12 C 196/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gordany Křivosudské a přísedících jméno FO a jméno FO ve věci žalobkyně: tituly před jménem . Jméno zainteresované osoby 0/0 , tituly za jménem , narozená datum bytem adresa zastoupená advokátem tituly před jménem . jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupené advokátkou jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o neplatnost zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době dané žalobkyni dopisem žalovaného ze dne , datum, podle § 66 zák. práce, je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve 42 656 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, .

1. Dopisem ze dne , datum, zrušil žalovaný s žalobkyní pracovní poměr ve zkušební době, a to dnem doručení zrušovacího projevu. Podle dopisu byla žalobkyně , datum, jmenována do funkce vedoucí odboru kancelář úřadu na základě usnesení , právnická osoba, číslo , hodnota, s účinností od , datum, s tím, že současně byla sjednána zkušební doba v délce šesti měsíců do , datum, , která byla prodloužena o celodenní překážky v práci (dovolená a pracovní neschopnost) do , datum, . Podle dopisu dne , datum, rada města projednala a svým usnesením číslo , hodnota, souhlasila se zrušení pracovního poměru ve zkušební době dnem doručení zrušovacího projevu.

2. Žalobou doručenou soudu , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době dané žalobkyni dopisem žalované ze dne , datum, podle § 66 zákoníku práce je neplatné. Dne , datum, již žalovaný doručil listinu nazvanou zrušení pracovního poměru ve zkušební době, ze které se podává, že její pracovní poměr založený jmenováním , jméno FO, č. , hodnota, se rozvazuje ve zkušební době šesti měsíců prodloužené o dovolenou a pracovní neschopnost žalobkyně. Neplatnost žalobkyně spatřovala v tom, že zkušební doba nebyla řádně sjednána, a proto i pracovní poměr nemohl být skončen tímto způsobem. Rozhodnutí , právnická osoba, , kterým byla jmenována do funkce totiž neobsahuje žádné rozhodnutí o tom, že by k pracovnímu poměru byla sjednávána zkušební doba. Má-li být zkušební doba mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednána, je podstatnou náležitostí projevu vůle obou stran. Orgánem, který formuluje projev vůle žalované je , právnická osoba, a pokud nerozhodne , právnická osoba, o skutečnosti, že jmenování do funkce má být spojeno se zkušební dobou, pak takový projev vůle na straně žalované chybí, byť by stanovení zkušební doby bylo dodatečně administrativně vtěleno do samotného jmenovacího dekretu. Podle žalované je ujednání o zkušební době svou povahou dvoustranné právní jednání a musí být založeno dohodou zaměstnance a zaměstnavatele a nikoliv jednostranným právním jednáním. Podle žalobkyně žádné dvoustranné ujednání mezi ní a žalovaným nevzniklo. Zaměstnavatel byl dále povinen navrhnout jí změnu dalšího pracovního zařazení, neboť odvoláním z funkce její pracovní poměr nekončí. Jestliže zaměstnavatel pro ni takovou práci neměl jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce a zaměstnanci přísluší odstupné v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny. Žalovaný tento postup nedodržel.

3. Ve svém vyjádření žalovaný neuznal žalobou uplatněný nárok. Podle žalovaného na základě oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení funkce vedoucího úředníka nového odboru vyhlásil výběrové řízení s nástupem do funkce od , datum, , přičemž plánovaný pracovní poměr měl být na dobu neurčitou. Dne , datum, v rámci zasedání , právnická osoba, bylo přijato usnesení , právnická osoba, , která rozhodla o návrhu , Anonymizováno, jmenovat vedoucí odboru kanceláře žalobkyni, a to s účinností od , datum, . Následně dne , datum, byl vyhotoven jmenovací dekret do funkce, kdy v rámci tohoto dekretu byla vedle povinných náležitostí týkajících se pracovněprávního poměru vtělena i dohoda žalovaného se žalobkyní o sjednání zkušební doby v délce šesti měsíců. V průběhu své zkušební doby žalobkyně navštívila seminář z oblasti pracovního práva vedený , tituly před jménem, , jméno FO, , v jehož rámci se dozvěděla, že by její sjednaná zkušební doba mohla být sporná poté kontaktovala přednášejícího lektora s dotazem týkajícím se její sjednané zkušební doby ty na základě následující komunikace byla ujištěna, že zkušební doba byla sjednána řádně a že není problém pokud jmenovací dekret obsahuje vedle jednostranného právního jednání v podobě jmenování i dvoustranné právní jednání v podobě sjednané zkušební doby, kdy tuto skutečnost žalobkyně sdělila i své přímé nadřízené. Žalovaný učinil nesporným, že dne , datum, rozvázal s žalobkyní pracovní poměr ve zkušební době, avšak žalobkyně si listinu odmítla převzít. Žalovaný rovněž učinil nesporným, že byl následně kontaktován žalobkyní emailem ze dne , datum, a podáním ze dne , datum, až , datum, , kde žalovanému oznámila, že se skončením pracovního poměru nesouhlasí a žádala o další zaměstnání. K tvrzení žalobkyně, že zkušební doba mezi nimi sjednána nebyla a že byl žalovaný povinen navrhnout jí změnu dalšího zařazení, popřípadě s ní rozvázat pracovní poměr podle § 52 písm. c) zákoníku práce a mělo jí být vyplaceno odstupné žalovaný odkázal na soudní praxi, podle které lze pracovní poměr se zaměstnancem, který může být zaměstnavatelem odvolán nebo který se může svého vedoucího místa platně vzdát, platně rozvázán i podle § 48 odst. 1 zákoníku práce tedy výpovědí, dohodou, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době, a to i přesto, že předtím nebyl ze svého místa odvolán nebo se ho vzdal s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Žalovaný rovněž nesouhlasil s tvrzením, že zkušební doba je podstatnou náležitostí pracovněprávního projevu vůle s tím, že pracovní poměr žalobkyně byl založen jmenováním, kdy následně po tomto a po projednání dalších podmínek pracovního poměru obdržela jmenovací tedy jednostranné právní jednání žalovaného s uvedením zkušební doby v délce šesti měsíců, o čemž byly obě 2 strany náležitě srozuměny.

