16 C 196/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným: Jméno žalované , narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 94 547,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 77.255,35 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,5% ročně z této částky od 1.10.2025 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se pro částku 17.291,70 Kč, úrok ve výši 2.903,79 Kč, úrok ve výši 12,10 % ročně z částky 91.727,05 Kč od 22.10.2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3.264,56 Kč a ve výši 12,75% ročně z částky 94.547,05 Kč od 22.2.2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 9.132,20 Kč k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , AK , Jméno žalobkyně B, , do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 6. 2025 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 94 547,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 27. 7. 2023 Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet - , Anonymizováno, půjčka, na jejímž základě poskytla žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru v sazbě 12,10 % ročně a poplatky za poskytnuté bankovní služby. Žalovaný se dále zavázal hradit měsíční poplatek za pojištění schopnosti splácet. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, když se opakovaně dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek. Předchůdkyně žalobkyně ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila dopisem ze dne 21. 10. 2024 a zároveň uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 97 509,55 Kč byl žalovaný povinen uhradit neprodleně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 19. 2. 2025 postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně žalobou požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 91 727,05 Kč, poplatků ve výši 2 820 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 2 903,79 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 264,56 Kč, úroku ve výši 12,10 % ročně z dlužné jistiny od 22. 10. 2024 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení z částky 94 547,05 Kč od 22.2.2025 od zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po předžalobní upomínce. Podáním ze dne 27. 10. 2025 žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne 25. 7. 2023, kdy žalovaný žádal o úvěr ve výši 100 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně kontrolovala aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů. Žalovaný doložil potvrzení o výši příjmu ze dne 24. 7. 2023, dle kterého byl zaměstnán jako dělník ve společnosti „, právnická osoba, ., od 19. 1. 2022 na dobu neurčitou, s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce ve výši 24 127 Kč, hrubý příjem za posledních 12 měsíců činil 281 765 Kč, čistý příjem za posledních 12 měsíců činil 244 307 Kč. Ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky, žalovaný nebyl ve zkušení době ani nebylo vedeno jednání o skončení pracovního poměru. Žalovaný měl vyživovací povinnost vůči další osobě. Žalovaný v žádosti uvedl měsíční příjem domácnosti ve výši 50 000 Kč a že bydlí v nájmu. Předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjem žalovaného a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získala předchůdkyně žalobkyně částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů bylo zjištěno, že vůči předchůdkyni žalobkyně neměl žalovaný v době podání žádosti o úvěr žádné závazky, z externích zdrojů byly zjištěny další závazky s celkovou výší měsíčních splátek 1 736 Kč. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 50 %. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného předchůdkyně žalobkyně žádosti vyhověla a schválila žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Do výdajů byly zahrnuty výdaje doložené v žádosti o úvěr, částka životního minima žalovaného, částka normativních nákladů na bydlení a výše měsíčních splátek dosavadních závazků. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný na úvěr uhradil částku v celkové výši 22 744,65 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se k jednání soudu, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

4. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , Anonymizováno, půjčka ze dne 27. 7. 2023 bylo zjištěno, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěr formou 96 pravidelných měsíčních splátek jistiny úvěru a úroků ve výši měsíční splátky 1 810,78 Kč (včetně 180 Kč za pojištění). Roční úroková sazba byla stanovena v pevné výši 12,10 %, RPSN 13,45 %. Výše celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 157 678,63 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr v plné výši čerpal platbou ve prospěch běžného účtu číslo , č. účtu, , ze kterého měl být formou zápočtu úvěr splácen na úvěrový účet číslo , č. účtu, .

5. Z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 23.10.2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr č. , č. účtu, na částku 100 000 Kč prohlásila ke dni 21. 10. 2024 za splatný, sdělila žalovanému, že výše celkové dlužné částky činí 97 509,55 Kč, uvedla platební údaje a vyzvala ho k uhrazení dlužné částky nejpozději do 6. 11. 2024.

