11 C 209/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobce Anonymizováno , narozeného Datum narození žalobce A , bytem v Adresa žalobce A , zastoupeného Jméno žalobce B , advokátem se sídlem v Anonymizováno , Jméno advokáta Anonymizováno / Anonymizováno , proti žalované Jméno žalované , narozené Datum narození žalované , bytem v Adresa žalované , zastoupené Jméno Zástupce , advokátem se sídlem v Anonymizováno , o zaplacení 600 000 Kč s příslušenstvím, takto:

I. Žaloba, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 600 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, na náhradě nákladů řízení 93 170 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne 2. 7. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil zaplatit mu 600 000 Kč spolu s tam blíže specifikovaným úrokem z prodlení. Uvedl, že se žalovanou od roku 2017 žili v družském poměru, přičemž dne 15. 8. 2018, v době společného soužití a za účelem realizace partnerského života, byly pořízeny (tam blíže specifikované) nemovitosti v , Anonymizováno, , jejichž součástí je mimo jiné dům č. p. , Anonymizováno, . Vlastnické právo bylo zapsáno ve prospěch žalované. Jelikož dům nebyl ve vyhovujícím stavu, probíhaly na něm od září 2018 za strany žalobce práce, a to nejprve bourací práce a příprava staveniště, následně došlo k rozvedení odpadů a vody, montáži radiátorů, instalaci podlahového topení, úpravě stěn, lití podlah, pokládce dlažby, provedení elektroinstalace, výměně oken a dveří, montáži sádrokartonových příček, rekonstrukci koupelny a toalety, zateplení podkroví, instalaci jímky, a realizaci dalších stavebních prací. Tyto práce a materiál žalobce vyčíslil částkou 600 000 Kč (v žalobě jednotlivě rozepsáno) a zkonstatoval, že těmito pracemi došlo k výraznému zhodnocení nemovitostí, přičemž žalovaná se na tom nikterak nepodílela. V prosinci 2019 došlo k rozchodu účastníků, čímž došlo k odpadnutí důvodu, na základě kterého žalobce plnil (rekonstruoval dům) a žalovaná se tak bezdůvodně obohatila. Jelikož již není možné práce a materiál vrátit, domáhal se zaplacení peněžité náhrady ve výši 600 000 Kč.

2. Žalovaná k věci uvedla, že skutečně se žalobcem od listopadu 2017 žili jako druh a družka a v prosinci 2019 se rozešli. V rámci společného soužití zakoupila (převážně financovala hypotékou) nemovitosti v , Anonymizováno, , jejichž součástí byl mimo jiné dům č. p. , Anonymizováno, . Nesouhlasila však, že by rekonstrukci těchto nemovitostí financoval žalovaný, neboť v té době procházel insolvenčním řízením, kde uváděl, že vydělává pouze 14 – 15 tis. Kč měsíčně a má dvě vyživovací povinnosti. Podle daňových přiznání za roky 2017 a 2018 měl mít dokonce čisté příjmy jen 8 816 Kč měsíčně a 11 815 Kč měsíčně. Žalovaná naproti tomu hradila veškeré náklady na soužití se žalobcem, jako nájem, potraviny, internet, kabelovou televizi, ale také jeho zdravotní a sociální pojištění, životní pojistku a telefon a dále internet v , Anonymizováno, (vyčísleno v podání ze dne 7. 5. 2024). Na podzim 2018 začala rekonstrukce domu v , Anonymizováno, , kterou žalovaná hradila ze svých prostředků a prostředků získaných darem od synovce. Pokud žalobce k žalobě doložil některé doklady, je otázkou, zda zde uvedený materiál byl vůbec použit na rekonstrukci domu v , Anonymizováno, a například zde vyčíslená okna žalovaná prokazatelně hradila převodem ze svého bankovního účtu. Pokud žalobce jakékoli práce provedl a materiál financoval, je na něm, aby tyto skutečnosti prokázal.

3. Při jednání soudu dne 6. 9. 2024 žalobce uvedl, že bezdůvodné obohacení žalované představuje vynaloženou práci, spotřebovaný materiál a zhodnocení nemovitosti. Po poučení soudu, že je s ohledem na uvedené nutno doplnit, která část žalované částky připadá na materiál, která na práce a která na tvrzené zhodnocení, žalobce podáním došlým soudu dne 7. 10. 2024 doplnil, že v žalobě uvedl jen některý materiál, který v rámci rekonstrukce použil, a to zejména ten, k němuž měl v době podání žaloby doklady a který byl schopen pro účely žaloby vyčíslit v penězích. Stejně tak uvedl hodnotu jím provedených a popsaných stavebních prací, šlo však toliko o jeho kvalifikovaný odhad, který činil s ohledem na to, jakou navýšenou hodnotu nemovitosti (zhodnocení) předpokládal. Jakkoliv součet ceny materiálu a prací uvedených v žalobě činí částku 600 000 Kč a odpovídající částku žalobce po žalované v rámci žalobního petitu požaduje zaplatit, nepovažuje žalobce hodnotu materiálu a stavebních prací za bezdůvodné obohacení, které na straně žalované vzniklo a jejich zaplacení nepožaduje. Vykonané práce a použitý , právnická osoba, uvedené v žalobě jsou toliko skutkovými okolnostmi týkajícími se kauzy, které žalobce musel tvrdit, aby svůj nárok odůvodnil. Za bezdůvodné obohacení na straně žalované však žalobce považuje zhodnocení nemovitostí, k němuž došlo v souvislosti s jím provedenou rekonstrukcí. Jinak řečeno žalobce podanou žalobou nepožaduje náhradu za materiál a provedené práce, ale toliko částku odpovídající zhodnocení nemovitostí, jež se dostalo výlučně žalované a v němž tkví její bezdůvodné obohacení (majetkový prospěch).

