12 C 25/2017

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gordanou Křivosudskou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČ IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované . , IČ IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem adresa o zaplacení 170 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 170 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 170 000 Kč od 1. 3. 2017 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 133 657 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou soudu 21. 3. 2017 se žalobkyně na žalované původně domáhala zaplacení 235 000 Kč s příslušenstvím, představující náhradu škody, kterou jí žalovaná způsobila porušením smlouvy, popřípadě na základě odpovědnosti podle § 1729 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Podle žalobkyně začali účastníci spolu jednat 7. 9. 2016 v rámci své podnikatelské činnosti, a to žalobkyně jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel o subdodávce vazníků, vaznic a pažníků pro rekonstrukci zastřešení expedice , právnická osoba, . První kontakt (poptávka) byl žalobkyní učiněn emailem původně na obchodní korporaci , právnická osoba, . která však ve vztahu k poptávce učinila písemnou cenovou nabídku právě žalované datovanou 9. 9. 2016 částkou 341 000 Kč. Žalobkyně na písemnou žádost žalované ze dne 12. 9. 2016 dále již jednala přímo s žalovanou a na základě její cenové nabídky jí zaslala 9. 9. 2016 objednávku číslo , hodnota, (šlo o původní objednávku učiněnou ve vztahu k , právnická osoba, . jen s označením žalované jako zhotovitele) společně s průvodním mailem, ve které žalovanou výslovně upozornila, že termín dodávky je maximálně 4 týdny od objednávky. Na to žalovaná reagovala změnou cenové nabídky a navýšila původní nabídku na 456 570 Kč emailem ze dne 13. 9. 2016. Žalobkyně v odpověď na novou cenovou nabídku zaslala žalované email 13. 9. 2016, ve kterém navrhla kompromisní cenu díla částkou 381 000 Kč. Na to následující den urgovala emailem vyjádření žalované, zda na tento kompromis přistupuje. Žalobkyně a žalovaná pak v emailech ze dne 23. 9. 2016 vzájemně argumentovaly své ceny, kdy žalovaná navýšila ve formě víceprací téměř na dvojnásobek objem řeziva oproti výkazu výměr. Rozpory se podařilo 26. 9. 2016 téměř odstranit vzájemnou emailovou komunikací až na rozdíl 3 m3, žalobkyně požádala žalovanou, aby pro dořešení rozporů kontaktovala projektanta na telefonním čísle, které jí zaslala. To se podařilo a 30. 9. 2016 poslala žalovaná žalobkyni konečnou cenovou nabídku na 450 000 Kč a žalobkyně obratem poslala žalované novou objednávku stále pod číslem objednávky 41 120/16 a současně odeslala žalované i návrh smlouvy o dílo, a to i přesto, že fakticky dle jejího názoru k uzavření smlouvy o dílo došlo už akceptací cenové nabídky žalované objednávkou žalobkyně. Dne 5. 10. 2016 žalobkyně urgovala emailem žalovanou o případné připomínky k návrhu smlouvy o dílo a téhož dne obdržela žalobkyně připomínkovaný návrh smlouvy o dílo od žalované. Téhož dne 5. 10. 2016 odeslala žalobkyně zpět žalované návrh smlouvy o dílo se zapracovanými připomínkami a požádala o vrácení podepsané smlouvy o dílo a zaslání zálohové faktury. Dne 11. 10. 2016 žalobkyně požádala žalovanou o zaslání rozměrů nebo technického listu díla kvůli objednávce požárního nátěru. Rovněž téhož dne žalobkyně reagovala na připomínky žalované ohledně požárního řešení díla, že se dotázala, zda majitel žalované již souhlasí s podpisem smlouvy o dílo za předpokladu, že se nebude otázka požární odolnosti díla mezi účastníky řešit. Dne 12. 10. 2016 sdělila žalovaná, že studuje smlouvu o dílo a od následujícího dne, tedy od 13. 10. 2016 již přestala brát žalovaná telefony a reagovat na zaslané emaily. Dne 18. 10. 2016 žalobkyně zaslala žalované poštou dopis, ve kterém upozornila, že jí hrozí nebezpečí škody v důsledku prodlení s dodáním celého díla, když ke zpoždění dochází v důsledku nedodání vazníků od žalované. Přímo žalovanou upozornila, že pokud jí škoda skutečně vznikne, bude na ní vymáhat. Žalovaná na to reagovala dopisem z 25. 10. 2016, ve kterém odmítla svoji odpovědnost za případnou škodu a uvedla důvody, pro které podle jejího názoru nedošlo k uzavření smlouvy o dílo. Žalobkyně teprve poté musela začít řešit dodávku vazníků od jiného dodavatele, čímž došlo k nesplnění jejího termínu s dokončením díla pro investora, , právnická osoba, . Za toto prodlení byla žalobkyně , právnická osoba, . penalizována smluvní pokutou ve výši 235 000 Kč, kterou žalobkyně zaplatila bezhotovostním převodem 16. 1. 2017. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce bezvýsledně vyzvala žalovanou k zaplacení 235 000 Kč do 28. 2. 2017.

2. Proti soudem vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor, ve kterém žalobou tvrzený nárok neuznala ani zčásti s tím, že žalobkyně nemohla důvodně předpokládat, že mezi ní a žalovanou bude uzavřena smlouva o dílo a nemohla ani dojít k naplnění předpokladů uvedených v § 1729 občanského zákoníku. Tvrdila, že předložený písemný návrh smlouvy nekorespondoval s ústně předjednanými podmínkami případného kontraktu, kdy písemný návrh smlouvy překvapivě oproti předcházejícím jednáním změnil parametry potenciálního kontraktu v tom, že navrhovaná smlouva neměla být typově smlouvou o dílo, návrh měl mít akceptovatelné dodací termíny a měl zahrnovat vymíněné odlišné technické parametry dodávky, měl obsahovat vymíněnou absenci penalizace nezaviněně opožděné dodávky, měl obsahovat zálohovou platbu ve výši 50 % z celkové ceny a úhradě každé částečné faktury po dodání materiálu do sedmi dnů. Přes opakované přísliby žalovaná neobdržela od žalobkyně žádné aktuální obchodní podmínky k akceptaci. Z uvedeného je podle žalovaného zřejmé, že společné jednání účastníků nikdy nedospělo do stadia, kdyby se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné, kdy to byl žalobce, který nepoctivým jednáním připravil písemný návrh smlouvy v rozporu s předjednanými a předpokládanými podmínkami. Podle žalované není daná příčinná souvislost mezi údajně vzniklou škodou a jejím jednáním.

3. Podle žalobkyně v podání doručeným soudu 7. 6. 2022 došlo v daném případě k završení kontraktu akceptací objednávky Z „opatrnosti“ tvrdila, že nárok může být posouzen jako nárok z předsmluvní odpovědnosti. Trvala na tom, že škoda byla způsobená zaplacením majetkové sankce za pozdní dodání díla, ať už porušením smlouvy nebo porušením předsmluvní odpovědnosti, které je v příčinné souvislosti s deliktním jednáním žalované.

4. Podáním doručeným soudu 17. 10. 2022 doplnila žalovaná, že s žalobkyní začala jednat o dodání vazníků 7. 9. 2016, kdy za ni jednal , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl vedle tehdejší jednatelky , jméno FO, jedinou osobou oprávněnou jednat jménem žalované. Jednání mezi stranami probíhaly rovněž telefonicky, kdy , tituly před jménem, , jméno FO, opakovaně žalobkyni upozorňoval, že se žalovaná odmítá zavázat k jednoznačnému termínu dodání vazníků, jakož i jakýmkoliv smluvním pokutám v písemné smlouvě o dílo. Oba účastníci předpokládali, dojde-li k uzavření dohody a realizaci obchodu, že smlouva mezi nimi bude písemná, což je patrné i z toho, že žalobkyně také písemný návrh smlouvy předložila. , tituly před jménem, , jméno FO, a jednatelka opakovaně upozorňovali, že požadovaný termín dodání vazníků nelze garantovat, neboť již v době jednání byl termín obtížně technicky realizovatelný. Žalovaná současně požadovala zálohovou platbu ve výši 50 % z celkové ceny díla a k úhradě každé dílčí vystavené faktury po dodání materiálu do sedmi dnů ode dne jejího vystavení. O těchto podmínkách byla žalobkyně kontinuálně po celou dobu jednání informována. Předložený návrh smlouvy však neobsahoval žádnou z uvedených podmínek, zejména nepřijatelný byl pro žalovanou pevně stanovený dodací termín, jeho zajištění smluvní pokutou (penalizací), neobsahoval zálohovou platbu ani sjednané technické parametry dodávky (požární konstrukce). Žalovaná s ohledem na tuto skutečnost pojala podezření, že žalobkyně se ocitla v časové tísni a shání „narychlo“ dodavatele, slabšího na trhu, kterého „dotlačí“ k přijetí nevýhodných smluvních podmínek a přenese tak na něj rizika a odpovědnost z již rizikově a v rizikovém stadiu se nacházející zakázky. Z uvedeného důvodu jednání o uzavření smlouvy uzavřela a dále v něm nepokračovala. Podle názoru žalované byla oslovena žalobkyní již v termínu, kdy nebylo objektivně možné stihnout dodávku vazníků v termínech, požadovaných žalobkyní a že žalobkyně tuto skutečnost věděla a věděla také, že dojde v důsledku prodlení k penalizaci na její straně ze strany společnosti , právnická osoba, . Podle žalované zůstalo v rovině tvrzení, že byla žalobkyně penalizována pouze v důsledku opožděné dodávky vazníků, neprokázala, zda vyjma dodávky vazníků, dodala investorovi společnosti Lovochemie řádně a včas a zda tudíž smluvní pokuta nevznikla též v důsledku dalších skutečností.

5. Jako účastník řízení žalobkyně tvrdila, že je u ní obvyklé, že tam, kde sama má uzavřenou smlouvu o dílo, tak obdobnou přenáší na své subdodavatele včetně smluvního režimu. Proto, pokud se hovořilo o tom, že dojde k zaslání smlouvy, bylo to proto, že i sama žalobkyně měla s , právnická osoba, písemnou smlouvu. Žalobkyně nejdříve poptala společnost , právnická osoba, na dodávku vazníků, a tato společnosti jim odpověděla cenovou nabídkou, vypracovanou žalovanou. Podle žalobkyně k dovršení kontraktačního režimu došlo 30. 9. 2016 tím, že žalobkyně na závaznou cenovou nabídku žalované zaslala objednávku, která již nebyla rozporovaná. Podle žalobkyně tak byly sjednány mezi stranami podstatné náležitosti smlouvy o dílo a od tohoto okamžiku počala běžet lhůta k dodání předmětu díla, kterou žalovaná stanovila na 3 - 6 týdnů. Objednávku za ni podepsala její zaměstnankyně , jméno FO, , která s odkazem na § 166 NOZ jako manažerka staveb měla výjimečně toto oprávnění. Podle žalobkyně nebyl dán na straně žalované spravedlivý důvod pro ukončení jednání. Žalobkyně pokutu požadovala za dobu od 12. 11. 2016 do 16.12.2016, tj. za 34 kalendářních dnů, vycházeje z předpokladu, že by žalovaná své dílo dodala ve lhůtě do 6. týdnů od uzavření smlouvy (počítáno od 30.9.2016). Připustila, že by byla v prodlení, i kdyby žalovaná dodala dílo ve lhůtě do 6 .týdnů, ale s přihlédnutím k tomuto proto vzala žalobu částečně zpět.

6. Po výzvě soudu žalobkyně doplnila, že ještě před 13. 10.2016 kontaktovala novou společnost , právnická osoba, , kdy 13. 10.2016 již proběhla mezi nimi schůzka. Žalobkyně své jednání považovala za legitimní, neboť od žalované neměla zpětnou reakci, že výrobu vazníků a paždíků dodá včas a byla si vědoma toho, že každý den prodlení s předáním komplexního díla pro ni znamená navyšování smluvní pokuty, čemuž se chtěla vyhnout. K uzavření smlouvy se společností , právnická osoba, došlo dne 27. 10.2016 přijetím nabídky. I v případě nového zhotovitele následovalo po objednávce uzavření smlouvy o dílo, ale i zde považovala žalobkyně smlouvu za uzavřenou 27. 10. 2016 akceptací cenové nabídky. Dílo bylo novým zhotovitelem předáno žalobkyni 5.12.2016 a od 6.12.2016 do 21. 12. 2016 probíhaly navazující práce žalobkyně a dne 21. 12.2016 žalobkyně předala komplexní dílo , právnická osoba, .

