16 C 219/2018

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o převodu členských práv u Stavebního bytového družstva obec na žalobkyni,

I. Žaloba, kterou by bylo stanoveno, že členská práva, která má [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], [IČO] se převádí na žalobkyni [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované náklady řízení ve výši 12.112,50 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], AK [obec], [ulice a číslo], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo stanoveno, že členská práva, která má žalovaná u Stavebního bytového družstva [obec], [IČO] se převádí na žalobkyni. Svůj návrh opřela o skutečnost, že žalobkyně smlouvou o převodu členských práv a povinností ze dne 2.9.1998 darovala žalované (své dceři) členská práva a povinnosti ve Stavebním bytovém družstvu [obec]. Na základě převodu členských práv vzniklo žalované právo na uzavření nájemní smlouvy a užívání družstevního bytu o velikosti 3+1 v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Na základě dohody, která byla učiněna ústně při převodu členských práv, užívá tento byt žalobkyně se svým manželem. Žalovaná žádala žalobkyni, aby se svým manželem byt opustila. Žalobkyně proto dopisem ze dne 17.4.2018 žádala, aby s ní žalovaná uzavřela podnájemní smlouvu na užívání bytu na dožití pro sebe a svého manžela. Současně upozornila žalovanou, že nedojde-li k uzavření takovéto smlouvy, musela by žádat o vrácení daru dle § 2072 a násl. obč.zák. Uzavření jiné nájemní smlouvy za komerční nájem by značně zvýšilo náklady spojené s bydlením oproti současným. Kromě toho se žalovaná dopustila vůči manželu žalobkyně porušení dobrých mravů, když dne 21.10.2017 v 8,40 hodin volala na telefon manžela žalobkyně, kde mu začala vulgárně nadávat a téhož dne napsala SMS (která je popsána v úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne 25.10.2017). Věc byla postoupena a projednána Městem Kadaň. Na základě předžalobní výzvy zaslala žalovaná emailem ze dne 31.5.2018 smlouvu o podnájmu bytu, ve smlouvě však požadovala kromě hrazení nákladů ve výši 9.000 Kč (kdy součástí platby nebyla dodávka el. energie, plynu, rozhlasových a televizních poplatků a poplatků za internet). Emailem ze dne 4.6.2018 žalobkyně žádala upravit nájemní smlouvu tak, aby byla upravena pro oba manžele (nikoliv jen pro žalobkyni) na dožití, aby hradili družstvu měsíční předpis úhrad (který činí 5.347 Kč) a hradili energie přímo dodavatelům energií. Na email žalovaná nereagovala. Dle názoru žalobkyně, popsané jednání žalované naplňuje porušení dobrých mravů vůči dárkyni v takovém rozsahu, aby bylo možno žádat vrácení daru dle § 2072 obč.zák. a žalovaná je tak ve smyslu § 2073 obč.zák. nepoctivým držitelem. V podání ze dne 15.6.2021 žalobkyně doplnila, že jednání mezi účastnicemi nebylo úspěšné, kdy žalovaná nesouhlasila s podmínkou žalobkyně, aby v případě smrti žalobkyně bydlel v bytě žalované manžel žalobkyně pouze za úhrady spojené s užíváním bytu. Tato podmínka byla pro žalobkyni zásadní. Dne [datum] podala žalovaná trestní oznámení na manžela žalobkyně pro trestný čin [anonymizována čtyři slova]. Policie věc odložila. Žalobkyně, která nevěřila, že by její manžel toto spáchal, chtěla věc s žalovanou řešit. Žalovaná se odmítla s žalobkyní setkat. Žalobkyně se s žalovanou setkaly pouze v říjnu 2017 (dohadovaly o platbách Stavebnímu bytovému družstvu), v prosinci 2017 (kdy se projednávala záležitost [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]) a v lednu 2018, kdy žalovaná žalobkyni řekla, že pokud bude dále žít se svým manželem, není již její rodina. Žalobkyni se v roce 2019 obnovila [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Žalovaná se od ledna 2018 o její zdravotní stav nezajímá a odmítá se s ní jakkoliv setkat.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, kdy má za to, že nebyly naplněny podmínky pro vrácení daru. Žalovaná odmítá, že by vůči žalobkyni hrubě porušovala dobré mravy. Je pravda, že vztahy mezi nimi významně ochladly, kdy k tomu přispěly události z roku 2017, odkdy se děti žalované nechtějí stýkat s manželem žalobkyně. Loajálnost žalobkyně vůči manželovi vedla k poškození vzájemných vztahů a od té doby již žalovaná není s žalobkyní v kontaktu. Žalovaná popírá, že by se vůči manželovi žalobkyně chovala tak, že by došlo k hrubému porušení dobrých mravů. Žalovaná v citlivé době telefonicky důrazně manželovi žalobkyně sdělila, že si nepřeje, aby se nadále vídal s jejími dcerami, které se s ním vídat nechtěly. Žalobkyně tehdy se svým manželem velmi naléhala, aby ke stykům docházelo. V rámci mimosoudního řízení byla žalovaná ochotna uzavřít s žalobkyní podnájemní smlouvu do konce jejího života s tím, že by žalobkyně platila pouze poplatky družstvu a platby za spotřebované energie, toto však odmítla ve vztahu vůči manželu žalobkyně. Dále žalobkyně žalovanou nevyzvala k vrácení daru. Žalovaná byla vyzývána k případnému mimosoudnímu řešení sporu za podmínky, že v opačném případě bude podána žaloba na vrácení daru. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> 3. Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností podepsané účastníky dne 2.9.1998 má soud za prokázané, že žalobkyně jako členka SBD v [obec] převedla na žalovanou všechna práva a povinnosti a to zejména právo užívat družstevní byt [číslo] o velikosti 1+3 v podlaží 2. v [obec], ul. [ulice a číslo] a žalovaná prohlásila, že uvedený družstevní byt bude po uzavření smlouvy užívat.

