11 C 80/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta , proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A , bytem Adresa žalované A , 2) Jméno žalované B , narozený dne Datum narození žalované B , bytem Adresa žalované A , oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky , sídlem Adresa advokátky , o zaplacení 270 000 Kč s příslušenstvím Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 270 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 270 000 Kč od 5. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 230 077,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.OdůvodněníŽalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně částku 270 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 5. 10. 2019 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne , datum, žalovaní jako kupující uzavřeli s žalobkyní jako prodávající kupní smlouvu, jejímž předmětem byla rozestavěná bytová jednotka č. , hodnota, o velikosti , hodnota, umístěná v , číslo, . nadzemním podlaží naproti vchodu do budovy, na konci chodby po levé straně. Kupní cena za shora uvedený předmět převodu činila 2 694 000 Kč, a to včetně DPH. Úhrada kupní ceny byla sjednána ve třech platbách. Žalovaní se zavázali uhradit rezervační zálohu ve výši 10 % kupní ceny ve výši 269 400 Kč a poté další část kupní ceny ve výši 2 154 600 Kč. Předmětná část kupní ceny byla ze strany žalovaných uhrazena. Dále bylo v čl. III kupní smlouvy mimo sjednáno, že kupní cena za bytovou jednotku bude uhrazena způsobem, kdy poslední částku kupní ceny ve výši 270 000 Kč uhradí kupující prostřednictvím hypotečního úvěru poskytovaného , právnická osoba, ., IČO , IČO, na účet prodávajícího č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, ., VS: , var. symbol, , nejpozději do patnácti pracovních dní od předání předmětu převodu (bytové jednotky). Dne , datum, došlo k předání bytové jednotky, a to na základě předávacího protokolu. Žalovaní dlužnou částku ve výši 270 000 Kč neuhradili, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne , datum, adresované původnímu právnímu zástupci žalovaných, , tituly před jménem, , jméno FO, .Žalovaní ve svém vyjádření podaném u zdejšího soudu dne , datum, učinili nesporným, že dne , datum, byla mezi stranami uzavřena kupní smlouva na shora uvedenou rozestavěnou bytovou jednotku. Dne , datum, došlo k předání předmětné bytové jednotky, avšak v protokolu byly specifikovány vady, vady byly částečně ze strany žalobkyně odstraněny, některé však stále přetrvávají. Žalovaní rovněž učinili nesporným, že z jejich strany nebyla uhrazena poslední (tedy třetí část) kupní ceny, a to v žalované výši, žalovaní byli předžalobní výzvou ze dne , datum, k úhradě zbývající části kupní ceny vyzváni. Výzva byla adresována právnímu zástupci žalovaných, , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž žalované v předmětné době zastupoval. Dále žalovaní uvedli, že při podpisu kupní smlouvy bylo ze strany jednatele žalobkyně, pana , jméno FO, , žalovaným přislíbeno, že bytová jednotka bude jako dokončená, resp. způsobilá užívání, předána do data 31. 3. 2018. K tomuto datu však k dokončení, ani předání bytové jednotky, nedošlo. Termín dokončení bytové jednotky byl několikrát odsouván. Žalovaní byli od poloviny června 2018 nuceni opustit nájemní byt. V září roku 2018 žalobkyně souhlasila s odstoupením žalovaných od kupní smlouvy. Následná dohoda o odstoupení uzavřena nebyla, proto se žalovaní rozhodli pro jednostranné odstoupení od kupní smlouvy a ze strany jejich právního zástupce (, tituly před jménem, , jméno FO, ) byla rovněž připravena návazná žaloba na určení vlastnického práva, žalovaní se však rozhodli s žalobkyní dále jednat, bytovou jednotku převzít, dořešit vady a následně tuto jednotku prodat. K převzetí bytové jednotky sice dle žalovaných došlo dne 13. 9. 2019, avšak její stav reflektuje předávací protokol, kdy některé z vad byly žalobkyní odstraněny, některé však zůstaly. Žalovaní nakonec akceptovaly stav bytu, a to po dílčích opravách. Žalobkyně odmítala uhradit jakékoliv nároky ze strany žalovaných (nárok na náhradu škody, náhradu imateriální újmy). Z výše uvedeného důvodu proto žalovaní započetli jejich pohledávky na nárok žalobkyně na úhradu poslední části kupní ceny, kdy předmětným zápočtem byla uplatněna pouze část jejich nároků. Žalobkyně zápočet žalovaných odmítla, a to bez relevantní argumentace k jejich jednotlivým nárokům.Zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , který však byl k odvolání žalobkyně zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem jako soudu odvolacího, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, . Ve zrušovacím rozhodnutí soud druhého stupně uložil zdejšímu soudu, aby mimo jiné odůvodnil závěr, že došlo k zániku pohledávky žalobkyně v důsledku započtení pohledávky žalovaných.Žalovaní k výzvě soudu, v podání ze dne 22. 2. 