7. Žalobkyně následně podáním doručeným soudu 1. 2. 2023 tvrdila, že ke shodě o podstatných náležitostech smlouvy došlo na základě akceptace další objednávky z 5. 10. 2016, kdy byl žalované odeslán návrh smlouvy, ta ji připomínkovala, žalobkyně připomínky zapracovala a sdělila žalované, že souhlasí se vším až na pokuty, které však nejsou podstatnou náležitostí smlouvy o dílo a tím došlo k uzavření smlouvy o dílo dle § 1720 a § 1726 občanského zákoníku. Žalovaná tak byla povinna dílo dodat nejpozději do 11. 11. 2016. Od následujícího dne se žalobkyně ocitla v prodlení v příčinné souvislosti s nedodáním předmětu díla ze strany žalované. Žalobkyně tak požadovala náhradu za prodlení s provedením komplexního díla za dobu od 12. 11. 2016 do 16. 12. 2016, tedy za 34 kalendářních dnů smluvní pokutu ve výši 170 000 Kč. Podle žalobkyně termín mechanického dokončení stavby podle smlouvy s , právnická osoba, byl stanoven dnem 28. 10. 2016 a k předání díla mělo dojít k 31. 10. 2016. Ze stejné smlouvy žalobkyně vycházela při výši smluvní pokuty, která v čl. 7.2. byla stanovena částkou 5 000 Kč za každý započatý den prodlení. Protože se žalobkyni nepodařilo komplexní dílo v důsledku nedodání vazníků ze strany žalované řádně a včas dokončit, ocitla se v prodlení s předáním díla až do 21. 12. 2016, kdy byl mezi žalobkyní a , právnická osoba, podepsán předávací protokol k dílu jako celku. Žalobkyně se ocitla v prodlení od 1. 11. 2016 do 21. 12. 2016 za celkem 51 dní a smluvní pokuta měla činit 255 000 Kč. Žalobkyni se však podařilo vzájemným jednáním se zástupci , právnická osoba, snížit tuto pokutu o dobu navazujících prací, které nemohly proběhnout bez dodání vazníků, proto byla smluvní pokuta ze strany , právnická osoba, snížená o 20 000 Kč. Za žalobkyni s žalovanou jednala , jméno FO, – obchodní referentka, která jednala za žalovanou s , jméno FO, . Žalobkyně považovala vady a nedodělky označené v předávacím protokolu s , právnická osoba, ze dne 21.12.2016 za „obvyklý jev ve stavebnictví“, které neměly žádný vliv na další trvání prodlení žalobkyně.

8. Podle žalované jako účastníka řízení byl jejím společníkem , tituly před jménem, , jméno FO, a byl to on, kdo žalobkyni opakovaně upozorňoval při telefonických jednáních, že nebude dodržen termín dodávky. Žalovaná tvrdila, že i dne 5. 10. 2016 se stále jednalo o podmínkách a smlouva o dílo nebyla uzavřena. Žalovaná poukázala na to, že faktura , právnická osoba, předložená žalobkyní, kterou , právnická osoba, vyúčtovala pokutu, neprokazuje příčinnou souvislost mezi vznikem škody a případným protiprávním jednáním žalované, ale byla specifikovaná velmi obecně a nelze z ní dovodit konkrétní skutkové okolnosti, pro které byla uložena. Žalovaná upozornila na to, že objednávka ze dne 30. 9. 2016 byla za žalobce podepsaná paní , jméno FO, , která podle textu samotné objednávky nebyla k tomu zmocněná, takže podle samotné objednávky nebyla závazná, pokud nebyla podepsána výrobním ředitelem nebo jednatelem, proto byla dle žalované právně imperfektní. Žalovaná proti tomu nevznesla námitku, neboť objednávku nepovažovala za závaznou, kdy i z e-mailové korespondence vyplynulo, že po odeslání objednávky bude odeslán návrh smlouvy o dílo k jednání. Žalovaná dále upozornila na jednání žalobkyně, která ji upomínala o dodání díla, ale sama již před 13.10.2016 jednala s novým dodavatelem, takže musela vědět, že žalovaná zakázku realizovat nebude. Tvrdila, že pokud by byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo, tak tuto žalobkyně nevypověděla a ani od ní neodstoupila, splnění díla u žalované urgovala, ale současně jednala již s novým dodavatelem, který dle jemu zaslané objednávky dne 14.10.2016 měl dílo realizovat v termínu, původně požadovaném na žalované. Žalovaná z jednání žalobkyně usoudila, že žalobkyně si byla vědoma toho, že mezi nimi k uzavření smlouvy o dílo nedošlo. Podle žalované žalobkyně od ní plnění neočekávala a kroky, které činila, činila za účelem přenést část odpovědnosti. Žalovaná poukázala na vady a nedodělky vytčené předávacím protokolem ze dne 21.12.2015 dle předávacího protokolu, které nesouvisely s dílem, které měla dodat s tím, že pokud by dílo dodala, byla by žalobkyně pokutována za ostatní nedodělky. Žalovaná nečinila sporným, že od 6.12.2016 do 21. 12. 2016 probíhaly navazující práce žalobkyně a dne 21. 12.2016 žalobkyně předala komplexní dílo , právnická osoba, .

9. Ve svém podání doručeným soudu 13. 1. 2023 trvala žalovaná na tom, že jednání o smlouvě nikdy nedospělo do stadia, kdy by jedna ze stran mohla spravedlivě očekávat, že smlouva bude uzavřena, do stadia, kdy by se uzavření smlouvy jevilo být vysoce pravděpodobné. Žalovaná měla pro ukončení jednání o smlouvě spravedlivé důvody, což vylučuje její odpovědnost ve smyslu § 1729 občanského zákoníku na základě neexistence předpokladů povinnosti nahradit škodu. Tvrdila, že dne 30. 9. 2016 jí byl doručen návrh smlouvy o dílo a zároveň byla požádána o sdělení připomínek, případně odsouhlasení tohoto návrhu. Dne 5. 10. 2016 prostřednictvím emailu zaslala žalobkyni připomínkovanou smlouvu, včetně sdělení, že červeně je označený text, který připomínkuje a velkými písmeny pak samotné připomínky. Z připomínkovaného návrhu smlouvy je zřejmé, že žalovaná výslovně nesouhlasila s některými podmínkami smlouvy v případě termínu dodání a výše smluvních pokut, upřesňovala termíny k dodání vaznic a paždíků na středovou část do 28. 10. 2016 a k dodání vazníků a vaznic na levou a pravou část do 7. 11. 2016 a navrhovala výši smluvní pokuty 500 Kč za každý den prodlení. Žalobkyně na jí připomínkovanou smlouvu reagovala téhož dne emailem se sdělením „že v příloze zasílá SOD se zapracovanými připomínkami a že v podstatě se všemi podmínkami až na pokuty souhlasila.“ Z uvedené smlouvy je podle žalované patrné, že žalobkyně neakceptovala její připomínky, jak do výše smluvní pokuty, kterou namísto navrhovaných 500 Kč za každý den prodlení uvedla částkou 2 500 Kč za každý den prodlení, tak co do termínu dodání jednotlivých částí díla, kdy namísto navrhovaného žalovanou termínem 28. 10. 2016 pro dodání vaznic a paždíků na středovou část uvedla vlastní neprojednaný termín do 26. 10. 2016, čímž zkrátila termín dodání o 2 dny a k dodání druhé části díla – vazníků a vaznic na levou a pravou část namísto žalovanou navrhovaném termínu do 7. 11. 2016 opět uvedla vlastní neprojednaný termín, a to do 4. 10. 2016, čímž zkrátila termín dodání o 3 dny. Podle žalované je obvyklý termín zhotovení vazníků 3. – 6. týdnů, což je uvedeno v její nabídce, ale přesto se žalovaná snažila vyjít žalobkyni vstříc, když do návrhu smlouvy uvedla krajní termín, do kterého by byla schopna předmětné dílo zhotovit, kdy jakékoliv další zkrácení termínu dodání by pro ni znamenalo riziko postižení její společnosti nepřiměřeně vysokými smluvními pokutami, jejichž sjednání se domáhala žalobkyně. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2008, sp. zn. 25 Cdo 127/2007, sp. zn. 25 Cdo 856/2018 uvedla, že při jednání o podmínkách smlouvy žalobkyně absolutně nerespektovala její zásadní připomínky ohledně smluvních pokut a termínu zhotovení díla, kdy navíc do smlouvy uvedla termíny, které mezi stranami nebyly projednané a za kterých nebylo možné předmětné dílo vyhotovit. Žalobkyně tak nemohl spravedlivě očekávat, že dojde k uzavření smlouvy, natož pak, že by k uzavření došlo. Pokud za těchto okolností ukončila žalovaná jednání o uzavření smlouvy, lze takové důvody považovat za spravedlivé a její jednání za poctivé.

10. Žalobkyně následně jako účastník řízení změnila své tvrzení a trvala na tom, že k dovršení kontraktačního procesu došlo již dne 30. 9. 2016, kdy žalovaná zaslala žalobkyni cenovou nabídku a žalobkyně na to svou objednávkou stejného dne reagovala. Podle žalobkyně v ten okamžik byly sjednány mezi stranami podstatné náležitosti smlouvy o dílo a od tohoto okamžiku žalobkyně dovozuje počátek lhůty k dodání předmětu díla, kterou žalovaná stanovila na 3 - 6 týdnů. Žalobkyně měla za to, že ujednání o smluvních pokutách je pro řízení irelevantní proto, že ani jeden z účastníků neuplatnil žádný nárok z jejich výše. Ohledně určení otázky změny dodacích lhůt, které se měly pohybovat rozdílně o 2 až 3 dny se podle žalobkyně tyto pohybovaly v rozmezí, které žalovaná stanovila ve své cenové nabídce. Žalobkyně měla proto za to, že na straně žalované nebyl spravedlivý důvod pro ukončení jednání. Podle žalobkyně byla smluvní pokuta účtovaná za každý den prodlení a žalobkyni byla uložena fakturou , právnická osoba, č. , hodnota, pouze za opožděné dodání vazníků. Tvrdila, že příčinná souvislost vyplývá z přílohy k faktuře, přiznala však, že tuto přílohou nemá a nemá ji ani , právnická osoba, . Podle žalobkyně pokud 21. 12. 2016 , právnická osoba, převzala dílo i s uvedenými vadami a nedodělky, svědčí toto pro závěr, že tyto vady a nedodělky se pohybovaly v intencích čl. 6.8 smlouvy o dílo a jednalo se od tzv. drobné vady a nedodělky, které nebránily objednateli v užívání díla. Žalobkyně přiznala, že již před 13. 10. 2016 kontaktovala jinou obchodní společnost , právnická osoba, , se kterou dne 13. 10. 2016 proběhla schůzka a tato nová společnost zakázku realizovala namísto žalované. Žalobkyně měla za to, že její postup, tj. oslovení jiné společnosti byl zcela legitimní za situace, když od žalované neměla žádnou zpětnou reakci, že výrobu dřevěných vazníků řádně a včas dodá. Svůj postup opírala i o skutečnost, že si byla vědoma toho, že každý další den prodlení s předáním komplexní hodina , právnická osoba, , bude pro ni znamenat navyšování smluvní pokuty, které se chtěla vyhnout. K uzavření smlouvy s novou společností došlo 27. 10. 2016.

