12 C 198/2016

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gordanou Křivosudskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 8 024 Kč s příslušenstvím

I. Co do částky 139 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 1 ‰ denně z částky 139 Kč, nejméně 10 Kč za každý započatý měsíc prodlení od 1. 2. 2016 do zaplacení se řízení podle § 96 odst. 1 o. s. ř., zastavuje, neboť v tomto rozsahu vzal žalobce žalobu zpět.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3 424 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 424 Kč od 1. 2. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do částky 4 461 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 1 ‰ denně z částky 4 461 Kč, nejméně 10 Kč za každý započatý měsíc prodlení od 1. 2. 2016 do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Chomutově soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu 31. 3. 2016 se žalobce na žalované domáhal zaplacení 8 024 Kč s s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 8 024 Kč od 1. 2. 2016 o zaplacení představující nezaplacené nájemné a zálohy za služby za dobu od října 2015 do ledna 2016. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou měl uzavřenou nájemní smlouvu ze dne 11. 10. 2002 na pronájem bytu [číslo] v ulici [ulice a číslo] v [obec] na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byl evidenční list, ve kterém bylo stanoveno měsíční nájemné ve výši 856 Kč a zálohy na služby ve výši 1 150 Kč, celkem ve výši 2 006 Kč. Dopisem ze dne 12. 10. 2015 mu žalovaná dala výpověď z bytu, kterou vzal na vědomí dopisem ze dne 12. 10. 2015 s tím, že výpovědní lhůta počíná běžet od 1. dne následujícího měsíce a nájemní vztah tak skončí k 31. 1. 2016. Žalovaná dalším dopisem vyslovila nesouhlas s termínem ukončení nájmu a zaslala i svazek klíčů od bytu, vchodů sklepa a poštovní schránky. Žalovaná nájemné a zálohy na služby za dobu od října 2015 do ledna 2016 neuhradila.

2. Podáním doručeným soudu 27. 6. 2016 trval žalobce na zaplacení částky 8 024 Kč představující nájemné za rozhodné období v celkové výši 3 424 Kč a zálohy na služby v celkové výši 4 600 Kč. Oproti žalobě z částky 3 424 Kč požadoval zaplatit úrok z prodlení ve výši 8,05 % od 1. 2. 2016 do zaplacení a z částky 4 600 Kč požadoval zaplacení poplatku z prodlení ve výši 1 ‰ za každý den prodlení, nejméně 10 Kč za každý započatý měsíc prodlení od 1. 2. 2016 o zaplacení. Usnesením ze dne 7. 10. 2016, č. j. 12 C 198/2016-23 soud změnu žaloby připustil.

3. Ve svém vyjádření považovala žalovaná žalobu za neoprávněnou s tím, že o své výpovědi z bytu žalobce informovala telefonicky již v srpnu 2015 a výpověď samotnou zaslala žalobci písemně 26. 9. 2015. Žalobce jí však dal tříměsíční výpověď a s tímto krokem nesouhlasila, protože výpovědní lhůta nebyla uvedena v nájemní smlouvě, takže se domnívala, že na ní žalobce nemá nárok. Po svém vyslovení nesouhlasu s výpovědní lhůtou si však žalobce byt nechtěl převzít, ignoroval ji, přestože byt od 1. 10. 2015 neužívala a trvalý pobyt již měla v novém bytě v ulici [ulice a číslo] v [obec]. Proto žalobci 21. 10. 2015 zaslal písemný nesouhlas s tříměsíční výpovědní lhůtou a k dopisu připojila i klíče od bytu. Poukázala na to, že podle jejího zjištění žalobce od jiných bývalých nájemců v bytech žádnou výpovědní lhůtu nepožadoval.

4. Ve své replice k vyjádření žalované uvedl žalobce, že žalované k jejímu telefonátu pouze sdělil, že daná zákonná výpovědní lhůta činí 3 měsíce na opuštění, vyklizení a předání bytu v odpovídajícím stavu. Žalované však oponovala s tím, že jí to nezajímá a že ve smlouvě žádnou výpovědní lhůtu nemá. Žalobce poukázal na to, že mu žalovaná byt nepředala osobně ani jiným způsobem.

5. K výzvě soudu žalobce podáním doručeným soudu 3. 12. 2019 doplnil, že přestože žalovaná zálohy za říjen až prosinec 2015 a za leden 2016 nehradila, je vyúčtování za rok 2015 vypracováno tak, jako by tyto zálohy hradila a v takovém případě by měla přeplatek ve výši 156 Kč. Podle žalobce, když se z nezaplacených 6 018 Kč odečte 156 Kč, vyjde částka 5 862 Kč. V roce 2016, když k nezaplaceným 2 006 Kč se přidá ještě nedoplatek 17 Kč z vyúčtování, vyjde dlužná částka 2 023 Kč. Podle žalobce tak dluží žalovaná za oba roky 7 885 Kč a z tohoto důvodu vzal částečně žalobu zpět pro částku 139 Kč. Nadále trval na zaplacení částky 7 885 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 3 424 Kč od 1. 2. 2016 o zaplacení a poplatků z prodlení z částky 4 461 Kč od 1. 2. 2016 do zaplacení ve výši jednoho promile za každý den prodlení nejméně však 10 Kč za každý započatý měsíc prodlení.

