12 C 400/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gordany Křivosudské a přísedících jméno FO a jméno FO ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou tituly před jménem . jméno FO sídlem adresa proti žalovaný: právnická osoba , IČ IČO se sídlem adresa zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a o zaplacení 207 390 Kč

I. Žaloba o určení, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci dopisem žalovaného ze dne 7. 7. 2020 podle § 55 odst. 1, písm. b) zákoníku práce je neplatné, se z a m í t á.

II. Žaloba o zaplacení 207 390 Kč se z a m í t á.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 87 652,40 Kč do tří dnů od právní moc rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Dopisem ze dne 7. 7. 2020 žalovaný okamžitě zrušil pracovní poměr s žalobcem podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a důvod ke zrušení pracovního poměru spatřoval v tom, že v průběhu pandemie žalovaný zastavil provoz, ale žalobce podle potřeby docházel do zaměstnání pro výkon udržovacích prací a kontroly. Po postupnému obnovení provozu sdělil skladník materiálů dne 12. 6. 2020 jednateli společnosti, že ve skladu chybí mj. 6 kusů pneumatik v hodnotě 10 000 Kč; tyto nebyly nikde ve firmě k nalezení, až se náhle objevily znovu ve skladu 15. 6. 2020 tak, že je vyložil firemní řidič. K dotazu skladníka , jméno FO, tento sdělil, že jej žalobce poslal do svého bydliště, kde naložil postrádané pneumatiky a dovezl je zpět na pracoviště. Podle dopisu - žalobce odvezl pneumatiky do svého bydliště bez vědomí zaměstnavatele a nakládal s jeho majetkem způsobem, který odporuje oprávněným zájmům zaměstnavatele, který spatřoval v jednání žalovaného znaky odcizení části majetku zvláště s ohledem na to, že se jednalo o pneumatiky na dodávku. Uvádí se dále v dopise, že v průběhu pandemie zjistil zaměstnavatel i ztrátu dalšího cenného majetku, kterou nahlásil Policii ČR.

2. Žalobou doručenou soudu 1. 9. 2020 ve znění jejího doplnění ze dne 30.9.2020 se žalobce domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru, které mu bylo doručeno 8. 7. 2020 je neplatné. Tvrdil, že podle okamžitého zrušení ze dne 7. 7. 2020 měl odmítnout převzetí dopisu s okamžitým zrušením pracovního poměru a že na dopisu jsou podpisy tří osob, u kterých není zřejmé, o koho se jedná a co svým podpisem stvrzují. Uvedl, že následně bylo okamžité zrušení pracovního poměru zasláno doporučeně poštou na dodejku a že dopis převzal jeho syn dne 8. 7. 2020. Žalobce oznámil 9. 7. 2020 žalovanému a prostřednictvím právní zástupkyně žalovaného upozornil na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Následně mu žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně nabídl možnost jiného skončení pracovního poměru bez bližší specifikace. Neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce spatřoval v tom, že z listin nevyplývá, kdo je zaměstnavatel a kdo s ním okamžitě ruší pracovní poměr, přitom podle § 423 občanského zákoníku je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Na razítku u podpisu je uvedeno , právnická osoba, ., , adresa, , ale zaměstnavatel na základě pracovní smlouvy má sídlo v , adresa, dle obchodního rejstříku, okamžité zrušení pracovního poměru není na hlavičkovém papíru, takže jedině dovozováním lze dojít k závěru, kdo s žalobcem okamžitě zrušil pracovní poměr. Neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce spatřoval dále v tom, že se tvrzení ohledně pneumatik nezakládá na pravdě. Žalobce tvrdil, že byl statutárním orgánem žalovaného požádán, aby pneumatiky odvezl do pneuservisu pana , jméno FO, v , obec, za účelem se je pokusit prodat. Protože v autoservisu neměli zájem pneumatiky koupit, nechal žalobce pneumatiky odvézt zpět do provozovny ve , obec, . Žalobci do podání žaloby nebylo sděleno obvinění pro krádež či jiný trestný čin pouze mu je známo, že věc byla vedena pod č. j. , hodnota, . Z dopisu s okamžitým zrušením pracovního poměru nevyplývá, jaký majetek měl být odcizen a kdy měl žalovaný zjistit toto odcizení, když okamžité zrušení pracovního poměru je možné podat ve lhůtě dvou měsíců od data zjištění porušení. Vzhledem k tomu, že se s ním byl rozvázán pracovní poměr okamžitým zrušením nepřiznal mu Úřad práce, u kterého se zaevidoval 9. 7. 2020 nárok na hmotné zabezpečení. tvrdil, že za dobu od ledna do června 2020 činila jeho superhrubá mzda v lednu 71 474 Kč, v únoru 73 590 Kč, v březnu 73 590 Kč, v dubnu 64 908 Kč, v květnu 71 445 Kč a v červnu 67 082 Kč. Žalobce považoval svůj pracovní poměr za skončený ke dni 7. 7. 2020 a náhradu mzdy požaduje od 8. 7. 2020, přičemž za červenec 2020 požaduje náhradu mzdy 60 210 Kč, neboť jeho průměrný výdělek by činil 232,97 Kč superhrubá mzda měla činit 73 590 Kč při odpracované fondu pracovní doby. Podle žalobce měla jeho mzda v srpnu činit 73 590 Kč, v září 73 590 Kč, říjnu 73 590 Kč a stejně tak v listopadu a v prosinci 2020. Žalobce požadoval náhradu mzdy za dobu od 8. 7. 2020 do 30. 9. 2020 celkem ve výši 207 390 Kč, neboť 13. 7. 2020 oznámil žalovanému, že trvá na dalším zaměstnávání.