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.2.2025, Dohody o úplatě ze dne 17.2.2025 a Přílohy č. , hodnota, – Seznam postupovaných pohledávek ze dne 17.2.2025 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.

7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27.2.2025 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.

8. Z Podacího lístku ze dne 11.3.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 11. 3. 2025 žalovanému zásilku.

9. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 3.6.2025 včetně podacího lístku ze dne 3.6.2025 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zaslal před podáním žaloby žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky v celkové výši 111 067,77 Kč nejpozději do 18. 6. 2025 s upozorněním, že je v prodlení se splácením dluhu z předmětného úvěru a na možnost podání žaloby k soudu v případě nezaplacení.

10. Ze Žádosti o úvěr ze dne 25.7.2023 bylo zjištěno, že žalovaný při podání žádosti uvedl, že má druha/družku, žije v pronajatém domě/bytě, má 1 vyživovací povinnost, je zaměstnán na dobu neurčitou (od 10. 1. 2022) jako dělník/řemeslník u zaměstnavatele „, právnická osoba, . s průměrným čistým měsíčním příjmem za 3 měsíce 24 127 Kč, který měl být ověřen z potvrzení o příjmu. Celkovým čistým měsíčním příjmem domácnosti uvedl ve výši 50 000 Kč, s počtem zdrojů příjmu: 1, měsíční náklady na bydlení činily 5 000 Kč, ostatní nezbytné měsíční náklady nebyly uvedeny, neměl žádné srážky ze mzdy ani jiné měsíční splátky.

11. Z Výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, ze dne 19.2.2025 bylo zjištěno, že účet je veden na jméno žalovaného. Celkový dluh na jistině úvěru činil 91 727,05 Kč, na smluvním úroku 2 903,79 Kč, na úroku z prodlení z jistiny 3 133,63 Kč, na úroku z prodlení z úroku 130,93 Kč a na poplatcích, pojištění a pokutách 2 820 Kč.

12. Z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 22.9.2025 vč. přílohy BRKI/NRKI bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých v žádosti o úvěr ze dne 25. 7. 2023, poskytnuté údaje byly hodnoceny individuálně v souladu se schvalovacími strategiemi a principy obezřetného úvěrování. Předchůdkyně žalobkyně kontrolovala informace v interních a externích databázích, bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra ČR. Příjem byl ověřen z dokumentů od klienta, případně podpůrně z běžného účtu. Do výdajů byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, částka životního minima, částka normativních nákladů na bydlení, výdaje na bydlení vydané , právnická osoba, a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěných z veřejných databází. Konkrétně od příjmu ve výši 24 127 Kč byly odečteny interní splátky ve výši 0 Kč, externí splátky ve výši 1 736 Kč, životní náklady ve výši 14 488,50 Kč, čímž byla zjištěna maximální měsíční splátka ve výši 7 902,50 Kč. Předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z následujících údajů: deklarovaný čistý měsíční příjem 24 127 Kč ověřený z doloženého dokladu o příjmu, typ povolání na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem domácnosti 50 000 Kč, rodinný stav druh/družka, bydlení v pronajatém domě/bytě s 50% podílem na nákladech na bydlení, počet vyživovaných osob 1. Žalovaný nehradil žádné interní splátky, externí splátky činily 1 736 Kč. Bylo žádáno o úvěr ve výši 100 000 Kč, který byl také v požadované výši schválen. Z výpisu z BRKI/NRKI byl zjištěn jeden závazek ve výši 48 826 Kč s měsíční splátkou 1 736 Kč.

13. Z Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Express půjčku vč. formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny bližší údaje ohledně předmětného úvěru (jako například výše úvěru, doba trvání, splátky, celková částka, kterou je třeba zaplatit apod.), vysvětlení používaných pojmů.

14. Z Potvrzení o výši příjmu ze dne 21.7.2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl od 19. 1. 2022 zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, . s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce 24 127 Kč, hrubým příjmem za posledních 12 měsíců ve výši 281 765 Kč, čistým příjem za posledních 12 měsíců ve výši 244 307 Kč. Z příjmu nebyly prováděny srážky, nebyl ve zkušební době, ani s ním nebylo vedeno jednání o ukončení pracovní smlouvy. Žalovaný měl jednu vyživovací povinnost.