11. Žalovaná jako účastník řízení poukázala na to, že ji žalobkyně 11. 10. 2016 a 12. 10. 2016 upomínala o dodání vazníků, ale paralelně o jejich dodání jednala s jinou společností, - podle žalované musela žalobkyně vědět, že žalovaná zakázku realizovat nebude. Z jednání žalobkyně měla žalovaná za to, že žalobkyně věděla velmi dobře, že smlouva o dílo s ní uzavřena nebyla, neboť smlouvu nevypověděla, neodstoupila od ní a přitom aktivně vyjednávala s novými dodavatelem12. Ve svém písemném podání doručeném soudu 25. 1. 2023 žalovaná popřela, že by 30. 9. 2016 došlo k dovršení kontraktačního procesu tím, že zaslala žalobkyni cenovou nabídku a žalobkyně na ni reagovala téhož dne svou objednávkou. Tvrdila, že 30. 9. 2016 zaslala žalobkyni cenovou nabídku, ve které stanovila podmínky, za kterých by byla ochotna dílo zhotovit, zejména termín dodání 3. -6. týdnů od podpisu smlouvy o dílo, z čehož bylo zřejmé, že nemá v úmyslu se zavázat k plnění podle nabídky bez písemně uzavřené smlouvy o dílo. Nabídková cena byla podmíněna zaplacením zálohy ve výši 50 % z ceny díla se 7. denní splatností, avšak tuto zálohu žalobkyně neuhradila. Žalobkyně na toto téhož dne reagovala objednávkou, ve které byly navrženy změny podmínek uvedených v cenové nabídce, zejména, když ve své objednávce navrhla nový termín dodání díla, uvedla, že tato objednávka bude nahrazena smlouvou o dílo, kdy až po jejím podpisu bude žalobkyní uhrazena požadovaná záloha ve výši 50 % z ceny díla. Žalovaná trvala na tom, že přijetí návrhu s výhradou nebylo akceptací, ale šlo o nový návrh a v důsledku toho nešlo v tom okamžiku hovořit o dovršení kontraktačního procesu. Podle žalované se smluvní strany nacházely v etapě předsmluvních ujednání, jak vyplývá z e-mailové zprávy ze dne 30. 9. 2016, ve které jí žalobkyně sdělila, že přílohou zasílá návrh smlouvy o dílo na dodání vazníků, vaznic a paždíků a požádala ji o shlédnutí jejího návrhu a zaslání připomínek či odsouhlasení návrhu. Obě tak předpokládaly písemné uzavření smlouvy o dílo a žádná ze stran nebyla ochotna se zavázat bez dodržení písemné formy (§ 1758 občanského zákoníku)

13. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět do částky 65 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 65 000 Kč od 1. 3. 2017 do zaplacení a soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení zastavil usnesením ze dne 8. 2. 2023, č. j.12 C 25/2017-121.

14. Z důkazů soud zjistil následující skutkový stav :

15. Ze smlouvy o dílo uzavřené společností , právnická osoba, . jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem ze dne 23. 6. 2016 soud zjistil, že, že se jí žalobkyně jako zhotovitel zavázala pro objednatele provést dílo – Rekonstrukci zastřešení expedice LV. Podle článku II. bod 2.1 upravujícího dobu plnění bylo stanoviště zhotoviteli předáno k 1. 6. 2016, realizace díla měla započíst od 15. 6. 2016; podle bodu 2.1 písm. g) mělo dojít k předání díla, včetně dokumentace skutečného stavu v „tužce“ 31. 10. 2016, přičemž tyto termíny plnění byly pro strany pevné, neměnné a závazné. Podle článku IV 4.4.1 zhotovitel byl oprávněn pověřit prováděním díla jinou osobu uvedenou v seznamu subdodavatelů v příloze 3 smlouvy, kterou byl objednatel povinen písemně schválit, přičemž zhotovitel odpovídal při plnění díla prostřednictvím subdodavatele stejně, jako by dílo prováděl sám – bod 4.4.

2. Podle článku VII. se zhotovitel zavázal v případě prodlení s konečným předáním díla objednateli v termínu podle čl. 2.1. písm. g) zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý započatý den prodlení.

16. Mezi účastníky bylo shodné a nesporné, a soud tak vzal za zjištěné, že mezi nimi probíhala emailová korespondence, ze které soud zjistil následující:

17. Emailem ze dne 9. 9. 2016 v 11:37 hod jednatel společnosti , právnická osoba, . přeposlal žalobkyni – svědkyni , jméno FO, cenovou nabídku žalované na dodávku vazníků. Podle Cenové nabídky V 236 2016 z 9. 9. 2016 šlo o výrobu impregnovaných vazníků, impregnaci řeziva, kotvící a spojovací materiál, impregnovaná prkna na zavětrování, dodávku IMP řeziva, včetně dopravy za celkovou cenou 341 600 Kč (bez DPH). V Poznámkách pod textem je uvedeno, že všechny ceny jsou bez DPH, že podpůrné konstrukce střechy nejsou součástí cenové nabídky a že, že „obvyklý termín dodávky vazníků je 3-6 týdnů ode dne podpisu smlouvy“.

18. Téhož dne 9.9.2016 v 15:14 hod , jméno FO, , manažerka přípravy staveb žalobkyně odeslala , jméno FO, , jednateli společnosti , právnická osoba, ., s kopií , jméno FO, , stavbyvedoucímu žalované Objednávku č. , hodnota, na výrobu vazníků „dle jejich“ dohody. V emailu uvedla, že termín doručení je maximálně 4 týdny, a že v pondělí přijde návrh SOD a vyzvala k zaslání zálohové faktury. Z připojené objednávky bylo zjištěno, že žalobkyní bylo požadováno „dodání max. 4 týdny od objednání, tzn. do 10.10.2016“.

19. Dne 12. 9. 2016 ve 4: 31 hodin , jméno FO, – jednatel společnosti , právnická osoba, odeslal paní , jméno FO, a , jméno FO, e-mail, ve kterém je požádal, aby do hlavičky uvedla iniciály z nabídky , právnická osoba20. Téhož dne 12. 9. 2016 v 6: 15 hodin paní , jméno FO, , jméno FO, odeslala změněnou objednávku na dodavatele , právnická osoba, , požádala o potvrzení objednávky a o zaslání zálohové faktury a dále požádala o zaslání návrhu smlouvy o dílo21. Téhož dne 12. 9. 2016 v 15: 56 hodin paní , jméno FO, e-mailem připomněla panu , jméno FO, , aby jí byla zaslána zálohová faktura a návrh smlouvy o dílo22. Dne 13. 9. 2016 v 10:03 hod e-mailem žalovaná zaslala paní , jméno FO, změnu cenové nabídky s navýšením ceny, ve které navrhla kompromisní cenu na částku 381 000 Kč, kdy bylo opět zdůrazněno, že obvyklý termín dodávky vazníků je 3. – 6. týdnů ode dne podpisu smlouvy.

23. Dne 14. 9. 2016 ve 14: 48 hodin paní , jméno FO, e-mailem požádala , jméno FO, o informaci, jak je to se zálohou a dohodou o ceně.

24. Dne 23. 9. 2016 v 6: 23 hodin požádala e-mailem paní , jméno FO, o zaslání aktuální cenové nabídky na dodání dřevěných vazníků a vaznic.

25. Téhož dne 23.9.2016 v 8:08 hodin pan , jméno FO, e-mailem paní , jméno FO, argumentoval zvýšení ceny vícepracemi.

26. Téhož dne 23. 9. 2016 v 11: 36 hodin požádala paní , jméno FO, pana , jméno FO, e-mailem o kontrolu materiálu vaznic a paždíků a o aktualizaci cenové nabídky.

27. Dne 26. 9. 2016 v 11: 05 hodin požádala paní , jméno FO, e-mailem pana , jméno FO, o kontrolu materiálu vaznic a paždíků .

28. Téhož dne 26. 9. 2016 ve 12: 35 hodin pan , jméno FO, e-mailem oznámil paní , jméno FO, , že jí posílá finální cenovou nabídku, ze které soud zjistil, že byla navržena cena 450 000 Kč s obvyklým termínem dodání 3.- 6. týdnů ode dne podpisu smlouvy.

29. Téhož dne 26. 9. 2016 ve 12: 47 hodin paní , jméno FO, oznámila e-mailem panu , jméno FO, , že počká na konečnou finální nabídku.

30. Téhož dne 26.9.2016 ve 14: 18 hodin e-mailem poslala paní , jméno FO, panu , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, vzájemné kontakty s tím, aby se kontaktovali pro technické dořešení vaznic31. Dne 30. 9. 2016 ve 13: 13 hodin odeslala paní , jméno FO, a kopii dala na vědomí , jméno FO, a , jméno FO, email, ve kterém uvedla, že „v příloze posílá podepsanou objednávku na výrobu a dodání vaznic, vazníků a paždíků v rámci akce Rekontrukce zastřešení expedice LV“ a požádala o potvrzení objednávky a zaslání na její email zpět s tím, že do hodiny pošle návrh smlouvy o dílo. Zjištěno bylo z připojené Objednávky č. , hodnota, ze dne 30.9.2016, že v ní žalobkyně objednala výrobu a dodání vaznic, vazníků a paždíků v rámci akce Rekontrukce zastřešení expedice LV a souhlasila s celkovou cenou ve výši 450 000 Kč. Pro případ prodlení měla žalovaná podle této objednávky zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý kalendářní den Uvedeno bylo na objednávce, že „objednávka bude nahrazena smlouvou o dílo“. Objednávku podepsala, jak bylo soudem zjištěno pouze , jméno FO, ve funkci OTP, která ke svému podpisu připojila otisk razítka žalobkyně. Podle „Upozornění“ na objednávce samotné mohli objednávky za společnost žalobkyně podepisovat pouze oprávněné osoby níže na objednávce uvedené s tím, že objednávky podepsané neoprávněnou osobou či objednávky zaslané elektronickou poštou bez podpisu oprávněné osoby budou společností žalobkyně považovány za neplatné. Dle odst. 1) tohoto Upozornění byl oprávněn podepsat objednávku nad 50 000 Kč bez DPH za společnost žalobkyně jednatel společnosti a její výrobní ředitel. Těmi však objednávka, jak bylo soudem zjištěno, podepsána nebyla, k objednávce nebyla připojena plná moc vystavená jednatelem nebo výrobním ředitelem žalobkyně, která by opravňovala , jméno FO, k podpisu objednávky s cenou ve výši 450 000 Kč.

32. Téhož dne 30. 9. 2016 ve 13: 59 hodin e-mailem zaslala p. , jméno FO, a kopii , jméno FO, přílohou návrh smlouvy o dílo a požádala o zhlédnutí, zaslání připomínek či odsouhlasení návrhu. Z připojené „smlouvy o dílo“ bylo zjištěno, že v ní žalobkyně požadovala v bodě 5. dodání vaznic a paždíků na středovou část do 42. týdne 2016 a dodání vazníků a vaznic na levou a pravou stranu do 43. týdne. Cena byla stanovená částkou 450 000 Kč. Podle bodu 9.1 písm.b) měl zhotovil svým podpisem potvrdit, že se seznámil se Všeobecnými smluvními podmínkami žalobkyně. Pokud jde o návrh smlouvy o dílo, který byl 30.9.2016 odeslán žalované e-mailem , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem byla , právnická osoba, zastřešení expedice LV“ a ve které se měla žalovaná zavázat na svůj náklad a nebezpečí provést výrobu dřevěných vazníků vč. nerezových prvků, dodání vazníků a paždíků vč. dopravy na stavbu v rozsahu cenové nabídky. Podle bodu 5.1. nazvaného „Smluvně dohodnuté termíny plnění díla! měly být vaznice a paždíky na středovou část dodány do 42. týdne 2016 (poznámka soudkyně tj do 12.-18.10.2016) a vaznice a paždíky na levou a pravou stranu měly být dodány 43. týdně 2016 (poznámka soudkyně: tzn. do 19. – 25. 10. 2016).

33. Dne 5. 10. 2016 v 7.14 hodin e-mailem paní , jméno FO, urgovala pana , jméno FO, o připomínky ke smlouvě o dílo a upozornila, že se termín zase posunul a že nemají tolik času na realizaci. Současně se ho dotazovala, kdy podepíší návrh smlouvy o dílo.