3. Žalovaný ve svém vyjádření trval na důvodnosti okamžitého zrušení pracovního poměru s tím, že okamžité zrušení předložil žalobci 7. 7. 2020 v provozovně ve , obec, jednatel společnosti za přítomnosti dalších dvou zaměstnanců – výrobního ředitele , jméno FO, a zaměstnankyně , jméno FO, . Tito byli přizváni jako svědci toho, že se žalobce seznámil s předloženou listinou. Poté, co se žalobce seznámil s listinou tuto odložil a odmítl si ji převzít, jednatel a další 2 osoby zapsali na jedno vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru poznámku, že se zaměstnanec s obsahem dopisu seznámil a odmítl jej osobně převzít. Žalobce byl vyzván jednatelem, aby předal užívaný majetek – osobní automobil, telefon, tankovací kartu, aniž by se pokusil na místě skutečnosti uvedené v okamžitém zrušení vyvrátit. Vzhledem k tomu, že odmítl převzetí okamžitého zrušení jej žalovaný zaslal ještě doporučeně do jeho bydliště. Žalovaný asi 10. 7. 2020 obdržel do provozovny ve , obec, oznámení žalobce, že trvá na dalším zaměstnávání, neboť byl lživě obviněn. Žalobce se za přítomnosti svědků seznámil s okamžitým zrušením pracovního poměru, takže věděl, kdo s ním okamžitě ruší pracovní poměr a vědět to musel, neboť se na žalovaného obrátil dopisem, ve kterém žádal o pokračování pracovního poměru. Žalovaný tvrdil, že jeho statutární orgán , jméno FO, nedal žalobci pokyn, aby pneumatiky odvezl do pneuservisu za účelem pokusu o jejich prodej a nebylo by to ani logické. Jednatel i společník žalovaného pan , jméno FO, znali majitele pneuservisu pana , jméno FO, osobně a pokud by měli zájem o prodej pneumatik tímto způsobem, pak by se nejprve přímo s touto firmou domluvili a potom by dali příkaz řidiči k jejich odvozu. Žalovaný poukázal na to, že se žalobce v žalobě vyhnul vysvětlení, jakým způsobem se pneumatiky ocitly v jeho sklepě, odkud byly žalovanému vráceny. V žalobě rovněž nespecifikuje ani přibližné datum, kdy měl být statutárním orgánem žalovaného požádán k odvozu pneumatik, z čehož vyplývá možnost, že měl pneumatiky ve svém bydlišti neurčenou dobu, možná i týdny; žalovaný pouze uvedl, kdy zjistil jejich ztrátu. Pneumatiky po sdělení skladníka 12. 6. 2020 byly hledány nejdříve v celém areálu provozovny, ale i na přilehlém pozemku. To, že se „náhle“ objevily 15. 6. 2020 přikládal žalovaný skutečnosti, že se v malé firmy o ztrátě mluvilo a ten, kdo za to odpovídal, že majetek ze společnosti zmizel se postaral o jeho znovuobjevení. Žalovaný vyslovil otázku - pokud by objednatel dal žalobci skutečně příkaz, aby odvezl pneumatiky k prodeji mimo firmu, proč by tuto skutečnost nesdělil skladníkovi, který začal pneumatiky postrádat. Dotazem na firemního řidiče , jméno FO, bylo zjištěno, že je přivezl na příkaz žalobce z jeho bydliště. K osobě žalobce žalovaný uvedl, že žalobce u něho pracoval nejdříve jako manipulant, žalovaný byl s jeho prací natolik spokojen, že ho umístil na pozici výše s velmi dobrým příjmem a jeho práci ocenil i přesto, že rok předtím pod vlivem alkoholu havaroval se služebním vozidlem, na kterém způsobil značnou škodu jinou škodou a byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Chomutově k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s odkladem na zkušební dobu 18 měsíců. Žalovaný se za žalobce zaručil a nepožadoval ani náhradu škody ve výši 35 000 Kč. Po utlumení výroby z důvodu koronaviru byl od 15. 4. 2020 zastaven provoz a zaměstnanci zůstali doma až téměř do konce dubna. Kromě jednatele , jméno FO, , společníka žalovaného , jméno FO, a skladníka pana , jméno FO, měl přístup do areálu provozovny ve , obec, rovněž žalobce. Ke dni 15. 4. 2020 byly zatím části výrobní haly bylo uskladněno 7 ks nepoužívaných šicích strojů v celkové hodnotě asi 350 000 Kč. Dne 13. 5. 2020 zaměstnankyně paní , jméno FO, zjišťovala početní stav strojů podle majetkového účetního přehledu strojů a zjistila, že fyzický počet strojů nesouhlasí s účetním dokladem, žalovaný si vyžádal z dodavatelské firmy doklady – výrobní čísla jednotlivých strojů poté 17. 6. 2020 provedl inventuru majetku firmy. Výsledkem bylo zjištění, že chybí 7 kusů průmyslových šicích strojů zn. , hodnota, . Žalovaný věděl, že nikdo nepřekonal překážku vstupu do provozovny a že ztrátu majetku může mít na svědomí pouze osoba, která měla volný přístup. Se svým podezřením se žalovaný obrátil 24. 6. 2020 s trestním oznámením na neznámého pachatele na PCR, která však věc odložila, neboť nebylo možno specifikovat konkrétní dobu ztráty. Ve stejné době žalovaný zjistil, že v neděli 14. 6. 2020 zaměstnankyně , jméno FO, , tehdejší přítelkyně žalobce, sešívala v provozovně žalovaného kůže na volanty na šicím stroji v majetku zaměstnavatele, ale práce prováděla pro konkurenční firmu. Dne 28. 7. 2020 dní byl okamžitě zrušen pracovní poměr. Z toho je zřejmé, že žalobce své přítelkyni umožnil v době pracovního klidu vstup na pracoviště a využívání výrobních prostředků a energií zaměstnavatele. V okamžitém zrušení pracovního poměru se žalovaný zmiňoval pouze okrajově a informativně o ztrátě dalšího cenného majetku,.V obsahu okamžitého zrušení pracovního poměru konkretizoval pokus o odcizení pneumatik, projevil ohled vůči žalobci a nekonkretizoval v listině svá podezření na odcizení dalšího majetku a nepodal ani trestní oznámení na žalobce pro podezření z odcizení pneumatik. Právní zástupkyně žalovaného však považovala okamžité zrušení pracovního poměru za platné, , žalovaný neodmítl osobní schůzku s žalobcem a dohodu o jiném skončení pracovního poměru. Na dopis právní zástupkyně žalovaného však nebylo reagováno.

