1 C 333/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky , se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozen Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 36 060 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 19. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 8 000 Kč a 6 080 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 28 000 Kč od 7.5.2024 do 18.6.2025 a z částky 8 000 Kč do 19.6.2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 2 101,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí jednak částku 28 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně od 7. 5. 2024 do zaplacení, a jednak smluvní pokutu v částce 8 060 Kč z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru představujícího nesplacenou jistinu 20 000 Kč a smluvní úrok 40 % p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 8 000 Kč nejpozději splatných dne 6. 5. 2024. Smluvní pokuta souvisí s prodlením žalovaného, do něhož se dostal po zesplatnění úvěru a tato smluvní pokuta je časově určena od data prodlení 7. 5. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 14. 6. 2025, když její kapitalizovaná výše činí 8 060 Kč.Podle žaloby žalobkyně jako česká obchodní společnost mj. poskytuje nebo zprostředkuje spotřebitelské úvěry. Žalovaný si vybral dle svých voleb na webových stránkách žalobkyně www.rerum.cz dostupné parametry ohledně požadovaného úvěru, vyplnil registrační formulář se svými osobními údaji, tel.čísla a e-mailové adresy, uvedl heslo při přístupu k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Registraci dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádost o úvěr. K ověření žalovaných údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti a dále se zavázal žalobkyni zaplatit částku 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalovaného. Žalovaný poskytl výpisy ze svého bankovního účtu případně výplatní listy. Byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalobkyně neměla pochybnosti o jeho platební schopností a schválila žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný jemu zaslaný kód sms vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svou vůli být smlouvou vázán. Uzavřel tak dne 2. 1. 2024 smlouvu č. , hodnota, o spotřebitelském úvěru (dále jen Smlouva). Dne 2. 1. 2024 převodem z bankovního účtu na účet žalovaného žalobkyně mu poskytla úvěr a žalovaný se dle Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok 40 % p.m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut žalovanému na dobu neurčitou. Žalovaný měl splácet každý měsíc vždy nejpozději k 14.dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 3. 5. 2024 byl informován o zesplatnění celého úvěru k 6. 5. 2024 a dostal se tak k 7. 5. 2024 do prodlení s úhradou celého úvěru. Upomínán byl i prostřednictvím právního zástupce žalobkyně cestou předžalobní upomínky z 14. 6. 2025. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla dle odst.4.2.písm.c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p.d. z částky ohledně níž je žalovaný v prodlení. Do prodlení se dostal 6. 5. 2024 a smluvní pokuta představuje 0,1 % p.d. z jistiny za každý kalendářní den v době od 7. 5. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy tj. 14. 6. 2025 a kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 8 060 Kč.K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán, zatímco žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto žalobu projednal v nepřítomnosti účastníků.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na čl. 22-23 soud zjistil, že jsou zde uvedeny údaje žalovaného jako úvěrované osoby uvedením jeho rodného čísla, bytu, čísla bankovního účtu, kontaktního e-mailu, kontaktního telefonu a dle smlouvy byl poskytnut úvěr jako neúčelový, nezajištěný, bezhotovostní, s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Úvěr má být poskytnut 2. 1. 2024, doba trvání úvěru je na dobu neurčitou, úvěr je úročen úrokovou sazbou 40 % p.m. (měsíčně). Úvěrovaný splácí každý měsíc, nejpozději k 1. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru může splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Úvěrující se zavázal poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do výše úvěrovaného limitu až 20 000 Kč.Z výzvy právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne 14.6.2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě s upozorněním na soudní vymáhání a případnou exekuci. Z podacího lístku , právnická osoba, . z 14. 6. 