1 C 367/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ: IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozena Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 75 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 43 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 43 000 Kč od 26. 11. 2025 do zaplacení a náklady řízení v částce 9 842,85 Kč, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných k rukám žalobkyně vždy do každého 25.dne v měsíci předem, počínaje březnem 2026, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení 32 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 600 Kč od 19. 9. 2024 do 25.11.2025 a z částky 32 600 Kč od 26. 11. 2025 do zaplacení, zamítá. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí jednak částku 75 600 se zákonným úrokem z prodlení od 19.9.2024ve výši 12,75 % z 75 600 Kč.Podle žaloby žalobkyně jako česká obchodní společnost mj. poskytuje nebo zprostředkuje spotřebitelské úvěry. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, uvedla své telefonní číslo , tel. číslo, emailovou dresu, poskytla fotokopii svého dokladu totožnosti a žalobkyně následně provedla lustraci dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Ověřila si bankovní účet žalované a transakce, které byly vykonány na účtu žalované. Žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s požadovanou výší úvěru a splatností. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou na její telefonní číslo. K uživatelskému účtu měla přístup jen žalovaná. Žalobkyně úvěr žalované vyplatila dne 11.7.2022 na bankovní účet č., č. účtu, . Úvěr nebyl žalovanou uhrazen. Uzavřela přitom s žalobkyní dne 11.7.2024 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 43 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 18.9.2024. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky jednorázovou sankci 500 Kč. Byla v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše sankce tak činí 2 500 Kč. Podle Smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 30.100 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 30 100 Kč, ze smluvní pokuty 2 500 Kč a z dosud nesplacené jistiny úvěru 43 000 Kč. Podání žaloby předcházelo odeslání předžalobní upínky odeslané právním zástupcem žalobkyně dne 4.2.2025, předtím byl bezúspěšně proveden pokus kontaktovat jí telefonicky. Celková výše nároků je 75 600 Kč nejpozději splatných 18.9.2024.Žalovaná ve svém odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu na čl. 49-54 se vyjádřila tak, že v daném případě mělo dojít její osobě k půjčení 43 000 Kč, kdy se však dostala do těžké životní situace a s obtížemi zvládala hradit potřeby k běžnému životu. Ocitla se ve složité finanční situaci a nezvládala splácet zálohy za energie, nájemné a jiné základní potřeby, a proto si myslela, že tuto skutečnost vyřeší úvěrem, což byl chyba a dostala se do ještě větších problémů. Obrátila se tedy na pomoc na dluhovou poradnu, která se jí snažila podat pomocnou ruku. Nárok žalobkyně uznat nemůže, protože nejde o nárok vyplývající z úvěrové smlouvy, ale o nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Úvěrová smlouva je absolutně neplatná. Neplatnost je dána vedle samotného nedostatku právního jednání samotného i hrubým rozporem parametrů úvěrové smlouvy s dobrými mravy. Pokud jde o samotný kontraktační proces, prostředky elektronické komunikace na dálku, nebyly naplněny požadavky daného právního jednání, a proto je smlouva neplatná. S odkazem na rozhodnutí NS ČR sp.zn. , spisová značka, a , spisová značka, je třeba uvést závěr, že prostý e-mail bez elektronického podpisu nesplňuje požadavek písemného právního jednání. Okresní soud ve , adresa, pak mj. uvedl, že „při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že z žalobkyní předložených listin nebylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy, která měla být smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl.o.z. Žalobkyně sice disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách její právní předchůdkyně byly vyplněny jeho registrační údaje. Žalobkyně však neprokázala, že žalovaný