16 C 21/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 10.516 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení částky 10.516 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 9.558 Kč od 16.2.2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 10.516 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.558 Kč od 16.2.2020 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) je právnická osoba, která poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Právní předchůdce žalobce má se-shopy uzavřenou rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a na základě toho může po zákazníkovi požadovat zaplacení kupní ceny. Právní předchůdce žalobce se zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů doručení zboží, zavazuje zaplatit právnímu předchůdci žalobce kupní cenu. Žalovaný uzavřel dne 10.10.2019 s právním předchůdcem žalobce smlouvu k službě [anonymizována dvě slova] Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník, platné ke dni uzavření smlouvy. Smlouva byla uzavřena za použití prostředku komunikace na dálku. Na základě smlouvy byla žalovanému zřízena služba [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kdy limit odložených plateb činil až 30.000 Kč. Žalovaný využil služeb v celkové výši 10.516 Kč a zavázal se uhradit kupní cenu včetně případného poplatku v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá. Žalovaný se zavázal v případě využití služby odložení splatnosti zaplatit poplatek za prodloužení splatnosti a poplatek za správu a vedení účtu. Žalovaný uhradil částku 956 Kč, která byla započtena na poplatky a dlužná částka činí 9.558 Kč. Právnímu předchůdce žalobce vznikla ze smlouvy se splatností dne 15.2.2020 pohledávka ve výši 10.516 Kč skládající se z jistiny ve výši 9.558 Kč a poplatků ve výši 958 Kč. Žalovanému byla zaslána dne 12.3.2021 předžalobní výzva k úhradě dluhu. V podání ze dne 22.8.2022 žalobce uvedl, že smlouva o účtu ze dna 10.10.2019 byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaný požádal elektronickým podepsáním návrhu smlouvy právního předchůdce žalobce o uzavření smlouvy s tím, že elektronický podpis návrhu byl připojen na základě unikátního kódu, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím SMS. Žalovaný tento kód vložil do formuláře na webových stránkách. Žalovanému byla dne 10.10.2019 v čase 14:22 zaslána na telefonní číslo (které se shoduje s telefonním číslem uvedeným ve smlouvě) kód k ověření jeho [anonymizována dvě slova]. Žalovaný zadal autorizační kód a právní předchůdce žalobce návrh smlouvy akceptoval opatřením smlouvy elektronickým podpisem pověřeného pracovníka žalobce. Žalovaný zaslal žalobci vyfocený doklad totožnosti ([číslo obč. průkazu]) podle kterého byly ověřeny údaje poskytnuté žalovaným. Žalovaným uvedené datum narození, rodné číslo se shoduje s údaji uvedenými v dokladech a z fotografie žalovaného, na které se nachází on se svým OP, bylo zjištěno, že se fotografie na OP shoduje s podobou žalovaného. V interním systému je zaznamenána úhrada žalovaného ze dne 15.1.2020 (pokud by žalovaný smlouvu neuzavřel, jistě by nehradil žádné vyúčtování). Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel právní předchůdce žalobce z kopie občanského průkazu, jehož platnost byla ověřena v databázi neplatných dokladů. Z interní databáze žalobce nebyly zjištěny žádné negativní informace. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení. [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že proti žalovanému nebyla vedena žádná exekuce. Žalovaný byl prověřen v rejstříku [příjmení]. Právní předchůdce žalobce využívá pro posouzení žadatelů scoringové modely, které pomocí historických zkušeností s žadateli a z jejich vlastností predikují pravděpodobnost, že žadatelé řádně dostojí svým úvěrovým závazkům. Na jméno žalovaného byl zřízen [anonymizována dvě slova] a skrze jeho e-mailovou adresu, kterou sdělil právnímu předchůdci žalobce. Žalovaný využil službu ve výši 9.558 Kč a to objednávkou z e-shopu [webová adresa] provedenou dne 7.12.2019. Na účet e-shopu [webová adresa] právní předchůdce žalobce uhradil dne 9.12.2019 částku 9.558 Kč. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Ze smlouvy k službě [anonymizována dvě slova] ze dne 10.10.2019 vyplývá, že na základě smlouvy měl zákazník disponovat [anonymizována dvě slova] s celkovým finančním limitem, který se odvíjí od úvěruschopnosti a doložení příjmů zákazníka. Po uzavření smlouvy společnost zpřístupní zákazníkovi [anonymizována dvě slova] startovací finanční limit. Zákazník bude řádně splácet poskytnuté finanční prostředky. Listina není opatřena vlastnoručním ani jiným podpisem žalovaného. Z občanského průkazu vyplývají osobní data žalovaného. Fotografie na občanském průkazu odpovídá osobě, která jej drží. Podle listiny označené jako objednávka na [webová adresa] provedená 7.12.2019 byl objednán zánovní [anonymizována dvě slova] za cenu 9.499 Kč. Celková cena se zásilkovnou činí 9.558 Kč. Podle potvrzení o platbě byla dne 9.12.2019 na účtu [bankovní účet] zúčtována platba ve výši 9.558 Kč (protiúčet [bankovní účet]). Podle zprávy [právnická osoba] majitelem účtu č. [bankovní účet] je [právnická osoba], s.r.o. se sídlem [adresa]. Z vyúčtování za prosinec 2019 vyplývá, že žalovaný objednal dne 7.12.2019 zboží na [webová adresa] za cenu 9.558 Kč. Poplatek za odložení činí částku 317 Kč, poplatky za prodlení činí celkem 1.597 Kč. Zaplaceno bylo 956 Kč. Zbývá zaplatit 10.516 Kč a to převodem do 15.2.2020. Právní předchůdce žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dluhu na e-mailovou adresu [email]. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 12.3.2021 právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 10.516 Kč do 7 dnů od 12.3.2021. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobce disponoval osobními údaji žalovaného. Žalovaný se na internetových stránkách žalobce zaregistroval, zaslal požadované údaje a kopii občanského průkazu. Na základě objednávky z e-shopu [webová adresa] ze dne 7.12.2019 byla využita služba ve výši 9.558 Kč a právní předchůdce žalobce uhradil dne 9.12.2019 částku 9.558 Kč. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby. Podle § 582 odst. 1 věta první o.z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o.z. a § 562 odst. 1, 2 o.z). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku registrací na internetových stránkách žalobce. Tato forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek a proto právní předchůdce žalobce nemohl spolehlivě vědět, zda smlouvu uzavřel žalovaný. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani okolnost, že právní předchůdce žalobce měl k dispozici fotografii osoby, která smlouvu uzavřela s občanským průkazem, neboť tyto mohla nahrát do elektronické aplikace i jiná osoba než žalovaný. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. Protože se zároveň jedná o podmínku, se kterou je spojena platnost právního jednání (§ 561 odst. 1 o.z.), smlouva o úvěru je proto neplatná. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Odhlédne-li soud od neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, pak je nutno konstatovat, že i v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebyl žalobce důsledný. Dle tvrzení žalobce právní předchůdce žalobce prověřil žalovaného v centrální evidenci exekucí, rejstříku SOLUS a insolvenčním rejstříku. Právní předchůdce žalobce pro posouzení žadatelů dále využívá scoringové modely, které pomocí historických zkušeností s žadateli a z jejich vlastností predikují pravděpodobnost, že žadatelé řádně dostojí svým úvěrovým závazkům. Žalobce však netvrdil a ani nepředložil žádný doklad, potvrzující skutečné příjmy a výdaje žalovaného. Právní předchůdce žalobce neprověřil jakých příjmů žalovaný dosahuje a jaké má výdaje. Právní předchůdce žalobce bez ověření vycházel z nedoložených údajů o příjmech a výdajích žalovaného. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit, aniž by tvrzení žalovaného relevantním způsobem ověřil. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o.z. je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp.zn.

I. ÚS 199/11 a sp.zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst.1 o.z., neplatná a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu (§ 588 o.z.). Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvlášť ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle tvrzení žalobce žalovaný využil služby v celkové výši 9.558 Kč. Z předloženého vyúčtování, které vystavil sám žalobce, vyplývá, že dne 7.12.2019 byla vystavena objednávka na [webová adresa] v ceně 9.558 Kč. Podle potvrzení o platbě byla dne 9.12.2019 zúčtována platba ve výši 9.558 Kč z účtu č. [bankovní účet] na protiúčet č. [bankovní účet]). Podle zprávy [právnická osoba] je majitelem účtu č. [bankovní účet] [právnická osoba], s.r.o. Vzhledem k tomu, že žalobce v řízení neprokázal, že uvedenou částku skutečně čerpal žalovaný, má soud za to že se žalobci nepodařilo prokázat, že žalovanému poskytl jím uváděnou částku. Soud tak nemá za prokázané, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení. Z toho důvodu soudu nezbylo než žalobu jako celek zamítnout. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný byl v řízení úspěšný a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.