11 C 63/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr Liborem Lhoťanem ve věci navrhovatel: celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce osvojenec: zletilá jméno příjmení , datum narození , bytem adresa žalobce za účasti: celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného za účasti: jméno příjmení - role v řízení anonymizováno , datum narození bytem adresa žalobce pro osvojení zletilého dítěte

I. Zletilá [jméno] [příjmení], [datum narození], dcera [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], [datum narození] a [celé jméno žalovaného] [datum narození], je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem osvojitele [celé jméno žalobce] [datum narození], bytem [adresa žalobce]. Osvojitel [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce], bude uveden v matrice narozených u [stát. instituce] jako otec osvojence, místo dosud uvedeného otce [celé jméno žalovaného] [datum narození].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Navrhovatel [celé jméno žalobce], [datum narození] podal ke zdejšímu soudu dne 31.8.2016 návrh na osvojení zletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum], která s návrhem souhlasila. Z výpovědi osvojitele, osvojence a matky a otce zapsaného v matrice [celé jméno žalovaného] osvojence soud zjistil, že navrhovatel dlouhodobě žije ve svazku s matkou osvojence [jméno] [příjmení], [datum narození]. Na výchově osvojence se navrhovatel podílel již 27 let, kdy se s matkou osvojence seznámil. S návrhem na osvojení souhlasí jak osvojenec, tak matka osvojence a též [celé jméno žalovaného], který se sice necítí být biologickým otcem zletilé [jméno], je však uveden v matrice jako otec. Není však biologickým otcem osvojence – [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [rok]. V rozhodné době se nechal zapsat do matriky jako otec osvojence, ačkoliv věděl, že biologickým otcem [jméno] není, učinil tak záměrně, nyní však změnil názor a proti osvojení [celé jméno žalobce] nemá námitky. [příjmení] [jméno] je svobodná a má syna [jméno] [příjmení] [datum narození]. Matka osvojence se s [celé jméno žalovaného] rozvedla v roce 1999 a od té doby otec [celé jméno žalovaného] se o dceru [jméno] staral též s [celé jméno žalobce], k osvojení [jméno] nemá žádné výhrady. Dalším důvodem osvojení je možnost osvojované dědit po osvojiteli [jméno] [příjmení]. Z rodného listu osvojence, oddacího listu a výpisů z Centrální evidence obyvatel a registru obyvatel soud zjistil, že dle matriky otcem osvojence je [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Matka osvojence žije trvale ve svazku s osvojitelem [celé jméno žalobce], kterého osvojovaná bere jako skutečného otce. [příjmení] [jméno] je svobodná se synem nezletilým [jméno]. Z výpovědi matky osvojované soud zjistil, že s osvojením souhlasí, účastníci spolu mají velmi dobrý vztah, osvojitel se podílel na výchově [jméno] od útlého věku. Dle § 846 zákona č. 89/2012Sb. (dále jen obč.zák.) ve znění účinném od 1.1.2014, lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Dle § 847 odst.1 písm. c), d) odst. 2, 3 obč.zák zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se zde použijí obdobně. Soud má z tvrzení účastníků a provedených důkazů za prokázané, že osvojitel a matka osvojence žijí ve společné domácnosti od útlého věku osvojence. Vztahy účastníků jsou velmi dobré. Účastníci s osvojením osvojence osvojitelem souhlasili. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud návrhu vyhověl. Zákonné podmínky pro rozhodnutí o osvojení jsou v projednávané věci splněny. Nebylo shledáno, že by osvojení osvojence bylo v rozporu s dobrými mravy či se zájmy otce uvedeného v matrice [celé jméno žalovaného]. Soud má za to, že rozhodnutí o osvojení je v zájmu osvojence i celé rodiny. Dle § 797 obč.zák. na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel zapíše do matriky jako rodič osvojovaného, a to na místo otce [celé jméno žalovaného]. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.