smlouvu o úvěru zakládající žalované nároky uzavřel. Na přiložené smlouvy o úvěru ze dne (datum) chybí podpis žalovaného a není z ní zřejmý ani jiný způsob jeho akceptace. Tvrzení, že žalovaný o úvěr v poskytnuté výši požádal, odeslal ze svého bankovního účtu verifikační platbu a potvrzením pomocí hesla odsouhlasil právě tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila, však neprokázala. Neprokázala tedy, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o úvěru, a že jí projevil skutečně žalovaný“. Obdobně Okresní soud v , adresa, -pobočka , adresa, v rozhodnutí čj. , spisová značka, z 8.112021 uvedl: „ V daném případě žalobkyně opírala svůj nárok o tvrzení , že uzavřela dne (datum) s žalovanou smlouvu o zápůjčce, kdy poskytla žalované finanční prostředky na účet č. (bankovní účet), a to dne (datum). Z předložených listinných důkazů však soud nemá za to, že by došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, když soudu nebyly předloženy žádné důkazy ohledně uzavření smlouvy. Listina označená jako smlouva o zápůjčce toto nedokazuje, neboť soudu nebyl předložen žádný důkaz ohledně skutečnosti, že žalovaná uzavírala smlouvu pod (příjmení) kódem (číslo). Smlouva neobsahuje jiný projev vůle žalované, ze kterého by bylo patrno, že došlo ke vzniku smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou“. Na základě způsobu údajného kontraktačního procesu popsaného žalobkyní nelze učinit nezpochybnitelný závěr, že k dané předložené smlouvy skutečně nezměnitelným způsobem žalovaná daný prostředek identifikace prokazující její akceptaci připojila, žalobkyně též neprokázala věrohodně, že vyslovila souhlas s tím konkrétním zněním smlouvy, které jí mělo být následně zasláno. Žalobkyní samotný způsob uzavírání smluv na dálku prostřednictvím webového portálu nesplňuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) č.910/2014 ze dne 23.7.2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES(eIDAS).Při uzavírání úvěrové smlouvy žalovaná nedokázala správně vyhodnotit dopady podmínek nabízené zápůjčky. Neměla dostatečné zkušenosti ani informace o finančním trhu a v důsledku toho podepsala smlouvu, která je s ohledem na výši odměny žalobkyně nemravná. Půjčila si 43 000 Kč, když odměna ze smlouvy byla sjednána za poplatek ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru až do jeho úplného splacení, doba trvání byla sjednána na 70 dnů. Úroková sazba je tedy jednouchým dovozením 365 % ročně. Žalovaná na čl.. 51 cituje ust. § § 4, 419, 433 odst.1, 580, 1798 odst.1,2, 2395, 2991, 2993 a 1968 obč.zák. Podle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 28 Cdo 1752/2011, při posuzování otázky, zda lze část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu, je třeba dbát, aby byla respektována vůle účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon, resp. všichni účastníci dvou(více) stranného právního úkonu, sledovali. Má za to, že již samotný fakt neakceptovatelné vysoké výše v nich sjednaných úroků způsobuje neplatnost smlouvy. Není schopna částku dluhu 43 000 Kč zaplatit najednou, žádá o splátky 1 000 Kč měsíčně. Navrhuje moderaci úvěrové smlouvy, aby nebyla její ustanovení v rozporu s dobrými mravy a soud sám stanovil výši úrokové sazby. Judikatura připustila, že nepřiměřeným úrokem nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, pokud je tento přesah ještě omluvitelný rizikovostí transakce pro poskytujícího, zejména v případech, kdy je smlouva uzavírána mezi fyzickými osobami a dlužníkem je osoba nacházející se v obtížné finanční situaci. Tato judikatura je použitelná i pro závazky vzniklé za účinnosti občanského zákoníku z roku 2012 s odkazem na rozsudek sp.zn.32 Cdo 1490/2019, v němž NS ČR přijal závěr, že i podle právní úpravy účinné od 1.1.2014 platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z ustanovení § 1 odst.2 a § 547 obč.zák. a že postavení dlužníka jako podnikatele jej takové ochrany nezbavuje. Bez ohledu na to, že pro podnikatele je v ustanovení § 1797 obč.zák. zapovězeno požadovat zrušení smlouvy podle ust. § 1793 odst.1 obč.zák. (neúměrné zkrácení) nebo se dovolávat neplatnosti smlouvy podle ustavení § 1796 obč.zák.