4. Ve své replice k vyjádření žalovaného trvala žalobkyně na svém právním hodnocení a poukázala na to, že se žalovaný nevyjádřil k jejímu tvrzení, že žalovaný nedodržel zákonem stanovený postup pokud jde o § 73-73 a zákoníku práce, § 52 písm. c) zákoníku práce.

5. Jako účastnice řízení žalobkyně trvala na žalobě, – dodala, že před svým jmenováním do funkce u žalovaného nebyla zaměstnána. Před svým jmenováním do funkce nebyla seznámena s podmínkami výběrového řízení, inzerát nečetla, pouze poté, co jí byl předán jmenovací dekret četla usnesení o jmenování , právnická osoba, , kde nebylo nic o zkušební době. Popřela, že by existovala dohoda o zkušební době, která je dvoustranným jednáním, nikdo s ní o zkušební době nejednal, zjistila ji až několik dní poté. Trvala na to, že zkušební doba s ní nikdy nebyla sjednána, rovněž oznámení o výsledku výběrového řízení, které převzala , datum, neobsahovalo nic o zkušební době. Jmenovací dekret, na kterém nebyla uvedena zkušební doba jí mezi dveřmi předala personalistka paní , jméno FO, , které podepsala převzetí dvou dokumentů, a to jmenovacího dekretu a oznámení o výsledku výběrového řízení. Na chodbě, ještě mezi dveřmi ji potkala tajemnice města, která se chtěla podívat do jmenovacího dekretu, ten před ní roztrhala s tím, že je tam chyba a měla si pro něho přijít druhý den. Druhý den dostala jmenovací dekret od referentky, kde však již byla uvedena zkušební doba. Pokud jej převzala, neznamená to, že souhlasí s jeho obsahem, podepsala pouze jeho převzetí. Rovněž ani v pracovní náplni ani v jiném pracovním výměru zkušební doba sjednána nebyla. Žalobkyně trvala na tom, aby byla dále zaměstnávána u žalovaného. K důkazům předloženým žalovaným, které měly prokázat sjednání zkušební doby pak uvedla, že členy rady učiněné prohlášení o rozhodnutí , právnická osoba, o zkušební době není uvedeno v zápise z jejího jednání, přitom rozhodnutí platí ve znění zapsaného usnesení, které je řádným způsobem archivována, zveřejněno a je k dispozici veřejnosti a státu.

6. Žalovaný jako účastník řízení tvrdil, že obecné řízení neukládá povinné náležitosti usnesení, ale musí být z něho zřejmé, jaké právní následky má způsobit. Byla to starostka, která zkušební dobu sjednala s žalobkyní před jejím nástupem do pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že došlo k ústní dohodě o zkušební době byla tato dohoda vtělena vedle jednostranného právního jednání do jmenovací listiny. V jiné listině zkušební doba sjednána nebyla. Žalovaný zpochybňoval, že by žalobkyně podepsala dekret, aniž by jej zkontrolovala. Tvrdil, že v , právnická osoba, bylo jednáno o sjednání zkušební doby s žalobkyní a , právnická osoba, v usnesení pověřila starostku , tituly před jménem, , jméno FO, , dnes , jméno FO, jejím sjednáním s žalobkyní. Žalovaný však nevěděl, proč v usnesení , právnická osoba, nejsou bližší podmínky. Žalovaný trval na tom, že žalobkyně měla sjednanou zkušební dobu a byla s tím srozuměna. Podle žalovaného zákon nevylučuje, aby v jedné listině bylo zahrnuto několik právních jednání, a to ať již jednostranných, tak ti dvoustranných. Podle žalovaného jmenovací dek ze dne , datum, obsahuje dohodu o sjednání šestiměsíční zkušební doby, kdy tato skutečnost vyplývá i z následného jednání žalobkyně u žalovaného po dobu jejího pracovního poměru. Žalobkyně o své zkušební době věděla a činí toliko sporným, že se s ní nebyla sjednána. Podle žalovaného je tato skutečnost vyloučena účastnickými a svědeckými výslechy a listinnými důkazy.

7. Podle žalobkyně, pokud by radní rokovali o zkušební době, která nebyla vtělena do jejích usnesení jsou taková vedlejší ujednání podle konstantní judikatury zcela nulitní a z právního hlediska neexistují. Aby byly právně relevantním právním jednáním musely by být vtěleny do výrokové části usnesení orgánů města, případně jeho revokací. Žalobkyně, která nemá právnické vzdělání a měla pochybnosti se proto dotazovala , tituly před jménem, , jméno FO, , zda je takový postup v pořádku. Pokud někdy hovořila o tom, že má zkušební dobu s ostatními zaměstnanci žalovaného, neprokazuje to, že byla zkušební doba sjednána. Považovala žalovaným předložené prohlášení jeho zaměstnanců, dle jeho tvrzení prokazující, že měla sjednanou zkušební dobou za nepravdivá a činila je sporným s tím, že tito nebyli u žádného jednání mezi ní a starostkou, když současně tito jako zaměstnanci žalovaného mají na věci nějaký zájem, nejsou v postavení svědka a nestíhá a je tak povinnost vypovídat pravdu.Z důkazů soud zjistil tyto skutečnosti:

8. Mezi účastníky bylo shodné a nesporné a soud má tak za zjištěné, že žalovaný na základě oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení funkce vedoucího úředníka nového odboru Kancelář úřadu vyhlásil výběrové řízení s nástupem do funkce od , datum, a že plánovaný pracovní poměr měl být uzavřen na dobu neurčitou. Stejně tak bylo shodné a nesporné a soud má za zjištěné, že dne , datum, zasedání , právnická osoba, přijalo usnesení, dle kterého byla jmenována vedoucím odboru Kanceláře úřadu žalobkyně, a to s účinností od , datum, , která do té doby nebyla u žalovaného zaměstnána. Mezi účastníky bylo rovněž shodné a nesporné a soud má za zjištěné, že dne , datum, byla žalobkyni předložena listina obsahující zrušení pracovního poměru ve zkušební době, kterou žalobkyně odmítla převzít. Mezi účastníky bylo dále shodné a nesporné a soud má tak za zjištěné, že žalovaný byl kontaktován e-mailem žalobkyně dne , datum, a následně podáním ze dne , datum, a ze dne , datum, , kdy mu žalobkyně oznámila, že se zrušením pracovního poměru nesouhlasí a žádala o další zaměstnávání. Uvedená zjištění, která byla shodná a nesporná jsou rozepsána níže.

