty ročního plnění), což představuje částku 360 000 Kč a dle § 7 bod 6 AT tak činí odměna za jeden úkon právní služby 9 740 Kč. Advokátka vykonala tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení – opatrovnictví s nahlédnutím do spisu, zaslání vyjádření k žalobě a účast na jednání) tj. 3 x 9 740 Kč, dále jí náleží tři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst.1,3 AT a DPH 21 % ze součtu odměn za úkony právní služby a režijní paušály, tedy 21 % z 30 120 Kč tj. 6 325 Kč. Celkem tak náklady na straně opatrovníka činí 36 445 Kč, které soud opatrovnici přiznal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.