34. Téhož dne 5.10.2016 ve 14: 46 hodin odeslal , jméno FO, paní , jméno FO, e-mailem zpět návrh smlouvy o dílo s vyznačenými připomínkami. Z vráceného návrhu smlouvy o dílo soud zjistil, že žalovaná uvedený návrh doplnila a současně pozměnila. V bodě 5.1. změnila žalobkyní stanovené termíny dodáni vaznic a paždíků tak, že by vaznice a paždíky na středovou část dodala do 28. 10. 2016 (poznámka soudkyně tj. 44. týden) a vaznice a paždíky na levou a pravou stranu dodala do 7. 11. 2016 (poznámka soudkyně, tj. 45. týden), rozdíl oproti žalobkyní požadovanému termínu činil 2 týdny. Uvedený bod dále, doplnila o odstavec, dle kterého se v případě neplnění platebních podmínek objednatelem prodlužují termíny o dobu, po kterou bude objednatel v prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku dle smlouvy. Návrh smlouvy dále doplnila v bodě 6.2 upravujícího způsob zaplacení ceny díla. K bodu 9 nazvaného „další ujednání “ dle kterého „svým podpisem zhotovitel měl potvrdit, že se seznámil se Všeobecnými smluvními podmínkami společnosti žalobkyně“ doplnila žalovaná, že se s nimi neseznámila a stejnou poznámku uvedla k bodu 9.3, podle kterého „smluvní vztahy mezi účastníky upravené touto smlouvou měly upravovat Všeobecné smluvní podmínky společnosti žalobkyně.

35. Téhož dne 5. 10. 2016 v 19: 52 hodin odeslala e-mailem paní , jméno FO, panu , jméno FO, návrh smlouvy o dílo se zapracovanými připomínkami a požádala ho o její podpis a zaslání zálohové faktury. Zjištěno bylo, že došlo k další změně bodu 5.1 upravujícího smluvně dohodnuté termíny plnění díla, kdy žalobkyně dodání vaznic a paždíků na středovou část posunula oproti původně navrhovanému termínu a oproti termínu, který byl navržen žalovanou „do 43. týdne – do 26.10.2016“ a dodání vaznic a paždíků na levou a pravou stranu posunula oproti jí původně navrhovanému termínu a oproti termínu, který byl navržen žalovanou „do 44. týden – do 4.11.2016.

36. Dne 11. 10. 2016 6: 28 hod požádala e-mailem paní , jméno FO, o rozměry a téhož dne ve 14: 13 hodin e-mailem učinila paní , jméno FO, na pana , jméno FO, dotaz, zda mluvil s majitelem a zda majitel svolil podepsat návrh smlouvy o dílo, pokud nebudou řešit požární odolnost37. Dne 12. 10. 2016 v 9: 25 hodin oznámil e-mailem pan , jméno FO, paní , jméno FO, , že mluvil s panem , jméno FO, , který smlouvu studuje. Sdělil jí, že ji podá informaci.

38. Téhož dne 12. 10. 2016 v 9: 29 hodin e-mailem se dotazovala paní , jméno FO, pana , jméno FO, , kdy si mohou přijet pro smlouvu nebo kdy ji doručí. Poukázala na to, že smlouva už byla odsouhlasena a opět požádala o vystavení zálohové faktury39. Dne 13. 10. 2016 v 6:22 hod upozornila paní , jméno FO, e-mailem, že jí včera nezvedl telefon a činí dotaz, co se děje a zda majitel podepsal smlouvu40. Žalovaná učinila nesporným tvrzení žalobkyně a soud má tak za zjištěné, že nezjištěného data, před 13. 10. 2016 žalobkyně přes žádost soudu neupřesnila datum) oslovila žalobkyně novou společnost , právnická osoba, s žádostí o výrobu a dodání vazníků a paždíků.

41. Z mailu , jméno FO, ze dne 13.10.2016 soud zjistil, že v 15:40 hod jej zaslala , jméno FO, a současně výrobnímu řediteli žalobkyně , jméno FO, , ve kterém mu sdělila, že „ na základě jejich dnešní schůzky mu zasílá podklad pro výroku lepených vazníků a že objednávku dořeší zítřejšího dne s výrobním ředitelem , tituly před jménem, , jméno FO, . Sdělila mu, že v objednávce bude termín – do 21. 10. 2016 odevzdání výrobní dokumentace, poté schválení objednatelem, do 4. 11. dodání vaznic a paždíků na stavbu, a do konce 47. týdne kompletní provedení na stavbě.

42. Zjištěno bylo z mailu právního zástupce žalované ze dne 15. 10. 2016, že jím odpověděl na mail , jméno FO, , že se na její mail, který mu byl doručen podívá během víkendu. Z připojeného mailu ze dne 14. 10. 2016 soud zjistil, že mu jím , jméno FO, sdělila, že s žalovanou řeší výrobu vazníků a že dosud jednala s , jméno FO, . Sdělila mu, že s ní dodavatel těsně před podpisem smlouvy o dílo přestal komunikovat a že nemají dodavatele vazníků a nestihnou termín dokončení díla. Sdělila mu, že 12. 9. 2016 odeslala žalované objednávku na dodání vazníků a žádala po nich potvrzení objednávky, ale toho se nedočkala, 13. 9. 2016 jí volal dodavatel a oznámili, že musí navýšit cenu za dodávku vazníků, takže 13. 9. 2016 poslal pan , jméno FO, aktualizovanou cenovou nabídku na výrobu vazníků, 14. 9. žádala zaslání zálohové faktury a dořešení konečné ceny a 30. 9. 2016 se ředitelé dohodli na finální ceně za dodání vazníků.

43. Dopisem ze dne 18. 10. 2016 vyzvala žalobkyně žalovanou o zahájení plnění z uzavřené smlouvy o dílo ve lhůtě do 20. 10. 2016. V dopise uvedla, že akceptací její cenové nabídky z 5. 10. 2016 došlo k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu § 173 odst. 1, respektive ve smyslu § 1740 NOZ a smlouva o dílo byla platně uzavřena, kdy k platnosti uzavření smlouvy není třeba vyhotovení písemného textu. Žalobkyně v dopise dále upozornila, že pokud by žalovaná tvrdila, že k uzavření smlouvy nedošlo, vztahoval by se na její jednání § 1729, který by založil její odpovědnost za škodu. Žalobkyně žalovanou rovněž upozornila, že její společnosti hrozí škoda v důsledku smluvní sankce ve výši 5 000 Kč za každý den prodlení s tím, že vzniklou škodou bude uplatňovat proti žalované.

44. Odpovědí žalované, jak soud zjistil, byl její dopis ze dne 25. 10. 2016, ve kterém žalovaná tvrdila, že mezi nimi k uzavření smlouvy nedošlo a nedošlo ani k naplnění předpokladů uvedených v § 1729 občanského zákoníku. V dopise žalovaná tvrdila, že žalobkyní předložený písemný návrh smlouvy nekorespondoval s ústně předjednanými podmínkami případného kontraktu, kdy oproti předcházejícím jednáním změnila minimálně následující parametry, a to navrhovaná smlouva neměla být typově smlouvou o dílo, návrh měl mít akceptovatelné dodací termíny, návrh měl zahrnovat vymíněné odlišné technické parametry dodávky, návrh měl obsahovat vymíněnou absenci penalizace nezaviněně opožděné dodávky, návrh měl obsahovat zálohovou platbu ve výši 50 % z celkové ceny a přes opakované přísliby žalovaná dosud neobdržela aktuální obchodní podmínky žalobkyně k akceptaci. Z tohoto výčtu bylo podle žalované zřejmé, že společná jednání nedospěla do stadia, kdy by se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné. V dopise žalovaná dále poukázala na to, že to byla žalobkyně, která nepoctivým jednáním připravila písemný návrh smlouvy v rozporu s předjednanými podmínkami. Podle žalované má její společnost spravedlivý důvod považovat jednání žalobkyně za neseriózní a sledující nepoctivý záměr.

45. Zjištěno bylo, že společnost , právnická osoba, učinila žalobkyni na základě její poptávky dne 27. 10. 2016 cenovou nabídku na dodávku a montáž nosné střešní konstrukce, dodávku vaznic, spojovacího materiálu, ocelových prvků, dopravy na staveniště a přesunu hmot pro akci , adresa, – , právnická osoba, expedice za celkovou částku 698 200 Kč bez DPH.

46. Zjištěno bylo, že na cenovou nabídku společnosti , právnická osoba, odpověděla žalobkyně dne 27. 10.2016 objednávkou č. , hodnota, ve které objednala v rámci Rekonstrukce zastřešení expedice , právnická osoba, výrobu a kompletní montáž lepených vazníků, dodání a montáž vaznic a paždíků, vč. dopravy v rozsahu cenové nabídky a současně stanovila termín dodání tak, že max- do 7. 11. měly být dodány vaznice a paždíky do skladu a do konce 47. týdně měly být provedeny kompletní práce na stavbě. Objednávka měla být nahrazena smlouvou o dílo. Zjištěnou byla objednávku podepsal výrobní ředitel žalobkyně.

47. Reakcí žalobkyně na předchozí dopis žalované byla její odpověď ze dne 14. 11. 2016, ve kterém, jak soud zjistil, považovala hodnocení předsmluvního jednání žalovanou za ryze účelové, v rozporu s písemnými podklady, které si strany vyměnily a se kterými pracovaly. Upozornila žalovanou, že věc předá svému právnímu zástupci.

48. Z předávacího protokolu podepsaného 21. 12. 2016 společností , právnická osoba, a žalobkyní soud zjistil, že jím bylo předáno dílo – Rekonstrukce zastřešení expedice LV. Zjištěno bylo, že protokol obsahuje soupis 14. ti vad a nedodělků, z nich žádný se netýkal nedodání vazníků a paždíků. Nejzazší lhůta k odstranění zde vytčených vad a nedodělků byla stanovena na den 30. 1. 2017.

49. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 21. 12. 2016 společností , právnická osoba, . , adresa, soud zjistil, že jí žalobkyni vyfakturovala částku 235 000 Kč jako „smluvní pokutu“ s odkazem na smlouvu o dílo. Faktura bližší specifikaci či důvod uložení pokuty neobsahovala, rovněž v ní nebylo uvedeno, že by obsahovala přílohu. Pokuta byla splatná 20. 1. 2017.

50. Z účtu žalobkyně vedeného u , právnická osoba, . číslo , hodnota, soud zjistil, že dne 16. 1. 2017 byla z účtu provedena platba ve výši 235 000 Kč ve prospěch účtu společnosti , právnická osoba, ., pod variabilním symbolem , var. symbol, .

51. Zjištěno bylo, že právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 6. 2. 2017 sdělil žalované, že žalobkyni vznikla smluvní sankcí, kterou zaplatila , právnická osoba, . škoda, když tuto uhradila 16. 1. 2017 s tím, že škoda vznikla v důsledku opožděné dodávky vazníků, na jejichž dodávku byla s žalovanou uzavřena platně smlouva o dílo. Upozornil žalovanou na své přesvědčení, že došlo k porušení – nesplnění smluvního závazku, respektive, že došlo k naplnění podmínek podle § 1729 odst. 1 a 2 občanského zákoníku a že ke vzniku škody došlo v příčinné souvislosti s porušením závazku, respektive nepoctivým jednáním žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou o zaplacení škody ve výši 235 000 Kč do 28. 2. 2017 s tím, že marným uplynutím této lhůty podá žalobu.

52. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, se podává, že žalobkyně byla jeho dlouholetým zaměstnavatelem. Podává se z jeho výpovědi, že , právnická osoba, byla objednatelem stavebních prací, kdy sankce byla daná smlouvou o dílo a byla žalobkyni uložena za nedodržení termínu realizace, za opožděné dodání vazníků. Podle svědka byly vazníky součástí konstrukce střechy a tím, že nebyly dodány se nepodařilo žalobkyni dokončit komplexní dílo, neboť tam byly navazující práce, které nebylo možné provést bez dodání konstrukce vazníků. Podle svědka byl konec termínu díla stanoven asi na konec roku 2016 a přehoupl se do následujícího roku. Poté, kdy žalovaná s nimi přestala komunikovat, zajistili dodávku vazníků u jiné společnosti, jejíž název si svědek již nevybavil, nevybavil si, jak dlouho žalobkyni trvalo, než tuto další společnost vybrala, podle svědka však reagovali rychle, aby eliminovali dobu prodlení a výši sankce; další společnost vyrobila vazníky asi do měsíce. Podle svědka byla žalobkyně v prodlení v řádu týdnů, nešlo o komplexní měsíce. Podává se z výpovědi svědka, že pokutu jím , právnická osoba, fakturovala, nepamatoval si však, zda měla faktura nějakou přílohu, ze které by se dalo vyčíst, za kolik dnů prodlení byla pokuta udělena. Podle svědka na objednávce, když došlo k uzavření kontraktu byl specifikován termín dodání.

53. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnána u žalobkyně, u které v roce 2016 působila jako manažerka staveb a že k jejím povinnostem v rámci jednotlivých zakázek patřilo sehnat dodavatele jednotlivých částí stavby. Podává se z výpovědi svědkyně, že se k žalované dostala googlením na internetu, hledáním firmy, která by zajistila vazníky na střechu, kdy oslovila více společností, aby porovnala nabídky a žalovaná společnost byla jednou z poptávaných. Žalovanou (komunikoval s ní pan , jméno FO, ) oslovila o zpracování cenové nabídky, firma ji zpracovala, poslala ji, svědkyně porovnala s jinými nabídkami a žalovanou vybrali, protože byla nejvýhodnější. Cenová nabídka obsahovala cenu za dodávku a montáž vazníků, avšak svědkyně si nevzpomněla, zda šlo o cenu předběžnou. Na cenovou nabídku byla udělána objednávka; druhá nabídka vznikla podle svědkyně v návaznosti na problémy s investorem, kdy museli nechat schválit výrobní dokumentaci vazníků, ale investor je upozornil, že ocelové desky nejsou vhodné do agresivního prostředí, proto znovu kontaktovali žalovanou a změnili kotvící prvky na nerezové provedení; z důvodu této změny přišla druhá cenová nabídka, ve které byla vyšší cena. Svědkyně nevěděla, že by objednávka obsahovala komponenty, které se vyrábí pouze na dvou místech v Evropě, tvrdila, že nebyli upozorněni, že by prvky musela žalovaná objednat z Anglie. Následně od nich odešla objednávka a svědkyně začala řešit návrh smlouvy o dílo, jejíž písemný návrh poslala mailem panu , jméno FO, k připomínkování. Návrh poslala písemně, elektronicky, neboť žalovaná požadovala písemnou smlouvu o dílo. Po pár dnech přišly připomínky ke smluvním pokutám, které žalovaná chtěla snížit, které akceptovali a požádali žalovanou o podpis smlouvy. Tím jejich komunikace skončila, neboť jí pan , jméno FO, pak nebral telefony, nic dalšího nepřišlo. Podle svědkyně měla žalovaná dodat vazníky do čtyř týdnů od druhé objednávky, kdy změnili technologii. V objednávce bylo uvedeno, že platí do nahrazení podpisu smlouvy o dílo. Podává se z výpovědi svědkyně, že objednávku číslo , hodnota, ze dne 30. 9. 2016 podepsala svědkyně v zastoupení, avšak k objednávce plnou moc nepřipojila, přestože věděla, že v upozornění jsou dány limity, které mohou podepisovat výrobní ředitel a jednatel společnosti. Objednávku podepsala, neboť měla k tomu ústní pokyn od svého nadřízeného. Svědkyni nepřišlo důležité, že objednávku podepsala, přestože nebyla k tomu oprávněná a podle upozornění v objednávce tak byla objednávka neplatná, neboť po odeslání nepřišla ze strany žalované připomínka, dle které by žalovaná trvala na podpisu výrobního ředitele nebo jednatele. Pokud by žalovaná netrvala na smlouvě o dílo, tak by jim stačila ta objednávka. V tomto případě se pustili do písemné smlouvy o dílo, ale pro svědkyni bylo zásadní, že do doby uzavření smlouvy o dílo byla pro ni objednávka platná jako smluvní vztah. Podle svědkyně, pokud druhá strana netrvá na smlouvě o dílo, tak žalobkyni stačí objednávka. Svědkyně si nepamatovala, že by žalovaná rozporovala termín dodání vazníků, nevybavila si, zda šlo o konkrétní termín dodání. Svědkyně dále potvrdila, že v cenové nabídce ze dne 30. 9. 2016 předložené žalovanou nebyla uvedena smluvní pokuta.

54. Z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, slyšeného jako svědka (jednatelem žalované se stal až dne 14. 7. 2017) se podává, že v době jednání s žalobkyní byl společníkem žalované, pověřený jednatelkou společnosti jednat ve věcech smluvních, staral se o jejich přípravu a , jméno FO, měl na starosti technické věci a nabídku. Podává se z jeho výpovědi, že se zakázkou, která je předmětem sporu byl problém od počátku, když ji dostali k ocenění. Byla technicky složitá a od počátku byli tlačeni do rychlých termínů. První cenovou nabídkou udělali během 2 dnů, přestože obě strany věděly, že cenová nabídka není v pořádku; zakázka totiž obsahovala materiál, který neměli ještě od dodavatele naceněný. Žalobkyně o tom věděla, ale žádala je, aby učinilo nabídku, i když šlo o cenu předběžnou a když od dodavatele dostali nabídku (ocenění speciálního materiálu z Anglie), tak během týdne cenu výrazně navýšili. Následně řešili technické detaily, které se vyskytly (které neměly velký vliv na cenu) a které nebyli v časovém rámci, který byl požadovaný zabezpečit jako na protipožární nátěr, který následně žalobkyně přebrala na sebe, že udělá ve své režii, neboť by to nestihli. Než dořešili technické detaily a cenovou nabídku, uběhl téměř měsíc. Když dostali následně objednávku a spolu s ní návrh smlouvy už bylo asi 29. 9. 2016. Už dopředu avizovali, že termín dodávky je velmi krátký a v návrhu smlouvy byly, kromě jiného, i penále za nedodržení dodávky a přitom na tom nebyli dohodnuti,- a proto to hned připomínali, nebyl tam zahrnut ani ten protipožární nátěr, ale na tom se dohodli , že je to v pořádku. Navrhli proto zrušení penále, neboť si nebyli jisti dodacím termínem a jako odpověď dostali další návrh smlouvy, kde bylo penále snížené na polovinu a termín znovu zkrácený. Šlo o věc, kterou nebyli schopni zabezpečit, proto svědek řekl, že zakázku dodat nemohou. Podává se z výpovědi svědka, že s žalobkyní vedl jednání z větší části , jméno FO, , který žalovanou zastupoval při sjednávání zakázek a jeho úkolem bylo řešit technické detaily a učinit nabídku. Svědek pak jednal ohledně technických detailů, měl tehdy na starost výrobu předmětné zakázky. Jednat začali na začátku září a věděli, že k dodávce má dojít do konce října; žalovaná hned na počátku jednání, před jejich první cenovou nabídkou během přípravy oslovila svého standardního dodavatele materiálu, ale komponenty byly velmi nestandardní a dodavatel výrobky vozil z Anglie. Od svého dodavatele nebyli schopni dostat závazný termín a převést na něj odpovědnostní následky. Dostali od něj pouze nezávazný termín, že to zajistí do dvou týdnů od jejich objednávky. Na tom základě pak informovali žalobkyni, že jsou schopni zakázku realizovat do čtyř týdnů od objednávky za předpokladu, že by dostali do dvou týdnů komponenty od dodavatele. Žalobkyně o problémech s těmi komponenty věděla. Mělo to být tak, že od objednávky, která bude technicky vyřešená, bude současně s tou objednávkou uzavřena smlouva o dílo. Avšak žalobkyně poslala po jejich první cenové nabídce rovnou objednávku (pouze 4 týdny před termínem dodání), a to v době, kdy obě strany věděly, že přijde další cenová nabídka a bude třeba dořešit další technické detaily. Od žalované následovala odpověď a poté následoval protinávrh ze strany žalobkyně, která ubrala další dny k realizaci dodávky. K ukončení jednání došlo, když neakceptovali podmínky žalované ke smlouvě a trvali na penále a termínech, které nebyli schopni realizovat. Hlavní problém spatřoval svědek v termínu dodávky a v penále, na kterém se nedohodli. Podává se z výpovědi svědka, že dodávku od svého dodavatele nakonec neobjednali, neboť čekali na uzavření technických jednání s žalobkyní, objednávku a smlouvu. Pokud by objednali komponenty z Anglie a s žalobkyní by se nedohodli, nebyli by schopni tyto komponenty použít, a přitom šlo o výraznou cenovou položku. Podle svědka v prvním návrhu smlouvy byly pokuty, které žalovaná neakceptovala, a proto v protinávrhu smluvní pokuty vyškrtala.

55. Z výpovědi svědka , jméno FO, se podává, že je externím pracovníkem žalovaného, dodavatelem služeb podle objednávky, který nebyl nikdy jeho zaměstnancem. V době sporné zakázky byl obchodně technickým zástupcem žalovaného. Podává se z jeho výpovědi, že žalovaný byl kontaktován prostřednictvím svého partnera žalobce, který poptával výrobu a montáž dřevěné konstrukce. Svědek převzal jednání od společnosti , právnická osoba, a začal jednat ohledně zakázky s paní , jméno FO, , která společnost poptávala. Společnost , právnická osoba, poptávala dodání, včetně montáže do areálu společnosti , právnická osoba, v , obec, ; žalovaný začal žádat podklady pro cenovou nabídku a začal projektovou přípravu, zadal podklady projektantovi a ten začal připravovat technické výkresy, na základě kterých mohli připravit cenovou nabídku. Součástí jednání byly informace o termínu a možnostech dodání, vyměňovaly si informace a dotazy. Žalovaný připravil výrobní výkresy a začal připravovat cenovou nabídku. Podle svědka šlo o velmi speciální konstrukci s ohledem na použitý materiál, který se v té době vyráběl pouze na dvou místech v Evropě. Avšak ze strany společnosti , právnická osoba, byl od počátku kladen velký tlak na termín dodání a montáž´. Snažili se společnosti , právnická osoba, vyjít vstříc a první cenovou nabídku učinili s jistým odhadem; během jednání v Anglii ověřovali cenu materiálu a ukázalo se, že materiál je výrazně dražší než předpokládali, takže, jakmile se cenu dozvěděli, cenovou nabídku aktualizovali. Žalobce byl informován, že cenu odhadli až s novou cenovou nabídkou, kdy i žalobce informovali o tom, že v dodávce jsou komponenty, které je třeba dodat z Anglie a snažili se to obhájit tím, že se jim snažili vyjít vstříc, neboť byl od počátku tlak na dodání. Žalovaný se snažil o to, aby ta věc probíhala co nejrychleji a po aktualizaci cenové nabídky probíhala jednání o tom, zda žalobce cenu akceptuje a nakonec se dohodli a žalobce jim poslal novou objednávku. Svědek však ani jednu objednávku nepodepsal, neboť od počátku trvali na vytvoření písemné smlouvy o dílo a podmínky v objednávkách nebyly pro žalovaného výhodné, neboť uváděly pokuty ve výši jednotek tisíc korun za každý den prodlení, odkazovalo se tam na obchodní podmínky žalobce, podle kterých se zakázka měla vést, s čímž žalovaný nesouhlasil, neboť ty obchodní podmínky v podstatě nahrazovaly smlouvu o dílo. Objednávky nepodepsal, neboť tam byl tlak na termín dodání a nebyli si jisti, zda vše dostanou včas a zda to stihnou. Dalším důvodem bylo, že žalobce posílal objednávky v řádu hodin po předložení cenové nabídky a objednávku svědek nemohl podepsat, neboť si nebyli jistí, zda jsou schopni splnit všechny požadavky, které z toho plynuly, především termín dodání konstrukce a montáž. Žalobce souhlasil s požadavkem na vytvoření samostatné smlouvy o dílo, což potvrdil v jedné z objednávek, kde se doslova psalo, že tato objednávka bude nahrazena smlouvou o dílo. Následně jim žalobce poslal návrh smlouvy o dílo a svědek návrh předal , tituly před jménem, , jméno FO, se svými poznámkami, neboť to byl on, kdo měl dál sám vést jednání se společností , právnická osoba, . V tuto chvíli funkce svědka skončila a dále pak čekal, zda dojde nebo nedojde k podpisu smlouvy. Následně svědek reagoval pouze na dotazy žalobce. Svědek byl pouze informován, že k podpisu smlouvy nedošlo, neboť se nedohodli na podmínkách smlouvy. Podává se z výpovědi svědka, že podle toho, jak byl informován paní , jméno FO, , společnost , právnická osoba, jednala už předtím s jinou společností a nedohodli se, takže žalovaný do jejich zakázky vstoupil jako dodavatel pravděpodobně na poslední chvíli,- měli požadavek dodání a montáž asi do čtyř týdnů, což s ohledem na specifičnost konstrukce a vytíženost jejich výroby bylo nejisté. V každé cenové nabídce měli napsáno, že standardní termín dodání je 3-6 týdnů od podpisu smlouvy. Žalobce se s nimi snažil dohodnout na termínu, který jim vyhovoval a žalovaný se snažil jim vyjít vstříc a přípravu vedl tak, aby vyhověl jejich požadavku. Svědek nevěděl s určitostí, o kolik se lišily termíny dodání konstrukce mezi smluvními stranami. Podává se z výpovědi svědka, že cítil, že se je žalobce snažil zavázat posíláním objednávek a právě proto je vždy informoval, že je třeba připravit smlouvu o dílo a podepsat ji. Asi v poslední objednávce, ve které už byla dohodnuta definitivní cena díla, bylo uvedeno že „objednávka bude nahrazena smlouvou o dílo“ což svědek považoval za akceptaci požadavku písemné formy o dílo a zároveň jim žalobce poslal písemný návrh smlouvy o dílo.