4. Z předžalobní výzvy datované dne 17.4.2018 soud zjistil, že se žalobkyně obrátila na právního zástupce ve věci užívání bytu v [obec], [ulice] ulice [číslo], kdy ji žalovaná žádá, aby byt opustila, přestože k užívání bytu došlo se souhlasem žalované a z evidenční karty vyplývá, že [jméno] a [jméno] [příjmení] jsou spolubydlící osoby. Žalobkyně žádá, aby s ní žalovaná uzavřela smlouvu o užívání bytu na doživotí, v opačném případě by musela žádat o vrácení daru (zpětný převod členských práv v družstvu). Aniž by právní zástupce ve výzvě rozváděl důvody, pro které by bylo možno žádat vrácení daru, připomíná přestupkové řízení Města Kadaň, řízení vedené Pol. ČR z loňského roku i SMS. Ve výzvě právní zástupce nemíní důvody dále rozebírat, v podané žalobě by pak důvody byly rozvedeny do podrobnosti. Právní zástupce žádá žalovanou o sdělení jejího stanoviska do 2.5.2018, pokud by na dopis nereagovala, bude podána žaloba na odvolání daru. Výzva byla odeslána žalované dne 18.4.2018.

5. Z emailové komunikace soud zjistil, že dne 31.5.2018 pan [jméno] [příjmení] zaslal JUDr. [jméno] [příjmení] návrh nájemní smlouvy pro manžele [příjmení]. V odpovědi ze dne 4.6.2018 JUDr. [jméno] [příjmení] sdělil panu [příjmení], že klienti s návrhem smlouvy nesouhlasí. Požadují, aby jako podnájemci byli uvedeni oba manželé, aby doba podnájmu byla pro oba dva na dožití a platby byly provedeny tak, že by družstvu hradili přímo měsíčně předpis úhrad za užívání bytu a dále přímo SIPO. Přistoupení na požadavky klientů je podmínkou, aby nebyla podána žaloba na vrácení daru, zprávu očekávají do 18.6.2018. <b>Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu:</b> 6. Žalobkyně smlouvou ze dne 2.9.1998 darovala žalované členská práva a povinnosti v SBD [obec]. Na základě převodu vzniklo žalované právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu [číslo] o velikosti 1+3 v [obec], ul. [ulice a číslo]. Na základě souhlasu žalované byt užívá žalobkyně s manželem. Výzvou právního zástupce ze dne 17.4.2018, žalobkyně žádala žalovanou, aby s ní uzavřela smlouvu o užívání bytu na doživotí, v opačném případě by musela žádat o vrácení daru (aniž by ve výzvě důvody, pro které by bylo možno žádat vrácení daru, byly rozvedeny). Žalovaná zaslal prostřednictvím [jméno] [příjmení] smlouvu o podnájmu emailem dne 31.5.2018. V emailu ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně požaduje upravení nájemní smlouvy pro oba manžele na dožití a hrazení a platby byly provedeny tak, že by družstvu hradili přímo měsíčně předpis úhrad za užívání bytu a dále přímo SIPO. Přistoupení na požadavky klientů je podmínkou, aby nebyla podána žaloba na vrácení daru. Dne 27.6.2018 pak byla podána žaloba na převod členských práv a povinnosti ve Stavebním bytovém družstvu [obec].