9. Mezi účastníky bylo shodné a nesporné a usnesení , právnická osoba, soud zjistil, že bylo vyhlášeno , právnická osoba, dne , datum, v kanceláři místostarosty a byla jím jmenována žalobkyně s uvedením titulů, tedy , tituly před jménem, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , tituly za jménem, , vedoucí odboru kancelář úřadu s účinností od , datum, . Jak z uvedeného usnesení, tak ze zápisu zasedání, na kterém bylo toto odhlasováno a vyhlášeno nebyl zjištěn záznam, že by radní jakkoli projednávali zkušební dobu, která by měla být s žalobkyní sjednána, že by o jejím sjednání a že by sjednáním zkušební doby s žalobkyní bylo komukoliv uloženo.

10. Z listiny nazvané „Prohlášení členů , právnická osoba, o rozhodnutí sjednat zkušební dobou v délce šesti měsíců v souvislosti se jmenováním , Jméno zainteresované osoby 0/0, do funkce „vedoucí odboru kancelář úřadu“ soud zjistil, že v něm , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, ( , jméno FO, ) , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, potvrdili svými vlastnoručními podpisy úředně ověřenými, že , jméno FO, na zasedání konaném , datum, rozhodla, že s žalobkyní má být v souvislosti s jejím jmenováním do funkce vedoucí odboru kancelář úřadu sjednána zkušební doba v délce 6. měsíců a pověřila starostku města, aby toto sjednání zkušební doby uvedla ve jmenovacím dekretu.

11. Z dopisu žalovaného ze dne , datum, žalovaný žalobkyni, kterou označil tituly , tituly před jménem, , tituly za jménem, oznámil, že na základě jí předložených dokladů byla vybrána do užšího výběru a že byla vybrána do funkce vedoucího úředníka na novém odboru „vedoucí odboru kancelář úřadu“, a to na dobu neurčitou.

12. Z listiny – jmenovacího dekretu ze dne , datum, soud zjistil, že v ní žalovaný jmenoval do funkce vedoucí odboru kancelář úřadu při , právnická osoba, , sídlem náměstí , adresa, žalobkyni s platností od , datum, na dobu neurčitou. Uvádí se v něm, že dle „ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce je sjednána zkušební doba v délce 6. měsíců“.Na listině potvrdila žalobkyně svým vlastnoručním podpisem, že dne , datum, jmenovací dekret „převzala“. V uvedeném dokumentu je žalobkyně označena titulem , tituly před jménem, a za jménem titulem , tituly za jménem, .

13. Z pracovní náplně žalobkyně ze dne , datum, a stejně tak z platových výměrů ze dne , datum, a , datum, nebylo zjištěno, že by v těchto listinách byla s žalobkyní sjednána zkušební doba.

14. Soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, e-mailem informovala starostku , právnická osoba, , že absolvovala dvojí školení , tituly před jménem, , jméno FO, , s nímž následně telefonicky i písemně konzultovala otázku jmenování do funkce a zkušební dobu, neboť jí šlo o to, zda lze zkušební dobu uvádět na jmenování nebo v inominátní smlouvě a zda je nutné, aby v usnesení , právnická osoba, byla tato ujednání napsaná. Jako přílohu starostce zaslala již zmíněný e-mail , tituly před jménem, , jméno FO, .

15. Z emailu , tituly před jménem, , jméno FO, doručeného žalobkyni , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, mj. uvedl, „že , jméno FO, ve svém usnesení týkajícího se jmenování konkrétní osoby určí všechny atributy vzniku (či změny) pracovního poměru onoho konkrétního pracovníka“. Uvedl v něm, že zkušební doba může být sjednána rovněž v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místa, vždy písemně a není podstatnou náležitostí a může být uvedena, jak v písemném jmenovacím aktu, tak v inominátní smlouvě, případně s dalšími uvedenými skutečnostmi. Zdůraznil, že o všech těchto náležitostech rozhoduje , jméno FO, , neboť to patří do její výhradní působnosti.

16. Zjištěno bylo z usnesení , právnická osoba, , jméno FO, přijatého na 9. zasedání dne , datum, , že v něm , jméno FO, souhlasila se zrušením pracovního poměru žalobkyně ve zkušební době.

17. Jak již soud uvedl v úvodu dopisem ze dne , datum, zrušil žalovaný s žalobkyní pracovní poměr ve zkušební době. Dopis žalobkyně odmítla převzít.

18. V čestném prohlášení dne , datum, , jméno FO, prohlásila, že jako starostka města , jméno FO, jednala s žalobkyní před jejím nástupem do pracovního poměru , datum, , kdy se dohodly na zkušební době, se kterou souhlasila a která byla po dohodě doplněna do jmenovacího dekretu. Prohlásila dále, že o zkušební době hovořila s žalobkyní i v jejím průběhu, že tato si byla zkušební doby od počátku vědoma, neboť v průběhu šesti měsíců byla nejméně 2× písemně upozorněna na neuspokojivé pracovní výkony, když se proto obávala, že její pracovní poměr skončí ve zkušební době.

19. V Čestném prohlášení , jméno FO, se podává, že při poradách s bývalou vedoucí , Jméno zainteresované osoby 0/0, jim bylo mimo jiné sdělováno, že její zkušení doba trvá 6 měsíců, což jemu připadalo příliš dlouhé.

