1 C 39/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 140 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 140 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 140 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 2. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 140 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 140 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že dlužná částka ve výši 2 140 Kč představuje neuhrazenou platbu za odběr pitné vody a odvod odpadních vod na adrese [část obce a číslo], [obec]. Žalovaná ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatila ničeho.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 19. 6. 2019 smlouvu, na základě které dodávala žalované pitnou vodu a odváděla vodu odpadní v odběrném místě na adrese [část obce a číslo], [obec], a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby zaplatit dohodnutou cenu. Za období od 5. 8. 2019 do 14. 10. 2020 vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] znějící na částku 2 140 Kč se splatností do 2. 11. 2020. Žalovaná požadovanou částku neuhradila. Dne 7. 12. 2020 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu.

6. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně:

7. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o vodovodech a kanalizacích“) povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky. Podle § 16 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod ve smyslu ustanovení § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované pitnou vodu a odvádět vodu odpadní a žalovaná se zavázala zaplatit za tyto služby cenovým výměrem dohodnutou cenu. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni platby za dodávku pitné vody a odkanalizování, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatila vyúčtování za období od 5. 8. 2019 do 14. 10. 2020 v celkové výši 2 140 Kč. Žalobkyně má proti žalované splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalované či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení tj. 3. 11. 2020 a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě zcela vyhověl.

9. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepsání žaloby a výzva k plnění). Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni.

10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.