12 C 13/2018

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gordanou Křivosudskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalobkyně 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalobkyně o zaplacení 29 758 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 16 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 440 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 13 318 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 318 Kč od 1. 6.2018 do zaplacení a co do úroků z prodlení ve výši 0,45 % ročně z částky 16 440 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 328,67 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 7. 2017 ve znění její soudem připuštěné změny domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným, aby mu zaplatili společně a nerozdílně 29 758 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 29 758 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení představující dluh žalovaných nezaplacením příspěvků do fondu oprav za dobu od ledna do prosince 2017 měsíčně částkou 1 370 Kč, celkem 16 440 Kč a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2017 tvořený náklady ve výši 25 487 Kč, vůči kterým byl započten přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2016 ve výši 12 169 Kč, takže dluh žalovaných činí 29 758 Kč. Žalovaní byli v rozhodném období vlastníci bytové jednotky [číslo] budovy [adresa] a spoluvlastníci podílu na společných částech domu v [obec], [ulice a číslo]. Povinnost přispívat do fondu oprav vznikla žalovaným od června 2011 dle výpočtu provedeném na evidenčním listu. Žalovaní nezaplatili dluh ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 6. 4. 2020.

2. Platební rozkaz vydaný soudem byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovaným do vlastních rukou.

3. K jednání, které soud nařídil na den 24. 10. 2022 se žalovaná bez omluvy nedostavila, nepožádala soud z důležitého důvodu o odročení jednání, soud proto jednal v přítomnosti žalovaného a právního zástupce žalobce, přičemž vyšel z předložených listinných důkazů.

4. Žalobce jako účastník řízení trval na žalobě ve znění její změny. Dodal, pokud jde o vyúčtování služeb za rok 2017, že jde u něho o zvláštní způsob účtování, kdy je účtováno, jako by žalovaní zaplatili v celé výši, ale nic nezaplatili. Žalobci není známo, proč správce takto účtuje, ale skutečný dluh jsou náklady ve výši 25 487 Kč a pokud žalovaní nic neuhradili, nemohli mít přeplatek. Žalovaní nereagovali na předžalobní výzvu, kdy mohli vznést námitky.

5. Žalovaný jako účastník řízení souhlasil s žalobou. Neplacení odůvodnil tím, že přestože manželce posílal peníze na účet, nic neplatila, což byl také důvod rozvodu jejich manželství. Ke svým osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům uvedl, že je rozvedený, platí výživné na nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného] částkou 2 000 Kč měsíčně, jeho výdělek čistého je 28 000 Kč, ze kterého mu je prováděna srážka 5 000 Kč na exekuci za dluhy vzniklé z uvedené bytové jednotky za jiné období, je nemajetný, bydlí u přítelkyně, které přispívá na byt o velikosti 1+2 částku 5 000 Kč měsíčně (tj. celý nájem) a přispívá jí na jídlo. Žalovaný nemá představu, jak dluh uhradí. <b>Z důkazů soud zjistil následující skutkový stav:</b> 6. Z Informace o jednotce ke dni 13. 7. 2017, zjistil soud, že na č. [list vlastnictví] je k uvedenému datu vlastnictví k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa], v k. ú. [obec], ul. [ulice] zapsáno pro žalované.

7. Ze zápisu ze schůze společenství [číslo] soud zjistil, že se vlastníci bytových jednotek dne 30. 4. 208 usnesli na zvýšení poplatku do fondu oprav na částku 20 Kč/metr2.

8. Z Mandátní smlouvy (dále jen Smlouva) uzavřené mezi žalobcem jako mandantem a Ing. [jméno] [příjmení] jako mandatářem - správcem ze dne 12. 6. 2007, soud zjistil, že správce se zavázal ke správě domu žalobce, přičemž Smlouva vypočítává předmět a rozsah služeb, poskytovaných správcem a žalobce se zavázal hradit správci sjednanou odměnu.

9. Ze Stanov Společenství vlastníků bytových jednotek [ulice a číslo] [číslo] [obec], části čtvrté, čl. IX, odst. 2, písm.b) a c), soud zjistil, že člen společenství povinen hradit stanovené příspěvky na správu domu, hradit stanovené zálohy na úhrady za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Podle části páté, čl. XII. odst. 4, byly měsíční platby dle evidenčního listu splatné nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce.

10. Podle Evidenčního listu pro výpočet záloh na správu domu (fond oprav) a záloh na služby předmětného bytu vyhotoveného správcem, soud zjistil, že žalovaným byla stanovena povinnost platit příspěvek do fondu oprav od června 2011 ve výši 1 370 Kč měsíčně (tj . 68,50m2 x 20 Kč), a zálohy na služby ve výši 3 627 Kč měsíčně, celkem tedy 4 997 Kč měsíčně. Platby byly splatné do 20. dne měsíce.

11. Podle listiny nazvané„ vývoj plateb“ vypracované správcem v r. 2017 žalovaní nezaplatili do fondu oprav žádný příspěvek, rovněž nehradili zálohy na služby a správce na dluh započetl částku 12 169 Kč, která vyplynula jako přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2017.

