Okresní soud v Chomutově · Rozsudek

11 C 274/2020

č. j. 11 C 274/2020-31

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-26 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCV:2022:11.C.274.2020.3

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Liborem Lhoťanem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 10 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 15. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28.9.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s příslušenstvím v žalobě blíže specifikovaným s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 23. 11. 2018 uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací k telefonnímu číslu, žalované byla pronajata koncová zařízení Modem TP-Link a Set-top box/CA, který nevrátila byla jí vyúčtována smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za každé zařízení. Žalovaná si v období od 23. 11. 2018 do 1. 9. 2020 objednala prostřednictvím komunikační sítě internetové připojení, za což vyúčtovala žalobkyně žalované částku 10 000 Kč splatnou. Žalovaná ani přes zaslanou upomínku svůj dluh do dne podání žaloby nesplnila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne 23. 11. 2018 byla mezi účastníky uzavřena smlouva, na základě jí bylo poskytnuto internetové připojení a poskytnut modem a Set-topbox, který nevrátila. Žalovaná si prostřednictvím sítě žalobkyně objednala v zúčtovacím období od 23. 11. 2018 do 1. 9. 2020 služby třetích stran od třetích subjektů ve výši 10 000 Kč. Tuto částku vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou č. 11. 7. 2018 splatnou. Dopisem ze dne 14. 9. 2020 byla žalovaná upomenuta o úhradu dluhu. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Dle § 535 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) poukázkou se opravňuje poukazník vybrat plnění u poukázaného a poukázaný se zmocňuje, aby splnil poukazníkovi na účet poukazatele. Přímý nárok nabude poukazník proti poukázanému jen tehdy, obdrží-li projev poukázaného, že poukázku přijímá. Podle § 517 odst. 1 věty prvé obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Po právním posouzení v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Jedná se o spor o zaplacení ceny za využití služeb, jejichž využití žalobkyně žalované umožnila. Pohledávka plynoucí z neuhrazení ceny za poskytnuté služby primárně vznikla mezi žalovanou a poskytovatelem služeb. Výhradní oprávnění žalobkyni požadovat po žalované zaplacení pohledávky dle čl. 13 zvláštních podmínek pro službu DIGI Internet. a žalobkyní, a je v souladu s právní úpravou poukázky dle § 535 a násl. obč. zák., přičemž žalobkyně je poukazníkem, žalovaná poukázaným a poskytovatel služeb třetích stran poukazatelem. Žalovaná se objednáním služeb třetích stran zavázala uhradit jejich cenu, avšak za služby objednané v období od 23. 11. 2018 do 1. 9. 2020 ničeho nezaplatila, čímž porušila svou povinnost poukázaného vůči žalobkyni jako poukazníkovi. Protože dlužná částka 10 000 Kč nebyla žalovanou uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyni požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. ve znění nař. vl. č. 33/2010 Sb. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.