12 C 691/2018

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Gordanou Křivosudskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 19 477 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 308 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 308 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 9 635 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 635 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 1 % ročně z částky 7 308 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou změněnou se souhlasem soudu domáhal na žalovaném zaplacení 16 943 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 943 od 1. 8. 2019 zaplacení představující dlužný příspěvek do fondu oprav za rok 2018, který byl žalovaný povinen platit měsíčně ve výši 1 044 Kč od června 2011 vždy do každého patnáctého dne v měsíci jako vlastník bytové jednotky [číslo] v [obec], [obec a číslo]. Do fondu oprav v roce 2018 žalovaný zaplatil pouze 5× 1 044 Kč, celkem 5 220 Kč. Žalovaný dále dluží nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2018, když skutečná spotřeba činila 12 268 Kč vzhledem k tomu, že měl za rok 2017 přeplatek z vyúčtování ve výši 2 633 Kč, činí jeho dluh 9 635 Kč. Vyúčtování bylo žalovanému zasíláno doporučeně na doručovací adresou, však bylo vráceno jako nevyzvednuté.

2. K jednání se žalovaný opakovaně nedostavoval bez omluvy, nepožádal soud z důležitého důvodu o odročení jednání, soud proto projednal a rozhodl věc na základě listinných důkazů.

3. Žalobce jako účastník řízení trval na zaplacení 16 943 Kč. Dodal, že ve vyúčtování má se nájemným a rozumí příspěvky do fondu oprav a že správce vyúčtování, protože rozdíl mezi skutečnými náklady a předepsanými zálohami, opravné vyúčtování žalovanému neposlal. <b>Z důkazů soud zjistil následující skutkový stav:</b> 4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] je zapsáno vlastnictví bytové jednotky [číslo] včetně podílu na společných částech domu pro žalovaného.

5. Ze zápisu ze schůze shromáždění společenství vlastníků jednotek ulice [obec a číslo] v [obec] ze dne 21. 4. 2011 soud zjistil, že se vlastníci bytových jednotek se usnesli na zvýšení poplatku do fondu oprav na částku 30 Kč/metr2 počínaje červnem 2011.

6. Z Mandátní smlouvy (dále jen Smlouva) uzavřené mezi žalobcem jako mandantem a [jméno] [příjmení] jako mandatářem - správcem ze dne 23.6.2011, soud zjistil, že správce se zavázal ke správě domu žalobce, přičemž Smlouva vypočítává předmět a rozsah služeb, poskytovaných správcem a žalobce se zavázal hradit správci sjednanou odměnu.

7. Ze Stanov Společenství vlastníků jednotek ulice [obec], [adresa] [číslo] v [obec] soud zjistil, že člen společenství podle článku X, bod 2 písm. b, c) povinen hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku v , hradit stanovené zálohy na úhrady za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování.

8. Podle pravidel pro hospodaření s jednotkami uvedeného společenství článku I písm. d) byli vlastníci povinně hradit měsíční platby dle evidenčního listu do patnáctého dne běžného měsíce.

9. Podle Evidenčního listu zpracovaného správcem společenství byl je žalovaný povinen platit od ledna 2016 do fondu oprav částku 1 044 Kč a zálohy na služby ve výši 2 652 Kč.

10. Podle vyúčtování služeb byl správcem vyúčtován žalovanému za rok 2015 přeplatek ve výši 2 903 Kč. Zjištěno bylo, že správce ve stejném vyúčtování za rok 2015 provedl„ vyúčtování nájemného“ ve výši nedoplatku 7 038 Kč z této částky odečetl uvedený přeplatek ve výši 2903 Kč kdys částkou 2 903 Kč zacházel jako s přeplatkem.

