16 C 167/2018

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce: právnická osoba , se sídlem adresa žalobkyně , IČO , zastoupený JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D., advokátem, příjmení obec a číslo , ulice a číslo , proti žalované: osobní údaje žalované

I. Řízení se pro částku 2.137,82 Kč zastavuje.

II. Žalovaná [jméno] [příjmení] je povinna zaplatit žalobci částku 9.810 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 9.810 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se pro částku 17.324,18 Kč, úrok z prodlení ve výši 10.296,68 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 24.022 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 3.112,18 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 11.952 Kč se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 5.108,50 Kč, částky 12.070 Kč se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 5.158,93 Kč a částky 5.250 Kč se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 2.096,80 Kč. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou půjčkou zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 5.852 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 217 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Poslední příslušnou splátku žalovaná uhradila dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila 6.509,80 Kč na dlužné jistině a 5.442,20 Kč na dlužném souhrnném poplatku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla předmětná pohledávka postoupena žalobci s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činí hodnota pohledávky 11.952 Kč. Příslušenství tvoří úroky z prodlení. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 6.509,80 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 5.442,20 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 5.108,50 Kč a úroky z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení. Žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou půjčkou zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 8.360 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 310 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Poslední příslušnou splátku žalovaná uhradila dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila 6.574,07 Kč na dlužné jistině a 5.495,93 Kč na dlužném souhrnném poplatku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla předmětná pohledávka postoupena žalobci s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činí hodnota pohledávky 12.070 Kč. Příslušenství tvoří úroky z prodlení. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 6.574,07 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 5.495,93 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 5.158,93 Kč a úroky z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení. Žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou půjčkou zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 8.360 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 310 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Poslední příslušnou splátku žalovaná uhradila dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila 2.859,48 Kč na dlužné jistině a 2.390,52 Kč na dlužném souhrnném poplatku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla předmětná pohledávka postoupena žalobci s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činí hodnota pohledávky 5.250 Kč. Příslušenství tvoří úroky z prodlení. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 2.859,48 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 2.390,52 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 2.096,80 Kč a úroky z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalované upomínku. V podání ze dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět pro částku 2.137,82 Kč s tím, že tuto částku žalovaná uhradila v rámci oddlužení v 13 platbách. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil, že smlouvy o půjčce byly uzavřena dne [datum], [datum] a [datum]. Povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla do českého právního řádu zavedena teprve zákonem [číslo] účinným od 1.1.2011. Dle právní úpravy účinné do 31.12.2010 věřitelé nebyli povinni před poskytnutím úvěru tzv. úvěruschopnost spotřebitelů posuzovat. S ohledem na tyto skutečnosti nebylo povinností právního předchůdce žalobce jako poskytovatele půjčky posuzovat schopnost žalované splácet úvěr a skutečnost, zda původní věřitel před uzavřením smlouvy jakýmkoli způsobem schopnost žalované splácet půjčku posuzoval či nikoliv, je zcela irelevantní. K jednání soudu se právní zástupce žalobce omluvil. Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] převedl pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce specifikované v Příloze [číslo] to se všemi právy s nimi spojenými. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky. V podání ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět pro částku 2.137,82 Kč jakožto výši poplatku ze smlouvy [číslo]. Soud v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.). Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst.4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm.a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum] a Smluvními podmínkami smlouvy o půjčce. Z předložených listin s přihlédnutím k tvrzení žalobce má soud za prokázané, že dne [datum] byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o půjčce, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 7.