20. V čestném prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, se pak podává, že žalobkyně prohlašovala, že nechce jmenovat svůj zástup, dokud je ve zkušební době a že se i na úřadě proslýchalo, že velké změny na odboru nechce dělat ze stejného důvodu, že počká až jí skončí zkušební lhůta.

21. Ve svém čestném prohlášení , jméno FO, dne , datum, svým podpisem potvrdila tvrzení, že jí tehdejší vedoucí , Jméno zainteresované osoby 0/0, několikrát řekla, že až skončí zkušební doba, tak… s výčtem toho, jaké změny na základě ukončení její zkušební doby bude vyžadovat na pracovišti.

22. Zjištěno bylo, že , jméno FO, adresovala , jméno FO, dne , datum, mail, ve kterém prohlásila, že žalobkyně při různých příležitostech a v různých situacích při jednání s ní v době od ledna 2020 do března 2020 v souvislosti s její pracovní činností jako její nadřízená několikrát prohlašovala, že je ve zkušební době a jak potom bude různé věci řešit jinak,, že se to změní, že to bude podle ní až skončí zkušební doba a že tedy dobře věděla, že je ve zkušební době a věděla, , kdy zkušební doba končí.

23. Zjištěno bylo, že rovněž , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, se dala čestné prohlášení, ve kterém prohlásila žalobkyně věděla, že má zkušební dobu, neboť často říkala, že některé organizační a pracovní věci změní po zkušební době.

24. Zjištěno bylo, že , jméno FO, , z odboru kancelář úřadu, mzdová účetní a rozpočtářka dne , datum, zaslala , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , K. , jméno FO, , Z. , jméno FO, a , jméno FO, informaci, dle jejího tvrzení od žalobkyně, ve kterém měla žalobkyně kromě oznámení svého onemocnění zmínit, že si myslela, že .. je nevhodné zvolit zástupce v její zkušební době a že ji její nemoc přesvědčila, že tak musí učinit co nejdříve“25. Z výslechu svědkyně , jméno FO, se podává, že u žalovaného působí od roku 1986 a jako personalistka od roku 1992. Zjištěno bylo, že před svým výslechem se seznámila s předmětem řízení, když protokol z jednání měla založen v osobním spise žalobkyně. Podává se z jejího výslechu, že jako personalistka vypsala výběrové řízení, kterého se zúčastnila žalobkyně. Svědkyně pak napsala jmenovací dekret. Tvrdila, že jmenovací dekrety byly dva, neboť starostka, když jí dala dekret podepsat zjistila, že v něm chybí titul , tituly za jménem, . Svědkyně dále tvrdila, že původní jmenovací dekret žalobkyni nepředala a že v obou byla zakotvena zkušební doba. Byla to tajemnice , jméno FO, , která svědkyni dala pokyn k tomu, aby do jmenovacího dekretu zakotvila žalobkyni zkušební dobu. Jmenovací dekret pak předala žalobkyni bez přítomnosti starostky. Podle ní byla chybou žalobkyně nevyzvala k tomu, aby napsala, že se zkušební dobou souhlasí. Podává se dále z její výpovědi, že ani u předchozích vedoucích tito nepsali do jmenovacího dekretu, že souhlasí se zkušební dobou. Přestože se ukázalo, že žalobkyně má ještě další titul tak třetí dekret nevypracovala. Podává se z její výpovědi, že žalobkyně před svým jmenováním se starostkou projednávala pracovněprávní podmínky a že zkušební dobu s ní projednávala starostka i místostarostka. Tvrdila, že žalobkyni jmenovací dekret četla a že žalobkyně na zkušební dobu nereagovala, ale o zkušební době hovořila několikrát, nerozporovala ji, říkávala, že to nebo ono udělá po skončení zkušební doby, že si po skončení koupí nábytek.

26. Z výslechu , jméno FO, (dříve , jméno FO, ), slyšené jako účastnice řízení soud zjistil, že u žalované působila jako starostka od listopadu 2018 do října 2022 a že byla seznámena s obsahem protokolu, který četla. Uvedla, že , právnická osoba, se bavila o zkušební době, ale do zápisu se tato informace nedostala, přitom zápis z Rady před jeho zveřejněním byl kontrolován tajemnicí, místostarostou, starostkou a ověřovatelem zápisu, ale k jeho revokaci nedošlo, neboť to asi v tu chvíli nikomu nedošlo. Tvrdila, že s žalobkyní před jejím nástupem, po vyhraném výběrovém o zkušební době hovořila, žalobkyně s tím souhlasila a byla si toho vědoma po celou dobu působení na úřadě, pochybnosti neměla, všude ústně prohlašovala, že až jí skončí zkušební doba, že se vrhne na změny v rámci svého působení. Vypracování dekretu pak měla na starosti personalistka paní , jméno FO, . Buď ona nebo žalobkyně si všimla nesrovnalosti ve jmenovacím dekretu, který pak paní , jméno FO, přepracovala. Uvedla dále, že žalobkyně řešila otázku zkušební době v rámci jednoho semináře.