56. Z výpovědi svědka , jméno FO, stavbyvedoucího žalobkyně se podává, že žalobkyně musela zaplatit pokutu , právnická osoba, proto že žalovaná nedodala objednané dřevěné vazníky, takže museli objednat jiného dodavatele. K uvedené zakázce s žalovanou svědek uvedl, byl o všem informován kolegyní paní , jméno FO, , sám u korespondence nebyl, nevěděl, zda žalovaná na objednávku reagovala. Svědek si nepamatoval doslova, co mu p. , jméno FO, sdělila, podle něj bylo důležité, že firma nespolupracovala. Dozvěděl se, že na základě objednávky probíhala nějaká komunikace, a když měly být vazníky dodány se zjistilo, že nebyly dány ani do výroby. Podle svědka žalovaná objednávku dostala a akceptovala ji, neboť svědek dostal stejnou objednávku, na kterou nebyla žádná zpětná vazba od žalované, že by neakceptovala. Svědek si na výši pokuty, kterou dostala žalobkyně nepamatoval, pamatoval si však na to, že byla snížena. Podává se dále z výpovědi svědka, že volal na telefonní číslo, které zjistil z objednávky, nepamatoval si, s kým mluvil řekl, že vše připraveno a dozvěděl ze, že mezi společnostmi probíhala nějaká komunikace. Jako stavbyvedoucí se musel zajímat o to, jak to bude probíhat. Podle svědka při předání celkového díla , právnická osoba, nebyly zjištěny nedostatky v dodání vazníků jinou firmou, ale k pokutě došlo proto, že na vazníky navazovaly jiné práce, kde došlo ke zpoždění.

57. Soud neprovedl důkaz písemným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, navržený žalobkyní k prokázaní jejího tvrzení, že k uložení pokuty společností , právnická osoba, . došlo v důsledku prodlení žalované, respektive soud k tomuto důkazu nepřihlížel, neboť žalobkyni nic nebránilo v tom, aby tento důkaz navrhla do konce prvního jednání (zákaz novot).Provedeným řízením a dokazováním má soud za prokázané tyto skutečnosti :