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s půjčkou poplatek v částce 5.852 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala na základě smlouvy zaplatit, činí 12.852 Kč (půjčka a souhrnný poplatek), které žalovaná splatí v 60 týdenních splátkách po 217 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala v hotovosti celou částku půjčky. Podle smluvních podmínek (čl.1) zákazník prohlásil, že byl seznámen s výší roční procentní sazby nákladů (RPSN) půjčky, která činí: 60 týdnů – 224,28%. Podle čl. 8 se účastníci dohodli, že v případě, kdy zákazník nesplní včas povinnost uhradit splátku, má [anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbylé části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Dle tvrzení žalobce se žalovaná částka skládá z nesplacené částky jistiny ve výši 6.509,80 Kč a nesplaceného souhrnného poplatku ve výši 5.442,20 Kč. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum] a Smluvními podmínkami smlouvy o půjčce. Z předložených listin s přihlédnutím k tvrzení žalobce má soud za prokázané, že dne [datum] byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o půjčce, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s půjčkou poplatek v částce 8.360 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala na základě smlouvy zaplatit, činí 18.360 Kč (půjčka a souhrnný poplatek), které žalovaná splatí v 60 týdenních splátkách po 310 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala v hotovosti celou částku půjčky. Podle smluvních podmínek (čl.1) zákazník prohlásil, že byl seznámen s výší roční procentní sazby nákladů (RPSN) půjčky, která činí: 60 týdnů – 224,28%. Podle čl. 8 se účastníci dohodli, že v případě, kdy zákazník nesplní včas povinnost uhradit splátku, má [anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbylé části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Dle tvrzení žalobce se žalovaná částka skládá z nesplacené částky jistiny ve výši 6.574,07 Kč a nesplaceného souhrnného poplatku ve výši 5.495,93 Kč. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum] a Smluvními podmínkami smlouvy o půjčce. Z předložených listin s přihlédnutím k tvrzení žalobce má soud za prokázané, že dne [datum] byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o půjčce, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s půjčkou poplatek v částce 8.360 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala na základě smlouvy zaplatit, činí 18.360 Kč (půjčka a souhrnný poplatek), které žalovaná splatí v 60 týdenních splátkách po 310 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala v hotovosti celou částku půjčky. Podle smluvních podmínek (čl.1) zákazník prohlásil, že byl seznámen s výší roční procentní sazby nákladů (RPSN) půjčky, která činí: 60 týdnů – 224,28%. Podle čl. 8 se účastníci dohodli, že v případě, kdy zákazník nesplní včas povinnost uhradit splátku, má [anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbylé části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Dle tvrzení žalobce se žalovaná částka skládá z nesplacené částky jistiny ve výši 2.859,48 Kč a nesplaceného souhrnného poplatku ve výši 2.390,52 Kč. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Dne [datum] byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o půjčce, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s půjčkou poplatek v částce 8.360 Kč. Žalovaná se zavázala na základě smlouvy zaplatit celkem částku 18.360 Kč v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 310 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala v hotovosti celou částku zápůjčky. Dle tvrzení žalobce poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena [datum]. Dne [datum] byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o půjčce, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s půjčkou poplatek v částce 8.360 Kč. Žalovaná se zavázala na základě smlouvy zaplatit celkem částku 18.360 Kč v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 310 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala v hotovosti celou částku zápůjčky. Dle tvrzení žalobce poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena [datum]. Dne [datum] byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce uzavřena smlouva o půjčce, kdy právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 7.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s půjčkou poplatek v částce 5.852 Kč. Žalovaná se zavázala na základě smlouvy zaplatit celkem částku 12.852 Kč v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 217 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala v hotovosti celou částku zápůjčky. Dle tvrzení žalobce poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena [datum]. Od 1.1.2014 je účinný zákon č. 89/2012 Sb. Podle ust. § [číslo] odst. 1se tímto zákonem řídí práva a povinnosti ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst.3 se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Protože smlouvy o půjčce byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti nového zákona, postupoval soud dle dosavadních předpisů a to zákona č. 40/1964Sb. (dále jen obč.zák.). V projednávaném případě právní předchůdce žalobce uzavíral s žalovanou úvěrovou smlouvu jako poskytovatel úvěru v rámci své obchodní činnosti a měl postavení veřitele. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, tedy jako spotřebitel. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský. Je pravda, jak uvedl žalobce v podání ze dne [datum], že povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla do českého právního řádu zavedena až teprve zákonem č. 145/2010 Sb. účinným od 1.1.2011 (kde byla tato povinnost zakotvena nově v § 9). Ústavní soud však dovodil v nálezu ze dne [datum] sp.zn.

