1 C 5/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 20 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 700 Kč od 26. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 700 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 700 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 8 975,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 6. 1. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 21 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu dlužného nájemného k bytu [číslo] v budově [adresa] v ulici [ulice a číslo] v [obec] a dále na náhradě nákladů řízení částku 9 120,40 Kč.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Žalobce na základě výzvy soudu opravil přípisem ze dne 7. 3. 2022 chybu v celkové dlužné částce, kdy po opravě petitu žaloby je žalobcem požadovaná částka 20 100 Kč.

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o podnájmu bytu. Předmětem podnájmu byla bytová jednotka [číslo] o velikosti [anonymizováno], nacházející se v [anonymizováno] patře budovy [adresa], na adrese: [ulice a číslo] v [obec]. Dle čl. III smlouvy o podnájmu bylo nájemné (úhrada za užívání bytu) sjednáno na částku ve výši 6 700 Kč měsíčně. Splatnost nájemného byla stanovena vždy 25. dne v měsíci předcházejícím měsíci, ke kterému se nájemné vztahuje. Žalovanému dle žalobce vznikl dluh na nájemném ve výši 20 100 Kč, a to za neuhrazené nájemné za měsíc prosinec 2019, duben 2020 a květen 2020. Dle podnájemní smlouvy je nájemné splatné vždy 25. dne v měsíci předcházejícím měsíci, ke kterému se nájemné vztahuje, a proto vznikl žalobci nárok na zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po dní splatnosti nájemného. Žalobce žalovaného opakovaně vyzýval k zaplacení dluhu, žalovaný však svůj dluh žalobci nezaplatil. Žalobce se tak obrátil se žádostí o pomoc na svého právního zástupce, který zaslal žalovanému dne 1. 3. 2021 předžalobní výzvu. Na tuto výzvu žalovaný nikterak nereagoval. Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému dne 24. 3. 2021 předžalobní výzvu k plnění i s upozorněním na hrozící soudní vymáhání žádaného plnění.

6. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouvy o podnájmu bytu ze dne 31. 10. 2019 soud zjistil, že předmětem podnájmu byla bytová jednotka [číslo] o velikosti [anonymizováno], nacházející se v [anonymizováno] patře budovy [adresa]. Nájemné (úhrada za užívání bytu) bylo sjednáno na částku ve výši 6 700 Kč měsíčně. Splatnost nájemného byla stanovena vždy 25. dne v měsíci předcházejícím měsíci, ke kterému se nájemné vztahuje. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 24. 3. 2021 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě jeho dlužného nájemného za celkem tři měsíce v celkové výši 21 100 Kč.

7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., o občanský zákoník (dále jen „o. z.“) Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2217 odst. 1 o. z. Nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Dle § 2218 o. z. nájemné se platí měsíčně pozadu. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru: Žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli platnou nájemní smlouvu k předmětnému bytu (§ 2201 a následující o. z.). Jako nájemce měl žalovaný povinnost platit měsíčně nájemné (§ 2217 odst. 1, § 2218 o. z.). Žalovaný však povinnost platit řádně nájemné nesplnil, čímž se dostal do prodlení. Žalovanému tak vznikl dluh na nájemném za tři měsíce. Soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou nájemného vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

9. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 975,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 844 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 100 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 720 Kč ve výši 1 411,20 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobce.

10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.