27. Z výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , tajemnice žalovaného bylo zjištěno, že před svým výslechem četla protokoly z jednání. Podává se z její výpovědi, že o nesrovnalostech ohledně titulů žalobkyně se dozvěděla později od starostky, která jí řekla, že nechala paní , jméno FO, předělat jmenovací dekret, neboť tam chyběl nějaký titul. , jméno FO, tehdy řekla, že si žalobkyně přijde vyzvednout výsledek výběrového řízení a jmenovací dekret a ať žalobkyně zastaví zab svědkyní. Svědkyně každému vedoucímu na začátku dávala pracovní řád a vnitřní směrnice, aby se s nimi seznámili, avšak žalobkyně jí řekla, že nemá čas, že přijde druhý den. Skutečně druhý den přišla a tehdy jí dala k přečtení pracovní a organizační řád a další doklady. Podává se dále z výpovědi svědkyně, že když na , jméno FO, města, které se svědkyně zúčastnila, byla žalobkyně schválena jako vedoucí, řekla paní , jméno FO, , ať nezapomene na zkušební dobu, ke které se v , jméno FO, , která byla docela dlouho probírána, vyjadřovali všichni radní. Informaci o zkušební době do usnesení , právnická osoba, nikdy nedávali. Svědkyně tvrdila, že, že paní , jméno FO, neřekla, aby do jmenovacího dekretu napsala zkušební dobu, předpokládala, že tato vytvoří dokument, který bude v souladu se zákoníkem práce. Sama starostka svědkyni řekla, že s žalobkyní projednávala zkušební dobu. Žalobkyně byla ztotožněna s tím, že má zkušební dobu, v jejím průběhu se několikrát zmínila o tom, jaké kroky učiní, až jí zkušební doba skončí, od jiných zaměstnanců věděla, že s nimi žalobkyně hovořila a vyjadřovala se tak, že až jí skončí zkušební doba, že něco učiní. Asi měsíc před jejím koncem se jí žalobkyně zeptala, jak to vidí, řekla jí tehdy, že vzhledem k tomu, že podle organizačního řádu spadá pod starostku, tak podle toho, jak se starostka vyjádří, zda bude dělat dále vedoucí odboru, tak ona to bude akceptovat.

28. Soud neprovedl důkaz výslechem svědkyně , jméno FO, k prokázání tvrzení žalovaného, že informace jí přeposlané zaměstnancům žalovaného je autentická a odpovídá mailu žalobkyně jí doručené, neboť jím žalovaný neprokazoval sjednání zkušební doby s žalobkyní a byl tak bezvýznamný.Po zhodnocení shora uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, má soud za prokázaný tento skutkový stav:

29. Shodnými a nespornými tvrzeními účastníků a výpovědí svědkyně , jméno FO, vzal soud za prokázané, že žalovaný vyhlásil výběrové řízení na obsazení funkce vedoucího úředníka nového odboru kancelář úřadu, které vypsala svědkyně , jméno FO, , s nástupem do funkce od , datum, s tím, že plánovaný pracovní poměr tohoto vedoucího úředníka měl být uzavřen na dobu neurčitou. Shodnými a nespornými tvrzeními účastníků a usnesením , právnická osoba, vzal soud za prokázané, že na , právnická osoba, , které se konalo dne , datum, , , právnická osoba, přijala usnesení, jímž do této vedoucí funkce jmenovala žalobkyni s účinností od , datum, . Tvrzení žalovaného a shodně svědkyně , jméno FO, , která v té době byla tajemnicí žalovaného a která se zúčastnila tohoto zasedání, že „Rada dlouho probírala zkušební dobu spojenou s tímto nově vzniklým pracovním místem a že se k ní vyjadřovali všichni radní“ nebylo prokázáno, stejně jako tvrzení , jméno FO, , dřívější starostky žalovaného, dle kterého se „, právnická osoba, bavila o zkušební době“, neboť usnesení , právnická osoba, , jímž byla do vedoucí funkce jmenována žalobkyně ve své výrokové části jmenování do funkce nespojovalo se zkušební dobou, nezmiňovalo ji a neuložilo povinnost starostce města k jejímu sjednání s žalobkyní a nevěrohodnost těchto tvrzení byla podpořena tvrzením bývalé starostky, „že se do zápisu z , právnická osoba, informace o zkušební době nedostala, neboť to nikomu v tu chvíli nedošlo“. Nevěrohodnosti tvrzení žalovaného dále odpovídá i skutečnost, že k revokaci uvedeného usnesení nedošlo, přestože následně, jak bylo prokázáno výslechem , jméno FO, , byl zápis z , právnická osoba, města před jeho zveřejněním kontrolován tajemnicí, místostarostou, starostkou a ověřovatelem zápisu. V návaznosti na uvedené pak nemohl soud uvěřit věrohodnosti důkazu, jímž bylo „Prohlášení členů , právnická osoba, o rozhodnutí sjednat zkušební dobou v délce šesti měsíců v souvislosti se jmenováním Ing. Zity Kamišové, MBA do funkce „vedoucí odboru kancelář úřadu“ , neboť pokud by , právnická osoba, skutečně rozhodla, že s žalobkyní má být v souvislosti s jejím jmenováním do vedoucí funkce sjednána zkušební doba objevilo by si její rozhodnutí minimálně v zápise z této porady a současně i starostka města by byla v usnesení pověřena jejím sjednáním. Na tomto místě soud považuje za důležité uvést, že rozhodnutí orgánů veřejné správy a samosprávy vždy platí ve znění zapsaného usnesení, které je řádným způsobem archivováno, zveřejněno a je k dispozici veřejnosti i státu. Vždy platí to, co je uvedeno v zápisu. Obecné zřízení neukládá povinné náležitosti usnesení, není stanoveno, že musí být upravovat všechny podmínky pracovního poměru, jak se domnívala žalobkyně, musí být však z něho zřejmé, jaké právní následky má způsobit. Dopisem žalovaného z , datum, vzal soud za prokázané, že tímto dopisem žalovaný oznámil žalobkyni, že byla vybrána do funkce vedoucího úředníka na novém odboru. Žalobkyně své tvrzení, že první jmenovací dekret neobsahoval zkušební dobu a že jej před ní roztrhala tajemnice a že teprve jmenovací dekret z , datum, obsahoval zkušební dobu neprokázala. Podobně soud nepovažoval za věrohodné tvrzení žalovaného, že první jmenovací dekret bylo nutno opravit pro absenci některého z titulů žalobkyně, pokud důkazem k prokázání tohoto tvrzení měla být svědecká výpověď personalistky , jméno FO, a tvrzení bývalé starostky , jméno FO, , které, nejen, že jsou zaměstnanci žalovaného, ekonomicky na něm závislé, ale především proto, že se před svým výslechem seznámily s protokoly ze soudního jednání, což věrohodnost jejich tvrzení snižuje. Pokud jde o samotné sjednání zkušební doby stojí na straně žalobkyně tvrzení, že s ní před jejím nástupem do vedoucího místa nikdo zkušební dobu nesjednal, na straně žalovaného pak tvrzení, že se s ní zkušební dobu sjednala ústně bývalá starostka , tituly před jménem, , jméno FO, z pověření , právnická osoba, a výslech starostky , tituly před jménem, , jméno FO, , dle které „s žalobkyní o zkušební době hovořila a žalobkyně s tím souhlasila“. Soud neuvěřil tvrzení žalovaného ani jeho bývalé starostky, neboť, jak je uvedeno již výše nebylo prokázáno, že by starostka byla , právnická osoba, pověřena sjednáním zkušební doby, když ani v zápise se informace o zkušební době neobjevila. Nebylo pochyb o tom, že jmenovací dekret byl vypracován svědkyní , jméno FO, . Zda na pokyn svědkyně , jméno FO, vtělila do jmenovacího dekretu, že dle „ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce je sjednána zkušební doba v délce 6. měsíců“, nebo zda tak učinila sama nebylo zjištěno, neboť podle svědkyně , jméno FO, to byla tajemnice, která jí dala pokyn, aby do jmenovacího dekretu zakotvila žalobkyni zkušební dobu, zatímco svědkyně , jméno FO, tvrdila, že personalistce , jméno FO, neřekla, aby zkušební dobu napsala do jmenovacího dekretu, tvrdila, že jí řekla, ať nezapomene na zkušební dobu a že předpokládala, že vytvoří dokument, který bude v souladu se zákoníkem práce. Jmenovacím dekretem nebylo prokázáno, že by v něm žalobkyně projevila jakkoli souhlas se zkušební dobou, když toliko podepsala převzetí jmenovacího dekretu. Skutečnost, že bylo praxí žalovaného psát zkušební dobu do jmenovacího dekretu vedoucích zaměstnanců, aniž tito zaměstnanci se zkušební dobou vyslovili souhlas prokázala výpověď svědkyně , jméno FO, . Prokázáno bylo pracovní náplní žalobkyně i platovými výměry, že ani v těchto listinách nebyla s žalobkyní sjednána zkušební doba. Byl to , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož školení se žalobkyně dříve zúčastnila, který žalobkyni k jejímu dotazu emailem , datum, sdělil, že „, jméno FO, ve svém usnesení při jmenování konkrétní osoby určí všechny atributy vzniku (či změny) pracovního poměru konkrétního pracovníka“ a který žalobkyni sdělil, že zkušební doba může být sjednána rovněž v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místa, vždy písemně a není podstatnou náležitostí a může být uvedena, jak v písemném jmenovacím aktu, tak v inominátní smlouvě, případně s dalšími uvedenými skutečnostmi“. Žalobkyně, jak bylo prokázáno jejím emailem ze dne , datum, pak následně informovala starostku , jméno FO, o, VIN kód, tom, že absolvovala školení , tituly před jménem, , jméno FO, , se kterým poté konzultovala otázku jmenování do funkce a zkušební dobu, neboť jí šlo o to, zda lze zkušební dobu uvádět ve jmenování nebo v inominátní smlouvě a zde je nutné, aby v usnesení , právnická osoba, byla tato ujednání napsaná. Jako přílohu starostce zaslala již zmíněný e-mail , tituly před jménem, , jméno FO, . Prokázáno bylo usnesením , právnická osoba, přijatého na , Anonymizováno, dne , datum, , že v něm , právnická osoba, souhlasila se zrušením pracovního poměru žalobkyně ve zkušební době. Jak již soud uvedl v úvodu dopisem ze dne , datum, zrušil žalovaný s žalobkyní pracovní poměr ve zkušební době. Dopis žalobkyně odmítla převzít. Pokud žalovaný prokazoval sjednání zkušební doby s žalobkyní čestným prohlášením bývalé starostky , jméno FO, , již shora soud uvedl, proč považuje její výslech a tedy i čestné prohlášení za nevěrohodné. Vědomost není totéž jako sjednání. Pokud žalovaný prokazoval své tvrzení o tom, že žalobkyně „byla srozuměna se zkušební dobou“ čestnými prohlášeními svých zaměstnanců , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, nebo , tituly před jménem, , jméno FO, nebo mailem žalobkyně ze dne , datum, . tak dle názoru soudu pouhé srozumění či vědomost žalobkyně o tom, že zkušební doba byla vtělena do jmenovacího dekretu nebo že si žalobkyně myslela, že není vhodné zvolit zástupce ve zkušební době,- neprokazuje samotné „sjednání“ zkušební doby mezi účastníky. To platí i o důkazu, jímž byl e-mail , jméno FO, ze dne , datum, , jméno FO, , dle kterého měla žalobkyně prohlašovat, že je ve zkušební době, - kdy vědomost zkušební doby, o které se dozvěděla ze jmenovacího dekretu neprokazuje sjednání zkušební doby.

30. Projednávanou věc je třeba posuzovat, vzhledem k tomu, že ke sjednání zkušební doby mělo dojít ve jmenovacím dekretu ze dne , datum, podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do , datum, , č. 358/2019 Sb.

31. Podle § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

32. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalobkyně v zákonné lhůtě stanovené v § 72 zák. práce podala u soudu žalobu o neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době a dospěl k závěru, že lhůta k podání žaloby byla žalobkyní dodržena, neboť pokud měl její pracovní poměr skončit dnem doručení zrušovacího poměru, tj. dnem , datum, , musela žalobu o jeho neplatnost podat nejpozději do , datum, . Tím, že podala žalobu k soudu dne , datum, byla zákonná lhůta dodržena.

33. Po zjištění, že žalobkyně podala žalobu v zákonné lhůtě se soud teprve začal zabývat důvody, pro které žalobu podala.