(lichva), Nejvyšší soud ani v poměrech nové právní úpravy neshledal důvod zbavovat podnikatele ochrany proti excesívním ujednáním. A byť se rozsudek týká výše nároku na úrok z prodlení, má za to, že tento závěr lze vztáhnout i na jiné smluvní nároky, tedy i na úrok. Výše smluveného poplatku jakožto úroku z úvěru je třeba porovnat s běžnými úroky poskytovaným tomto období bankami, kde dle údajů ČNB byla tato sazba v červenci 2024 7,08 %. Sazba žalobkyně vypočtená z údajů smlouvy tedy více než padesátinásobně přesahuje úrokovou sazbu obvykle poskytovanou bankami v době sjednání smlouvy. Toto ujednání odporuje dobrým mravům a má excesívní povahu.Žalovaná se u jednání, z něhož se žalobkyně řádně omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti, vyjádřila tak, že pokud jde o dluh, je ochotna uhradit pouze 43 000 Kč z důvodů, které uvádí ve svém odporu (citován v bodě 3.shora) a dále, pokud jde o její požadavek splácet po 1 000 Kč měsíčně, jsou k tomu důvody na její straně: je sice zaměstnaná na , právnická osoba, , jméno FO, s příjmem 36 000 Kč čistých, ale výdaje má 33 992 Kč měsíčně, což dokládá důkazně. Je nemajetná, má asi 20 let staré auto, které dokonce odmítli zpeněžit i v její insolvenci. Prošla úspěšně insolvencí a došlo k úhradě 60 % dluhů. Momentálně žije se svou mámou - starobní důchodkyní a dcerou, která ve 30 letech ještě studuje a těmto přispívá na jejich telefon, když máma zase přispívá na poplatek za odpad. Jinak nemá žádnou vyživovací povinnost. , jméno FO, do zaměstnání dojíždí denně. V době, kdy jí žalobkyně poskytla 43 000 Kč, měla živnostenský list. Když si brala tento úvěr od žalobkyně, tak potřebovala peníze nikoli pro své podnikání, ale za tím účelem, že dcera kvůli úrazu přerušila studium a žalovaná musela pak zaplatit školné a na to si vzala úvěr. Žalobkyni nezajímalo, na co si ten úvěr bere, tam jen požádala a žalobkyně jí to poslala na účet.Z přehledu příjmů a výdajů na čl. 55 soud zjistil, že měsíční příjem ze zaměstnání má 36 000 Kč, což je jediný její příjem. Pokud jde o výdaje, za nájem platí 5 400 Kč, za elektřinu 2690 Kč, za plyn 5 000 Kč, za pojištění domácnosti 454 Kč, za telefon za 3 členy rodiny 4 000 Kč, za odbory 226 Kč, ostatní splátky úvěrů 9 222 Kč, jídlo a ostatní 6 000 Kč, léky 1 000 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji činí 2 008 Kč.Z výpisů z bankovního účtu žalované za leden a únor 2026 na čl. 56-70 soud zjistil, že v únoru 2026 platila za elektřinu, plyn, odbory a pojištění jí uváděné částky v přehledu (citován v bodě 58. odůvodnění tohoto rozsudku), obdržela výplatu 35 438 Kč dne 10.2.2026, splácí jiné půjčky nebankovním institucím, v lednu 2026 byla nemocná, takže obdržela nemocenskou 4 350 Kč.Z podacího lístku na čl. 29 soud zjistil, že advokát žalobkyně měl odevzdat na poště doporučený dopis určený žalované dne 4.2.2025, avšak není tím prokázáno, že by se dopis dostal do dispoziční sféry žalované.Z výpisu o zaplacení na čl. 30 soud zjistil, že žalovaná měla zaslat 1 Kč žalobkyni.Z kopie OP na čl. 31, 31 p.v. soud zjistil, že žalobkyně má k dispozici kopii občanského průkazu žalované.Z potvrzení o provedené platbě na čl. 32 soud zjistil, že na účet žalované zaslala žalobkyně dne 11.7.2024 43 000 Kč, což připustila i žalovaná.Ze smlouvy o podnikatelském úvěru na čl. 33-35 soud zjistil, že částka úvěru je 73 000 Kč doba trvání úvěru 70 dnů ode dne čerpání úvěru, je zde sjednán poplatek za poskytnutí úvěru s tím, že je zde závazek zaplatit poskytnuté peněžní prostředky s poplatkem za poskytnutí úvěru v pěti splátkách stejné výše opakujících se každých 14 dnů ode dne čerpání úvěru do dne konečné splatností úvěru. Poplatek za poskytnutí úvěru bud účtován ve výši 1 % z částky úvěru denně. Smlouva neobsahuje podpis žalované, pouze u data 11.7.2024 je podpis jednatele žalobkyně.Z výzvy k úhradě na čl. 36 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně dne 4.2.2025 vyzval žalovanou k zaplacení 127 701,40 Kč. Žalovaná k této výzvě uvedla, že z poskytnutých peněz nevrátila dosud žalobkyni ničeho.