58. Smlouvou o dílo, uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem ze dne 23. 6. 2016 vzal soud za prokázané tvrzení žalobkyně, že se touto smlouvou žalobkyně zavázala pro tuto společnost provést dílo, – Rekonstrukci zastřešení expedice LV. Prokázáno bylo touto smlouvou, že žalobkyni bylo stanoviště předáno k 1. 6. 2016, realizace díla měla započíst od 15. 6. 2016; žalobkyně pak měla dílo včetně dokumentace předat objednateli v „tužce“ 31. 10. 2016, přičemž tyto termíny plnění byly pro strany pevné, neměnné a závazné. Žalobkyně dle této smlouvy byla oprávněna pověřit prováděním díla jinou osobu uvedenou v seznamu subdodavatelů v příloze 3 smlouvy, kterou byl objednatel povinen písemně schválit, přičemž žalobkyně odpovídala při plnění díla prostřednictvím subdodavatele stejně, jako by dílo prováděla sama. Žalobkyně se dále ve smlouvě zavázala objednateli k zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za každý započatý den prodlení v případě prodlení konečného předání díla. Mezi účastníky bylo shodné a nesporné a soud má tak za prokázané, že mezi nimi probíhala emailová korespondence v době od 9. 9. 2016 do 15. 10. 2016, kdy dne 9. 9. 2016 jednatel společnosti , právnická osoba, . přeposlal žalobkyni, resp. zaměstnanci žalobkyně , jméno FO, cenovou nabídku žalované na dodávku vazníků. Podle Cenové nabídky č. V 236 2016 z 9. 9. 2016 šlo o výrobu impregnovaných vazníků, impregnaci řeziva, kotvící a spojovací materiál, impregnovaná prkna na zavětrování, dodávku IMP řeziva, včetně dopravy za celkovou cenu 341 600 Kč (bez DPH). Žalovaná stanovila v nabídce „obvyklý termín dodávky vazníků 3. -6. týdnů ode dne podpisu smlouvy“. Prokázáno bylo z mailové korespondence mezi účastníky, že téhož dne, tj. 9. 9.2016 v 15:14 hod. , jméno FO, , manažerka přípravy staveb žalobkyně odeslala , jméno FO, , jednateli společnosti , právnická osoba, ., s kopií , jméno FO, , stavbyvedoucímu žalované Objednávku č. , hodnota, na výrobu vazníků „dle jejich“ dohody. V emailu oproti termínu, požadovaného žalovanou (3.-6. týdnů ode dne podpisu smlouvy) byl stanoven požadavek žalobkyně na doručení „ maximálně 4 týdny – do 10. 10. 2016“. Podle stejného mailu měl být doručen „v pondělí návrh SOD“ a vyzvala k zaslání zálohové faktury. Dále bylo prokázáno, že mailem dne 12. 9. 2016 v 6: 15 hodin paní , jméno FO, , jméno FO, odeslala změněnou objednávku na dodavatele , právnická osoba, , požádala o potvrzení objednávky a o zaslání zálohové faktury a dále požádala o zaslání návrhu smlouvy o dílo. Téhož dne, tj. 12. 9. 2016 v 15: 56 hodin , jméno FO, e-mailem připomněla panu , jméno FO, , aby jí byla zaslána zálohová faktura a smlouva o dílo. Prokázáno byl mailem ze dne 13. 9. 2016, že v 10:03 hod. žalovaná zaslala paní , jméno FO, změnu cenové nabídky s navýšením ceny na částku 381 000 Kč, kdy opět zdůraznila, že obvyklý termín dodávky vazníků je 3. – 6. týdnů ode dne podpisu smlouvy. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná na její požadavek dodání do 4 týdnů reagovala změnou cenové nabídky mailem ze dne 13. 9. 2016 vyvrátila nejen výpověď svědkyně , jméno FO, , dle které „museli k požadavku investora změnit kotvící prvky na nerezové a že z tohoto důvodu přišla druhá cenová nabídka“, ale i mail ze dne 23. 9. 2016, ve které žalovaná zdůvodnila navýšení ceny „vícepracemi“. Reakcí na tuto změnu byl další mail , jméno FO, ze dne 14. 9. 2016, ve kterém žádala p. , jméno FO, o informaci, jak je to se zálohou a dohodou o ceně a že dalším mailem ze dne 23. 9. 2016 v 6: 23 hodin požádala znovu o zaslání aktuální cenové nabídky na dodání dřevěných vazníků a vaznic. Prokázáno bylo, že p. , jméno FO, dne 23. 9. 2016 v 8:08 hodin mailem argumentoval p. , jméno FO, zvýšení ceny za vícepráce; téhož dne pak požádala , jméno FO, pana , jméno FO, o kontrolu materiálu vaznic a paždíků a o aktualizaci cenové nabídky. Prokázáno bylo, že následně dne 26. 9. 2016 požádala , jméno FO, e-mailem pana , jméno FO, o kontrolu materiálu vaznic a paždíků. Prokázáno bylo mailem p. , jméno FO, , že téhož dne 26. 9. 2016 ve 12: 35 hodin oznámil paní , jméno FO, , že jí posílá finální cenovou nabídku částkou 450 000 Kč, ve které žalovaná znovu trvala na termínu dodání 3. – 6. týdnů ode dne podpisu smlouvy. Odpovědí byl mail , jméno FO, , kdy ve 12: 47 hodin panu , jméno FO, oznámila, že počká na konečnou finální nabídku. Téhož dne, dne 26. 9. 2016 ve 14: 18 hodin e-mailem poslala paní , jméno FO, panu , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, vzájemné kontakty s tím, aby se kontaktovali pro technické dořešení vaznic. Prokázáno bylo, že dne 30. 9. 2016 ve 13: 13 hodin odeslala paní , jméno FO, a kopii dala na vědomí , jméno FO, a , jméno FO, email, ve kterém uvedla, že „ v příloze posílá podepsanou objednávku na výrobu a dodání vaznic, vazníků a paždíků v rámci akce Rekontrukce zastřešení expedice LV“ a požádala o potvrzení objednávky a zaslání na její email zpět s tím, že do hodiny pošle návrh smlouvy o dílo. Připojenou Objednávkou č. , hodnota, ze dne 30.9.2016 vzal soud za prokázané, že žalobkyně objednala výrobu a dodání vaznic, vazníků a paždíků v rámci akce Rekontrukce zastřešení expedice LV a požadovala v bodě 5. dodání vaznic a paždíků na středovou část do 42. týdne 2016 a dodání vazníků a vaznic na levou a pravou stranu do 43. týdne a souhlasila s celkovou cenou ve výši 450 000 Kč. Pro případ prodlení měla žalovaná podle této objednávky zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý kalendářní den. Uvedeno bylo na objednávce, že „objednávka bude nahrazena smlouvou o dílo“. Prokázáno bylo, že Objednávku podepsala pouze , jméno FO, ve funkci OTP, která ke svému podpisu připojila otisk razítka žalobkyně. Prokázáno bylo tvrzení žalované, že , jméno FO, nebyla oprávněna objednávku podepsat, neboť podle „Upozornění“ na objednávce samotné mohli objednávky za společnost žalobkyně podepisovat pouze oprávněné osoby vysloveně na objednávce uvedené a že žalobkyně dle tohoto upozornění považovala objednávky podepsané neoprávněnou osobou či objednávky zaslané elektronickou poštou bez podpisu oprávněné osoby za neplatné. Prokázáno bylo samotnou objednávkou, že dle odst. 1) tohoto Upozornění byl oprávněn podepsat objednávku nad 50 000 Kč bez DPH za společnost žalobkyně jednatel společnosti a její výrobní ředitel. Těmito však objednávka, jak bylo prokázáno, podepsána nebyla, k objednávce nebyla připojena plná moc vystavená jednatelem nebo výrobním ředitelem žalobkyně, která by opravňovala , jméno FO, k podpisu objednávky s cenou ve výši 450 000 Kč, neboť , jméno FO, nebyla vystavena a ani připojena k objednávce, jak ostatně prokázala svědecká výpověď , jméno FO, , která měla toliko, dle jejího tvrzení, ústní pokyn k jednání. Prokázáno bylo dalším mailem E. , jméno FO, , že dne 30.9.2016 ve 13: 59 hodin e-mailem zaslala p. , jméno FO, a kopii , jméno FO, přílohou návrh smlouvy o dílo, požádala o jeho zhlédnutí, zaslání připomínek či odsouhlasení návrhu. Prokázáno bylo, že dne 5.10.2016 žalovaná vrátila , jméno FO, návrh smlouvy o dílo, který žalovaná doplnila a současně pozměnila. V bodě 5.1. změnila žalobkyní stanovené termíny dodáni vaznice a paždíků tak, že by vaznice a paždíky na středovou část dodala namísto do 42. týdne do 28. 10. 2016 (poznámka soudkyně tj. 44. týden) a vaznice a paždíky na levou a pravou stranu by dodala namísto do 43. týdne do 7. 11. 2016 (poznámka soudkyně, tj. 45. týden) rozdíl činil 2 týdny v termínech. Uvedený bod dále doplnila o odstavec, dle kterého se v případě neplnění platebních podmínek objednatelem prodlužují termíny o dobu, po kterou bude objednatel v prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku dle smlouvy. Návrh smlouvy dále doplnila v bodě 6.2 o způsob placení ceny za dílo a k bodu 9 nazvaného „další ujednání “ dle kterého „svým podpisem zhotovitel měl potvrdit, že se seznámil se Všeobecnými smluvními podmínkami společnosti žalobkyně“ doplnila žalovaná, že se s nimi neseznámila. Žalobkyně ještě téhož dne 5. 10. 2016 vrátila žalované návrh smlouvy o dílo, ve kterém měly být zapracovány připomínky žalované. Z uvedeného návrhu vzal soud za prokázané tvrzení žalované, že žalobkyně opět změnila termíny dodání díla v bodě 5.1 upravujícího smluvně dohodnuté termíny plnění díla, a to tak, že žalobkyně dodání vaznic a paždíků na středovou část posunula oproti původně navrhovanému termínu a oproti termínu, který byl navržen žalovanou „do 43. týdne – do 26.10.2016“ a dodání vaznic a paždíků na levou a pravou stranu posunula oproti jí původně navrhovanému termínu a oproti termínu, který byl navržen žalovanou „do 44. týden – do 4.11.2016. V bodě 9 nazvaného „další ujednání “ dle kterého „svým podpisem zhotovitel měl potvrdit, že se seznámil se Všeobecnými smluvními podmínkami společnosti žalobkyně“ – toto žalobkyně zcela vypustila. Prokázáno bylo, že , jméno FO, dne 11. 10. 2016 v 6: 28 hod požádala p. , jméno FO, o rozměry a téhož dne 11. 10. 2016 ve 14: 13 hodin e-mailem učinila paní , jméno FO, na pana , jméno FO, dotaz, zda mluvil s majitelem a zda majitel svolil podepsat návrh smlouvy o dílo, pokud nebudou řešit požární odolnost. Prokázáno bylo, že dne 12. 10. 2016 mailem oznámil p. , jméno FO, p. , jméno FO, , že mluvil s panem , jméno FO, , který smlouvu studuje. Sdělil jí, že ji podá informaci. Soud dále vzal za prokázané, že téhož dne, tj. 12. 10. 2016 požádala p. , jméno FO, p. , jméno FO, o informaci, kdy si mohou přijet pro smlouvu nebo kdy ji doručí.Dále bylo prokázáno, že dne 13. 10. 2016 v 6:22 hod upozornila paní , jméno FO, e-mailem, že jí předchozího dne nezvedl telefon a tázala se ho, co se děje a zda majitel podepsal smlouvu. Shora uvedenou mailovou korespondencí vzal soud za prokázané tvrzení žalované, že od počátku jednání s žalobkyní trvala na písemné formě Smlouvy o dílo a toto prokazuje zejména obsah mailů ze dne 9. 9. 2016. 13. 9. 2016, 26. 9. 2016 a skutečnost, že si žalobkyně byla vědoma tohoto požadavku a s písemnou formou smlouvy souhlasila prokázal mail svědkyně , jméno FO, z 9. 9. 2016 („v pondělí bude doručen návrh smlouvy dílo“) a ze dne 30. 9. 2016, ve kterém , jméno FO, sdělila žalované, že „do hodiny pošle návrh smlouvy o dílo“. Uvedenou mailovou korespondencí mezi účastníky vzal soud za prokázané tvrzení žalované, že vědoma si náročnosti předmětu díla od počátku jednání trvala na tom, že se termín dodání díla bude odvíjet až ode dne podpisu smlouvy o dílo, a nikoliv okamžikem přijetí cenové nabídky (mail ze dne 9. 9. 2016, ze dne 13. 9. 2016 a ze dne 26. 9. 2016), zatímco žalobkyně požadovala dílo dodat do 4 týdnů od objednávky. Byla to žalobkyně, která následně vícekrát termín dodání díla měnila. Přestože účastníci stále spolu jednali, vzal soud za prokázané nesporným tvrzením účastníků, že žalobkyně ( jí nesděleného data), již před 13. 10.2016, tedy stále ještě v době jednání s žalovanou, oslovila jinou společnost , právnická osoba, s žádostí o výrobu a dodání vazníků a paždíků a této společnosti, se kterou se již sešla, jak prokázal e-mail , jméno FO, ze dne 13.10.2016, na základě jejich předchozí schůzky ( žalobkyně nesdělila, kdy k ní došlo) tato zaslala podklad pro výrobu lepených vazníků a dohodla s ní, že objednávku dořeší dalšího dne s výrobním ředitelem , tituly před jménem, , jméno FO, . Nové společnosti současně sdělila termín na odevzdání výrobní dokumentace, termín na schválení objednatelem a termín na dodání vaznic a paždíků na stavbu. Přestože, jak bylo shora uvedeno, žalobkyně paralelně jednala o dodání totožného předmětu díla s další společností, prokázáno bylo jejím dopisem ze dne 18. 10. 2016, že jím vyzvala žalovanou o zahájení plnění z uzavřené smlouvy o dílo ve lhůtě do 20. 10. 2016, podle tohoto dopisu akceptací cenové nabídky žalované z 5. 10. 2016 došlo k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu § 173 odst. 1, respektive ve smyslu § 1740 NOZ a smlouva o dílo byla platně uzavřena. V dopise tvrdila, že k platnosti uzavření smlouvy není třeba vyhotovení písemného textu. Žalobkyně v dopise dále upozornila žalovanou, že pokud by tvrdila, že k uzavření smlouvy nedošlo, vztahoval by se na její jednání § 1729, který by založil její odpovědnost za škodu. Žalobkyně žalovanou rovněž upozornila, že její společnosti hrozí škoda v důsledku smluvní sankce ve výši 5 000 Kč za každý den prodlení s tím, že vzniklou škodou bude uplatňovat proti ní. Reakcí žalované, jak bylo prokázáno, byl její dopis ze dne 25. 10. 2016, ve kterém trvala na tom, že mezi nimi k uzavření smlouvy nedošlo a nedošlo ani k naplnění předpokladů uvedených v § 1729 občanského zákoníku. V dopise tvrdila, že žalobkyní předložený písemný návrh smlouvy nekorespondoval s ústně předjednanými podmínkami případného kontraktu kdy oproti předcházejícím jednáním změnila to, že to navrhovaná smlouva neměla být typově smlouvou o dílo, návrh měl mít akceptovatelné dodací termíny, návrh měl zahrnovat vymíněné odlišné technické parametry dodávky, návrh měl obsahovat vymíněnou absenci penalizace nezaviněně opožděné dodávky, návrh měl obsahovat zálohovou platbu ve výši 50 % z celkové ceny a přes opakované přísliby žalovaný dosud neobdržel aktuální obchodní podmínky žalobce k akceptaci. Prokázáno bylo, že společnost , právnická osoba, učinila žalobkyni na základě její poptávky dne 27. 10. 2016 cenovou nabídku na dodávku a montáž nosné střešní konstrukce, dodávku vaznic, spojovacího materiálu, ocelových prvků, dopravy na staveniště a přesunu hmot pro akci , obec, – , právnická osoba, – zastřešení expedice za celkovou částku 698 200 Kč bez DPH, na kterou, jak bylo prokázáno odpověděla žalobkyně dne 27. 10.2016 objednávkou č. , hodnota, , ve které objednala v rámci Rekonstrukce zastřešení expedice , právnická osoba, výrobu a kompletní montáž lepených vazníků, dodání a montáž vaznic a paždíků, vč. dopravy v rozsahu cenové nabídky a současně stanovila termín dodání tak, že max- do 7. 11. měly být dodány vaznice a paždíky do skladu a do konce 47. týdně měly být provedeny kompletní práce na stavbě. Objednávka měla být nahrazena smlouvou o dílo. Tuto objednávku podepsal výrobní ředitel žalobkyně. Reakcí žalobkyně na předchozí dopis žalované byla její odpověď ze dne 14. 11. 2016, ve které považovala hodnocení předsmluvního jednání žalovanou za ryze účelové, v rozporu s písemnými podklady, které si strany vyměnily a se kterými pracovaly. Upozornila žalovanou, že věc předá svému právnímu zástupci. Prokázáno bylo Předávacím protokolem ze dne 21. 12. 2016 podepsaného společností , právnická osoba, a žalobkyní, že jím bylo předáno dílo – Rekonstrukce zastřešení expedice LV. Protokol obsahoval soupis 14. ti vad a nedodělků, z nich žádný se netýkal nedodání vazníků a paždíků. Nejzazší lhůtu k odstranění zde vytčených vad a nedodělků byla stanovena na den 30. 1. 2017. Prokázáno bylo fakturou č. , hodnota, vystavenou dne 21. 12. 2016 společností , právnická osoba, . , adresa, , že jí žalobkyni vyfakturovala částku 235 000 Kč jako „smluvní pokutu“ s odkazem na smlouvu o dílo. Faktura bližší specifikaci či důvod uložení pokuty neobsahovala, rovněž v ní nebylo uvedeno, že by obsahovala přílohu. Pokuta byla splatná 20. 1. 2017. Uvedenou pokutu žalobkyně zaplatila převodem ze svého účtu dne 16. 1. 2017. Prokázáno bylo dopisem ze dne 6. 2. 2017, že jím právní zástupce žalobkyně sdělil žalované, že žalobkyni vznikla zaplacením smluvní sankce , právnická osoba, . škoda, její úhradou 16. 1. 2017 s tím, že škoda vznikla v důsledku opožděné dodávky važníků, na jejichž dodávku byla s žalovanou uzavřena platně smlouva o dílo. Upozornil žalovanou na své přesvědčení, že došlo k porušení – nesplnění smluvního závazku, respektive že došlo k naplnění podmínek podle § 1729 odst. 1 a 2 občanského zákoníku a že ke vzniku škody došlo v příčinné souvislosti s porušením závazku, respektive nepoctivým jednáním žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou i o zaplacení škody ve výši 235 000 Kč do 28. 2. 2017 s tím, že marným uplynutím této lhůty podá žalobu. Soud nemá pochyb o tom a vzal za prokázané, že smluvní pokuta byla žalobkyni uložena společností , právnická osoba, . za porušení smluvní povinnosti dodat , právnická osoba, dílo „v tužce“ do 31. 10. 2016, neboť smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč denně byla spojena právě s porušením čl. 2.1 písm. g) Smlouvy o dílo mezi žalobkyní a touto společností a že tomu tak, prokázal rovněž výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, . Se svědkem , tituly před jménem, , jméno FO, však nelze souhlasit v tom, že dodávku vazníků u jiné společnosti si žalobkyně zajistila poté, když s nimi žalovaná přestala komunikovat, neboť shora bylo prokázáno, že dodávku si žalobkyně zajišťovala vedle žalované u další společnosti. Výslechem svědkyně , jméno FO, vzal soud za prokázané, jak již dříve uvedl, tvrzení žalované, že druhá cenová nabídka byla vyvolána vícepracemi, když nesouhlasem investora musela žalobkyně změnit kotvící prvky za nerezové provedení, což vyvolalo právě vícepráce a nikoliv požadavkem žalobkyně na dodání díla do čtyř týdnů. Výslechem této svědkyně byla rovněž prokázána vědomost žalobkyně o požadavku žalované na písemnou formu smlouvy, neboť svědkyně toto potvrdila s tím, že písemný návrh zaslala svědkovi , jméno FO, k připomínkám. Výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, vzal soud za prokázané tvrzení žalované, že termín dodání díla požadovaný žalobkyní byl pro mě velmi krátký (4 týdny)a že k ukončení jednání s žalobkyní došlo proto, že neakceptovali její podmínky, pokud jde o termín předání díla a vzhledem k tomu, že požadovala penále, na kterých se nedohodli. Výslech svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že to byl on, který vedl mailovou korespondenci s , jméno FO, , - prokázáno bylo, že ze strany žalované byl na ně od počátku kladen tlak na termín dodání a montáž. Jeho výpovědí včetně shora uvedené mailové korespondence bylo prokázáno, že ze strany žalované nedošlo k podepsání objednávky proto, že od počátku trvali na písemné smlouvě o dílo a že žalobkyně odkazovala na obchodní podmínky, podle kterých se měla zakázka vést a které by tak nahradily smlouvu o dílo. Podobně jako e-maily, tak i jeho výpovědí bylo prokázáno tvrzení žalované, že ze strany žalobkyně byl tlak na termín dodání díla a že žalovaná nebyla jistá, zda ho stihnou, zda jsou schopni splnit její požadavky. Nelze souhlasit s výpovědí svědka , jméno FO, , že žalobkyně objednala jiného dodavatele, protože žalovaná nedodala vazníky. Jak již bylo shora prokázáno, že žalobkyně vedla paralelně vedle žalované jednání s další společností a nikoliv poté, „co žalovaná vazníky nedodala“. Věrohodnost jeho svědecké výpovědi snižuje i skutečnost, že svědek měl informace „z druhé ruky“ od paní , jméno FO, .