34. Podle § 35 odst. 3 zákoníku práce musí být zkušební doba sjednána písemně. Uvedené znamená, že pokud by byla ústně sjednána zkušební doba, pak ujednání o zkušební doby je neplatné. Protože se jedná o relativní neplatnost může se jí dovolat pouze ten, kdo ji sám nezpůsobil.

35. Zaměstnavatel a zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu (§ 66 odst. 1 věta prvá zákoníku práce). Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější (§ 66 odst. 2 zákoníku práce).

36. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je druhem rozvázání pracovního poměru, k němuž dochází na základě jednostranného právního jednání.

37. Zákoník práce sjednání zkušební doby umožňuje i v případě zaměstnanců, u nichž se pracovní poměr zakládá jmenováním, nikoliv tedy pracovní smlouvou (viz zák. práce). To však platí jen v případě, že je jmenováním pracovní poměr takto skutečně zakládán, nikoliv jen dodatečně měněn, neboť zkušební doba může být sjednána nejpozději v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

38. V případě založení pracovního poměru jmenováním by měla být sjednána zkušební doba v samostatném dokumentu – např. v „dohodě, jíž se upravují pracovní podmínky zaměstnance jmenovaného na vedoucí pracovní místo“, tzv. manažerské smlouvě apod. V rámci této smlouvy či jiné smlouvy může být sjednána i zkušební doba. Jmenovací dekret totiž jako jednostranné právní jednání vystavuje, podepisuje a vydává pouze zaměstnavatel (resp. fyzická osoba vykonávající funkci ke jmenování oprávněného orgánu), zatímco zaměstnanec svým případným podpisem stvrzuje toliko převzetí tohoto dokumentu; nejedná se tedy o písemnou dohodu (dvoustranné právní jednání). V samotném jmenování (jmenovacím dekretu, listině apod.) je totiž sjednání zkušební doby vyloučeno, poněvadž se jedná o jednostranné právní jednání zaměstnavatele, byť poněkud atypické, neboť platnost tohoto právního jednání je podmíněna souhlasem zaměstnance (zaměstnanci pochopitelně nelze pracovní poměr „vnutit“, neboť by se jednalo o výkon nucené práce).

39. Sjednání zkušební doby nepatří k podstatným náležitostem pracovní smlouvy. Zkušební doba je v pracovní smlouvě (popřípadě v jiné smlouvě) sjednána jen tehdy, projeví-li v tomto směru oba účastníci souhlasnou vůli,- tedy, zkušební doba nevzniká automaticky (ze zákona) se vznikem pracovního poměru. Mají-li na ní účastníci pracovního poměru zájem, musejí ji mezi sebou vždy výslovně sjednat.

40. Ke sjednání zkušební doby lze přistoupit nejpozději v den, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce [§ 34 odst. 1 písm. c) zák. práce], případně v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (viz § 35 odst. 3 zák. práce).

41. Jak již shora soud uvedl, zkušební doba musí být vždy písemně. Ústně sjednaná zkušební doba by tak byla pro rozpor se zákonem stižena vadou neplatnosti.

42. Stěžejní otázkou souzeného sporu bylo zjistit, zda je zrušení pracovního poměru žalobkyně ve zkušební době platným právním jednáním v závislosti na tom, zda mezi účastníky došlo ke sjednání zkušební doby.

43. Na tomto místě soud považuje za důležité uvést, že rozhodnutí orgánů veřejné správy a samosprávy vždy platí ve znění zapsaného usnesení, které je řádným způsobem archivováno, zveřejněno a je k dispozici veřejnosti i státu. Vždy platí to, co je uvedeno v zápisu. Obecné zřízení neukládá povinné náležitosti usnesení, není stanoveno, že musí být upravovat všechny podmínky pracovního poměru, jak se domnívala žalobkyně, musí být však z něho zřejmé, jaké právní následky má způsobit.

44. V souzeném případě žalovaný tvrdil, že to byla , právnická osoba, , která na svém zasedání rozhodla nejen o jmenování žalobkyně do funkce vedoucí úřadu kancelář úřadu, ale že současně rozhodla o tom, že jmenování bude spojeno se zkušební dobou a jejím sjednáním s žalobkyní pověřila starostku města, která s žalobkyní sjednala zkušební dobu v ústní podobě a poté byla dohoda vtělena do jmenovacího dekretu. Podle žalovaného dohoda o sjednání zkušební doby ve jmenovacím dekretu vyplývala i z následného jednání žalobkyně po dobu jejího pracovního poměru, o své zkušební době věděla a vyplývá to i z provedených důkazů.

45. Podle názoru soudu to byl žalovaný, kterého stíhala povinnost prokázat toto tvrzení, neboť to byl on, který s žalobkyní zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Z hmotněprávní úpravy rozvázání pracovního poměru zrušením ve zkušební době totiž vyplývá, že v řízení o neplatnost tohoto rozvázání pracovního poměru nese povinnost tvrzení a povinnost důkazní vždy ten z účastníků pracovního poměru, který pracovní poměr ve zkušební době zrušil. Ten musí v řízení tvrdit, že mezi účastníky byla sjednána zkušební doba a k prokázání svého tvrzení musí označit důkazy (srov. , spisová značka, ). K tvrzení žalovaného soud uvádí následující :

46. Podle § 102 zákona č. 128/2000 Sb. má rada města dominantní roli ve výkonu pravomocí v oblasti samostatné působnosti. Do její vyhrazené pravomoci náleží mimo jiné organizační pravomoc ve vztahu k obecnímu úřadu, tj. mj. na návrh tajemníka obecního úřadu jmenuje a odvolává vedoucí odborů , právnická osoba, . Zápis z jednání rady obce by měl obsahovat mimo jiné průběh jednání, rozpravu k jednotlivým bodům jednání, –, kdo v rozpravě vystoupil, s jakým příspěvkem nebo připomínkou a podobně. Výsledkem jednání rady obce je pak usnesení, které lze charakterizovat jako projev vůle orgánů obce. Forma usnesení není zákonem o obcích stanovena (jak se domnívala žalobkyně), ale přijaté (odhlasované) usnesení má být formulováno jasně a konkrétně a musí v něm být uvedena osoba odpovědná za jeho splnění a termín ke splnění. Usnesení rady obce je interním aktem dané obce, která jsou ze zákona povinně schvalována (např. § 95 odst. 1 z. č. 128/2000 Sb.). Dnem schválení se usnesení stane závazným aktem bez ohledu na to, zda bylo písemně vyhotoveno a ověřeno.

