1 C 66/2023

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 16 100 Kč s příslušenstvím, Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 16 100 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 15 450 Kč od 21. 3. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 650 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a náklady řízení v částce 1 900 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 16 100 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že vozidlo žalobce [značka automobilu] [registrační značka] (dále předmětné vozidlo) bylo v souvislosti s opatřením tzv. botičkou, o jejíž odstranění nebylo do 30 dnů požádáno, odtaženo na střežené parkoviště, přičemž žalovaný si auto nevyzvedl ani zde a za střežení vozidla vznikly náklady za dobu od 29. 6. 2021 do 8. 3. 2016 za 618 dnů po 25 kč za den v částce 15 450 Kč, a od 9. 3. 2023 do 3. 4. 2023 650 Kč tj. za 26 dnů po 25 Kč, celkem tak 16 100 Kč. Přestože byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou, neuhradil ničeho.

2. Žalobkyně tvrdila, že vozidlo bylo„ postiženo“ botičkou, když zabíralo veřejné prostranství a poté byla botička umístěna na vozidle po dobu 30ti dnů – tehdejší majitel – otec žalovaného byl písemně vyrozuměn, ale do 30ti dnů se nikdo neozval, takže ve smyslu zákona bylo vozidlo odtaženo na střežené parkoviště – jde o parkoviště kam se umisťují odtažená vozidla, toto parkoviště provozují Technické služby – příspěvková organizace žalobce, která obdrží od města příspěvek na provozování, u tohoto parkoviště je kryté stanoviště strážce a tam se střídají hlídači, kteří jsou placeni Technickými službami a zajišťují nepřetržitě střežení. Žalovaného jsme o tomto vyrozuměli – zjistili jsme, že předmětné vozidlo nabyl v pozůstalostním řízení, pak jsme podali předžalobní upomínku a první ze žalob na něho – tato je druhá v pořadí – žalovaný se dostavil k soudu, uznal námi uplatněný nárok a soudkyně vydala rozsudek pro uznání – žalovanou částku jsme pak exekučně vymohli. Poté jsme již mu kromě předžalobní výzvy před podáním předmětné žaloby nezaslali výzvu k vyzvednutí si auta, protože to logicky už věděl z předchozího soudního řízení, kde se auto nachází. Náklady střežení jsou určeny ceníkem za den a tento ceník vydala [jméno] [příjmení]. Žalovaný namítá, že pokud mělo stát vozidlo podle oznámení o přestupku na travnaté ploše, takže to nesouhlasí, jde tam o zpevněnou cestu, kde parkuje spousta aut a žádné tehdy nedostalo botičku a on chodil občas kolem takže věděl, kde otec parkuje auto, sice neví, zda bylo stejně auto zaparkováno i 24. 7. 2020, kdy měl být zjištěn přestupek, ale podle jeho názoru tam žádná travnatá plocha není, jde o asfaltovou cestu za tratí, která vede podél obchodu s vojenským zbožím a opravy autoskel a tam žádná tráva není. Tam je pouze škarpa, jestli to tím mínili za travnatou plochu to nevím. Zřejmě otec dostal jediný botičku a ostatní nikoliv, a i dodneška tam parkují. Dále uvedla, že v případě zaparkovaného předmětného auta šlo o spáchání přestupku neoprávněného užívání veřejného prostranství-zaparkování auta na veřejném prostranství, a proto tak Městská Policie postupovala. Auta střeží město po dobu 3 let od výzvy k vyzvednutí si auta, kdy ve většině případů jde o nekontaktní osoby a po 3 letech Rada Města rozhodne o tom autě, jako o věci opuštěné s tím, že nařídí její likvidaci. Podle žalobce nešlo v daném případě o přestupkové řízení, protože tzv.botička byla nasazena právě proto, že nebyl znám majitel vozidla a nebyl znám ten, kdo vozidlo na místě ponechal, a proto jako technický prostředek zamezující odjezdu vozidla byla nasazena botička a pakliže do 30ti dnů nebyla Městská policie kontaktována, pak dle zákona o obecní policii bylo vozidlo odtaženo. Městská police po zjištění podezření přestupku místila výzva u za stěrač vozu, ale neví zda a kdo byl poté vyzýván k dostavení se a řešení botičky.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl zamítnutí a nesouhlasil se zaplacením žalované částky. Necítí se být povinován ani vlastnictvím toho auta, kterým za svého života jezdil otec, avšak jako vlastník byla napsána jeho matka [jméno] [příjmení], která již zemřela a která je dodnes zapsána i v registru vozidel. On u notáře sice vyřizoval pozůstalost po otci, ale jen v tom směru, že jsem zařídil pohřeb a není si vědom, že by stál o to auto a že by ho chtěl, a nevzpomíná si, že by jej notář poučil o možnosti odmítnout dědictví. Otec nic neměl, takže nebyl důvod, aby žalovaný dědil případně i to auto, a proto si myslím, že nemůže být povinován platit za střežení. Auto si doposud nevyzvedl a ani jej např. nenechal ekologicky zlikvidovat, protože o něho nemá zájem a není vlastníkem vozidla a není povinen toto zařizovat. V době údajného spáchání přestupku předmětným vozidlem sice na místě spáchání nebyl, ale podle jeho názoru vozidlo mělo stát na zpevněné cestě, kde parkuje spousta aut a žádná travnatá plocha tam není, je tam pouze škarpa a pokud tím mínili travnatou plochu, to neví.