12. Z vyúčtování služeb za rok 2016 ze dne 5. 6. 2017, zpracovaného správcem soud zjistil, že podle zde uváděné rekapitulace činily skutečné náklady na služby 31 355,38 Kč, zálohy byly ve výši 43 524 Kč a správce vypočetl přeplatek ve výši 12 069 Kč jako rozdíl skutečných nákladů a záloh.

13. Z vyúčtování služeb za rok 2017 ze dne 1. 4. 2018, zpracovaného správcem soud zjistil, že podle zde uváděné rekapitulace činily skutečné náklady na služby 25 487,14 Kč, zálohy byly ve výši 43 524 Kč a správce vypočetl přeplatek ve výši 18 037 Kč jako rozdíl skutečných nákladů a záloh. To, že správce považoval částku ve výši 18 037 Kč za přeplatek vyplývá i z toho, že je zde uveden nedoplatek příspěvku na správu domu a služby k 31. 12. 2017 ve výši 265 545 Kč, který snížil o částku„ přeplatku“, tedy právě o částku ve výši 18 037 Kč a vyčíslil„ celkový nedoplatek“ na zprávu a služby“ ve výši 247 508 Kč. Zjištěno bylo, že si žalovaní vyúčtování převzali osobně a protokol podepsali dne 9. 4. 2018.

14. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne 5. 6. 2017, podané dne 8. 6. 2017 na České poště s.p. soud zjistil, že žalovaní byli vyzváni o zaplacení částky ve výši 230 566 Kč do 10 dnů ode dne obdržení přípisu s upozorněním, že neuhrazením dluhu bude tento vymáhán soudní cestou. <b>Z provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 15. Informací z Katastru nemovitostí vzal soud za prokázané tvrzení žalobce, že žalovaní byli v rozhodném období členy žalobce a spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] domu [adresa] v [obec], ul. [ulice] a spoluvlastníky společných částí domu a pozemku v odpovídajícím rozsahu. Stanovami žalobce bylo prokázáno, že žalovaní byli povinni platit příspěvky do fondu oprav, na správu domu a pozemku v měsíčních příspěvcích a hradit stanovená plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Tyto měsíční platby dle evidenčního listu byly splatné do 20. dne kalendářního měsíce. Mandátní smlouvou bylo prokázáno, že správce se zavázal ke správě domu žalobce. Zápisem ze shromáždění vlastníků vzal soud za prokázané, že od 1. 6. 2008 bylo stanoveno platit příspěvek do fondu oprav částkou 20 Kč/m2/měsíc podlahové plochy jednotky. Tvrzení žalobce, že počínaje měsícem červnem 2011 byli žalovaní povinni platit do fondu oprav částku 1 370 Kč měsíčně a zálohy na služby pak prokázal evidenční list vypracovaný správcem, dle kterého byly tyto platby splatné do 20. dne v měsíci. Soud neměl důvodu pochybovat a vzal za prokázané tvrzení žalobce, že žalovaní v roce 2017 neplatili příspěvky do fondu oprav ani zálohy na služby, neboť žalovaný tuto skutečnost nerozporoval a tento fakt byl rovněž prokázán„ vývojem plateb“, který vypracoval správce domu na důkaz toho, že žalovaní stanovené platby nehradili. Oproti tvrzení žalobce, že vyúčtováním služeb za r. 2017 byl žalovaným vyúčtován nedoplatek ve výši 25 487,14 Kč bylo právě tímto vyúčtováním prokázáno, že částka ve výši 25 487,14 Kč tvoří náklady na služby skutečně dodané do bytové jednotky žalovaných a nikoliv vyúčtovaný nedoplatek a že právě tímto vyúčtováním správce domu žalovaným vyúčtoval přeplatek ve výši 18 037 Kč. To, že správce považoval částku 18 037 Kč za přeplatek a jako s přeplatkem s ní účtoval prokázalo i následné jednání správce domu, který právě o vyúčtovaný přeplatek ponížil celkový dluh žalovaných do fondu oprav. Žalovaní si uvedené vyúčtování převzali osobně a jeho převzetí podepsali 9. 4. 2018. Skutečnost, že správce považoval částku 18 037 Kč za přeplatek prokazuje i způsob vypracování vyúčtování, který je totožný s vyúčtováním za rok 2016, ve kterém, stejně jako ve vyúčtování za rok 2017, správce rekapituluje skutečné náklady na služby, odečítá od nich zálohy a zjištěný rozdíl uvádí jako přeplatek. Zatímco takto zjištěný rozdíl za rok 2016 ve výši 12 169 Kč žalobce považuje za„ přeplatek“ a snižuje o něj dluhy žalovaných, stejným způsobem zjištěný rozdíl za rok 2017 ve výši 18 037 Kč a označený jako přeplatek za přeplatek nepovažuje a nazývá jej„ zvláštním způsobem účtování“.