47. Důkazy navrženými žalovaným však bylo v řízení prokázáno, že usnesením na , Anonymizováno, , právnická osoba, rozhodla toliko o jmenování žalobkyně vedoucí odboru kancelář úřadu s účinností od , datum, na návrh tajemnice , právnická osoba, , aniž by rozhodla a uložila povinnost starostce sjednat s žalobkyní zkušební dobu. Byť žalovaný tvrdil, že , právnická osoba, rozhodla o zkušební době a „radní se o zkušební době bavili“ dle tvrzení bývalé starostky , jméno FO, , tak právě její výslech prokázal, že se ani do zápisu informace o zkušební době nedostala v rozporu s ustanovením § 95 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., a to i přesto, že zápis byl před jeho zveřejněním kontrolován tajemnicí, místostarostou, starostkou a ověřovatelem zápisu. , právnická osoba, informaci o zkušební době do svého usnesení nikdy nedávala (dle , tituly před jménem, , jméno FO, ). Pokud jde o samotný jmenovací dekret, představující jednostranné právní jednání žalovaného coby zaměstnavatele, byť žalovaný tvrdil, že do něho byla vtělena zkušební doba po ústní dohodě žalobkyně s bývalou starostkou,- tak dohoda účastníků o jejím sjednání z tohoto dokumentu nebyla zřejmá a nevyplývala z něho, přestože se žalovaný snažil prokázat své tvrzení výslechem personalistiky, bývalé starostky a tajemnice. Bývalá starostka , jméno FO, sice mohla s žalobkyní hovořit o zkušební době, avšak její tvrzení , stejně tak tvrzení personalistky a tajemnice žalovaného o tom, že starostka sjednala s žalobkyní zkušební doba soud považoval za nepřesvědčivé a neuvěřil jim, neboť jak bývalá starostka, tak svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, jsou nejen zaměstnankyně žalovaného, které před svým výslechem a výpovědí byly seznámeny s protokoly ze soudního jednání, a znaly tak podrobnosti z jeho průběhu, tak jsou i ekonomicky závislé na žalovaném, povinny loajalitou ke svému zaměstnavateli. Kromě toho nelze přehlédnout a přispívá to k nevěrohodnosti těchto výpovědí, že pokud se na jednání rady hovořilo o zkušební době, o které dle žalovaného měla rada rozhodnout, tak se tato informace do zápisu o tom nedostala, přestože usnesení před jeho zveřejněním bylo mj. i bývalou starostkou kontrolováno.

48. Na základě provedeného řízení a dokazování soud dospěl k závěru, že žalovanému se nepodařilo prokázat, že by s žalobkyní při jejím jmenování ve jmenovacím dekretu současně sjednal zkušební dobu, když žalobkyně svým podpisem potvrdila toliko jeho převzetí. Pokud mezi účastníky nebyla sjednána při vzniku pracovního poměru žalobkyně zkušební doba, nemohl žalovaný ve zkušební době zrušit její pracovní poměr. Soud proto důvodné žalobě vyhověl.

49. Na okraj soud uvádí, že pokud by žaloba nebyla důvodná, nebyl by žalovaný povinen žalobkyni nabídnout změnu jejího dalšího pracovního zařazení, jak se domnívala žalobkyně, neboť tuto povinnost by žalovaný měl v případě, že by žalobkyně byla ze své funkce odvolána, k čemuž v daném případě nedošlo. Jedině v případě, že by žalobkyně byla ze své funkce odvolána a žalovaný by pro ni neměl vhodnou práci nebo by ji žalobkyně odmítla a byl by tak dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce stíhala by žalovaného povinnost zaplatit žalobkyni odstupné při organizačních změnách po odvolání v souvislosti se zrušením tohoto místa,- ale to nebyl souzený případ.

50. Podle § 151 odst. 1 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně, která byla úspěšná, má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. o.s.ř. Náklady řízení byly vynaloženy na právní zastoupení žalobkyně advokátem a představují podle vyhl. č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu ( dále jen a.t.) ve znění pozdějších změn následující částky, kdy sazba za 1 úkon právní služby z určení neplatnosti zrušovacího právního jednání byla určena částkou 2 500 Kč podle § 9 odst. 3, písm.a), a.t. Náklady řízení jsou následující :a) 30 000 Kč jakožto mimosmluvní odměna za 12 úkonů právní služby po 2 500 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepisu žaloby, vyjádření - replice, účasti advokáta u jednání dne , datum, , dne , datum, (2 x), dne , datum, (2x), dne , datum, (2 x), a dne , datum, (2x) dle 11 odst. 1 písm. a), d), g), cit. vyhl.b) 3 600 Kč tedy 12 paušálních částek po á 300,- Kč jako paušální náhrady hotových výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, když v řízení bylo žalobkyni poskytnuto 12 úkonů právních služeb (viz shora), a to podle § 13 odst.3 Advokátního tarifu.c) 7 056 Kč jakožto částka odpovídající dani z přidané hodnoty z odměny za zastupování ve smyslu § 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř. (tj. 21% z částky 33 600 Kč).d) 2 000 Kč soudní poplatek z návrhu na určení neplatnosti zrušení pracovního poměruCelková částka nákladů řízení, včetně paušálních náhrad, DPH a soudního poplatku je ve výši je ve výši 42 656 Kč (tj. 30 000 Kč + 3 600 Kč + 7 056 Kč + 2 000 Kč)Žalovaný je dle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám jejího právní ho zástupce.