4. Usnesením ze dne 25. 10. 2024, č.j. , spisová značka, , soud připustil změnu žaloby, neboť žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení 600 000 Kč, přičemž z textu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) jednoznačně vyplývá, že se tak domáhal z titulu bezdůvodného obohacení žalované na jeho úkor, spočívajícím v přijatém materiálu a práci na rekonstrukci domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Při jednání soudu žalobce výslovně uvedl, že bezdůvodné obohacení žalované představuje přijatý materiál, provedené práce a zhodnocení nemovitosti a až k výzvě soudu podáním došlým dne 7. 10. 2024 uvedl, že bezdůvodné obohacení žalované spatřuje pouze ve zhodnocení nemovitosti. Byť se žalobce po žalované domáhal zaplacení stále stejné částky, domáhal se jí ze zcela odlišných důvodů a podle obsahu se tak jednalo o změnu žaloby.

5. Při jednání soudu dne 13. 12. 2024 pak žalovaná namítla promlčení změněnou žalobou uplatněného nároku.

6. Žalobce k tomu uvedl, že žalobou uplatněný nárok promlčen být nemůže, neboť i zhodnocení, jak se jej žalobce domáhal, je součástí základu nároku. Žaloba byla postavena na investovaném materiálu a provedených pracích, nicméně konstatování o zhodnocení je zcela nepochybné. V žalobě tak byl konstatován majetkový prospěch žalované, který je bezdůvodným obohacením. Je pravdou, že samotné zhodnocení nebylo v žalobě vyčísleno a ani nemohlo být, neboť dům byl prodán až následně v roce 2020. Dodal, že zhodnocení je nutno odvozovat od provedených prací a investovaného materiálu.

7. Žalovaná dodala, že dům byl prodán v dubnu 2021.

8. Z nesporných tvrzení účastníků tak soud mohl uzavřít, že žalobce a žalovaná spolu žili jako druh a družka nejméně od listopadu 2017 a v prosinci 2019 se rozešli. V průběhu společného soužití zakoupila žalovaná nemovitosti v , Anonymizováno, , jejichž součástí byl mimo jiné dům č. p. , Anonymizováno, . Tento dům byl rekonstruován a nejpozději v dubnu 2021 došlo k jeho prodeji.

9. Soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení a jelikož ji bylo lze posoudit již na základě nesporných tvrzení účastníků, neprováděl za tím účelem žádné dokazování.

10. Podle § 609 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

11. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 téhož ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

12. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

13. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

14. Jak je uvedeno shora, dům č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ve vlastnictví žalované byl za trvání družského soužití účastníků rekonstruován, přičemž účastníci se v prosinci 2019 rozešli a žalovaná dům nejpozději v dubnu 2021 prodala. K tomu je třeba shrnout, že rozchodem účastníků odpadl důvod tvrzeného plnění (rekonstrukce), neboť jak žalobce uvedl, rekonstrukci měl provádět k realizaci společného soužití. Z tvrzeného plnění by se tak stalo bezdůvodné obohacení na straně žalované (§ 2991 o. z.), o jehož výši musel mít žalobce povědomost (minimálně ve vztahu k použitému materiálu a tvrzeným pracím). Žalobce se přitom žalobou podanou dne 2. 7. 2020 po žalované domáhal zaplacení 600 000 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalované spočívajícím v přijatém materiálu a práci na rekonstrukci domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Následně však při jednání soudu dne 6. 9. 2024 žalobce výslovně uvedl, že bezdůvodné obohacení žalované představuje přijatý materiál, provedené práce a zhodnocení nemovitosti a až k výzvě soudu podáním došlým dne 7. 10. 2024 uvedl, že bezdůvodné obohacení žalované spatřuje pouze ve zhodnocení nemovitosti a tvrzený materiál a práce uváděl jen jako skutkové okolnosti. Byť se tak žalobce po žalované domáhal zaplacení stále stejné částky, domáhal se jí ze zcela odlišných důvodů. Soud tak dospěl k závěru, že tím žalobce změnil žalobu a tuto změnu připustil (usnesením ze dne 25. 10. 2024, č.j. , spisová značka, ).

15. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se standardně promlčuje v tříleté subjektivní promlčecí lhůtě (§ 629 odst. 1 o. z.), jejíž počátek je navázán na nabytí povědomí o bezdůvodném obohacení a o osobě povinné k jeho vydání (§ 619 odst. 1, § 621 o. z.). Nejdéle se však právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí za deset let ode dne, kdy k němu došlo (§ 638 odst. 1 o. z.)

16. Vzhledem ke shora uvedenému tak soud dospěl k závěru, že pokud se žalobce žalobou podanou dne 2. 7. 2020 domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v přijatém materiálu a provedených pracích, podal ji v zachovalé tříleté promlčecí lhůtě. Následně však žalobce zásadním způsobem změnil žalobní tvrzení ohledně toho, co považuje za předmět bezdůvodného obohacení, tedy že to není přijatý materiál a provedené práce, nýbrž to, oč se provedenou rekonstrukcí zhodnotila nemovitost ve vlastnictví žalované, a to podáním došlým soudu dne 7. 10. 2024 (ve vazbě na tvrzení učiněná při jednání dne 6. 9. 2024). Soud přitom považuje tuto změnu žaloby za natolik zásadního charakteru, že je třeba přehodnotit námitku promlčení právě ve vazbě na takto změněná tvrzení.

17. Žalobce musel mít povědomost o bezdůvodném obohacení žalované již ke dni, kdy se spolu rozešli, tedy již v prosinci 2019, a to i ohledně jeho výše (i ve vztahu ke zhodnocení nemovitosti), neboť mu nic nebránilo učinit dotaz na některou realitní kancelář, aby zjistil, v jakých cenových relacích se pohybují takto částečně zrekonstruované nemovitosti, případně oslovit znalce. To však žalobce neučinil. Zcela konkrétní výši se pak mohl dozvědět nejpozději v době, kdy žalovaná předmětnou nemovitost prodala, tj. nejpozději v dubnu 2021. Pokud se však žalobce po žalované domáhal vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího ve zhodnocení nemovitosti až podáním došlým soudu dne 7. 10. 2024, učinil tak až po marném uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Žalovaná by tak, i pokud by byl žalobou uplatněný nárok po právu, nebyla povinna plnit (§ 609 o. z.).

18. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

19. Pro úplnost je pak nutno dodat, že, jak je uvedeno shora, žalobce podanou žalobu zcela jednoznačně odůvodnil a jednotlivé položky podrobně rozepsal. O zhodnocení nemovitosti je v žalobě hovořeno jen ve smyslu, že vynaložené práce a použitý materiál zhodnocují nemovitosti. Až poté, kdy bylo žalobci ze strany soudu předestřeno, v jak složité důkazní situaci se nachází, počal hovořit o zhodnocení nemovitosti jako součásti bezdůvodného obohacení žalované, přičemž při jednání soudu dne 6. 9. 2024 ještě hovořil o třech součástech bezdůvodného obohacení (práce, materiál, zhodnocení). Snahu navodit dojem, že zhodnocení nemovitosti jako jediný předmět bezdůvodného obohacení žalované požadoval již žalobou, soud považuje za ryze účelovou, neboť žalovaná při jednání soudu naznačila, že pokud tímto způsobem žalobu změní, namítne promlčení žalobou uplatněného nároku.

20. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalovaná a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř., je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „AT“, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. , spisová značka, ). Náklady řízení ve výši 93 170 Kč sestávají z odměny za sedm úkonů právní služby po 10 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ze dne 31. 3. 2022, účast při jednání soudu dne 16. 2. 2023, vyjádření ze dne 7. 5. 2024 a účast při jednání soudu dne 6. 9. 2024 a 13. 12. 2024 [§ 7, § 8 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT], sedmi náhrad hotových výdajů po 300 Kč [§ 13 odst. 1, 3 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT] a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 16 170 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Pro úplnost soud dodává, že pokud se žalovaná domáhala odměny a náhrady hotových výdajů za podání ze dne 11. 5. 2023, 19. 9. 2023, 22. 12. 2023 a 15. 4. 2023, nejednalo se o podání ve věci ani o prosté procesní stanovisko, ale pouze o informaci o výsledcích mimosoudního jednání účastníků a tato podání tak svou povahou nelze podřadit ani pod odstavec 1 § 11 AT, ale ani pod odstavec 2 téhož ustanovení. Pokud se pak jedná o podání ze dne 4. 10. 2024, byla žalovaná k doplnění tvrzení vyzvána při jednání dne 6. 9. 2024 a při tomto jednání měla také tvrzení doplnit, avšak jen k její žádosti jí byla poskytnuta náhradní lhůta, což nelze klást k tíži žalobce. Odměnu ani náhradu hotových výdajů za tento úkon právní služby tak soud žalované nepřiznal.