4. Jako účastník řízení žalobce trval na žalobě. Nepamatoval si, kdy dostal pokyn k prodeji pneumatik respektive pokyn od jednatele nedostal, ale dohodl se s panem , jméno FO, , když vyklízeli sklad asi v březnu nebo dubnu 2020, že pneumatiky odveze k panu , jméno FO, do autoservisu, který spravoval firemní záležitosti, zda je možné je prodat. Šlo o 6 kusů pneumatik na vůz tov. Zn. , značka automobilu, . Návrh na prodej přišel od žalobce, napadlo ho to, neboť šlo o typově nepoužitelné pneumatiky, věděl od pana , jméno FO, , vedoucího výroby, že byly špatně nakoupené. Tyto pneumatiky byly uskladněny na začátku areálu ve vrátnici – stavební buňce, kde byly uskladněny všechny pneumatiky. Ve vrátnici nikdo nebyl ani vrátný ani skladník, vydání pneumatik ze skladové karty nepodepsal, neboť o tom věděl pan , jméno FO, a na tento materiál se určitě skladové karty nevedly. Pneumatiky pak pneumatiky vyzvedl osobně a osobně odvezl do autoservisu. Zde se ptal pana , jméno FO, , zda je možné je prodat, že jsou pro ně nepoužitelné asi následující den mu řekl, že jsou neprodejné, neboť byly na , značka automobilu, . Protože byl autoservis v místě jeho bydliště tak pneumatiky uskladnil u sebe ve sklepě s tím, že až by jel firemní řidič do , obec, , odvezl by je zpět. Nikomu však neoznámil, že pneumatiky uskladnil u sebe ve sklepě. Žalobce dále tvrdil, že nevěděl, že se tyto pneumatiky hledají. , jméno FO, požádal, aby je odvezl, protože to byl první řidič, který měl do , obec, . Žalobce netrvá na tom, aby byl dále zaměstnán u žalovaného podle své pracovní smlouvy. U předání okamžitého zrušení pracovního poměru byl přítomen pan , jméno FO, , , jméno FO, a p. , jméno FO, . Situace byla emočně vypjatá, bavili se o šicích strojích a nevěnoval pozornost tomu, co je uvedeno v okamžitém zrušení pracovního poměru, proto nereagoval vysvětlením.