6. Jako účastník řízení trval žalobce na žalobě s tím, že nájemní smlouva skončila 31. 1. 2016; dodal, že princip vyúčtování tak, jak to dělá většina firem je takový, že se počítá, jako by zálohy na služby byly placeny a z toho se vypočítává nedoplatek nebo přeplatek. Vyúčtování za rok 2015 a za rok 2016 zaslal žalované obyčejnou poštou, doklad o odeslání nemá.

7. Žalovaná jako účastnice řízení s žalobou nesouhlasila. Dodala, že když žalobci sdělila telefonicky, že mu chce 30. 8. 2015 předat byt reka tak na ni řval, že to chce písemně, proto mu výpověď 26. 8. 2015 poslala písemně. Poté ji napsal, že jí dává lhůtu do 30. 11. 2015 a že má zaplatit nájemné 2 006 Kč. Když mu napsala, že chce odevzdat byt, nereagoval na to, byt si nechtěl převzít, a tak mu klíče poslala. Žalobou nesouhlasí, neboť v bytě nebydlela. Vyúčtování za rok 2015 a 2016 neobdržela. <b>Z důkazů soud zjistil tyto skutečnosti:</b> 8. Mezi účastníky bylo shodné a nesporné a soud má tak za zjištěné, že dne 1. 10. 2002 byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva, na základě které byl žalované pronajat byt [číslo] v ulici [ulice a číslo] v [obec] na dobu neurčitou, přičemž součástí nájemní smlouvy byl evidenční list, ve kterém bylo stanoveno měsíční nájemné a zálohy na služby celkem ve výši 2 006 Kč. Zjištěno bylo z nájemní smlouvy, že nájemné a zálohy na služby byly splatné do 15. dne příslušného měsíce. Přestože smlouva upravovala důvody zániku nájmu bytu, délka výpovědní lhůty stanovená ve smlouvě nebyla.

9. Podle evidenčního listu ze dne 19. 5. 2009 tvořícího přílohu [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu byla žalovaná povinna platit nájemné ve výši 856 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 1 150 Kč, celkem tedy 2 006 Kč, a to od 1. 6. 2009. Evidenční list, jak bylo zjištěno z podacího lístku, žalobce zaslal žalované prostřednictvím České pošty s.p. dne 21. 5. 2009.

10. Z internetového nahlížení do katastru nemovitostí ke dni 14. 3. 2016 má soud za zjištěné, že bytový dům [číslo] v [obec] je ve vlastnictví žalobce.

11. Zjištěno bylo, že žalovaná dopisem ze dne 24. 9. 2015 dala žalobci výpověď z nájmu ze shora uvedeného bytu ke dni 30. 9. 2015.

12. Dopisem ze dne 12. 11. 2015 upozornil žalobce žalovanou, že nemá uhrazený nájem a služby za říjen 2015 ve výši 2 006 Kč a vyzval žalovanou o zaplacení do 30. 1. 2015. Současně žalovanou upozornil, že je povinna zaplatit mu za listopad až prosinec 2015 a leden 2016, kdy skončí její nájemní vztah k pronajatému bytu. Žalovanou současně upozornil, že výpovědní lhůta činí 3 měsíce a počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Dopis žalované, jak vyplývá z podacího lístku, odeslal prostřednictvím České pošty s. p. dne 13. 11. 2015.

13. Zjištěno bylo, že žalovaná ve svém dopise žalobci nesouhlasila s tříměsíční výpovědní lhůtou s tím, že tato ve smlouvě nebyla domluvena a sjednána, v bytě od 1. 10. 2015 není v trvalém pobytu, neboť ze zdravotních dostala od města sociální byt.

14. Podle listiny nazvané„ vývoj plateb za rok 2015“ platila žalovaná nájem a zálohy na služby v uvedeném roce řádně až do září, od října nájem a zálohy na služby neplatila. Celkem na zálohách za plyn, vodu a elektřinu zaplatila 13 800 Kč.

15. Podle listiny nazvané„ vývoj plateb za rok 2016“ v lednu 2016 žalovaná nezaplatila nájem ani zálohy na služby.

16. Z vyúčtování topné sezóny, spotřeby vody, plynu a elektřiny za rok 2015 zjistil soud, že žalobce žalované vyúčtoval přeplatek ve výši 156 Kč.