16. Dle § 1180 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.

17. Dle § 1181 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

18. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Po provedeném řízení dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalovaní se jako spoluvlastníci bytové jednotky stali v souladu s § 1194 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) členy společenství vlastníků, přičemž žalobce v rámci správy domu oprávněně požadoval po žalovaných jako spoluvlastnících jednotky podle § 1180 odst. 1 o.z. příspěvky do fondu oprav ve výši odpovídající jejich podílu na společných částech a příspěvky ve výši odsouhlasené shromážděním vlastníků. Pokud žalovaní tuto povinnost neplnili v období od ledna 2017 do prosince 2017 (tj. 12 měsíců x 1 370 Kč) v celkové výši 16 440 Kč, je v tomto rozsahu žaloba důvodná. Pokud žalovaní dluh vzniklý nezaplacením příspěvků do fondu oprav celkem ve výši 16 440 Kč nezaplatili do 20. 12. 2017, dostali se dnem následujícím, tj. dnem 21. 12. 2017 do prodlení a jsou povinni žalobci kromě jistiny zaplatit i úroky z prodlení. Pokud žalobce příslušenství požadoval teprve ode dne 1. 6. 2018, soud přiznal příslušenství od tohoto dne, neboť není oprávněn přiznat více, než je požadováno. Úroky z prodlení však přiznal v v zákonné výši ke dni, od kterého se odvíjí prodlení žalovaných, a to ve výši 8,05 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto v rozsahu částky 16 440 Kč s odpovídajícím příslušenstvím žalobě jako důvodné vyhověl (výrok I.).

21. Jiná situace však nastala, pokud žalobce požadoval zaplacení částky 13 318 Kč s příslušenstvím. Pokud bylo vyúčtováním záloh na služby za rok 2017 prokázáno, že jím byl žalovaným vyúčtován přeplatek ve výši 18 037 Kč k , od kterého žalobce odečetl„ přeplatek“ vzniklý dle vyúčtování záloh na služby za rok 2016 a jako s přeplatkem se vzniklým rozdílem správce nakládal a přitom žalovaní za rok 2017 nezaplatili ničeho na zálohách a vyúčtování za rok 2017 tak neodpovídalo skutečnosti, bylo třeba, aby bylo žalovaným doručeno přinejmenším opravné vyúčtování s tvrzeným nedoplatkem. Pokud tak žalobce, resp. jeho správce neučinil, nelze považovat vyúčtování za r. 2017 za řádné a přivodit tak splatnost tvrzeného nedoplatku. Jak totiž vyplývá mj. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 12. 2012, čj. 26 Cdo 4353/2010„ je podmínkou splatnosti nedoplatku za služby, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce, rozuměj i vlastník bytové jednotky s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel (zde správce) vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši.“ Pokud žalobce uvedl, že žalovaní proti vyúčtování ani proti předžalobní výzvě nevznesli námitky, je třeba žalobci připomenout rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019, z něhož vyplývá, že“ ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. Ostatně ani zákon č. 67/2013 Sb. s podáním námitek žádné následky nespojuje, pouze stanoví povinnost poskytovateli služeb na ně nejpozději do 30 dnů od jejich doručení reagovat“. Pokud tedy žalobce provedl vyúčtování nesprávně, když v rozporu s § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. neuvedl do vyúčtování celkovou výši přijatých měsíčních záloh za služby a účtoval proti předepsaným zálohám, není zde, ve světle uvedeného judikátu, řádného vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti žalovaných.„ Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani zčásti“. Vzhledem k tomu, že vyúčtování za r. 2017 soud nepovažoval ve světle uvedeného judikátu za řádné, nemohla být povinnost k zaplacení žalovaným uložena a z uvedeného důvodu soud částku ve výši 13 318 Kč zamítl, včetně úroků z prodlení (výrok II). Ve výroku II soud rovněž zamítl i úrok z prodlení ve výši 0,45 % ročně z částky 16 440 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení z důvodu rozdílné výše požadovaného a zákonného úroku z prodlení platného v první den prodlení žalovaných s touto částkou.

22. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný v rozsahu 55,25% nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 10,5%, tj. ve výši 1 328,67 Kč (tj. ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem, tj. úspěch 55,25% mínus neúspěch 44,75%). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 488 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 958 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení a písemné podání ve věci samé), jednoho úkonu uvedeného v § 11 odst. 1 a. t. ve výši 1 580 Kč (změna žaloby) a 1 x úkon za 2 300 Kč za účast advokáta u jednání soudu dle § 11 odst. 1, písm. g) a.t., včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále za 2 půlhodiny po á 100 Kč za promeškaný čas dle § 14 odst.3 a.t. z místa sídla advokáta v [obec] do [obec] a zpět a cestovné osobním vozem to. [značka automobilu], reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], vzdálenosti 44 km, při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km, tj. 308 Kč dle vyhl. č. 511/2021 Sb. o cestovních náhradách ve znění vyhl. č. 237/2021 Sb. a 21% daň z přidané hodnoty z částky 9 028 Kč (tj. se součtu odměn a náhrad) ve výši 1 938 Kč. Žalobcovy náklady řízení jsou tak ve výši 2 654 Kč, z nichž 10,5% představuje částku 1 328,67 Kč Náklady řízení jsou žalovaní povinni zaplatit k rukám advokáta společně a nerozdílně.

23. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.