2024 uvedli, že žalovaní byli ze strany žalobkyně ujišťováni, že byt jim bude předán do čtyř, maximálně šesti týdnů od data uzavření smlouvy. K řádnému předání bytu tedy mělo dojít nejpozději do 13. 3. 2018. Žalovaní byli ze strany žalobkyně opakovaně ujišťováni, že kolaudace proběhne nejpozději do 31. 3. 2018 a ve stejném termínu bude byt předán. K prvnímu pokusu o předání bytové jednotky došlo až dne 13. 9. 2019, nicméně ze strany žalovaných bylo vytčeno značné množství podstatných vad bránících řádnému užívání bytu. Z výše uvedeného je tedy patrné, že nejméně v době od 13. 3. 2018 do 13. 9. 2019 (po dobu 18 měsíců) byla žalobkyně v prodlení s předáním (dokončené a zkolaudované) bytové jednotky. Protinávrhem, resp. procesním zápočtem žalovaných proti údajnému nároku žalobkyně jsou škody, které jim byly způsobeny nečestným a nepoctivým jednáním žalobkyně. Žalobkyně povinnosti ze smlouvy nesplnila ve stanoveném termínu, tedy do 13. 3. 2018 ani ve lhůtě do konce měsíce, žalovaná 1) tak byla nucena v důsledku prodlení žalobkyně vynaložit na holé nájemné částku 20 000 Kč v bytě pronajímatele pana , tituly před jménem, , jméno FO, , a to v době 1. 4. 2018 do 15. 6. 2018. Následně žalovaní vynaložili za období od 15. 6. 2018 do 1. 8. 2019 na nájemném u pronajímatele pana , jméno FO, částku 256 000 Kč. Prodlením na straně žalobkyně pak vznikly další náklady spojené s pozdním dokončením a předáním bytu, a to konkrétně na poplatcích spojených s prolongací čerpání hypotečního úvěru ve výši 9 400 Kč. Za zmařenou revizní prohlídku bytové jednotky, která byla sjednána, objednána a zmařena žalobkyní, žalovaní uhradili částku 2 040 Kč. Celkem se tedy jedná o částku 287 440 Kč. Tyto nároky byly vůči žalobkyni uplatněny a staly se splatnými dne 13. 1. 2020, resp. nejpozději 23. 1. 2020. Další nároky žalovaných vůči žalobkyni spočívají v neodstraněných vadách bytu, jež byly zjištěné dne 13. 9. 2019, resp. se jedná o vady uvedené v přípisu ze dne 24. 9. 2021 a jež nebyly žalobkyní odstraněny. Žalovaní byli nuceni prodat byt se slevou třetí straně, tato byla ochotna vady odstranit svépomocí. Tyto vady byly žalovanými vytčeny dne 13. 1. 2020 a jejich přijetí žalobkyně potvrdila přípisem ze dne 23. 1. 2020. Nároky z neodstraněných vad díla se tedy staly splatnými dne 13. 1. 2020, resp. nejpozději dne 23. 1. 2020. Veškeré zápočty žalovaných žalobkyně opakovaně odmítala. Dle žalovaných není žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby, neboť nenaplnila parametry vlastní smlouvy a nepředala žalovaným řádně zkolaudovaný a užívání schopný byt bez vad a nedodělků. Nebyla tedy oprávněna ani požadovat doplatek ceny bytu dle kupní smlouvy. Na základě výše uvedeného tedy žalovaní navrhují, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.Při jednání soudu konaném dne 12. 7. 2024 žalovaní dále namítli, že kupní smlouva byla koncipována nejasně v neprospěch zákazníka jako slabší strany kupní smlouvy, dále je taktéž mezi stranami sporné předání bytové jednotky, když tato nebyla ze strany žalobkyně předána řádně a bez vad a za sporné lze dle žalovaných považovat rovněž to, zda byla kupní smlouva v okamžiku podání žaloby platná, když žalovaní od kupní smlouvy dne 4. 3. 2019 platně odstoupili.Žalobkyně ve svém vyjádření doručeném zdejšímu soudu dne 9. 5. 2024 uvedla, že tvrzené nároky žalovaných se do dnešního dne nemohly stát splatnými, jelikož nedošlo ke splnění základních zákonných předpokladů pro uplatnění tvrzených náhrad škod, nájmů a nároků z neodstraněných vad díla. Vznášené nároky žalovaných jsou dle žalobkyně nedoloženými a nepodloženými tvrzeními, jež pro jejich obecnost nelze prokazatelně určit. Žalobkyně dále argumentovala, že žalovaní byli zapsáni jako vlastníci nemovitosti, rozestavěného bytu, a to na základě předmětné kupní smlouvy do katastru nemovitostí a s tímto bytem mohli volně nakládat. Žalovaní byt dle protokolu ze dne 13. 9. 2019 převzali s tím, že akceptují stav, v němž byt byl. Protokol obsahoval soupis vad a nedostatků s tím, že žalobkyně se bude těmito vytčenými vadami zabývat a sdělí své stanovisko. Žalovaní připouští, že některé vady odstraněny byly, přičemž žalobkyně trvá na tom, že došlo k odstranění všech vad, kdy sami žalovaní byt později prodali dalším osobám jakožto bezvadný.Na základě provedeného dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti:Z kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanými bylo soudem zjištěno, že žalobkyně jakožto prodávající převedla na žalované jakožto kupující rozestavěnou bytovou jednotku č. , hodnota, o velikosti , hodnota, umístěnou v , číslo, nadzemním podlaží naproti vchodu do budovy, na konci chodby na levé straně k budově na pozemku St. , hodnota, a spoluvlastnický podíl o velikosti , hodnota, na společných prostorách a pozemku v obci , adresa, , a to se všemi součástmi a příslušenstvím za kupní cenu 2 694 000 Kč. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že kupní cena bude hrazena tak, že dne 4. 9. 