5. Žalovaný jako účastník řízení doplnil, že asi v únoru 2020, když začal COVID mnoho zaměstnavatelů uzavřelo své provozovny, uzavřel ji i žalovaný. V červnu téhož roku pak připravoval provoz k novému otevření a výrobě. Pneumatiky se na začátku pandemie nacházely v provozovně a jejich zmizení bylo zjištěno po otevření provozovny. Klíče od provozovny měly pouze 4 lidé – jednatel, pan , jméno FO, jakožto společník a výrobní ředitel, skladník a žalobce. Byl to skladník, který na zmizení pneumatik upozornil. Žalovaný trval na tom, že pokyn tvrzený žalobcem žalobci nedal, ve společnosti taková potřeba nebyla. Gumy navíc zmizely v době, kdy takový pokyn ani žalobce nemohl dostat, neboť provozovna byla uzavřena. Pneumatiky se hledaly asi 3 dny a pak se objevily na rampě,- byl to řidič , jméno FO, , který gumy vrátil zpět do provozovny. Žalovaný popřel, že by k uzavření provozovny došlo 31. 8. 2020 s tím, že tohoto data se provozovna stěhovala jinam, nikoliv, že se uzavírala a v té době už žalobce nebyl u žalovaného zaměstnán. Žalovaný zjišťoval, který řidič mohl odvézt pneumatiky z provozovny, ale žádného takového nenalezl; kromě toho řidič takový pokyn dostat nemohl, neboť lidi byli doma, takže je mohla odvézt pouze osoba, která se dostala do provozovny. Ve skladové kartě se zápis o vydání pneumatik nenacházel a byl to samotný skladník, který zmizení těchto pneumatik oznámil. Žalovaný dodával, že do okamžitého zrušení pracovního poměru dal pouze to, co považoval za nenapadnutelné. Dodal, že trestní řízení ohledně ztráty šicích strojů bylo odloženo, neboť nebylo zjištěno, kdy ke ztrátě došlo.Z důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

6. Mezi účastníky bylo shodné a nesporné má tak za zjištěné, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán na základě pracovní smlouvy dobu určitou, kdy následně byl pracovní poměr sjednán od 1. 4. 2019 na dobu neurčitou s druhem práce „vedoucí výroby“,, jeho pracovní doba byla stanovena 40 hodin týdně. Podle pracovní smlouvy byl žalobce povinen mimo jiné ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou zničením.

7. Dle mzdového výměru ze dne 1. 11. 2019 byla žalobci stejným dnem stanovena měsíční mzda ve výši 55 000 Kč se splatností 15. den v měsíci.

8. Podle výplatních pásek vyhotovených žalovaným odpracoval žalobce v dubnu 2020 celkem 64 hodin za, kterému byla vyplácena základní mzda 20 000 Kč, v květnu 2020 odpracoval 104 hodin, za které mu byla vyplácena základní mzda ve výši 34 048 Kč, v červnu 2020 odpracoval 136 hodin, za které mu byla vyplacena základní mzda ve výši 42 500 Kč.

9. Shodnými a nespornými tvrzeními účastníků má soud za zjištěné, že žalobce odmítl převzít žalovaného dopis s okamžitým zrušením pracovního poměru, které mu doručoval na pracovišti dne 7. 7. 2020.

10. Obsahem okamžitého zrušení pracovního poměru byl text uvedený zde pod bodem 1. Listina obsahující okamžité zrušení pracovního poměru byla podepsána jednatelem společnosti , jméno FO, , který svůj vlastnoruční podpis připojil ke svému nadepsanému jménu. Dále je zde připojen otisk razítka nesoucí název společnosti, číslo IČ, číslo DIC, s uvedením „personální oddělení, , adresa, .

11. Dopisem ze dne 9. 7. 2020, který žalobce odeslal žalovanému, jak vyplývá z doručenky dne 13. 7. 2020, sdělil žalobce žalovanému, že trvá na tom, aby byl dále zaměstnáván.