7. Podle § 3028 odst. 3 věta první zák.č. 89/2012 Sb., není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud posuzoval žalobní nárok dle zákona č. 40/1964Sb. občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (dále jen o.z.), kdy žalobní nárok vychází ze závazkového právního vztahu založeného smlouvou o převodu členských práv a povinností ze dne 2.9.1998, kterou žalobkyně darovala žalované členská práva a povinnosti ve Stavebním bytovém družstvu [obec], tj. před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Vrácení daru je specifickým způsobem zániku právního vztahu založeného darovací smlouvou a právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. Pod pojmem právní poměr je třeba rozumět právní poměr od jeho vzniku do jeho zániku, tedy i otázky jeho zániku. Opačný výklad by byl v rozporu s legitimním očekáváním účastníků v době uzavírání závazkového právního vztahu (srovnej rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně sp.zn. 44C 124/2014 ze dne 22,. 4.2015).

8. Dle § 630 obč.zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

9. Okamžikem jednání obdarovaného, který svým chováním vůči dárci nebo členům jeho rodiny hrubě porušil dobré mravy, vzniká dárci právo domáhat se vrácení daru, tj. požadovat po obdarovaném vrácení toho, co bylo předmětem darování. Využije-li dárce tohoto práva, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému. Byla-li darovaná věc, potom již projevem vůle dárce o odvolání daru, došlým obdarovanému, se podle soudní praxe ruší darovací smlouva, obnovuje se původní právní vztah (obnoví se vlastnictví dárce k věci ex nunc) a obdarovaný (který se stal neoprávněným držitelem) je povinen věc vydat. K zániku darovacího vztahu dojde na základě dvou po sobě následujících právních skutečností, a to hrubého porušení dobrých mravů obdarovaným vůči dárci nebo členům jeho rodiny a jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému směřujícího k vrácení daru. I pro tento jednostranný adresovaný právní úkon platí, že musí splňovat náležitosti požadované občanským zákoníkem pro právní úkony obecně, tj. musí být učiněn svobodně, vážně určitě a srozumitelně. K platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo členům jeho rodiny.

10. Soud se nejprve zabýval základní podmínkou vrácení daru a to, zda byl dárkyní učiněn platný jednostranný právní úkon adresovaný žalované, obsahující výzvu k vrácení daru. Jak je uvedeno výše výzva k vrácení daru musí obsahovat naprosto jasný popis závadného jednání tak, aby bylo možno posoudit, zda se jedná o jednání, které je v hrubém rozporu s dobrými mravy a dostatečně určitý projev vůle vyzývající obdarovaného k vrácení daru dárci.

11. Výzva ze dne 18.4.2018 není platným právním úkonem, směřujícím k vrácení daru. Jedná se o výzvu, která neobsahuje popis závadného jednání žalované ani konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů. V dopise je uvedeno, že v tomto dopise důvody nemíní dále rozebírat„ aniž bych rozváděl důvody, pro které by bylo možno žádat vrácení daru dle § 2072 a násl. připomínám přestupkové řízení Města Kadaň nebo řízení vedené Pol. ČR z loňského roku a [příjmení] [jméno]“. Dále výzva neobsahuje ani dostatečně určitý projev vůle vyzývající žalovanou k vrácení daru žalobkyni. Pouze je zde uvedeno, že pokud by žalovaná neuzavřela s žalobkyní smlouvu o užívání bytu na doživotí, musela by žádat o vrácení daru a to dle ustanovení § 2072 a násl obč.zák.

12. Výzva k vrácení daru jakožto hmotněprávní úkon může být obsažena i v samotné žalobě, a to v žalobních tvrzeních, neboť žalobní petit (návrh rozsudečného výroku) je pouze procesní návrh, jak má soud rozhodnout, adresovaný soudu, nikoliv žalovanému (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 2 Cdon 127/96 ze dne 28.5.1996). Žalobní tvrzení pak musí obsahovat vše, co uvedený hmotněprávní úkon, tj. specifikaci závadného jednání a vyjádření projevu vůle adresovaného žalovanému k vrácení daru.