2025 soud zjistil, že advokát žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, odevzdal k poštovní přepravě pro žalovaného tuto výzvu jako doporučenou zásilku pod , Anonymizováno, .Z výpisu z účtu žalovaného u , právnická osoba, č. , č. účtu, ze srpna 2023 soud zjistil, že jím disponuje žalobkyně a že obsahuje údaje o tom, co obdržel žalovaný na účet a co platil z tohoto účtu, když je zde mj. uvedeno, že přijal 59 380 Kč od , Anonymizováno, jako bezhotovostní příjem a že obdržel od , právnická osoba, . 161 253 Kč, když v prvém případě není zřejmé, zda jde o mzdu a ve druhém případě jde dle soudu o poskytnutí dalšího úvěru žalovanému od jiné společnosti než žalobkyně.Soud provedl důkaz smlouvou o postoupení pohledávek s přílohou č., hodnota, Seznamem pohledávek dlužníka tvořící zajištění smlouvy o kontokorentním úvěru a smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne 14.12.2023 uzavřených mezi věřitelem , právnická osoba, . a dlužníkem -žalobkyní.Z dopisu o zesplatnění spotřebitelského úvěru na čl. 35 soud zjistil, že dne 3. 5. 2024 sdělila žalobkyně žalovanému, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek zesplatnila 3. 5. 2024 úvěr a celková dlužná částka činí 52 958 Kč. Tu nechť uhradí do 3 dnů od doručení výzvy.Z potvrzení o platbě z 2.1.2024 soud zjistil, že na účet žalovaného uvedeného dne došlo zu účtu žalobkyně 20 000 Kč pod v.s. , var. symbol, .Z kopie občanského průkazu a kopie řidičského průkazu soud zjistil, že žalobkyně disponuje kopiemi řidičského i občanského průkazu žalovaného.Nebyla předložena žádost žalovaného o úvěr s jeho osobními dalšími údaji ani doklady o zkoumání úvěruschopnosti (rodinný stav, jak dlouho bydlí na poslední adrese, jak dlouho je zaměstnán, jakou má profesi, vzdělání, průměrný měsíční příjem, zda má exekuce, zda byl v insolvenci apod.).Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti:Žalobkyně uzavřela smlouvu s žalovaným dne 2. 1. 2024 a téhož dne převedla na jeho účet částku 20 000 Kč. Žalovaný však uvedenou jistinu dosud nevrátil.Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel na svůj účet 20 000 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, vzájemné vztahy účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.Na právní vztahy, od nichž žalobkyně odvíjí svoje žalobní nároky, je nutné aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona). Žalobkyně argumentovala tím, že se schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Důkazy, které v zaheslované příloze zaslala žalobkyně, nebyly soudu k dispozici, když jeho veškeré snahy i přes použití hesla zaslaného žalobkyní nevedly k tomu, aby se soud s nimi mohl seznámit. Nelze tedy shledat, že se žalobkyně a jakým způsobem zabývala úvěruschopností žalovaného jako spotřebitele a jak ho vyhodnotila a zda je soud s takovým vyhodnocením v souladu. Soud musel tedy uzavřít, že žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnut spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.Je pravdou, že zákon o spotřebitelském úvěru v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn.

III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku). Ostatně k výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.Jelikož žalobkyně vyplatila žalovanému 20 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Pokud jde o vydání bezdůvodného obohacení, soud vychází z toho, že předžalobní výzva žalobkyně (s požadavkem na vrácení plnění) byla dána na poštu dne 14.6.2025, přičemž třetí pracovní den od odeslání je den 18.6.2025 (fikce doručení dle obč.zák.), takže od 19. 6. 2025 je žalovaný v prodlení. Soud proto částečně žalobě vyhověl, když uložil žalovanému vydat obohacení v částce 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19. 6. 2025. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně požadovala do vyhlášení rozsudku 43 452,67 Kč, byla úspěšná co do 21 617,53 Kč (soudem přiznaná částka vypočtená ke dni vyhlášení rozsudku, nikoliv i v době poté), tedy její úspěch představuje 50 %, neúspěch 50 %. Soud ve smyslu § 142 odst.1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že na straně žalovaného žádné náklady nevznikly, rozhodl tak, že přiznal žalobkyni 50 % jí vzniklých nákladů (celkové náklady činí 4 203 Kč). Náklady představují soudní poplatek 1 803 Kč, dále ve smyslu § 14b vyhl.č.177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) 3 úkony právní služby po 700 Kč (příprava převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a tři režijní paušály po 100 Kč s tím, že nebylo požadována daň z přidané hodnoty, přičemž polovina takto vzniklých nákladů na straně žalobkyně činí 2 101,50 Kč.