16 C 23/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce: právnická osoba, se sídlem adresa žalobkyně, IČO, zastoupený JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokátem, příjmení obec a číslo, ulice a číslo, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem titul jméno příjmení, advokátem, AK obec, ulice a číslo, o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný celé jméno žalovaného je povinen zaplatit žalobci částku částka s úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pro částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od datum do zaplacení a pro úrok z prodlení ve výši částka se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen uhradit státu náklady řízení ve výši částka do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Soud přiznává opatrovníku titul jméno příjmení, AK obec, ulice a číslo za zastupování žalovaného náklady ve výši částka. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky částka s úroky z prodlení ve výši částka a ve výši 8,5% ročně od datum do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že právnická osoba (dále jen banka) uzavřela s žalovaným dne datum rámcovou smlouvu o finančních službách, na základě které byl žalovanému zřízen účet. Žalovaný byl povinen platit právnímu předchůdci žalobce ceny za služby a produkty v souladu s platným ceníkem. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Ode dne vzniku nepovoleného debetního zůstatku až do doby jeho vyrovnání byl žalovaný povinen hradit z nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení dle oznámení o úrokových sazbách. Žalovaný přes upomínky debetní zůstatek neuhradil a proto právní předchůdce žalobce dne datum převedl pohledávku na evidenční účet pohledávek. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částka a úrok z prodlení částka. Žalovaný byl o převedení debetního zůstatku vyrozuměn výzvou ze dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným včetně příslušenství a práv s pohledávkou spojených postoupena žalobci s účinností ke dni datum. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným celkem částka a skládala se z jistiny ve výši částka a úroku z prodlení do datum ve výši částka. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne datum. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny částka, úroky z prodlení ve výši částka a úroky z prodlení z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení. V podání ze dne datum žalobce doplnil, že u účtu žalovaného nebyl sjednán povolený debet. Žalovanému vznikl na sporožirovém účtu nepovolený debet ke dni datum ve výši částka tím, že byl zaúčtován výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí (ve výši částka, částka a částka) a k němu byl zaúčtován poplatek za kartové operace ve výši částka. Dále mu byly k tíži zúčtovány v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami a aktuálními ceníky poplatky: dne datum cena za vedení osobního účtu částka, cena za dotazy na zůstatek částka, dne datum cena za vedení osobního účtu částka, cena za výpis ve výši částka, poplatek dle ceníku částka, dne datum poplatek dle ceníku částka, dne datum cena za vedení účtu částka, dne datum cena za vedení účtu částka, dne datum cena za vedení účtu částka, (celkem částka). Ke dni převedení pohledávky činil nepovolený debetní zůstatek žalovaného částku částka (částka + částka). Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka je složený z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni zesplatnění ve výši částka a ze zákonného úroku z prodlení počítaný z částky částka za období ode dne datum do data postoupení ve výši částka. Soudu se nepodařilo zjistit místo pobytu žalovaného. Žalovanému byl dle ust. § 29 odst.3 o.s.ř. ustanoven opatrovník. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání Při zkoumání podmínek řízení soud dospěl k závěru, že žalobce v řízení vystupuje jako právní nástupce právnická osoba Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že Smlouvou o postoupení pohledávek právnická osoba postoupila pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru či smluv o sporožirovém účtu na žalobce. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. Soud má za prokázané tyto skutečnosti: Podle výpisu z účtu žalovaný měl v období od datum do datum počáteční zůstatek částka a konečný zůstatek částka. Na účet přišla částka částka a byla odečtena částka částka. Žalovaný měl v období od datum do datum počáteční zůstatek - částka a konečný zůstatek částka. Na účet mu přišla částka částka a celkem odešlo částka. Žalovaný měl v období od datum do datum počáteční zůstatek částka a konečný zůstatek - částka. Na účet mu přišla částka částka a celkem odešlo částka. Žalovaný měl v období od datum do datum počáteční zůstatek - částka a konečný zůstatek - částka. Z účtu celkem odešlo částka. Žalovaný měl v období od datum do datum počáteční zůstatek - částka a konečný zůstatek - částka. Na účet mu přišla částka částka, žalovaný provedl výběry v hotovosti ve výši částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka. Byla mu počítána cena 12 x částka za kartové operace, částka za dotazy – zůstatek a cena za služby částka. Žalovaný měl v období od datum do datum počáteční zůstatek - částka a konečný zůstatek – částka. Byla mu počítána za cena služby částka a za výpis částka. Dále částka za náklady spojené s prodlením. Žalovaný měl v období od datum do datum počáteční zůstatek - částka a konečný zůstatek – částka. Byla mu počítána cena za služby částka. Dále částka