2017 kupující uhradí rezervační zálohu 10 % kupní ceny 269 400 Kč, která se započte na kupní cenu. Další část kupní ceny ve výši 2 154 600 Kč uhradí kupující prostřednictvím hypotečního úvěru poskytnutého , právnická osoba, . a částku 270 000 Kč uhradí kupující prostřednictvím hypotečního úvěru poskytnutého , právnická osoba, . na účet prodávajícího nejpozději do patnácti pracovních dní od předání předmětu převodu (čl. III kupní smlouvy). Dále bylo v čl. IV smlouvy uvedeno, že kupující prohlašují, že je jim stav předmětu převodu dobře znám, prohlédli si jej a kupují jej ve stavu, v jakém se ke dni podpisu této smlouvy nachází. Žalovaní (kupující) předmět převodu převezmou bezprostředně po dokončení bytové jednotky. Doba převzetí bytu jsou 4, maximálně 6 týdnů po odsouhlasení a zaplacení klientských změn, resp. finálního dokončení.Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 15. 11. 2019 vyplývá, že žalovaní byli v rámci společného jmění manželů vlastníky bytové jednotky , číslo, na parcele St. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba - , adresa, , č.p. , adresa, , bytový dům, , hodnota, , orná půda, podíl na společných částech nemovitosti činí , hodnota, , vše zapsáno na LV , hodnota, , pro , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .Z plné moci datované dne 30. 1. 2018 vyplývá, že žalovaní udělili plnou moc advokátu , tituly před jménem, , jméno FO, , aby je zastupoval ve věci řešení podstatného porušení kupní smlouvy ze dne 30. 1. 2018 žalobkyní, odstoupení od této smlouvy a nároků žalovaných plynoucích z odstoupení od předmětné smlouvy, dále vymáhání nároků plynoucích z odstoupení od kupní smlouvy a dalších nároků vůči žalobkyni. Zástupce žalovaných k tomuto důkazu uvedl, že na listině je uveden chybně rok, kdy plná moc k zastupování byla uzavřena až v roce 2019 a nikoliv v roce 2018.Z listiny označené jakožto odstoupení od kupní smlouvy ze dne 30. 1. 2018 bylo zjištěno, že žalovaní dne 4. 3. 2019 odstoupili od shora specifikované kupní smlouvy s tím, že došlo k podstatnému porušení smlouvy, neboť rozestavěná bytová jednotka měla být dle kupní smlouvy dokončena, tj. zkolaudována, ve lhůtě obvyklé pro daný typ smlouvy, jelikož v kupní smlouvě tento termín nebyl uveden. Ze strany žalovaných došlo k úhradě 90 % kupní ceny, kdy tito legitimně očekávali a byli ze strany žalobkyně opakovaně ujišťováni, že rozestavěná bytová jednotka bude dokončena nejpozději do konce března 2018. Avšak k dokončení bytové jednotky v dohodnutém termínu nedošlo. Soudu byly doloženy ze strany žalovaných dvě listiny týkající se odstoupení od kupní smlouvy, tyto listiny jsou totožného znění, přičemž na jedné listině je za odstupující uveden advokát , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy však na předmětné listině chybí jeho podpis, druhá listina je vlastnoručně podepsána oběma odstupujícími - žalovanými. Z Prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem (číslo knihy o prohlášeních o pravosti podpisu , hodnota, vyplývá, že , tituly před jménem, , jméno FO, prohlásil, že listinu před ním vlastnoručně v sedmi vyhotoveních podepsali žalovaní. Toto prohlášení advokát stvrdil svým podpisem, a to dne 3. 4. 2019. Z doručenky datové zprávy vyplývá, že odstoupení od kupní smlouvy bylo doručeno do datové schránky právnímu zástupci žalobkyně dne 5. 3. 2019. K dotazu soudu (proč žalovaní, když od kupní smlouvy odstoupili, následně bytovou jednotku převzali) při jednání konaném dne 14. 8. 2024 žalovaný 2) uvedl, že jelikož žalobkyně na odstoupení od smlouvy nereagovala, žalovaní zvažovali podat vůči žalobkyni žalobu, tuto však z důvodu případného rizika nepodali a rozhodli se proto bytovou jednotku převzít a následně ji prodat. Žalovaný 2) rovněž uvedl: To, že byt můžeme převzít a že je v pořádku, jsme si mohli ověřit až při předání bytu, v tom září v roce 2019, kdy byl u toho přítomen revizní technik. A protože ten revizní technik neshledal žádnou závažnou škodu, skrytou vadu, která by se vyjevila později, a byt by byl tím pádem bezcenný, tak jsme se rozhodli ten byt převzít.Z předávacího protokolu bylo zjištěno, že dne 13. 9. 2019 došlo mezi stranami k předání bytové jednotky č. , hodnota, v budově č. , hodnota, nacházející se v obci , adresa, zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, pro katastrální území a obec , adresa, . V protokolu jsou blíže specifikovány vady a nedostatky (celkem zaznamenáno 38 vad), kdy z prohlášení předávajícího vyplývá, že se k vytknutým vadám vyjádří do 14 dnů. Z prohlášení žalovaných vyplývá, že převzali protokol o revizi elektrických rozvodů. V protokolu je taktéž uvedeno, že byly předány klíče od vchodových dveří do domu, od vstupních dveří do bytu, a dále klíče od schránky. Protokol je oběma stranami vlastnoručně podepsán. Z dalšího doloženého předávacího protokolu psaného jiným rukopisem bylo zjištěno, že se tento obsahově shoduje se shora uvedeným protokolem, kdy je rovněž oběma stranami vlastnoručně podepsán a datován 13. 9. 