III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Podle Ústavního soudu poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek. To, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka] mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýká jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předložení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěroví smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] vyložil článek 8 směrnice 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a zrušení směrnice Rady [číslo] a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady), tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Jak je uvedeno výše Ústavní soud dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu. Soud se proto v projednávané věci zabýval, zda právní předchůdce žalobce prověřoval schopnost žalované poskytnuté tři úvěry splatit. Na výzvu soudu (z jakých konkrétních listin, podkladů a dokumentů právní předchůdce žalobce posuzoval úvěruschopnost žalované před uzavřením jednotlivých smluv) žalobce uvedl, že nebylo povinností jeho právního předchůdce posuzovat schopnost žalované splácet úvěr (skutečnost, zda původní věřitel před uzavřením smlouvy jakýmkoli způsobem schopnost žalované půjčku splácet, je zcela irelevantní). Protože žalobce nedoložil, že jeho právní předchůdce posoudil s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnuté půjčky, dospěl soud k závěru, že smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne [datum], [datum] a [datum] jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy (§ 39 obč.zák.). Podle ustanovení § 451 obč.zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované dne [datum] částku 10.000 Kč, dne [datum] částku 10.000 Kč a dne [datum] částku 7.000 Kč, kdy žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že v místě bydliště převzala v hotovosti celou částku půjčky. Vzhledem k tomu, že uzavřené smlouvy byly absolutně neplatné, nebyla žalovaná smluvně zavázána ke smluvním povinnostem, zejména k úhradě ve smlouvě uvedeného poplatku. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 27.000 Kč, tím žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byla žalovaná povinna podle § 451 obč.zák. vydat. Z obsahy žaloby vyplývá, že na půjčku ze dne [datum] žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobce 13.110 Kč (částku 18.360 Kč měla žalovaná dle smlouvy zaplatit – 5.250 Kč, které žalobce požadoval v žalobě). Na půjčku ze dne [datum] žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobce 6.290 Kč (částku 18.360 Kč měla žalovaná dle smlouvy zaplatit – 12.070 Kč, které žalobce požadoval v žalobě). Na půjčku ze dne [datum] žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobce 900 Kč (částku 12.852 Kč měla žalovaná dle smlouvy zaplatit – 11.952 Kč, které žalobce požadoval v žalobě). Soud proto žalované uložil povinnost vydat zbývající bezdůvodné obohacení ve výši 6.100 Kč a 3.710 Kč, celkem 9.810 Kč a pro zbývající požadovanou částku a úroky žalobu zamítl. Dle ust. § 517 odst. 2 obč.zák. jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Dlužník se dostane do prodlení, nesplní-li svůj dluh řádně a včas. Nebyla-li splatnost dohodnuta, nastává prvního dne poté, co byl dlužník vyzván věřitelem plnění a od následujícího dne začíná prodlení. Vzhledem k tomu, že u nároku na bezdůvodné obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že škůdce je povinen plnit prvý den poté, co byl věřitelem o splnění požádán (§ 563 obč.zák.). Splatnost tedy nastává následující den po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Nesplní-li v den splatnosti, dostává se do další den do prodlení. Nedošlo – li k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat žalobu. V řízení nebylo prokázáno, kdy žalobce vyzval žalovanou k plnění a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalované doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne [datum]. Nárok se stal splatným [datum] a žalovaná se dostala do prodlení od [datum]. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od [datum] v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce v řízení požadoval zaplacení částky 29.272 Kč. Soud pro částku 17.324,18 Kč žalobu zamítl a pro částku 9.810 Kč byl žalobce v řízení úspěšný. Žalobce dosáhl úspěchu v řízení ve výši 33,5%, tomu odpovídá úspěšnost žalované ve výši 66,5%. Poměr úspěchu tedy činí 33% ve prospěch žalované. Podle obsahu spisu žalované náklady řízení nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.