11. Zjištěno bylo z vyúčtování rovněž zpracovaného správcem za rok 2018, že správce vyúčtoval žalovanému přeplatek ve výši 11 378 Kč. Zjištěno bylo, že správce ve stejném vyúčtování provedl„ vyúčtování nájemného“ ve výši nedoplatku 28 321 Kč a z této částky odečetl uvedený přeplatek ve výši 11 378 Kč, kdy s částkou 11 378 Kč zacházel jako s přeplatkem. Uvedené vyúčtování žalobce doručoval žalovaného prostřednictvím [obec] počtu s. p. dne 26. 2. 2019.

12. Z přehledu vypracovaného žalobcem bylo zjištěno, že v roce 2018 zaplatil žalobce stanovené příspěvky do fondu oprav a zálohy na služby pouze 5krát.

13. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne 11. 9.2018, podané téhož dne na [obec] poště s.p. soud zjistil, že žalovaný byl vyzván zaplacen 19 477 Kč z titulu neuhrazených příspěvků do fondu oprav a dalších plateb spojených s vlastnictvím jeho by to za dobu od ledna do srpna 2018, včetně dřívějších vyúčtování s upozorněním, že neuhrazením dluhu bude tento vymáhán soudní cestou. <b>Z provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> 14. Zápisem ze schůze shromáždění Společenství vlastníků jednotek ulice [obec a číslo] v [obec] ze dne 21. 4. 2011 vzal soud za prokázané, že se vlastníci bytových jednotek usnesli na zvýšení poplatku do fondu oprav částku 30 Kč/metr2 počínaje červnem 2011 Mandátní smlouvou ze dne 23. 6. 2011 vzal soud za prokázané tvrzení žalobce, že správcem domu se stal [jméno] [příjmení] a mandátní smlouva stanovila předmět a rozsah služeb, poskytovaných správcem a žalobce se zavázal hradit správci sjednanou odměnu. Prokázáno bylo Stanovami společenství vlastníků jednotek ulice [obec], [adresa] [číslo] v [obec], že člen společenství podle článku X, bod 2 písm. b, c) byl povinen hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku, hradit stanovené zálohy na úhrady za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování a to do 15. dne běžného měsíce, jak prokázala Pravidla pro hospodaření s jednotkami. Podle evidenčního listu zpracovaného správcem společenství byl je žalovaný povinen platit od ledna 2016 do fondu oprav částku 1 044 Kč a zálohy na služby ve výši 2 652 Kč. Dále bylo prokázáno tvrzení žalobce, že žalovaný byl povinen platit do fondu oprav příspěvky ve výši 1 044 Kč měsíčně, a to od června 2011, což prokázal evidenční list, v němž tuto povinnost stanovil správce domu. Byť žalobce tvrdil, že žalovaný měl dle vyúčtování služeb za rok 2018 nedoplatek snížený o přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2017 o částku 2 633 Kč a svá tvrzení prokazoval právě vyúčtováním za rok 2018, právě tímto vyúčtování bylo prokázáno, že správce žalovanému ve vyúčtování služeb za rok 2018 vyúčtoval přeplatek ve výši 11 378 Kč a nikoliv dne nedoplatek. Skutečnost, že částku ve výši 11 378 Kč považoval za přeplatek prokazuje i jednání správce, jenž v uvedeném vyúčtování odečetl„ přeplatek“ z dlužné částky„ nájemného“ jak prokázalo vyúčtování služeb za rok 2015, kdy postupoval stejným způsobem, kdy přeplatek odečetl od nedoplatku nájemného. Přes tuto skutečnost přehled vypracovaný správcem prokazoval dluh žalovaného na neuhrazených příspěvcích do fondu oprav. Soud neměl důvodu pochybovat o tvrzení žalobce a vzal za prokázané, že správce žalovanému opravné vyúčtování služeb za rok 2018 nezaslal. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 11. 9. 2018 vzal soud za prokázané, že prostřednictvím České pošty s. p. byl žalovaný vyzván o zaplacení dluhu ve výši 19 477 Kč s upozorněním, že nezaplacením dluhu bude dluh vymáhán soudní cestou 15. Dle § 1180 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.