2019. V protokolu jsou taktéž blíže konkretizovány vady a nedostatky, jejich počet ovšem činí celkem , hodnota, . K dotazu soudu při jednání konaném dne 1. 7. 2024 ohledně rozporu ve vyčíslení vad uvedených na předávacích protokolech zástupci účastníků nedokázali tuto rozpornost vysvětlit.Z dopisu právního zástupce žalovaných ze dne 24. 10. 2019 adresovaného právnímu zástupci žalobkyně vyplývá, že tímto dopisem bylo reagováno na soupis vad uvedených v předávacím protokole ze dne 13. 9. 2019. V dopise je mimo jiné uvedeno, že žalovaní převzali byt po opravách provedených žalobkyní dne 16. 10. 2019. Žalovaní poukázali na skutečnost, že většina vad byla odstraněna. Žalovaní v tomto dopise nežádali odstranění vad, ale spíše se přikláněli k finanční kompenzaci v částce 30 000 Kč s tím, že po vypořádání těchto nároků bude možné považovat bytovou jednotku za předanou bez vad.Z kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalovanými jakožto prodávajícími a , jméno FO, a , jméno FO, na straně kupujících vyplývá, že předmětem převodu byla shora specifikovaná bytová jednotka. V čl. III odst. 1 kupní smlouvy žalovaní (prodávající) mimo jiné prohlásili, že se s developerem domluvili na odstranění vad bytové jednotky, přičemž toto bylo poté realizováno a nejsou jim známy žádné vady, které by nebyly kupujícími zjistitelné, tj. že jim nejsou známy žádné skryté vady. Dále žalovaní výslovně uvedli, že prodávají předmět převodu jako byt v novostavbě, který sami neužívali a u něhož aktivně využili své nároky plynoucí z odpovědnosti za vady vůči developerské společnosti (, právnická osoba, .), a to tak, že při převzetí bytové jednotky po jejím dokončení sepsali s developerskou společností vady bytové jednotky a zařídili u developerské společnosti jejich odstranění. Kupní cena předmětu koupě činila 3 500 000 Kč.Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 1. 9. 2020 vyplývá, že , jméno FO, a , jméno FO, nabyli do podílového spoluvlastnictví bytovou jednotku číslo , hodnota, parcele , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba - , adresa, bytový dům, LV , hodnota, orná půda, podíl na společných částech nemovitosti činí , hodnota, , vše zapsáno na LV , hodnota, , pro , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .Z předžalobní výzvy ze dne 6. 1. 2020 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal právnímu zástupci žalovaných výzvu k úhradě dluhu z předmětné kupní smlouvy s výstrahou jeho soudního vymáhání. Z detailu zprávy (odeslaná zpráva) vyplývá, že tato výzva byla právnímu zástupci žalovaných před podáním žaloby téhož dne odeslána.Z dopisu právního zástupce žalovaných ze dne 13. 1. 2020 adresovaného právnímu zástupci žalobkyně vyplývá, že tímto dopisem bylo reagováno na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 6. 1. 2020, kdy zástupce žalovaných v dopise výslovně uvedl, že nárok žalobkyně, co do existence a výše, zde jistě je, nicméně tento nárok se nestal splatným, neboť byt nebyl dosud předán bez vad. Zároveň zástupce žalovaných uvedl, že v důsledku prodlení žalobkyně s předáním bytové jednotky vznikly žalovaným pohledávky vůči žalobkyni, a to konkrétně pohledávky plynoucí z nájmů v době prodlení, kdy žalovaní v době od 1. 4. 2018 do 1. 8. 2019 museli hradit náklady spočívající v nájmu ve dvou nájemních bytech v celkové výši 276 000 Kč. Dále žalovaným vznikla pohledávka vůči žalobkyni plynoucí ze sankcí uložených v důsledku prolongace hypotečního úvěru ve výši 9 400 Kč. Žalovaní rovněž uplatnili vůči žalobkyni pohledávku plynoucí ze zmaření provedení revizní prohlídky bytové jednotky, a to v částce 2 040 Kč. Žalovaným rovněž vznikly pohledávky vyplývající z imateriální újmy (žalovaní byli vystaveni stresu, byli nuceni bydlet v nevyhovujícím bytě, museli absolvovat větší počet cest do , adresa, z důvodu řešení jednotlivých problémů, byli nuceni uskladnit část svých věcí v rozestavěné bytové jednotce). Žalovaní proto započetli své výše uvedené pohledávky v celkové výši 287 440 Kč na pohledávku žalobkyně na úhradu zbylé části kupní ceny ve výši 270 000 Kč.Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 1. 2020 adresovaného právnímu zástupci žalovaných vyplývá, že žalobkyně vznesené nároky, uplatnění pohledávky a popsaný zápočet žalobkyně odmítla, neboť předmětné nároky a uplatněné pohledávky nejsou dle žalobkyně způsobilé započtení, jelikož jsou neexistenční anebo nedůvodné. Dle žalobkyně měli žalovaní po celou dobu provádění stavby o celém projektu a jeho postupu aktuální informace. Kolaudace nebyla vázána na jakýkoliv termín a o postupu kolaudačního řízení byli žalovaní informováni. Žalovaní se zavázali k úhradě kupní ceny za bytovou jednotku, proto žalobkyně opakovaně vyzvala žalované k zaplacení dlužné částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení.Účastníci učinili nesporným, že dne 30. 1. 