12 C 7/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gordanou Křivosudskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 060 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 27. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 889 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, vedenou u soudu pod sp. zn. 12 C 7/2022 domáhala zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný cestoval dne 27. 1. 2022 v obec tramvají linkou číslo uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a tím porušil svou povinnost cestujícího vyplývající ze zákona, přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek. Přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Usnesením ze dne 22. 9. 2022 soud spojil ke společnému řízení a rozhodnutí věc vedenou pod. sp. zn. spisová značka, neboť se v ní stejný žalobce domáhal proti témuž žalovanému stejného nároku, tedy zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný cestoval dne 26. 1. 2022 v obec autobusem linkou číslo uzavřel tak s žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a tím porušil svou povinnost cestujícího vyplývající ze zákona, přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek. Přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k podaným žalobám nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již ve svých žalobních návrzích, žalovaný se k těmto výzvám nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval dne 27. 1. 2022 v obec tramvají linkou číslo na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem v hodnotě 30 Kč, o provedení kontroly byl sepsán záznam o přepravní kontrole číslo. V důsledku toho mu vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, které na místě nezaplatil. Dále žalovaný cestoval dne 26. 1. 2022 v obec autobusem linkou číslo na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem v hodnotě 30 Kč, o provedení kontroly byl sepsán záznam o přepravní kontrole číslo. V důsledku toho mu vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, které na místě nezaplatil. Dvěma dopisy právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 3. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky.

6. Podle § 3 odst. 1 písm. f) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění zák. č.261/2021, se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

7. Podle § 18a odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění zák. číslo Sb., je pověřená osoba dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle § 18a odst. 2 je cestující povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif (písm. a); na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky; osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování (písm. c); a dále je povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících (písm. e). Podle § 18a odst. 3) cit. zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

8. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 cit. vyhlášky je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže cestující se při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b).

9. Dle ustanovení § 1908 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) ve znění účinném od 1. 1. 2014, musí být dluh splněn řádně a včas. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť pokud se žalovaný dne 27. 1. 2022 v obec na tramvajové lince číslo při kontrole v místě provedené kontroly na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dále pokud se žalovaný dne 26. 1. 2022 v obec na autobusové lince číslo při kontrole v místě provedené kontroly na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. V daných případech byl žalovaný k zaplacení dluhu vyzván v den provedení kontroly, a jelikož dluh nezaplatil bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.), tj. vzhledem k okolnostem daných případů druhý den po provedení kontroly, dostal se následujícího dne do prodlení. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl, jak pokud jde o žalovanou jistinu 3 060 Kč, tak i co do úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů.

12. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 889 Kč. Žalobkyně podala celkem dvě žaloby. První i druhou žalobu podala ve stejný den tj. 25. 3. 2022. V obou případech se jednalo dle §14b odst. 1 vyhlášky č.177/1996 o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) o návrhy na řízení které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Soud při výpočtu odměny vycházel z tarifu ve výši 3 060 Kč tvořeného součtem žalovaných částek (1 530 Kč + 1 530 Kč). Žalobkyně vzhledem k faktu, že dne 14. 3. 2022 poslala žalovanému dvě předžalobní upomínky (k jízdě žalovaného ze dne 27. 1. 2022 a ze dne 26. 1. 2022) a poté podala dne 25. 3. 2022 dva návrhy na zahájení řízení (k jízdě žalovaného ze dne 27. 1. 2022 a ze dne 26. 1. 2022), tak mohla v souladu s § 95 odst. 1 zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád změnit návrh na zahájení řízení a první žalobu pouze rozšířit v rámci tzv. objektivní kumulace nároků a nepodávat tak dne 25. 3. 2022 další žalobu a tím zbytečně navyšovat náklady řízení. Protože však podala další žalobu a došlo tak k nehospodárnému navýšení nákladů řízení, rozhodl soud s ohledem na výše uvedené, že žalobkyni přizná pouze zaplacené soudní poplatky ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 060 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednu výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.