16 C 165/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný celé jméno žalovaného je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úroky z prodlení ve výši 60,29 Kč, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 500 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, AK obec, ulice a číslo, do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 675 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč. Svůj nárok žalobkyně opřela o skutečnost, že žalovaný nereagoval v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2002 Sb. a žalobkyně jej v souladu s § 3 odst. 4 zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný informován. Žalovanému zároveň vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný tuto svou povinnost neplnil a dluží televizní poplatek ve výši 135 Kč za rok 2019 za měsíce září až prosinec a za rok 2020 za měsíc leden. Součet nezaplacených předpisů poplatku činí 675 Kč. Žalobkyně opakovaně písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky. Žalovaný nereagoval a dluh neuhradil. Žalobkyně současně požaduje zákonné úroky z prodlení, které kapitalizovala, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby – 15.10.2020. Žalovanému byla doručena žaloba spolu s výzvou k vyjádření se. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval a v dané lhůtě se nevyjádřil. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K dotazu soudu žalobce uvedl, že souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se ve lhůtě dané soudem nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že žalovaný dle § 101 odst.4 o.s.ř. vyslovil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud má za prokázané tyto skutečnosti: V dopise označeném jako„ výzva k přihlášení poplatníka České televize“ ze dne 27.5.2019 žalobkyně sdělila žalovanému, že je evidovaným odběratelem elektrické energie, ale není veden mezi plátci televizních poplatků. Vyzvala jej, aby ve lhůtě do 30 dnů sdělil, zda v domácnosti poplatky platí či nikoliv a zaslal vyplněný odpovědní formulář. Současně mu sdělila, že pokud v dané lhůtě nebude na výzvu reagovat, zařadí jej do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatek. O tom jej budou písemně informovat. Výzva byla žalovanému doručena vhozením do schránky na adrese adresa. V dopise ze dne 28.8.2019 žalobkyně sdělila žalovanému, že jej zařadili do evidence plátců televizního poplatku. Poplatek činí 135 Kč měsíčně a první poplatek mu bude předepsán na září 2019. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16.9.2020 soud zjistil, že žalovaný je přihlášen jako poplatník televizního poplatku od srpna 2019 s přiděleným SIPO číslo. Výzvou ze dne 15.3.2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 786,67 Kč. Součástí výzvy je výpis detailu dluhu. Podle specifikace výpočtu zákonného úroku z prodlení činí kapitalizovaný úrok z prodlení 60,29 Kč. Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovanému byla doručena výzva k přihlášení poplatníka české televize. Protože žalovaný ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy nereagoval, zařadila jej žalobkyně do evidence plátců televizního poplatku. O tom informovala žalovaného dopisem ze dne 28.8.2019. Žalovaný je přihlášen jako poplatník televizního poplatku od srpna 2019 s přiděleným SIPO číslo, jak vyplývá z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16.9.2020. Z předloženého přehledu nezaplacených předpisů předpis poplatku činil částku ve výši 135 Kč. Žalovaný nezaplatil TV poplatky za měsíce září až prosinec 2019 a leden 2020. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu na poplatcích ve výzvě ze dne 15.3.2020. Podle § 3 odst. 1 z.č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle odst. 4 jestliže je fyzická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po jejich písemné výzvě, neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 6 cit. zák. činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 1 platí poplatník rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby. Podle odst. 2 je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 cit. zákona, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalovaný nereagoval písemným čestným prohlášením na výzvu žalobkyně a proto se žalovaný od uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení výzvy žalobkyně žalovanému považuje za poplatníka televizního poplatku, s povinností platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Tím, že žalovaný televizní poplatky neplatil, porušil svou zákonnou povinnost hradit televizní poplatky v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žaloba byla podána důvodně a proto soud žalobkyni vyhověl a žalovanému uložil zaplatit částku 675 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný měsíční poplatky nehradil ve lhůtě jejich splatnosti, a proto se dostal do prodlení. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení. Jelikož je žalobkyně specializovanou právnickou osobou, jejíž činnost zajišťuje stát, byť je na výkonu státní moci a na jeho rozpočtu nezávislá, má soud za to, že zastoupení žalobkyně advokátem není z tohoto pohledu na žalobkyni jako na jakousi organizační jednotku státu možno hodnotit jako účelné (srovnej závěry Ústavního soudu v nálezu č.

I. ÚS 3344/12 ze dne 24.7.2013). Soud proto přiznal žalobkyni pouze náhradu za uhrazený soudní poplatek a dále dle § 151 odst.3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst.1 vyhl. č. 254/2015Sb. za ekvivalent jednoho úkonu právní služby – podání žaloby 100 Kč. Předžalobní výzvu v projednávané věci činila Česká pošta, s.p. jako správce SIPO a žalobkyni tak v souvislosti s touto výzvou žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání dle § 202 odst.2 o.s.ř. přípustné. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.