2018 byla mezi stranami uzavřena kupní smlouva o převodu rozestavěné bytové jednotky č. , hodnota, v budově na pozemku , hodnota, a spoluvlastnický podíl o velikosti , hodnota, na společných prostorách a pozemku v obci , adresa, za kupní cenu 2 694 000 Kč. Bytová jednotka byla zkolaudována dne 2. 8. 2019, a to nabytím právní moci kolaudačního rozhodnutí, č.j. , spisová značka, , vydaného , právnická osoba, odborem výstavby a životního prostředí. Dne 13. 9. 2019 došlo na základě předávacího protokolu k předání předmětné bytové jednotky, přičemž ze strany žalovaných nebyl uhrazen doplatek kupní ceny ve výši 270 000 Kč.Důkazy navrhované stranou žalovanou, a to výslech svědků , jméno FO, , , jméno FO, , dále , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , znalecké posudky, kolaudační rozhodnutí, č.j. , spisová značka, , vydané Městským úřadem , adresa, , odborem výstavby a životního prostředí, a dále rovněž účastnické výslechy žalovaných, k prokázání náhrady škody (pohledávky žalovaných plynoucí z nájmů v době prodlení, dále pohledávky plynoucí z prolongace hypotečního úvěru, pohledávky plynoucí ze zmaření provedení revizní prohlídky bytové jednotky) a dále k prokázání důvodu odstoupení od kupní smlouvy soud pro nadbytečnost neprováděl, a to vzhledem k již provedeným důkazům, jež skýtaly dostatečný skutkový základ pro právní posouzení věci.Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:Dne 30. 1. 2018 žalovaní jakožto kupující uzavřeli s žalobkyní jakožto prodávající kupní smlouvu na rozestavěnou bytovou jednotku č. , hodnota, , o velikosti , hodnota, umístěnou v , hodnota, . nadzemním podlaží naproti vchodu do budovy, na konci chodby na levé straně. Kupní cena za předmět převodu činila 2 694 000 Kč včetně DPH. Úhrada kupní ceny byla dohodnuta ve třech platbách, žalovaní se zavázali na kupní cenu rezervační zálohu 10 % kupní ceny, tedy ve výši 269 400 Kč, a dále další část kupní ceny ve výši 2 154 000 Kč. Tyto platby byly ze strany žalovaných uhrazeny. V článku III. shora uvedené kupní smlouvy bylo dále uvedeno, že kupní cena za bytovou jednotku bude hrazena způsobem, kdy poslední část kupní ceny ve výši 270 000 Kč žalovaní uhradí žalobkyni prostřednictvím hypotečního úvěru poskytnutého , právnická osoba, . na účet prodávající (žalobkyně) nejpozději do patnácti pracovních dní od předání předmětu převodu. Následně byli žalovaní zapsáni jako vlastníci nemovitosti (rozestavěné bytové jednotky) na základě předmětné kupní smlouvy do katastru nemovitostí. Mezi stranami sporu poté probíhala korespondence, kdy žalovaní dne 4. 3. 2019 od kupní smlouvy odstoupili, a to pro podstatné porušení kupní smlouvy prodávající s tím, že rozestavěná bytová jednotka měla být dle žalovaných dokončena nejpozději do konce března 2018 (odstoupení od kupní smlouvy bylo doručeno do datové schránky právnímu zástupci žalobkyně dne 5. 3. 2019). Následně došlo ke kolaudaci bytové jednoty dne 2. 8. 2019, a to nabytím právní moci kolaudačního rozhodnutí, č.j. , spisová značka, vydaného Městským úřadem , adresa, , Odborem výstavby a životního prostředí. Dne 13. 9. 2019 došlo k předání bytové jednotky, a to na základě dvou předávacích protokolů, jež byly smluvními stranami vlastnoručně podepsány, v protokolech je zaznamenáno 38, resp. 40 vytčených vad, jež však nebránily užívání bytové jednotky (Žalovaný 2) při jednání soudu konaném dne 14. 8. 2024 mimo jiné uvedl: „To, že byt můžeme převzít a že je v pořádku, jsme si mohli ověřit až při předání bytu, v tom září v roce 2019, kdy byl u toho přítomen revizní technik. A protože ten revizní technik neshledal žádnou závažnou škodu, skrytou vadu, která by se vyjevila později, a byt by byl tím pádem bezcenný, tak jsme se rozhodli ten byt převzít.“). Z dopisu právního zástupce žalovaných ze dne 24. 10. 2019 adresovaného právnímu zástupci žalobkyně vyplývá, že převzali byt po opravách provedených žalobkyní dne 16. 10. 2019. Následně dne 3. 3. 2020 žalovaní jakožto prodávající bytovou jednotku převedli kupní smlouvou ze dne 3. 3. 2020, a to na , jméno FO, a , jméno FO, , v kupní smlouvě bylo uvedeno, že se prodávající (žalovaní) s developerem domluvili na odstranění vad bytové jednotky, které bylo následně realizováno a nejsou jim známy žádné vady, které by nebyly kupujícími zjistitelné, tj. že jim nejsou známy žádné skryté vady. Dále žalovaní výslovně uvedli, že prodávají předmět převodu jako byt v novostavbě, který sami neužívali a u něhož aktivně využili své nároky plynoucí z odpovědnosti za vady vůči developerské společnosti (, Jméno žalobkyně, .), a to tak, že při převzetí bytové jednotky po jejím dokončení sepsali s developerskou společností vady bytové jednotky a zařídili u developerské společnosti jejich odstranění. Kupní cena předmětu koupě činila 3 500 000 Kč. Výše jmenovaní byli následně zapsáni jako vlastníci bytové jednotky do katastru nemovitosti. Předžalobní výzvou ze dne 6. 1. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalované k úhradě částky 270 000 Kč představující doplatek kupní ceny předmětné bytové jednotky. Na to reagoval právní zástupce žalovaných dopisem ze dne 13. 