11 C 267/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Liborem Lhoťanem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 000 Kč (smluvní pokuta)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28.05.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s příslušenstvím v žalobě blíže specifikovaným s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací k telefonnímu číslu žalovaný nevrátil označená koncová zařízení. Žalovaný si v období od 31. 1. 2019 do 6. 10. 2016 objednal prostřednictvím komunikační sítě žalobkyně služby třetích osob, za což vyúčtovala žalobkyně žalovanému částku 2 000 Kč splatnou 5. 10. 0206. Žalovaný ani přes zaslanou upomínku svůj dluh do dne podání žaloby nesplnil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne byla mezi účastníky uzavřena smlouva, na základě níž bylo žalovanému přiděleno k užívání telefonní číslo. Žalovaný si prostřednictvím sítě žalobkyně objednal v zúčtovacím období od 31. 1. 2019 do 6. 10. 2016 služby třetích stran od třetích subjektů ve výši 2 000 Kč. Tuto částku vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou č. 6. 10. 2016 splatnou 5. 10. 0206. Dopisem byl žalovaný upomenut o úhradu dluhu. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Dle § 535 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) poukázkou se opravňuje poukazník vybrat plnění u poukázaného a poukázaný se zmocňuje, aby splnil poukazníkovi na účet poukazatele. Přímý nárok nabude poukazník proti poukázanému jen tehdy, obdrží-li projev poukázaného, že poukázku přijímá. Podle § 517 odst. 1 věty prvé obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Po právním posouzení v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Jedná se o spor o zaplacení smluvní pokuty za využití služeb – pronájem označených koncových zařízení, jejichž využití žalobkyně žalovanému umožnila. Pohledávka plynoucí z neuhrazení ceny za poskytnuté služby primárně vznikla mezi žalovaným a poskytovatelem služeb. Výhradní oprávnění žalobkyni požadovat po žalovaném zaplacení pohledávky namísto poskytovatele služeb třetích stran je předmětem právního vztahu mezi poskytovatelem těchto služeb (,služba třetích stran”) a žalobkyní, a je v souladu s právní úpravou poukázky dle § 535 a násl. obč. zák., přičemž žalobkyně je poukazníkem, žalovaný poukázaným a poskytovatel služeb třetích stran poukazatelem. Žalovaný se objednáním služeb třetích stran zavázal uhradit jejich cenu, avšak za služby objednané v období od 31. 1. 2019 do 6. 10. 2016 ničeho nezaplatil, čímž porušil svou povinnost poukázaného vůči žalobkyni jako poukazníkovi. Protože dlužná částka 2 000 Kč nebyla žalovaným uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyni požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. ve znění nař. vl. č. 33/2010 Sb. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.