12. Dopisem ze dne 19. 7. 2020 upozornila právní zástupkyně žalobce žalovaného, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné, neboť nevyplývá z něho, kdy přesně společnost zastavila provoz, nebyla dodržena lhůta dvou měsíců k podání okamžitého zrušení pracovního poměru, nevyplývá z dopisu a jaké pneumatiky se mělo jednat, zda o zimní či letní a na nějaké vozidlo měly být. V dopise žalobce tvrdí, že jednatel mu dal pokyn, aby zjistil v pneuservisu v , obec, , zda je možné tyto pneumatiky prodat a za jakou cenu. Proto se žalobce dotázal v pneuservisu pana , jméno FO, , zda je možné je tam prodat. Z důvodu záporné odpovědi nechal žalobce přivést pneumatiky zpět. Právní zástupkyně dále poukázala na to, že v okamžitém zrušení pracovního poměru se hovoří o ztrátě dalšího cenného majetku bez bližší specifikace. V uvedeném dopise pak navrhla osobní schůzku za účelem vysvětlení z okolností a domluvení se na řádném skončení pracovního poměru s nárokem na vyplacení odstupného s tím, že v opačném případě bude podána žaloba k soudu.

13. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že u žalovaného byl zaměstnán 2 roky jako řidič dodávky. Podává se z jeho výpovědi, že to byl žalobce, který mu dával práci, říkal mu, kam má jezdit, a proto mu nepřišlo divné, nepřemýšlel nad tím, že má jet pro gumy k němu domů do , obec, . Gumy odvezl do , obec, , do vrátnice, kam se gumy dávaly, – nepamatoval si, kdo mu vrátnici otevřel. Nikomu tehdy nikomu nehlásil, že pro gumy jede k žalobci. Žalobce mu tehdy řekl, aby gumy dal do vrátnice ve , obec, . Svědek si nepamatoval, o jaký typ pneumatik šlo a kolik jich bylo, ve , obec, nikomu neřekl, že pneumatiky dovezl. O tom, zda se vedly skladové karty svědek nevěděl s tím, že to měl na starosti žalobce, který tam všechno řídil, svědek byl jeho podřízeným.

14. Z výslechu svědka , jméno FO, se podává, že to byl on, kdo žalobce přivedl k žalovanému. Svědek ve společnosti je zaměstnán od jejího založení (12-13 let) jako logistik, nikdy nebyl výrobním ředitelem, od začátku společnosti je společníkem žalovaného. V roce 2020 měla společnost ve svém majetku vůz tov. značky , značka automobilu, , ve kterém vozili své zaměstnance. O zakoupení předmětných pneumatik na tento vůz rozhodl s jednatelem. Podává se z jeho výpovědi, že žalobci nedal pokyn k prodeji gum a že mu žalobce jejich prodeji nenavrhl, nikdy se na něj s tím neobrátil. Podle svědka byla provozovna uzavřena část dubna, celý květen a začalo se znovu začátkem června,- v době uzavření provozovny spolu s žalobcem nekomunikovali. Žalobce mu byl podřízen, ukládal mu veškeré úkoly ohledně výroby volantů. Na pneumatiky se vedly skladové karty skladníkem , jméno FO, .

15. Z výslechu svědka , jméno FO, se podává, že s žalobcem jednali pracovně kvůli servisu, pan Holub měl služební vozidla a jezdil k němu na servis. Svědek vyloučil, že by mu žalobce nabídl k prodeji pneumatiky, pneumatiky mu rovněž nenabídl k posouzení jejich stavu.

16. Ze spisu , policie, č. j. , hodnota, , která vedla vyšetřování oznámení krádeže výrobních strojů u žalovaného bylo zjištěno, že vyšetřování bylo zahájeno dnem 24.6.2020 na základě oznámení jednatele společnosti , jméno FO, . Zjištěno bylo, že tato policie usnesením ze dne 29. 7. 2020 odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádež podle § 205 odst. 1 a 3 tr. Zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel. Zjištěno bylo z tohoto usnesení, že z výslechu řidiče , jméno FO, nebyly zjištěny žádné skutečnosti k odcizeným šicím strojům.

17. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn., spisová značka, soud zjistil, že , jméno FO, podala u zdejšího soudu žalobu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru proti svému zaměstnavateli , právnická osoba, . která jí byla doručena , datum, z důvodu, že , datum, sešívala kůže, které nebyly v držení zaměstnavatele, kdy se jednalo o zakázku pro společnost , právnická osoba, . Zjištěno bylo usnesením ze dne , datum, , čj. , spisová značka, bylo řízení zastaveno poté co žalobkyně vzala žalobu zcela zpět před prvním jednání.

18. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne , datum, byl žalobce uznán vinným, že mj. svému zaměstnavateli, poškozené , právnická osoba, . způsobil škodu ve výši 35 000 Kč poté, kdy po požití alkoholu dne , datum, při řízení firemního osobního motorového vozidla , značka automobilu, v důsledku požitého alkoholu nezvládl řízení, vjel do protisměru, kdy vyjel vlevo mimo pozemní komunikaci, kde se střetl s dopravní značkou, dřevěnou sochou a dvěma dřevěnými sloupky elektrického ohradníku, čímž spáchal , podezřelý výraz, . Zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců podmíněně se zkušební dobou v trvání 18 měsíců a byl mu rovněž uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku.