1. 2020, kdy uvádí, že nárok žalobkyně existuje, nicméně tento nárok pravděpodobně není splatným, když nedošlo k předání bytu bez vad. Právní zástupce žalovaných dále uvedl, že za daleko podstatnější považuje existenci pohledávek žalovaných vůči žalobkyni, a to pohledávek vzniklých v důsledku prodlení žalobkyně a dále v důsledku způsobení přímé škody žalobkyní. Tyto pohledávky blíže konkretizoval jakožto pohledávky plynoucí ze dvou nájemních smluv z nájmu v době prodlení, a to za období 1. 4. 2018 až 1. 8. 2019 (za období 1. 4. 2018 až 15. 6. 2018 byli žalovaní nuceni vynaložit na holém nájemném částku 20 000 Kč, a to pronajímateli , tituly před jménem, , jméno FO, a dále za období 15. 6. 2018 až 1. 8. 2019 žalovaní vynaložili na holém nájemném , jméno FO, částku 256 000 Kč), dále se jednalo o pohledávky žalovaných plynoucí z prolongace čerpání hypotečního úvěru (pohledávky plynoucí ze sankcí uložených v důsledku prolongace hypotečního úvěru ve výši 9 400 Kč), a dále mimo jiné pohledávky plynoucí ze zmaření provedení revizní prohlídky bytové jednotky (škoda ve výši 2 040 Kč). Žalovaní tak prostřednictvím právního zástupce provedli zápočet svých pohledávek v celkové výši 287 440 Kč na pohledávku žalobkyně. Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 23. 1. 2020 adresovaným právnímu zástupci žalovaných vznesené nároky a zápočet odmítl, kdy jako důvod uvedl, že popsané nároky a uplatněné pohledávky nejsou způsobilé započtení, jelikož jsou dle žalobkyně neexistenční anebo jsou nedůvodné.Dle § 2079 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle odst. 2 uvedeného paragrafu neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Dle § 2128 odst. 1 věty první občanské zákoníku, při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560. Dle § 560 občanského zákoníku, vyžaduje písemnou formu právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. Dle § 582 odst. 1 občanského zákoníku, není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Dle § 2604 občanského zákoníku, je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2605 odst. 1 občanského zákoníku, dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Dle § 2628 občanského zákoníku, nemá objednatel právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaní uzavřeli s žalobkyní kupní smlouvu, jejímž předmětem byla rozestavěná bytová jednotka č. , hodnota, v budově na pozemku , hodnota, a spoluvlastnický podíl o velikosti , hodnota, na společných prostorách a pozemku v obci , adresa, za kupní cenu 2 694 000 Kč (§ 2079 občanského zákoníku). Žalovaní uhradili žalobkyni celkem 2 424 000 Kč, poslední část kupní ceny ve výši 270 000 Kč nebyla ze strany žalovaných uhrazena. Dne 2. 8. 2019 došlo ke kolaudaci bytové jednotky (nabytím právní moci kolaudačního rozhodnutí, č.j. , spisová značka, vydaného Městským úřadem , adresa, ) a žalovaní dne 13. 9. 2019 bytovou jednotku převzali s vytčenými 38, resp. 40 vadami, jež však nebránily samy o sobě ani ve spojení s jinými užívání stavby (§ 2628 občanského zákoníku). Kupní smlouvou ze dne , datum, žalovaní bytovou jednotku následně prodali za cenu 3 500 000 Kč s tím, že vady byly ze strany žalobkyně odstraněny a že jim nejsou známy žádné vady, jež by nebyly kupujícími (novými nabyvateli) zjistitelné.Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z proudění, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ustanovení čl. III kupní smlouvy byli žalovaní povinni částku 270 000 Kč uhradit na účet žalobkyně nejpozději do patnácti pracovních dní od předání předmětu převodu. K předání bytové jednotky došlo dne 13. 9. 2019, žalovaní tedy byli povinni žalovanou částku uhradit do 4. 10. 2019. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení od 5. 10. 2019, jak požadovala, a to v souladu s ustanovením nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Dle § 1982 odst. 1 občanského zákoníku, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit vlastní dluh. Dle odst. 2 shora uvedeného paragrafu započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Dle § 1987 odst. 1 občanského zákoníku, jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.Předně žalovaní namítali započtení z titulu náhrady škody, kdy byli nuceni v důsledku prodlení žalobkyně hradit nájemné (v době od 1. 4. 2018 do 15. 6. 2018 uhradili pronajímateli , tituly před jménem, , jméno FO, na nájemném částku 20 000 Kč a poté v době od 15. 6. 2018 do 1. 8. 2019 žalovaní zaplatili pronajímateli , jméno FO, na nájemném částku 256 000 Kč). Dále žalovaní uhradili na poplatcích spojených s prolongací čerpání hypotečního úvěru částku 9 400 Kč a za zmařenou revizní prohlídku bytové jednotky žalovaní uhradili 2 040 Kč. Celkem tedy žalovaní započetli na pohledávku žalobkyně částku 287 440 Kč. Dle žalovaných byly tyto nároky vůči žalobkyni uplatněny a staly se splatnými dne 13. 1. 2020, resp. nejpozději dne 23. 1. 2020 (dopisem ze dne 13. 1. 