59. Podle § 1724 odst. 1 obč. zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

60. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

61. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

62. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle odst. 3 odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne. Navrhovatel může přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem vyloučit již v nabídce nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost.

63. Jak vyplývá z ustanovení § 1740 odst. 2 občanského zákoníku projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku.

64. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

65. Podle § 2586 odst. 1 obč. zákoníku se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

66. Žalobkyně se svého nároku na zaplacení domáhala z titulu náhrady škody na základě tvrzení, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena dne 30.9. 2016 smlouva o dílo, zatímco žalovaná uzavření smlouvy o dílo popírala.

67. Občanský zákoník ponechává stranám značný prostor ve vztahu k obsahu smluv. Považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitosti, které měly ve smlouvě ujednat hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřeli i bez ujednání této náležitosti. Pokud však dala některá ze stran při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, nastupuje vyvratitelná domněnka a má se za to, že smlouva uzavřena nebyla. Součástí specifikace díla by mělo být rovněž určení místa plnění a termín provedení díla, ačkoli se nejedná o podstatné náležitosti smlouvy.

68. Uzavření smlouvy se jeví být prakticky jisté, pokud byla dosažena shoda na celém obsahu smlouvy chybí jen „drobnosti“. Zhotovitel má povinnost provést dílo včas. Ačkoli není povinnou náležitostí smlouvy ujednat přesný termín, během něhož má být dílo provedeno, považovaly obě strany, tj. žalobkyně i žalovaná termín dodání díla za důležitý údaj, za podstatnou náležitost smlouvy, neboť žalobkyně byla vázána smlouvou o dílo s , právnická osoba, . dodat jí dílo v termínu určeném ve smlouvě pod hrozbou pokut za každý den prodlení s předáním díla ( tj. do 30. 10. 2016) a žalovaná zase věděla, kdy je schopna dle svých možností dílo dodat a ve svém požadavku na dodání díla ve lhůtě 3. – 6 týdnů ode dne podpisu smlouvy byla konzistentní po celou dobu jednání. S ohledem na uvedené nemohla, dle názoru soudu, žalující strana důvodně očekávat, že dojde k uzavření smlouvy, natožpak, že smlouva byla uzavřena, pokud žalovaná strana od počátku jednání avizovala, že obvyklým termínem dodání vazníků je 3. - 6. týdnů ode dne podpisu smlouvy, zatímco žalobkyně trvala na dodání nejdříve do 10. 10. 2016, následně do 4 týdnů ode dne přijetí objednávky a dále termíny dodání měnila tak, že u návrhu na uzavření smlouvy zaslané zhotoviteli 30. 9. 2016 stanovila termín splnění díla nejdříve 1. části 42. týden 2016 ( tj. 12. – 18. 10.2016) a 2. části 43. týden 2016 ( tj. 19. – 25. 10.2016) vědoma si toho, že se uložení pokuty ze strany , právnická osoba, . nevyhne. Tím činila pro žalovanou termín dodání díla ztížený. Pokud by došlo k podpisu smlouvy žalovanou 30. 9. 2016, potom nejzazší termín dodání díla dle žalované by byl poslední den 6. týdne ode dne podpisu smlouvy, který by připadl na den 13. 11. 2016. Žalovaná však objednávku ze dne 30.9.2016 nepovažovala za závaznou a k uzavření smlouvy tohoto dne nemohlo dojít, přestože se žalobkyně dovolávala ust. § 166 odst. 1 obč. zákoníku tvrdíc, že , jméno FO, byla jako její zaměstnanec oprávněna jí zastoupit při podpisu objednávky, kterou dne 30. 9. 2016 mailem zaslala žalované. S tímto závěrem soud nemůže souhlasit, neboť to byla právě žalobkyně, která na uvedené objednávce tuto možnost vyloučila požadavkem, že k platnosti objednávky nad 50 000 Kč vyžadovala podpis oprávněné osoby, jímž byl pouze jednatel nebo výrobní ředitel, ale nebyla jím , jméno FO, , pokud ji k tomu písemně nezmocnila. Uvedené znamená, že dne 30. 9. 2016 smlouva platně uzavřena nebyla, neboť objednávka nebyla platně podepsána. Žalovaná však dne 5. 10. 2016 nesouhlasila s termínem dodání díla tak, jak požadovala žalobkyně a navrhla určitou toleranci, a to I. část do 28. 10. 2016 a druhou část do 7. 11. 2016 a dále nesouhlasila rovněž s výší pokut, které požadovala žalobkyně v případě prodlení. Žalobkyně obratem dne 5. 10. 2016 reagovala na požadavek žalované zapracováním připomínek, avšak protinávrhem požadovala další změnu termínu dodání, a to I. části díla do 26. 10. 2016 a 2. část dne 4. 11. 2016. Žalovaná se následně odmlčela.

69. K žalobkyní tvrzené předsmluvní odpovědnosti soud uvádí následující:

70. Jednání o smlouvě by vždy měla dospět do takové fáze, kdy strany dosáhnou shody na všech podstatných náležitostech smlouvy, – bez toho se o vysoké pravděpodobnosti uzavření smlouvy a důvodných očekáváních poškozené strany hovořit nedá. Strany však nedosáhly shody zejména na termínu dodání díla, když žalovaná od počátku avizovala, v jaké lhůtě obvyklé je dílo schopna dodat, přičemž žalobkyně na toto nepřistoupila a snažila se dohodnout kratší lhůtu dodání díla. Tím činila plnění sjednávané smlouvy pro žalovanou obtížnější. Tato skutečnost tak měla vliv na postoj žalované k uzavření smlouvy, která následně přestala komunikovat. Takové jednání žalované, dle názoru soudu, lze považovat za legitimní a nelze kvalifikovat jako nepoctivé. Způsob ukončení vyjednávání může být totiž výslovný i konkludentní, včetně v praxi častého způsobu, kdy druhá strana přestane úplně komunikovat, tak jak tomu bylo v daném případě. Ve světle shora uvedeného pak soud má za to, že k uzavření smlouvy nedošlo.

71. Podle § 1729 odst. 1 obč. zákoníku dospějí-li však strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy toto jednání ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Strana, která jedná nepoctivě, má pak nahradit druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

72. Nepoctivě jedná ta strana, která ačkoliv jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje a nemá ve skutečnosti úmysl smlouvu uzavřít. Taková strana je pak odpovědná za škodu vzniklou v důsledku toho, že k uzavření smlouvy nedošlo. Nepoctivé jednání, které spočívá v bezdůvodném neuzavření smlouvy, zakládá nárok na náhradu škody. Nárok vznikne za situace, kdy jednání stran dospělo do takové fáze, že uzavření smlouvy se jeví jako vysoce pravděpodobné a přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy je jednání o smlouvě první stranou ukončeno, aniž pro to má tato strana spravedlivý důvod. Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, a to nejen náklady, které druhé straně vznikly při jednání o uzavření smlouvy, ale také ztrátu z neuzavřené smlouvy, která odpovídá obdobným případům.

73. Dle názoru soudu, žalobkyně a žalovaná při smluvním vyjednávání nedospěly do takového stadia, že se uzavření smlouvy zdálo prakticky jisté, neboť nedosáhly shody na celém obsahu smlouvy, kdy žalobkyně přes výhrady žalované stanovením krátkých termínů k dodání díla činila sjednávání smlouvy obtížnější a změnily tak postoj žalované k uzavření smlouvy. Na straně žalované tak byl dán spravedlivý důvod k ukončení jednání.

74. Na okraj soud uvádí, že souhlasí s tvrzením žalované, že si žalobkyně byla vědoma toho, že k uzavření smlouvy nedošlo, neboť od ní neodstoupila ( § 2002 odst. 2 obč. zákoníku).

75. Na základě provedeného řízení a dokazování soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

76. Podle § 151 odst. 1 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Ve věci byla úspěšná žalovaná, proto jí soud proti žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení byly vynaloženy na právní zastoupení žalované advokátem a představují podle vyhl. č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu (dále jen a.t.) ve znění pozdějších změn následující částky, kdy sazba za 1 úkon právní služby byla určena podle § 7 bod 6 a.t. částkou 9 240 Kč z tarifní hodnoty 235 000 Kč a dle § 7 bod 5 a.t. částkou 7900 Kč z tarifní hodnoty 170 000 Kč. Náklady řízení jsou tyto :a) 64 680 Kč jakožto mimosmluvní odměna za 7 úkonů právní služby po 9240 Kč za každý úkon, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepis odporu, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 17.10.2022 (od 8:15 hod – 10:35 hod), dne 16. 1. 2023 (od 13:00 hod. -15:10 hod.), dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), h) cit. vyhl.)b) 63 200 Kč jakožto mimosmluvní odměna za 8 úkonů právní služby po 7 900 Kč za každý úkon spočívající v účasti advokáta u jednání dne 8.2.2023, (od 8:30 hod. – 11:35 hod.), dne 15.3.2023 (od 8:15 hod. – 11:45 hod.), dne 30. 8. 2023 a dne 25. 10. 2023 ( od 8:15 hod. – 11:50 hod.), vyjádření ze dne 30.3.2023 dle § 11 odst. 1 písm. d), g) a.t.c) 4 500 Kč tedy 15 paušálních částek po á 300 Kč jako paušální náhrady hotových výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, když v řízení bylo žalobci poskytnuto 15 úkonů právních služeb (viz shora), a to podle § 13 odst.3 Advokátního tarifu.d) 27 799,80 Kč jakožto částka odpovídající dani z přidané hodnoty z odměny za zastupování a náhrad ve smyslu § 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř. , tj. 21% z celkové částky 132 380 Kč.Celková částka nákladů řízení je ve výši 160 179,80 Kč, žalovaná však požadovala na nákladech řízení částku nižší, ve výši 133 657 Kč a v této výši jí byly soudem přiznány Tyto náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit právnímu zástupci žalované (§ 149 odst.1 o.s.ř.).