19. Zjištěno bylo z potvrzení Úřadu práce České republiky, že žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 9. 7. 2020 a podpora v nezaměstnanosti ani při rekvalifikaci mu nebyla poskytována.Provedeným dokazováním má soud za prokázány tyto skutečnosti:

20. Mezi účastníky bylo shodné a nesporné a pracovní smlouvou má tak soud za prokázané, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán na základě pracovní smlouvy na dobu určitou, kdy následně byl pracovní poměr sjednán od 1. 4. 2019 na dobu neurčitou s druhem práce vedoucí výroby. Mzdovým výměrem byla žalobci stanovena měsíční mzda ve výši 55 000 Kč se splatností 15. den v měsíci. Shodnými a nespornými tvrzeními účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce odmítl převzít od žalovaného dopis obsahující okamžité zrušení pracovního poměru, který mu žalovaný za přítomnosti dalších zaměstnanců doručoval na pracovišti dne 7. 7. 2020. Prokázáno bylo tímto dopisem, že kromě samotného důvodu, pro který zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr s žalobcem byl dopis podepsán jednatelem společnosti, který ke svému vlastnoručnímu podpisu připojil razítko společnosti obsahující název společnosti, IČ a DIČ a adresu personálního oddělení společnosti. Žalobce trval na tom, aby byl dále zaměstnán a svůj požadavek sdělil, jak bylo prokázáno jeho dopisem žalovanému 13. 7. 2020. Prokázáno bylo dopisem ze dne 19. 7. 2020, že jím právní zástupkyně žalobce upozornila žalovaného na důvody, pro které považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné a v dopisem současně tvrdila, že to byl jednatel společnosti, který dal žalobci pokyn, aby zjistil v pneuservisu v , obec, , zda je možné tyto pneumatiky prodat a za jakou cenu. V průběhu řízení žalobce změnil své tvrzení, kdy oproti dosud tvrzenému, že k prodeji gum dostal pokyn od jednatele, tvrdil, že tento pokyn obdržel od , jméno FO, . Výslechem svědka , jméno FO, však bylo tvrzení žalobce vyvráceno, neboť tento svědek žalobci pokyn k prodeji pneumatik nedal, žalobce tomuto svědkovi prodej pneumatik nenavrhl, žalobce se s takovým požadavkem na něj neobrátil. Výslechem svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že to byl žalobce, který jej požádal, aby do jeho bydliště v , obec, zajel pro tam uskladněné v jeho bydlišti pneumatiky a tyto gumy dle jeho pokynu odvezl do , obec, do vrátnice – skladu, kdy tento svědek nikomu neoznámil, že pneumatiky dovezl. Tvrzení žalobce, že gumy odvezl na pokyn jednatele či na pokyn pana , jméno FO, do servisu k panu , jméno FO, k prodeji a zjištění jejich ceny pak vyvrátil svou výpovědí svědek , jméno FO, , který vyloučil, že by mu žalobce nabídl k prodeji pneumatiky či že by mu je dal k posouzení jejich stavu. Usnesením , policie, č. j. , hodnota, Ze dne 29. 7. 2020 pak vzal soud za prokázané, že policie odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádež , Anonymizováno, tr. zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel krádeží výrobních strojů u žalovaného. Prokázáno bylo, že přítelkyně žalobce , jméno FO, , která u zdejšího soudu podala žalobu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které obdržela od svého zaměstnavatele , právnická osoba, . která jí byla doručena , datum, , vzala žalobu zpět a řízení proto bylo zastaveno usnesením ze dne , datum, , čj. , spisová značka, . Prokázáno bylo spisem zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , že rozsudkem ze dne , datum, byl žalobce uznán vinným, že mj. svému zaměstnavateli, poškozené , právnická osoba, . způsobil škodu ve výši 35 000 Kč poté, kdy po požití alkoholu dne , datum, při řízení firemního osobního motorového vozidla , jméno FO, v důsledku požitého alkoholu nezvládl řízení, vjel do protisměru, kdy vyjel vlevo mimo pozemní komunikaci, kde se střetl s dopravní značkou, dřevěnou sochou a dvěma dřevěnými sloupky elektrického ohradníku, čímž spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § , Anonymizováno, tr. zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců podmíněně se zkušební dobou v trvání 18 měsíců a byl mu rovněž uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku. Prokázáno bylo výplatními páskami, že žalobce odpracoval v dubnu 2020 celkem 64 hodin za, kterému byla vyplacena základní mzda 20 000 Kč, v květnu 2020 odpracoval 104 hodin, za které mu byla vyplacena základní mzda ve výši 34 048 Kč, v červnu 2020 odpracoval 136 hodin, za které mu byla vyplacena základní mzda ve výši 42 500 Kč. Prokázáno bylo, že poté kdy žalovaný s žalobcem okamžitě zrušil pracovní poměr se žalobce 9. 7. 2020 zaevidoval na Úřadu práce, avšak podpora zaměstnanosti žalobci poskytována nebyla. Pokud bylo prokázáno, že žalobce ve druhém čtvrtletí roku 2020 odpracoval celkem 340 hodin, za které mu byla vyplacena mzda celkem ve výši 96 548 Kč, činila jeho průměrná měsíční mzda 55 293 Kč .