15. Z Platební historie ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne 27. 7. 2023 žalovaný čerpal úvěr ve výši 100 000 Kč, na úvěr žalovaný zaplatil celkem 22 744,65 Kč.

16. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 27. 7. 2023 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru. V souvislosti s touto smlouvou čerpal žalovaný dne 27. 7. 2023 částku ve výši 100 000 Kč na běžný účet. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 12,10 % ročně v pravidelných 96měsíčních splátkách ve výši 1 630,78 Kč, resp. 1 810,78 Kč včetně pojištění, a to platbou z běžného účtu žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne 25. 7. 2023, potvrzení o příjmu žalovaného a výpisu z BRKI/NRKI. Jelikož žalovaný nehradil splátky předmětného úvěru řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 21. 10. 2024. Žalovaný na úvěr vrátil celkem 22 744,65 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky.

17. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

26. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.

27. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným měla uzavřít dne 27. 7. 2023 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně na účet částku ve výši 100 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně si nezjistila všechny potřebné údaje, a ty zjištěné správně nevyhodnotila. Formálně sice zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, tvrzený čistý měsíční příjem ve výši 24 127 Kč si rovněž ověřila z potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem žalovaného, lustrovala žalovaného v registrech BRKI, NRKI, kdy byl zjištěn další jeden závazek s měsíční splátkou 1 736 Kč, skutečné výdaje žalovaného však již nijak nezjišťovala a neověřovala. Dle tvrzení předchůdkyně žalobkyně mělo být v případě výdajů žalovaného počítáno s životním minimem a normativními náklady na bydlení. Předchůdkyně žalobkyně odečetla od příjmu ve výši 24 127 Kč výši spotřebitelských závazků 1 736 Kč a životní náklady ve výši 14 488,50 Kč, čímž měla být zjištěna maximální měsíční splátka ve výši 7 902,50 Kč. Žalovanému byl poskytnut úvěr, kdy celková částka k zaplacení činila 157 678,63 Kč, měla být postupně splácena osm let, a to formou 96měsíčních splátek po 1 810,78 Kč. Předchůdkyně žalobkyně tento úvěr poskytla i po zjištění výše měsíčního příjmu žalovaného, aniž by se zabývala skutečnými výdaji žalovaného, přičemž s ohledem na ceny nájemného, energií, potravin atd. a rovněž s ohledem na vyživovací povinnost žalovaného se nejeví jako reálné, že by žalovanému zbývala měsíčně částka odpovídající měsíční splátce poskytnutého úvěru. Ze soudu předložených listin nebylo možné učinit závěr, že by žalovaný byl schopen dostát svých závazků ze smlouvy o úvěru. Po zohlednění shora uvedeného, výše měsíčního příjmu, výše měsíční splátky, délky splácení a celkové částky, kterou se žalovaný zavázal vrátit, lze uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitelů poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

28. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 100 000 Kč a žalovaný vrátil 22 744,65 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 77 255,35 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu, a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku).

29. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván (§ 1958 odst.2 o.z.). V řízení nebylo prokázáno, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalovanému doručena žaloba. Žaloba byla žalovanému doručena dne 29.9.2025, nárok se stal splatným dne 30.9.2025 a žalovaný se dostal do prodlení od 1.10.2025. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení od 1.10.2025 v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.

30. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 občanského zákoníku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025.

31. Dle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení většinově úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 132,20 Kč, přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 728 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 94 547,05 Kč sestávající z částky 4 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 900 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 4 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně jedné paušální náhrady výdajů po 300 Kč a tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 250 Kč ve výši 4 462,50 Kč. Za doplnění žaloby ze dne 27. 10. 2025 nebyla žalobkyni přiznána náhrada, neboť se jednalo o doplnění tvrzení, která měla být obsažena již v žalobě. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupci žalobkyně.Anonymizovaný odstavec