4. Podle žalobkyně v době zjištění přestupku měl být vlastníkem předmětného vozu žalovaný.

5. Z ceníku za stání silničních motorových vozidel na místních komunikacích města Chomutova na čl. 4-5 soud zjistil, že je platný od 1. 3. 2018 a stanoví v ulici [ulice] [adresa], kde je zajištěn nepřetržitý provoz, který umožňuje odstavení vozidla na předem dohodnutou dobu, kdy sazba za osobní automobil činí 25 Kč za 24 hodin odstavení.

6. Z protokolu o odtažení vozidla na čl. 6 soud zjistil, že je z 20. 10. 2020, kdy osobní vozidlo [anonymizováno] reg.zn. [anonymizováno] [číslo] šedé barvy, z důvodu, který není zcela čitelný vyplývá, že došlo k 30 dennímu omezení TPTOV tj. botičkou (z důvodu záboru veřejného prostranství uvedeným vozidlem), když vozidlo převzala obsluha parkoviště [ulice a číslo] v [obec].

7. Z předžalobní výzvy na čl. 7 soud zjistil, že žalovaný byl žalobcem dne 8. 3. 2023 vyzván k zaplacení 15 450 Kč za střežení vozidla v době od 29. 6. 2021 do 8. 3. 2023 v podobě 618 dnů po 25 Kč a vyzvednutí si vozidla s tím, že zaplacením a vyzvednutím vozidla zabrání nárůstu dalších nákladů a podle dalšího textu dne 20. 10. 2020 bylo z ulice [ulice] čp [číslo] v [obec] odtaženo osobní vozidlo [značka automobilu] [registrační značka] a podle ustanovení § 17a odst.6 z.č.553/1991 Sb. o obecní policii, které stanoví, že pokud nikdo nepožádá o odstranění technického prostředků k zabránění odjezdu vozidla tzv. botičky do 30 dnů od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Botička byla na vozidlo nasazena dne 18. 9. 2020 poté, co Městská policie [obec] na základě místního šetření v rámci podezření z spáchání přestupku dle ustanovení § 5 odst.1 písm.g) z.č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích, nezjistila, kdo vozidlo na tomto místě zaparkoval. Po uplynutí třiceti denní lhůty bylo vozidlo odtaženo na odstavné střežené parkoviště Technických služeb [územní celek], příspěvkové organizace, které se nachází v [obec], [ulice] [adresa]. Podle připojené dodejky na adrese [ulice] [číslo] v [obec], kam byla výzva zaslána dle poštovní doručovatelky byl adresát neznámý.

8. Ze sdělení notáře ve věci [číslo jednací] z 22. 1. 2021 na čl. 9 soud zjistil, že předmětný automobil nabyl žalovaný, bytem [adresa žalovaného], posledně trvale bytem [adresa žalovaného], zemřelém [datum].

9. Z usnesení ve věci [číslo jednací] z 22. 1. 2020 na čl. 10 soud zjistil, že ve věci pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelém [datum] za účasti žalovaného jako vypravitele pohřbu a pozůstalého syna zemřelého byl zůstavitelův majetek nepatrné hodnoty a bez hodnoty mj. [značka automobilu], [registrační značka] v obvyklé ceně 0 Kč, které zůstavitel nabyl v dědictví po manželce [jméno] [příjmení], [datum narození], žalovaný a řízení o pozůstalosti se zastavuje. S nabytím majetku dle odůvodnění usnesení vypravitel pohřbu tj.žalovaný vyslovil souhlas při předběžném šetření dne 2. 11. 2020. Unesení nabylo právní moci 22. 1. 2021 (žalobce k tomu uvedl, že zůstavitel, když po pozůstalé manželce nabyl auto, tak nezařídil přepis v registru vozidel na sebe).

