11 C 125/2020
č. j. 11 C 125/2020-22
V PLATNOSTICitované zákony (4)
Rubrum
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr Liborem Lhoťanem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 5 300 Kč s příslušenstvím (ošetření a pobyt v protialkoholní a záchytné stanici) I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 650 Kč od 24. 1. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 9,75 % ročně z částky 2 650 Kč od 26. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Dne 11.12.2017 a 19. 1. 2019 byl žalovaný dopraven sanitním vozem na záchytnou stanici provozovanou žalobcem a vznikl mu tak závazek zaplatit žalobkyni částku 5 300 Kč za dopravu a ošetření v protialkoholní záchytné stanici do 15 dnů od propuštění ze stanice. K propuštění žalovaného došlo dne 19. 1. 2019. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 558 obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. žalovaný hradí náklady dopravy a pobytu na záchytné stanici (kterému se podrobil dle § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb.). Protože žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni uznal (§ 558 obč. zák.) a svoji povinnost vůči žalobkyni nesplnil dobrovolně, bylo rozhodnuto o jeho povinnosti soudním rozhodnutím. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.