21. Projednávanou věc je třeba posuzovat - vzhledem k tomu, že žalobce se domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které mu bylo doručeno dne 7. 7. 2020 - podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění zákonů č. 251/2021 Sb., č. 330/2021 Sb. a č. 511/2021 Sb., tedy podle zákoníku práce ve znění účinném do 31.12.2021 (dále jen "zák. práce").

22. Podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

23. Podle ustanovení § 60 zák. práce okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec provést písemně, musí v něm skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, a musí je ve stanovené době doručit druhému účastníku, jinak je neplatné; uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn.

24. Podle § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

25. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalobce v zákonné lhůtě stanovené v § 72 zák. práce podal u soudu žalobu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru a dospěl k závěru, že lhůta k podání žaloby byla žalobcem dodržena, neboť pokud měl jeho pracovní poměr skončit dnem doručení okamžitého zrušení pracovního poměru, tj. dne 7.7.2020, musel žalobu o jeho neplatnost podat nejpozději do 7. 9.2020. Tím, že podal žalobu k soudu dne 1.9.2020 byla zákonná lhůta dodržena. Na tomto místě soud považuje za důležité připomenout, že osobní doručení listiny zaměstnanci spočívá v tom, že zaměstnavatel předá listinu zaměstnanci do jeho vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv jinde, kde zaměstnance zastihne. Odmítne-li zaměstnanec převzít listinu, kterou se mu zaměstnavatel pokusil doručit, považuje se tím listina za doručenou. O tomto následku zaměstnanec nemusí být při odmítnutí převzít písemnost poučen (na rozdíl od odmítnutí písemnosti při doručování prováděném prostřednictvím provozovatele poštovních služeb). Žalovaný tak žalobci doručil listinu, za které žalobci bylo zcela zřejmé, že s ním okamžitě ruší pracovní poměr jeho zaměstnavatel, neboť na listině byl tento zaměstnavatel označen nejen otiskem razítka, které obsahovalo název zaměstnavatele, jeho IČ i DIČ, adresu jeho personálního oddělení a vlastnoruční podpis statutárního orgánu.

26. Po zjištění, že žalobce podal žalobu v zákonné lhůtě se soud teprve začal zabývat důvody, pro které žalobu podal.

27. Dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci patří k základním povinnostem zaměstnance vyplývajícím z pracovního poměru [srov. § 38 odst. 1 písm. b) zák. práce] a spočívá v plnění povinností, které jsou stanoveny právními předpisy (zejména ustanoveními § 301 a § 302 - 304 zák. práce), pracovním řádem nebo jiným vnitřním předpisem zaměstnavatele, pracovní nebo jinou smlouvou nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Má-li být porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (dále též jen „pracovní povinnosti“) právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, musí být porušení pracovní povinnosti zaměstnancem zaviněno (alespoň z nedbalosti) a musí dosahovat určitý stupeň intenzity.

28. Podle ustanovení § 301 písm. d) zák. práce jsou zaměstnanci povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

29. Uvedené povinnosti, které patří k základním povinnostem zaměstnanců, představují ve své obecnosti mravní imperativ kladený na každého zaměstnance, jenž ve svém obsahu znamená určitou míru loajality ve vztahu ke svému zaměstnavateli, a zároveň též i obecnou prevenční povinnost zaměstnance ve vztahu k majetku a oprávněným zájmům zaměstnavatele; jde o požadavek na určitou úroveň kvality chování zaměstnance. Zákon zde vedle povinností vyplývajících z právních předpisů a jiných předpisů vztahujících se k práci zaměstnance [§ 301 písm. c) zák. práce] ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou, nebo morální (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005 sp. zn. 21 Cdo 59/2005, uveřejněný pod č. 86 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).

30. Nejvyšší soud proto již dříve dospěl k závěru, že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.), nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění), představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012 sp. zn. 21 Cdo 2596/2011, který byl uveřejněn pod č. 25 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013).