10. Z oznámení městské police [stát. instituce] o podezření z přestupku z 24. 7. 2020 na čl. 20-21 soud zjistil, že oznámili [stát. instituce] podezření ze spáchání přestupku dle ust. § 5 odst.1 písm.g) z.č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích. Podle oznámení dne 24. 7. 2020 v rámci kontrolní činnosti územní strážník městské policie v ulici [adresa] zjistil, že na travnaté ploše parkuje předmětné vozidlo. A nezjištěný řidič je podezřelý ze spáchání přestupku dle ust. § 5 odst.1 písm.g) z.č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích. Vozidlo nebylo pojištěno. Jako provozovatel byla zjištěna [jméno] [příjmení], v rámci okusu jí kontaktovat, bylo zjištěno, že dne 27. 8. 2018 zemřela. Pokus o kontakt s jejím manželem byl neúspěšný, protože rovněž dotyčný před pár dny zemřel. Hlídka se pokusila kontaktovat žalovaného, ten nebyl zastižen doma, hlídce se podařilo sehnat telefonický kontakt, dne 17. 9. 2020 se s ním str. [příjmení] [příjmení] [jméno] telefonicky spojila, ten jí sdělil, že o vozidel nic neví, s otcem ani jeho bývalou ženou nebyl delší dobu v kontaktu, setkal se s ním až v době, kdy byl otec už vážně nemocen a v nedávné době zemřel. Klíče ani jiné podklady k vozidlu u otce nenašel. Jelikož se hlídce nepodařilo zjistit osobu, která vozidlo na místě zaparkovala, byl dne 18. 9. 2020 na vozidlo nasazen technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla [číslo]. Dne 20. 10. 2020 byl TPZOV [číslo] demontován a vozidlo bylo dle § 17a odst.6 z.č. 553/1991 Sb. o obecní policii odtaženo na odtahové parkoviště.

11. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

12. Žalobce jako vlastník pozemku parc. [číslo] na uvedeném pozemku provozuje odstavné parkoviště [ulice] [adresa] v [obec]. Žalobce dne 20. 10. 2020 za asistence Městské policie [obec] nechal odtáhnout vozidlo [značka automobilu] reg.zn. [anonymizováno] [číslo] ve vlastnictví žalovaného, neboť byl na něm umístěn z důvodu záboru veřejného prostranství technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, do 30 dnů od jeho přiložení nebylo požádáno o jeho odstranění, na střežené parkoviště. Přestože byl žalovaný v době přiložení technického prostředku tzv. botičky osobně informován městskou policií o zjištěném přestupku, stavu, že vozidlo je umístěno na veřejném prostranství a byla na něho přiložena tzv.botička, v té době již byl vlastníkem vozidla, avšak neučinil ničeho pro odstranění botičky a přemístění vozidla, byť tehdy městské policii řekl, že nemá klíčky k vozidlu ani doklad. Do 30 dnů od přiložení tzv. botičky ničeho neučinil v zájmu ochrany svého majetku a vozidlo tak bylo odtaženo na střežené parkoviště. Předchozí náklady na střežení vozidla za dobu od 10. 3. 2021 do 28. 6. 2021 byly přitom žalobci přiznány pravomocným rozsudkem zdejšího soudu čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] a exekučně zcela vymoženy. Žalovaný však ani po tomto rozsudku a exekuci neučinil žádný krok k vyzvednutí auta. Vlastnictví vozidla bylo zjištěno žalobcem prostřednictvím sdělení notáře ve věci [číslo jednací] z 22. 1. 2021, tedy skutečnost, že předmětné vozidlo nabyl žalovaný, bytem [adresa žalovaného], posledně trvale bytem [adresa žalovaného], zemřelém [datum] a soud má za prokázáno usnesením zdejšího osudu ve věci [číslo jednací] z 22. 1. 2020, že ve věci pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelém [datum] za účasti žalovaného jako vypravitele pohřbu a pozůstalého syna zemřelého byl zůstavitelův majetek nepatrné hodnoty a bez hodnoty mj. [značka automobilu], [registrační značka] v obvyklé ceně 0 Kč, které zůstavitel nabyl v dědictví po manželce [jméno] [příjmení], [datum narození], žalovaný a řízení o pozůstalosti se zastavuje. S nabytím majetku dle odůvodnění usnesení vypravitel pohřbu, tj.žalovaný vyslovil souhlas při předběžném šetření dne 2. 11. 2020. Žalobce k tomu uvedl, že zůstavitel, když po pozůstalé manželce nabyl auto, tak nezařídil přepis v registru vozidel na sebe. Skutečnost, že žalovaný se nepovažuje za vlastníka předmětného vozidla je irelevantní a nesnímá z něho povinnost se o svůj majetek postarat. Jestliže tak při jeho vědomosti o již vzniklých nákladech střežení, které byly exekučně vymoženy, vznikly další náklady se střežením ve výši 15 450 Kč, za dobu od 29. 6. 2021 do 8. 3. 2023 a jestliže žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k zaplacení a jestliže obdobně je tomu i za dobu od 9. 3. 2023 do 3. 4. 2023 ve výši 650 Kč, žalovaný dluží na nákladech střežení uvedené částky s jejichž zaplacením je v prodlení. Umístění auta na střežené parkoviště bylo v souladu právními předpisy, žalovaný byl informován ještě v době, kdy auto nebylo odtaženo a mohl sjednat nápravu. Právě proto, že jí nesjednal, auto bylo odtaženo a v jiném soudním řízení již získal vědomost o tom, že auto je střeženo na hlídaném parkovišti a bylo mu uloženo náklady za střežení zaplatit a tyto byly vymáhány exekučně. Ani tato procedura jej nedonutila vyřešit odstavení jím vlastněného automobilu.