2020 doručeným žalobkyni před zahájením řízení, kde si žalovaní započetli na předmětnou pohledávku žalobkyně shora uvedené nároky).V projednávané věci má soud za to, že nedošlo k účinnému kompenzačnímu projevu ze strany žalovaných, neboť v době, kdy jej učinili (dopisem žalovaných adresovaným žalobkyni ze dne 13. 1. 2020), ještě jejich pohledávky nebyly splatnými. Kompenzační projev učiněný věřitelem s pohledávkou, která v době, kdy kompenzační projev dojde adresátu, ještě není splatná (a to v situaci, kdy zákon započtení pohledávky, která není splatná, výslovně nepřipouští), nemá co do započtení žádné účinky a těchto účinků nenabývá ani k okamžiku, kdy se taková pohledávka (v budoucnu) splatnou stane. (srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 204/2003). Kdyby i v těchto případech mělo platit, že původně neúčinný kompenzační projev se účinně projeví (jeho účinky nastanou) až okamžikem splatnosti pohledávky, která v době, kdy kompenzační projev došel adresátu, ještě splatná nebyla, neslo by to s sebou absurdní a obtížně řešitelné právní situace spočívající nejen v tom, že by ke splatnosti závislé na výzvě věřitele nemuselo v budoucnu vůbec dojít, respektive že by mohla nastat až se značným časovým odstupem od kompenzačního projevu, ale též v tom, zda a jaké právní účinky a důsledky by měly další úkony a skutečnosti týkající se doposud nezaniklých pohledávek v době od účinnosti kompenzačního úkonu do splatnosti nedospělé pohledávky (např. splnění, žaloba o splnění povinnosti, otázka pokračujícího prodlení se splněním splatné pohledávky apod.). Již z těchto důvodů tedy nelze připustit, aby okamžik setkání započítávaných pohledávek (splatné a nesplatné) byl vykládán jako okamžik, kdy se stane splatnou pohledávka v době započtení ještě nesplatná a kdy teprve k tomuto okamžiku dojde k zániku započítávaných pohledávek (srov. k tomu v právní teorii např. článek Eliáš, K.: Lze-li započíst splatnou pohledávku proti nesplatné aneb jak se pozná mistr. In: Právní rozhledy číslo 12, ročník 2003, str. 604 až 609, a v rozhodovací praxi soudů mutatis mutandis např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp.zn. Odo 1143/2004).Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že k zániku závazku započtením nedochází automaticky, když se pohledávky setkaly, ale na základě projevu vůle, kompenzační projev lze učinit až poté, co se obě pohledávky setkaly, tj. v okamžiku, kdy se stala splatnou pohledávka s pozdější splatností, žalovaní započetli své pohledávky vůči žalobkyni dne 13. 1. 2020 po zaslání předžalobní výzvy ze strany žalobkyně (ze dne 6. 1. 2020), žalovaní však neprokázali a navíc ani netvrdili, že by před tímto úkonem vyzvali žalobkyni k plnění. Nelze přitom přisvědčit, že se pohledávky na nájemné ze dvou nájemních smluv, dále pohledávky prolongace z úvěrů a zmaření revize v celkové výši 287 440 Kč staly splatnými dne 13. 1. 2020, resp. nejpozději dne 23. 1. 2020. Povinné osobě musí být dána možnost, aby dobrovolně splnila pohledávky oprávněného. Z obecné úpravy doby plnění vyplývá, že ji stanoví výzvou věřitel. Povinný proto musí být ke splnění vyzván a teprve tím se stává pohledávka splatnou. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným. Vzhledem k tomu, že úkon směřující k započtení lze učinit až poté, co se staly splatnými obě započítávané pohledávky, byl úkon žalovaných směřující k započtení předčasný, neboť nebyly splněny podmínky pro započtení a nemohl proto mít účinky započtení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2000, sp.zn. 32 Cdo 50/2000).Dle § 2002 odst. 1 občanského zákoníku, poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.Žalovaní dále argumentovali tím, že od předmětné kupní smlouvy dne 4. 3. 2019 odstoupili, kdy toto odstoupení bylo doručeno žalobkyni následující den, tj. 5. 3. 2019. Z provedených důkazů vyplývá, že ze strany žalovaných skutečně došlo dne 4. 3. 2019 k odstoupení od kupní smlouvy, a to z důvodu podstatného porušení kupní smlouvy tím, že rozestavěná bytová jednotka měla být dle kupní smlouvy dokončena, tj. zkolaudována ve lhůtě obvyklé pro daný typ smlouvy, a jelikož předmětná kupní smlouva tento termín nestanoví, žalovaní očekávali a byli ze strany žalobkyně, resp. jejího jednatele, ujišťováni, že rozestavěná bytová jednotka bude dokončena nejpozději do konce března roku 2018, což se však nestalo. Po odstoupení od smlouvy však žalovaní bytovou jednotku převzali (dne 13. 9. 2019) a poté ji se ziskem prodali (kupní smlouva ze dne 3. 3. 2020), následné chování žalovaných se tedy jednoznačně příčilo účinnému odstoupení od kupní smlouvy. Sami žalovaní v odporu doručeném soudu dne 27. 4. 2020 uvedli, že se po jednostranném odstoupení od kupní smlouvy rozhodli s žalobkyní dále jednat, nepodat žalobu na určení vlastnického práva, jež jim sepsal předchozí právní zástupce (, tituly před jménem, , jméno FO, ), bytovou jednotku tedy převzít, dořešit vady a poté tuto jednotku prodat. Žalovaný 2) k dotazu soudu při jednání konaném 14. 8. 