17. Z vyúčtování topné sezóny, spotřeby vody, plynu a elektřiny za rok 2016 zjistil soud, že žalobce žalované vyúčtoval nedoplatek ve výši 17 Kč. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 18. Mezi účastníky bylo shodné a nesporné a rovněž nájemní smlouvou soud má tak za prokázané, že dne 1. 10. 2002 byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva, na základě které byl žalované pronajat byt [číslo] v ulici [ulice a číslo] v [obec], ve vlastnictví žalobce, na dobu neurčitou, přičemž součástí nájemní smlouvy byl evidenční list, ve kterém bylo stanoveno měsíční nájemné a zálohy na služby celkem ve výši 2 006 Kč, které byly splatné do 15. dne příslušného měsíce. Přestože smlouva upravovala důvody zániku nájmu bytu, délka výpovědní lhůty stanovená ve smlouvě nebyla. Evidenčním listem ze dne 19. 5. 2009 tvořícího přílohu [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu bylo prokázáno, že žalovaná byla povinna platit nájemné ve výši 856 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 1 150 Kč, celkem tedy 2 006 Kč, a to od 1. 6. 2009. Prokázáno bylo dále, že žalovaná dopisem ze dne 24. 9. 2015 dala žalobci výpověď z nájmu ze shora uvedeného bytu ke dni 30. 9. 2015. Dopisem ze dne 12. 11. 2015, jak bylo prokázáno, upozornil žalobce žalovanou, že nemá uhrazený nájem a služby za říjen 2015 ve výši 2 006 Kč a vyzval žalovanou o zaplacení do 30. 1. 2015. Současně žalovanou upozornil, že je povinna zaplatit mu za listopad až prosinec 2015 a leden 2016, kdy skončí její nájemní vztah k pronajatému bytu. Žalovanou současně upozornil, že výpovědní lhůta činí 3 měsíce a počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Dopis žalované odeslal prostřednictvím České pošty s. p. dne 13. 11. 2015. Prokázáno bylo, že žalovaná ve svém dopise žalobci nesouhlasila s tříměsíční výpovědní lhůtou s tím, že tato ve smlouvě nebyla domluvena a sjednána, v bytě od 1. 10. 2015 není v trvalém pobytu, neboť ze zdravotních dostala od města sociální byt. Výpovědí účastníků i listinami o vývoji plateb vzal soud za prokázané, že žalovaná platila nájem a zálohy na služby v r. 2015 řádně až do září, od října nájem a zálohy na služby Vyúčtováním topné sezóny, spotřeby vody, plynu a elektřiny za rok 2015 bylo prokázáno, že žalobce žalované vyúčtoval přeplatek ve výši 156 Kč a za r. 2016 vyúčtoval nedoplatek ve výši 17 Kč žalobce neprokázal, že by vyúčtování záloh na služby za r. 2015 a 2016 doručil žalované, které doručení popřela.

19. Dle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

20. Podle § 2231 odst 1 obč. zák. nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční.

21. V daném případě uvedené ustanovení znamená, že výpovědní lhůta z nájmu bytu činila 3 měsíce bez ohledu na to, že v samotné nájemní smlouvě sjednána nebyla. Protože výpověď byla učiněna písemně, začala výpovědní doba běžet ode dne, ve kterém došla žalobci (§ 605 odst. 1), tj. od 15. 10. 2015 a uplynula dne 15. 1. 2016. Do uplynutí výpovědní doby byla žalovaná povinna platit nájem a zálohy na služby. Na nájmu z dobu od října 2015 do 15. ledna 2016 tak vznikl žalované dluh ve výši 3 224 Kč, pokud jej neuhradila je povinna ode dne následujícího platit i úrok z prodlení, žalobcem požadovaným v zákonné výši a teprve ode dne 1. 2. 2016.

22. Jiná situace však nastala, pokud jde o tvrzení žalobce, že žalovaná od října 2015 do ledna 2016 zálohy na služby neplatila a vznikl jí tak dluh ve výši 4 461 Kč a své tvrzení prokazoval uvedeným vyúčtováním. Vyúčtování však prokázalo, že žalobce žalované vyúčtoval přeplatek ve výši 17 Kč za r. 2015 a nedoplatek 156 Kč za r. 2016. Pokud toto vyúčtování neodpovídalo skutečnosti a žalovaná předepsané zálohy nehradila, byl žalobce povinen žalované doručit opravené vyúčtování s jím tvrzeným nedoplatkem. Jak totiž vyplývá mj. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 12. 2012, čj. 26 Cdo 4353/2010 je podmínkou splatnosti nedoplatku za služby, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši.“ Pokud tedy žalobce provedl vyúčtování nesprávně, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti žalované. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se částka ve výši 4 461 Kč splatnou, když nebylo prokázáno, že by byla uvedená vyúčtování žalované doručena. Na okraj soud uvádí, že zálohy na služby mají prozatímní charakter a jejich vyúčtováním nelze jejich zaplacení požadovat, pouze toliko rozdíl mezi skutečnými náklady a skutečně zaplacenými zálohami.

23. Na základě provedeného řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně a v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl (výrok II.)

24. Ve zbývající části žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok III.).

25. Ve větší části úspěšná žalovaná náklady řízení nepožadovala, soud proto rozhodl dle § 142 odst.2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok IV.)

26. Protože žalobce s podáním žaloby zaplatil na soudním poplatku pouze 400 Kč a soudní poplatek činí dle Sazebníku soudních poplatků, Položky 1, bod 1 písm.a) 1 000 Kč, byla žalobci uložena povinnost k jeho doplacení dle § 4 odst. 1, písm.j) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (výrok V.).