11 C 113/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr Liborem Lhoťanem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: žaloba na vydání měřícího zařízení výrobní číslo

I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni měřící zařízení, kód typu [anonymizována dvě slova], výrobní [číslo] které je umístěno na adrese odběrného místa, v místě spotřeby [číslo] ul. [ulice a číslo], [PSČ] [obec], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou na žalované domáhala žaloba na vydání měřícího zařízení výrobní [číslo] (dále jen„ plynoměr“), které je umístěno v místě spotřeby [číslo] na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, rozhodl soud ve věci na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a na základě těchto dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Výpisem z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalovaná je vlastníkem nemovité věci na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Protokolem o montáži měřidla zákazníka č. má soud za prokázané, že pracovník žalobkyně dne 10. 8. 2018 namontoval shora uvedené měřící zařízení v nemovité věci ve vlastnictví žalované. Oznámením o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 2. 1. 2020 adresované zákazníku (žalované) č. má soud za prokázané, že provozovatel distribuční soustavy byl žalobkyní požádán o ukončení nebo přerušení dodávek plynu pro shora uvedené odběrné místo, a to ke dni 6. 12. 2019, což se mu však nezdařilo, neboť měřidlo bylo nepřístupné. Protokolem o demontáži měřidla zákazníka (žalované) č. ze dne 15. 1. 2020 má soud za prokázané, že pracovník žalobkyně se opakovaně pokoušel o demontáž měřidla, což se mu pro nepřítomnost žalované nezdařilo. Předžalobní výzvou k součinnosti ze dne 5. 3. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k poskytnutí součinnosti, ať již ve formě obnovení smlouvy o sdružených dodávkách plynu, nebo demontáži měřidla. Soud dospěl k následujícím právním závěrům o věci samé: Podle § 56 odst. 1 písm. c), e), f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ EZ“), jsou účastníky trhu s plynem provozovatelé distribučních soustav, obchodníci s plynem a zákazníci. Podle § 74 odst. 1 písm. a) EZ je neoprávněným odběrem plynu odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Podle § 74 odst. 3 písm. d) EZ je neoprávněným odběrem plynu distribuce plynu bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 EZ má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. Podle § 71 odst. 1, 6 EZ odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Podle § 71 odst. 8 EZ provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce plynu, zákazníka nebo provozovatele zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal. Vztah mezi účastníky řízení podléhá shora citovaným ustanovením EZ a ustanovením občanského zákoníku. Žalobkyně osadila podle § 71 odst. 8 EZ v nemovité věci, která je ve vlastnictví žalované a v níž se nachází místo spotřeby [číslo] plynoměr jako měřicí zařízení dle § 71 odst. 1, 6 EZ. Žalovaná však nemá dosud se žalobkyní uzavřenou smlouvu o odběru plynu ve shora uvedeném odběrném místě, a proto ode dne následujícího po dni 6. 12. 2019, ke kterému byl provozovatel distribuční soustavy požádán o ukončení nebo přerušení dodávek plynu, dochází ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a), d) EZ k neoprávněnému odběru plynu v místě spotřeby. Žalobkyně se poté podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 EZ pokusila omezit neoprávněný odběr plynu demontáží plynoměru, což se jí pro absenci součinnosti ze strany žalované nezdařilo, čímž došlo ze strany žalované k porušení povinnosti podle § 71 odst. 6 EZ. Žalobkyně prokázala, že je vlastníkem plynoměru, jak vyplývá z ustanovení § 71 odst. 1 ve spojení s § 71 odst. 8 EZ, a proto se domáhá důvodně ochrany svého vlastnického práva, a to vydáním měřícího zařízení (plynoměru) podle § 1040 odst. 1 o. z. Soud s ohledem na uvedené rozhodl o povinnosti žalované vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty za jeden úkon 2000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 0 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5400 Kč ve výši 1134 Kč.