16. Dle § 1181 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

17. Podle zák. č. 67/2013 Sb. o službách poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

18. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Po provedeném řízen a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalovaný se jako vlastník bytové jednotky stal v souladu s § 1194 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) členem společenství vlastníků, přičemž žalobce v rámci správy domu oprávněně požadoval po žalovaném jako vlastníkovi jednotky podle § 1180 odst. 1 o.z. příspěvky do fondu oprav ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech a příspěvky ve výši odsouhlasené shromážděním vlastníků. Pokud žalovaný tuto povinnost v r. 2018 řádně neplnil a namísto 12 528 Kč (12 x 1 044 Kč), svou povinnost uhradil pouze za pět měsíců celkem ve výši 5 220 Kč, je v rozsahu nedoplatku ve výši 7 308 Kč žaloba důvodná. Pokud žalovaný dluh vzniklý nezaplacením příspěvků do fondu oprav celkem ve výši 7 308 Kč nezaplatil do 15. 12. 2018, kdy byla celá částka splatná, dostal se dnem následujícím, tj. dnem 16. 12. 2018 do prodlení a je povinen žalobci kromě jistiny zaplatit i úroky z prodlení. Pokud žalobce příslušenství požadoval až ode dne 1. 8. 2018, soud přiznal příslušenství od tohoto dne, neboť není oprávněn přiznat více, než je požadováno. Úroky z prodlení však přiznal v zákonné výši ke dni, od kterého se odvíjí prodlení žalovaného, a to ve výši 9 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto v rozsahu částky 7 308 Kč s odpovídajícím příslušenstvím žalobě jako důvodné vyhověl (výrok I.).

21. Jiná situace však nastala, pokud žalobce požadoval zaplacení částky 9 635 Kč s příslušenstvím. Pokud bylo vyúčtováním záloh na služby za rok 2018 prokázáno, že jím byl žalovanému vyúčtován přeplatek ve výši 11 378 Kč a jako s přeplatkem s ním správce nakládal, přestože žalovaný uhradil příspěvky do fondu pouze za pět měsíců a vyúčtování za rok 2018 tak neodpovídalo skutečnosti, bylo třeba, aby bylo žalovanému doručeno přinejmenším opravné vyúčtování s tvrzeným nedoplatkem. Pokud tak žalobce, resp. jeho správce neučinil a ve vyúčtování neuvedl a neúčtoval s celkovou výší přijatých měsíčních záloh, ale účtoval se zálohami předepsanými, činil tak v rozporu s ust. § 7 odst. 2 z. č. 67/2013 Sb., nelze považovat vyúčtování za r. 2018 za řádné a přivodit tak splatnost tvrzeného nedoplatku. Jak totiž vyplývá mj. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 12. 2012, čj. 26 Cdo 4353/2010„ je podmínkou splatnosti nedoplatku za služby, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce, rozuměj i vlastník bytové jednotky s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel (zde správce) vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši.“ Pokud tedy žalobce provedl vyúčtování nesprávně, když v rozporu s § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. neuvedl do vyúčtování celkovou výši přijatých měsíčních záloh za služby a účtoval proti předepsaným zálohám, není zde, ve světle uvedeného judikátu, řádného vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti žalovaného.„ Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani zčásti“. Vzhledem k tomu, že vyúčtování za r. 2018 soud nepovažoval ve světle uvedeného judikátu za řádné, nemohla být povinnost k zaplacení žalovanému uložena a z uvedeného důvodu soud částku ve výši 9 635 Kč zamítl, včetně úroků z prodlení (výrok II). Ve výroku II soud rovněž zamítl i úrok z prodlení ve výši 1 % ročně z částky 7 308 Kč od 1. 8. 2018 do zaplacení z důvodu rozdílné výše požadovaného a zákonného úroku z prodlení platného v první den prodlení žalovaného s touto částkou.

22. Převážně neúspěšný žalobce neměl právo na náhradu nákladů řízení a ze spisu nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady vznikly, soud proto rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.