za náklady spojené s prodlením. Žalovaný měl v období od datum do datum rok počáteční zůstatek - částka a konečný zůstatek – částka. Byla mu počítána cena za služby částka. Žalovaný měl v období od datum do datum počáteční zůstatek - částka a konečný zůstatek – částka. Byla mu počítána cena za služby částka. Dne datum došlo k účetnímu převodu pohledávky ve výši částka. Dopisem ze dne datum banka vypověděla smlouvu o účtu a všechny další dohody o službách souvisejících s účtem. Současně převedla dne datum svou pohledávku ve výši částka (částka nepovolený debetní zůstatek a částka úrok z prodlení) ze sporožirového účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Zásilka byla zaslaná na adresu adresa žalovaného. právnická osoba oznámila žalovanému dopisem ze dne datum, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností k datum byla pohledávka postoupena na žalobce. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného výzvou k plnění ze dne datum k zaplacení pohledávky v aktuální výši částka do datum. Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o finančních službách a o osobním účtu. Banka mu založila osobní účet a poskytovala žalovanému s tím spojené služby. Žalovaný svoji povinnost porušil, když se dostal do záporného zůstatku, který neuhradil. Dopisem ze dne datum Kč banka z důvodu nevyrovnání nepovoleného debetního zůstatku vypověděla smlouvu o účtu, oznámila žalovanému, že svou pohledávku ve výši částka převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala jej k uhrazení dlužné částky. Následně bylo žalovanému dopisem ze dne datum oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. Dle § 2662 obč.zák. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § číslo může majitel účtu s peněžními prostředky na účtu nakládat ujednaným způsobem. Mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb dle § 2662 a násl. obč.zák., jejíž součástí byly i obchodní podmínky. Právní předchůdce žalobce svou povinnost ze smlouvy splnil a smlouvou stanovené služby poskytl. Žalovaný své povinnosti porušil, kdy se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. Žalovaný dále porušil svou povinnost stanovenou všeobecnými obchodními podmínkami a neplatil za služby poskytované bankou ceny podle sazebníku. Žalovaný tak podstatně porušil své smluvní povinnost a banka vypověděla smlouvu dopisem ze dne datum. Dluh žalovaného se tak stal splatný dne datum. Dluh žalovaného je tvořen částkou částka a dále cenou za službu ve výši částka v listopadu a prosinci 2017 a v lednu, únoru a březnu 2018, cena za výpis částka v prosinci 2017 Celkem částka částka. Následně právní předchůdce žalobce pohledávku v souladu s ust. § 1879 a 1880 obč.zák. postoupil na žalobce. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobce pro částku částka je oprávněn a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši částka včetně úroků z prodlení od datum do zaplacení. Pokud jde o zaplacení poplatku dle ceníku (smluvní pokuty) ve výši částka (částka ze dne datum, částka ze dne datum). Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. obec poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. ulice podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne datum I .ÚS 3512/11. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o smluvní pokutě odkazem na sazebník banka porušila zásadu„ rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy a ujednání o smluvní pokutě je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ust. § 2 odst. 3 obč.zák.). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu a proto soud žalobu pro částku částka spolu s úroky z prodlení zamítl. Usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací soud ustanovil žalovanému, který je neznámého pobytu, jako opatrovníka titul jméno příjmení, advokáta, AK obec, ulice a číslo. Podle ust. § 140 odst.2 o.s.ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popř. též náhradu za daň z přidané hodnoty stát. Soud přiznal ustanovenému advokátu odměnu vypočtenou dle příslušných ustanovení podle vyhl.č.177/1996Sb. ve znění pozdějších předpisů ve spojení s rozhodnutím Ústavního soudu Pl. ÚS 4/19 ze dne datum. Opatrovníku tedy přísluší odměna za úkon právní služby ve výši částka (dle § 7 bod 3 snížený dle §12a odst.1 vyhl. 177/1996Sb.) Náklady řízení opatrovníka v dané věci činí mimosmluvní odměna opatrovníka za jeden úkon právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení) po částka, jedna náhrada hotových výdajů opatrovníka za jeden úkon právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/199 Sb.) po částka (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), s připočtením 21% daně z přidané hodnoty ve výši částka (§137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem částku částka (výrok IV.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce v řízení požadoval zaplacení částky částka. Soud pro částku částka žalobu zamítl a pro částku částka byl žalobce v řízení úspěšný. Žalobce dosáhl úspěchu v řízení ve výši 35%, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 65%. Poměr úspěchu tedy činí 30% ve prospěch žalovaného. Náklady řízení v dané věci činí náklady řízení náklady ve výši částka, které stát zaplatí opatrovníku za zastupování žalovaného. Z toho 30% činí částka částka, které soud uložil žalobci zaplatit státu (výrok III.). Proti tomuto rozsudku není odvolání dle § 202 odst.2 o.s.ř. přípustné. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se jejího plnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.