13. Pokud jde o použití tzv. botičky, bylo prokázáno, že dne 24. 7. 2020 v rámci kontrolní činnosti územní strážník městské policie v [obec] v ulici [adresa] zjistil, že na travnaté ploše parkuje předmětné vozidlo a nezjištěný řidič je podezřelý ze spáchání přestupku dle ust. § 5 odst.1 písm.g) z.č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích. Hlídka se pokusila kontaktovat žalovaného, hlídce se podařilo sehnat telefonický kontakt, dne 17. 9. 2020 se s ním str. [příjmení] [příjmení] [jméno] telefonicky spojila a žalovaný jí sdělil, že o vozidle nic neví, s otcem ani jeho bývalou ženou nebyl delší dobu v kontaktu, setkal se s ním až v době, kdy byl otec už vážně nemocen a v nedávné době zemřel. Klíče ani jiné podklady k vozidlu u otce nenašel. Dne 18. 9. 2020 byl na vozidlo nasazen technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla [číslo]. Dne 20. 10. 2020 byl TPZOV [číslo] demontován a vozidlo bylo dle § 17a odst.6 z.č. 553/1991 Sb. o obecní policii odtaženo na odtahové parkoviště.

14. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 17a z.č.553/1991 Sb. o obecní policii ve znění účinném v době užití tzv. botičky na předmětné vozidlo a odtahu vozidla, dle odst. 1 cit. ust. strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, a) které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla, b) které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, c) které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo d) je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství a jeho řidič není na místě přítomen. Dle odst. 2 cit.ust. technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen je-li zajištěna možnost jeho odstranění bez zbytečného odkladu. Dle odst. 3 technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po projednání přestupku v blokovém řízení, po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo po uhrazení nákladů provozovatelem podle odstavce 5. Dle odst. 5 cit.ust. přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil. Dle odst. 6 cit.ust. nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Dle odst. 7 cit.ust. na použití technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla z důvodu podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení o donucovacích prostředcích.

15. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že postup žalobce ve vztahu k vozidlu žalovaného byl zákonný, v souvislosti s odtahem vozidla jeho střežením vznikly náklady, které byly žalovanému vyúčtovány, žalovaný byl vyzýván, aby si vozidlo vyzvedl, avšak vozidlo si nevyzvedl, ničeho neuhradil a se zaplacením se ocitl v prodlení a je tak povinen zaplatit i úrok z prodlení. O tom, že vozidlo bylo odtaženo a je střeženo již věděl díky předchozímu řízení o stejném nároku shora citovaném, ve kterém mu byly uloženy náklady střežení za dobu od 10. 3. 2021 do 28. 6. 2021 a byly exekučně vymoženy. Žalovaný je tak povinen další vzniklé náklady uhradit bez ohledu na to, že se necítí být vlastníkem vozidla, ačkoliv vlastníkem vozidla ve skutečnosti je. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně požadovaného úroku prodlení, který je v souladu se zákonnou úpravou a počátek prodlení stanovila žalobkyně ode dne následujícím po dni doručení žaloby žalovanému, tedy zcela po právu, když mohla požadovat úrok z prodlení i za období delší, sama se připravila o určitou část úroku z prodlení, když žaloba byla doručena fikcí k 1. 6. 2023 (§ 49 odst.4 o.s.ř.), takže úrok z prodlení byl přiznán v souladu s požadavkem žaloby od 2. 6. 2023.

16. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a dále dle vyhlášky č.254/2015 Sb. tři úkony po 300 Kč za předžalobní výzvu, žalobu a účast na jednání soudu.

17. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.