31. V posuzovaném případě není pochyb o tom, že žalobce jednáním, které mu bylo vytknuto v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 7. 7. 2020, kdy odnesl ze svého pracoviště, bez vědomí a souhlasu žalovaného ( zaměstnavatele) 6 ks pneumatik, které byly majetkem žalovaného, zaviněně porušil jednu ze základních povinností zaměstnance řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, vyplývající z ustanovení § 301 písm. d) zák. práce. Žalobce se svým jednáním, které spočívalo v pokusu odcizit věci náležející žalovanému, dopustil přímého útoku na majetek svého zaměstnavatele, a to v postavení zaměstnance, k jehož povinnostem patřila možnost s nimi nakládat a tuto zneužil k pokusu o jejich odcizení. Na této povaze jednání žalobce nemění nic ani okolnost, že pneumatiky následně vrátil, neboť podstatně významnější je v posuzovaném případě narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 301 písm. d) a § 302 písm. g) zákoníku práce. Proto s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu lze shrnout, že prokázaný úmyslný útok žalobce na majetek žalovaného bez ohledu na to, zda a jak velká škoda protiprávním jednáním žalobce žalovanému vznikla je dostatečným důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Na okraj soud uvádí, že nelze přehlédnout, že potřebná míra loajality, spolehlivost a poctivost žalobce byla překročena již tím, že v době nedávné umožnil své přítelkyni , jméno FO, bez vědomí a souhlasu žalovaného používat jeho pracovní prostředky a energii ve prospěch jiného šitím potahů na volanty a se kterou pro uvedené jednání žalovaný rovněž rozvázal pracovní poměr okamžitým zrušením. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru není oprávněná a důvodná, proto byla soudem zamítnuta (výrok I.).

32. Za situace, kdy soud žalobu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zamítl ze shora uvedených důvodů pak nelze považovat požadavek žalobce na zaplacení náhrady mzdy za oprávněný, a proto byla žaloba o zaplacení náhrady mzdy rovněž zamítnuta (výrok II.). Ve světle uvedeného, pak důkazy v podobě výplatních pásek a potvrzení o evidenci žalobce na Úřadu práce byly nepodstatné.

1. Podle § 151 odst. 1 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaný, která byl úspěšný, má proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. o.s.ř. Projednává-li soud ve společném řízení více věcí, považují se tyto věci při rozhodování o nákladech řízení za samostatné. U každé takové věci je proto třeba samostatně posoudit míru úspěchu a neúspěchu účastníků a stanovit, zda je dána povinnost k náhradě nákladů. V souzeném případě soud projednával celkem dva nároky, a to nárok na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a nárok o zaplacení náhrady mzdy ve výši 207 390 Kč,- v obou nárocích byl žalovaný úspěšný. Náklady řízení byly vynaloženy na právní zastoupení advokátem a představují podle vyhl. č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu ( dále jen a.t.) ve znění pozdějších změn následující částky, kdy sazba za 1 úkon právní služby z určení neplatnosti zrušovacího právního jednání byla určena částkou 2 500 Kč podle § 9 odst.3, písm.a), z tarifní hodnoty 207 390 částkou 9 140 Kč, dle § 7 bod 6 a.t. Náklady řízení jsou následující :a) 81 480 Kč jakožto mimosmluvní odměna za 7 úkonů právní služby po 11 640 Kč (tj. 2 500 Kč + 9 140 Kč) spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, vyjádření k žalobě, účasti advokátky u jednání dne 11. 10. 2023 (2 x), dne 26. 2. 2024, dne 27. 3. 2024, dne 15. 5. 2024 ( 2 x ) dle 11 odst. 1 písm. a), g), cit. vyhl.b) 2 100 tedy 7 paušálních částek po á 300,- Kč jako paušální náhrady hotových výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, když v řízení bylo žalovanému poskytnuto 7 úkonů právních služeb (viz shora), a to podle § 13 odst.3 Advokátního tarifu.c) 800 Kč představující náhradu zmeškaného času z místa sídla advokátky žalovaného z , adresa, do , adresa, zpět ve dnech jednání, kdy jedna cesta trvala 1 půlhodinu, celkem 8 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1, písm. a), odst. 3 a.t.d) 17 719,80 Kč jakožto částka odpovídající dani z přidané hodnoty z odměny za zastupování ve smyslu § 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř. (tj. 21% z částky 84 380 Kč).Byť celková částka nákladů řízení byla ve výši 102 099,80 Kč (81 480 Kč + 2 100 Kč + 800 Kč + 17 719,80 Kč), požadovala právní zástupkyně žalovaného na nákladech řízení částku nižší ve výši 87 652,40 Kč, kterou jí soud přiznal. Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho právní zástupkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.