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně převedla dne 11. 7. 2024 na účet žalované částku 43 000 Kč. Žalobkyně disponuje občanským průkazem žalované.Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 1824 občanského zákoníku, sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje podle § 1820 odst. 1 nebo mu je zpřístupní vhodným způsobem vzhledem k použitému prostředku komunikace na dálku. Údaje poskytované v textové podobě musí být čitelné.Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. Dle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.Dle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se „ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.Dle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.Dle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručnímu, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne 11. 7. 2024 částku 43 000 Kč (žalovaná uhradila žalobkyni 1 Kč). Pokud žalobkyně v žalobě tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 11. 7. 2024 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 18. 9. 2024, a k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o podnikatelském úvěru ze dne 11. 7. 2024, soud dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z ní neplyne vůle žalované smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o podnikatelském úvěru není opatřena podpisem žalované. Za žalovanou byla elektronická smlouva podepsána kódem. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Kód měl být žalovanou připojen na smlouvu, ze smlouvy předložené žalobkyní však nevyplývá, kdy a jak k ní byl výše uvedený kód připojen, a že poté, kdy k ní byl tento kód připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. Dále nebylo prokázáno, že by kód byl připojen právě žalovanou, a že by právě žalovaná byla tou, která jej na smlouvu připojila. Žalovaná připouští, že na její účet došla částka 43 000 Kč a že žalobkyní ani nebylo zkoumáno, zda tato částka má být poskytnuta žalované k jakým účelům. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy. Soud shledal plnění žalobkyně na účet žalované plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaná připustila, že z této částky dosud ničeho nevrátila a žádala o možnost splátek, pokud soudu prokázala své napjaté finanční možnosti, na něž soud odkazuje -viz shora. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Pokud jde o vydání bezdůvodného obohacení, soud vychází z toho, že žaloba byla doručena žalované (s požadavkem na vrácení plnění) dne 25.11.2025, takže od 26. 11. 2025 je žalovaná v prodlení. Soud proto částečně žalobě vyhověl, když uložil žalované vydat obohacení v částce 43 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 11. 2025. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.Soud umožnil dluh splácet v pravidelných po sobě jdoucích splátkách, když vycházel z její současné finanční a majetkové situace (soud odkazuje na bod 5. a 6. tohoto odůvodnění shora).Při porušení byť jen jedné splátky však nastává splatnost celého dluhu najednou (ztráta výhody splátek).Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně požadovala do vyhlášení rozsudku 89 483,22 Kč, byla úspěšná co do 44 259,96 Kč (soudem přiznaná částka vypočtená ke dni vyhlášení rozsudku, nikoliv i v době poté), tedy její úspěch představuje 50 %, neúspěch 50 %. Soud ve smyslu § 142 odst.1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že na straně žalované žádné náklady nevznikly, rozhodl tak, že přiznal žalobkyni 50 % jí vzniklých nákladů. Náklady představují soudní poplatek 3 024 Kč, dále ve smyslu vyhl.č.177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) 3 úkony právní služby po 4 140 Kč (příprava převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a tři režijní paušály po 450 Kč, DPH 21 % z 13 770 Kč tj. 2 891,70 Kč, celkem 19 685,70 Kč, z čehož polovina činí 9 842,85 Kč. Soud přitom s ohledem na současnou majetkovou finanční situaci žalované rovněž umožnil tuto částku splácet a zahrnul jí ke splácení přiznané žalované pohledávky v rámci jednoho výroku(výrok I.shora), rovněž pod ztrátou výhody splátek.