13. Žaloba v projednávané věci obsahuje specifikaci závadného jednání, ale v žalobě v žalobních tvrzeních úplně chybí vyjádření projevu vůle adresovaného žalované a směřující k vrácení daru. Formulace v žalobě„ popsaná jednání naplňují porušení dobrých mravů vůči dárkyni v takovém rozsahu, aby bylo možno žádat vrácení daru dle § 2072 zák. 89/2012 Sb.“ má spíše hodnotící charakter a nepředstavuje jednoznačný projev vůle žalobkyně adresovaný žalované směřující k vrácení daru. Další tvrzení obsažené v žalobě„ žalovaná je tak ve smyslu § 2073 o.z. nepoctivým držitelem“ pak vyvolává domněnku, že výzva k vrácení daru již byla učiněna před podáním žaloby. Podle soudní praxe projevem vůle dárce o odvolání daru, došlým obdarovanému se obnovuje původní vlastnictví dárce k věci a obdarovaný se stává neoprávněným držitelem. Jestliže tedy žalovaná je (podle tvrzení v žalobě) nepoctivým držitelem, musel jí již před podáním žaloby dojít projev vůle žalované k vrácení daru a proto tento projev vůle nemůže být součástí žaloby, která teprve bude žalované doručena (ať už soudem nebo jako kopie žaloby zaslaná žalobkyní). To, že kopie žaloby byla zaslána žalované a že z této žaloby bylo žalované zřejmé, že žalobkyně žádá vrácení daru, nestačí.

14. Jak je uvedeno výše, výzva k vrácení daru musí obsahovat jasný popis závadného jednání tak, aby bylo možno posoudit, zda se jedná o jednání, které je v hrubém rozporu s dobrými mravy a dostatečně určitý projev vůle vyzývající obdarovaného k vrácení daru dárci. Ve výzvě ze dne 18.4.2018 chybí jak popis konkrétní skutečnosti, v nichž žalobkyně spatřuje hrubé porušení dobrých mravů žalované vůči ní nebo členům její rodiny, tak i projev vůle žalobkyně vyzývající žalovanou k vrácení daru. Žaloba pak v žalobních tvrzeních postrádá dostatečně určitý projev vůle žalobkyně vyzývající žalovanou k vrácení daru, tedy žaloba neobsahuje výzvu k vrácení daru.

15. Další důkazy (rozhodnutí Města Kadaň ze dne 19.3.2018, rozhodnutí krajského úřadu ze dne 15.5.2018, úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 25.10.2017, evidenční kartu, oznámení o spolubydlení jiné osoby, návrh podnájemní smlouvy, účastnickou výpověď žalobkyně, výslech [jméno] [příjmení] a výslech manžela žalobkyně) soud pro nadbytečnost neprovedl, neboť v řízení bylo prokázáno, že nebyla splněna základní podmínka k vrácení daru, kterou je kvalifikovaná výzva dárce adresovaná obdarovanému. Z uvedených důvodů soud žalobu žalobkyně zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaná byla v řízení úspěšná v má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení činí: mimosmluvní odměna zástupce žalované ve výši 10.000 Kč za 4 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) vyhl. č. 177/199 Sb.) - převzetí a příprava, nahlížení do spisu dne 31.3.2021, písemné podání ze dne 19.8.2021, účast na jednání soudu dne 24.11.2021 – po 2.500 Kč za jeden úkon (§ 9 odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5 vyhl. č. 177/199 Sb.). Čtyři náhrady hotových výdajů zástupce žalované za čtyři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), c), d),g) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava, nahlížení do spisu dne 31.3.2021, písemné podání ze dne 19.8.2021, účast na jednání soudu dne 24.11.2021) po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Náhrada cestovních výdajů zástupce žalované za dvě cesty k soudu (nahlížení do spisu dne 31.3.2021 a k jednání soudu dne 24.11.2021) z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem ve výši 512,50 Kč (základní náhrada ve výši 189,20 Kč při ujetých 43km x 4,40 Kč, náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši 67, 053 Kč při ujetých 43 km, prům. spotřebě 5,73 a ceně paliva 27,20 Kč dle vyhl. 589/2020Sb., krát dvě cesty), náhrada za promeškaný čas zástupce žalované při cestách k soudu z [obec] do [obec] a zpět za 4 půlhodiny po 100 Kč ve výši 400 Kč (dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) Celkem částku 12.112,50 Kč.