2024 (z jakého důvodu žalovaní, když učinili úkon směřující k odstoupení od smlouvy, bytovou jednotku převzali), výslovně uvedl, že jelikož protistrana na jejich odstoupení nereagovala, rozhodli se, z důvodu finanční jistoty, nepodat žalobu o určení vlastnického práva, ale bytovou jednotku převzít a následně ji prodat. Soud tedy na základě shora uvedeného jednání seznal, že odstoupení žalovaných od kupní smlouvy bylo jednoznačně neúčinné, neboť se žalovaní nadále chovali beze vší pochybnosti jako vlastníci bytové jednotky.Z vyložených důvodů soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a proto jí soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 13 500 Kč, dále soudní poplatek za odvolání ve výši 13 500 Kč a nákladů za právní zastoupení. Dle § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby 9 380 Kč. Právní zástupce žalobkyně v předmětném řízení účelně vykonal patnáct úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání ve věci samé – žaloba, vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne 20. 9. 2021 doručené zdejšímu soudu dne 21. 9. 2021, účast při jednání soudu dne 11. 10. 2021, vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne 18. 10. 2021 doručené zdejšímu soudu dne 20. 10. 2021, účast při jednání soudu ve dnech 15. 11. 2021, 24. 1. 2022, vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne 25. 1. 2022 doručené zdejšímu soudu dne 26. 1. 2022, dále účast při jednání soudu ve dnech 14. 3. 2022, 28. 4. 2022, odvolání, a dále účast při jednáních soudu ve dnech 10. 5. 2024, 12. 7. 2024 a 20. 9. 2024). Dle § 13 odst. 3 tarifu pak advokátu náleží paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby. Dle § 14 odst. 3 tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o cestu z , adresa, do , adresa, a zpět, za níž advokát nárokoval adekvátní náhradu v rozsahu 56 půlhodin (tj. sedm půlhodin x osm jednání), což je obecně známo, tedy za 5 600 Kč. Co se týče náhrady cestovného, advokát požadoval náhradu za cestu z Příbrami do Chomutova a zpět v obecně známé adekvátní délce 2 400 km (tj. 300 km x osm jednání), k čemuž předložil technické průkazy použitých vozidel, z nichž vyplynulo, že vozidlo registrační značky , SPZ, použité použité na cesty k jednáním konaným ve dnech 11. 10. 2021, 15. 11. 2021, 21. 1. 2022, 14. 3. 2022 a 28. 4. 2022 má průměrnou spotřebu 6 l motorové nafty na 100 km, vozidlo registrační značky , SPZ, použité na cesty k jednáním konaným ve dnech 10. 5. 2024, 12. 7. 2024 a 20. 9. 2024 má průměrnou spotřebu 6,3 l motorové nafty na 100 km. Advokát se v daném případě účastnil mimo jiné jednání ve dnech 11. 10. 2021 a 15. 11. 2021. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 589/2020 Sb. ve znění účinném od 19. 10. 2021 do 31. 12. 2021 činí náhrada za 1 km 4,40 Kč, dle § 4 písm. c) činí průměrná cena za 1 l motorové nafty 27,20 Kč. Za vykonané cesty tedy advokátu náleží 300 x 4,40 + 6 x 27,20 x 300/100, tj. 1 809,60 Kč x 2 jednání, tedy celkem 3 619,20 Kč. Dále se advokát v daném případě účastnil jednání ve dnech 24. 1. 2022, 14. 3. 2022 a 28. 4. 2022. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 12. 3. 2022 do 13. 5. 2022 činí náhrada za 1 km 4,70 Kč, dle § 4 písm. c) činí průměrná cena za 1 l motorové nafty 36,10 Kč. Za vykonané cesty tedy advokátu náleží 300 x 4,70 + 6 x 36,10 x 300/100, tj. 2 059,80 Kč x 3 jednání, tedy celkem 6 179,40 Kč. A dále se advokát v daném případě účastnil jednání ve dnech 10. 5. 2024, 12. 7. 2024 a 20. 9. 2024. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 398/2023 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2024 činí náhrada za 1 km 5,60 Kč, dle § 4 písm. c) činí průměrná cena za 1 l motorové nafty 38,70 Kč. Za vykonané cesty tedy advokátu náleží 300 x 5,60 + 6,30 x 38,70 x 300/100, tj. 2 411,43 Kč x 3 jednání, tedy celkem 7 234,29 Kč. Náhrada cestovních výdajů tedy činila celkem 22 632,89 Kč (5 600 + 3 619,20 + 6 179,40 + 7 234,29). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě ze součtu shora uvedených částek (15 x 9 380 + 15 x 300 + 22 632,89), tedy ve výši 35 244,91 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 230 077,80 Kč (13 500 + 13 500 + 15 x 9 380 + 15 x 300 + 22 632,89 + 35 244,91). Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za repliky žalobkyně k vyjádření žalované ze dne 29. 4. 2019, 19. 9. 2019, 6. 11. 2019, 14. 11. 2019, 21. 11. 2019, 23. 1. 2020, 23. 11. 2021, 1. 12. 2021, a dále vyjádření ze dne 7. 5. 2024, neboť žalobkyně v předmětných vyjádřeních neuváděla nové skutečnosti, které nebyly či nemohly býti uvedeny v žalobních tvrzeních, přičemž tato vyjádření byla ze strany žalobkyně učiněna bez předchozí výzvy soudu, kdy žalobkyně ze své vůle reagovala na vyjádření žalované, náklady spojené se shora uvedenými replikami tak není možné považovat za účelně vynaložené. Náhradu nákladů, které nebyly vynaloženy účelně, přitom nelze přiznat (§ 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario).