16 C 24/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 3.437,63 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobci částku 1.337,63 Kč s úroky z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1.337,63 Kč od 2.3.2019 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pro částku 2.100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od 2.3.2019 do zaplacení a pro kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 217,81 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 3.437,63 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 217,81 Kč a s úroky z prodlení ve výši 9% ročně od 2.3.2019 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že [právnická osoba] (dále jen banka) uzavřela s žalovaným smlouvu o účtu, na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný byl povinen platit právnímu předchůdci žalobce ceny za služby a produkty v souladu s platným ceníkem. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Ode dne vzniku nepovoleného debetního zůstatku až do doby jeho vyrovnání byl žalovaný povinen hradit z nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení dle oznámení o úrokových sazbách. Žalovaný přes upomínky debetní zůstatek neuhradil a proto právní předchůdce žalobce dne 2.7.2018 převedl pohledávku na evidenční účet pohledávek. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek 3.437,63 Kč a úrok z prodlení 54,97 Kč. Žalovaný byl o převedení debetního zůstatku vyrozuměn výzvou ze dne 2.7.2018 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.2.2019 byla pohledávka za žalovaným včetně příslušenství a práv s pohledávkou spojených postoupena žalobci s účinností ke dni 1.3.2019. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným celkem 3.655,44 Kč a skládala se z jistiny ve výši 3.437,63 Kč a úroku z prodlení do 1.3.2019 ve výši 217,81 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 25.3.2019. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 3.437,63 Kč, úroky z prodlení ve výši 217,81 Kč a úroky z prodlení z dlužné jistiny 3.437,63 Kč od 2.3.2019 do zaplacení. V podání ze dne 23.3.2021 žalobce doplnil, že u účtu žalovaného nebyl sjednán povolený debet. Žalovanému vznikl na sporožirovém účtu nepovolený debet ke dni 4.3.2018 ve výši 741,63 Kč tím, že byl zaúčtován 5x výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí (ve výši 1.305 Kč, 2.610 Kč, 522 Kč, 5.220 Kč, 5.220 Kč) a k němu byl zaúčtován poplatek za kartové operace v celkové výši 625 Kč (5 x 125 Kč). Dále mu byly k tíži zúčtovány v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami a aktuálními ceníky poplatky: dne 14.3.2018 poplatek dle ceníku 300 Kč, dne 31.3.2018 cena za službu [anonymizována tři slova] 100 Kč, cena za pojištění osobních věcí a karet 49 Kč, dne 13.4.2018 poplatek dle ceníku 900 Kč, dne 30.4.2018 cena za službu [anonymizována tři slova] 100 Kč, cena za pojištění osobních věcí a karet 49 Kč, dne 13.5.2018 poplatek dle ceníku 900 Kč, dne 31.5.2018 cena za službu [anonymizována tři slova] 100 Kč, cena za pojištění osobních věcí a karet 49 Kč, dne 30.6.2018 cena za službu [anonymizována tři slova] 100 Kč, cena za pojištění osobních věcí a karet 49 Kč (celkem 2.696 Kč). Ke dni převedení pohledávky činil nepovolený debetní zůstatek žalovaného částku 3.437,63 Kč (741,63 Kč + 2.696 Kč). Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 217,81 Kč je složený z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni zesplatnění ve výši 54,97 Kč a ze zákonného úroku z prodlení počítaný z částky 3.437,63 Kč za období ode dne 3.7.2018 do data postoupení ve výši 162,84 Kč. Při zkoumání podmínek řízení soud dospěl k závěru, že žalobce v řízení vystupuje jako právní nástupce společnosti [právnická osoba] Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že Smlouvou o postoupení pohledávek společnost [právnická osoba] postoupila pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru či smluv o sporožirovém účtu na žalobce. Dopisem ze dne 25.3.2019 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena dne 29.9.2020. Žalovaný se v dané lhůtě nevyjádřil a na výzvu soudu nereagoval. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce vyslovil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání v případě, že soud shledá, že dokládané skutečnosti jsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu vyhověno. Žalovaný se ve lhůtě dané soudem nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že žalovaný dle § 101 odst.4 o.s.ř. vyslovil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Rámcovou smlouvou o finančních službách ze dne 23.10.2017 a přílohou k rámcové smlouvě o finančních službách k účtu byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva na jejímž základě se banka zavázala otevřít a vést účet č. [bankovní účet]. Podmínky výslovně ve smlouvě neupravené se řídí Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] [jméno], které bude banka účtovat za vedení účtu a další služby poskytované podle smlouvy, najde žalovaný v ceníku [právnická osoba] Žalovaný potvrdil, že převzal od banky smluvní dokumenty, na které smlouva odkazuje, že je mu znám jejich obsah a že s nimi souhlasí. Podle výpisu z účtu žalovaný měl v období od 1.1.2017 do 31.10.2017 počáteční zůstatek 0,00 Kč a konečný zůstatek 67,35 Kč. Na účet přišla částka 2.280 Kč, žalovaný provedl výběry v hotovosti ve výši 2.200 Kč. Za služby mu byla počítána cena 29,03 Kč, za pojištění cena 12,65 Kč a odměna + 29,03 Kč. Žalovaný měl v období od 1.11.2017 do 30.11.2017 počáteční zůstatek 67,35 Kč a konečný zůstatek 280,85 Kč. Na účet přišla částka 18.685 Kč, celkem odešlo 18.471,50 Kč. Za služby mu byla počítána cena 100 Kč, za pojištění cena 49 Kč a odměna + 100 Kč. Žalovaný měl v období od 1.12.2017 do 31.12.2017 počáteční zůstatek 280,85 Kč a konečný zůstatek - 511,32 Kč. Na účet přišla částka 14.320 Kč, celkem odešlo 15.112,17 Kč. Za služby mu byla počítána cena 100 Kč, za pojištění cena 49 Kč, za výpis – papírově 30 Kč a odměna + 100 Kč. Žalovaný měl v období od 1.1.2018 do 31.1.2018 počáteční zůstatek - 511,32 Kč a konečný zůstatek - 1.560 Kč. Za služby mu byla počítána cena 100 Kč, za pojištění cena 49 Kč a cena za náklady spojené s prodlením 900 Kč. Žalovaný měl v období od 1.2.2018 do 28.2.2018 počáteční zůstatek - 1.560,32 Kč a konečný zůstatek 33.530,37 Kč. Na účet přišla částka 35.250 Kč, celkem odešlo 159,31 Kč. Za služby mu byla počítána cena 100 Kč, za pojištění cena 49 Kč a debetní úrok z prodlení 10,31 Kč. Žalovaný měl v období od 1.3.2018 do 31.3.2018 počáteční zůstatek 33.530,37 Kč a konečný zůstatek - 1.190,63 Kč Celkem odešlo 34.721 Kč. Za služby mu byla počítána cena 100 Kč, za pojištění cena 49 Kč a náklady spojené s prodlením 300 Kč. Žalovaný měl v období od 1.4.2018 do 30.4.2018 počáteční zůstatek - 1.190,63 Kč a konečný zůstatek - 2.239,63 Kč. Za služby mu byla počítána cena 100 Kč, za pojištění cena 49 Kč a cena za náklady spojené s prodlením 900 Kč. Žalovaný měl v období od 1.5.2018 do 31.5.2018 počáteční zůstatek - 2.239,63 Kč a konečný zůstatek - 3.288,63 Kč. Za služby mu byla počítána cena 100 Kč, za pojištění cena 49 Kč a cena za náklady spojené s prodlením 900 Kč. Žalovaný měl v období od 1.6.2018 do 30.6.2018 počáteční zůstatek - 3.288,63 Kč a konečný zůstatek - 3.437,63 Kč. Za služby mu byla počítána cena 100 Kč, za pojištění cena 49 Kč. Dne 2.7.2018 došlo k účetnímu převodu pohledávky ve výši 3.437,63 Kč. Dopisem ze dne 2.7.2018 banka vypověděla smlouvu o účtu a související dohody. Současně převedla dne 2.7.2018 svou pohledávku ve výši 3.492,60 Kč (3.437,63 Kč nepovolený debetní zůstatek a 54,97 Kč úrok z prodlení) ze sporožirového účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Zásilka byla zaslaná na adresu [adresa žalovaného] (uvedenou ve smlouvě jako korespondenční adresa). [právnická osoba] oznámila žalovanému dopisem ze dne 25.3.2019, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností k 1.3.2019 byla pohledávka v celkové výši 3.655,44 Kč postoupena na žalobce. Dopis byl zaslán žalovanému na adresu, kterou uvedl ve smlouvě jako korespondenční. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného výzvou k plnění ze dne 29.5.2019 k zaplacení pohledávky v aktuální výši 3.714,74 Kč do 19.5.2019. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce dne 23.10.2017 rámcovou smlouvu o finančních službách a o osobním účtu. Banka mu založila osobní účet a poskytovala žalovanému s tím spojené služby. Žalovaný svoji povinnost porušil, když se dostal do záporného zůstatku, který neuhradil. Dopisem ze dne 2.7.2018 banka z důvodu nevyrovnání nepovoleného debetního zůstatku vypověděla smlouvu o účtu, oznámila žalovanému, že svou pohledávku ve výši 3.492,60 Kč převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala jej k uhrazení dlužné částky. Následně bylo žalovanému dopisem ze dne 25.3.2019 oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. Dle § 2662 obč.zák. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2644 může majitel účtu s peněžními prostředky na účtu nakládat ujednaným způsobem. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb dle § 2662 a násl. obč.zák., jejíž součástí byly i obchodní podmínky. Právní předchůdce žalobce svou povinnost ze smlouvy splnil a smlouvou stanovené služby poskytl. Žalovaný své povinnosti porušil, kdy se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. Žalovaný dále porušil svou povinnost stanovenou všeobecnými obchodními podmínkami a neplatil za služby poskytované bankou ceny podle sazebníku. Žalovaný tak podstatně porušil své smluvní povinnost a banka vypověděla smlouvu dopisem ze dne 2.7.2018. Dluh žalovaného se tak stal splatný dne 2.7.2018. Dluh žalovaného je tvořen částkou 741,63 Kč ke dni 4.3.2018, kdy se žalovaný dostal do nepovoleného debetního zůstatku výběrem hotovosti v bankomatu v zahraničí (zúčtováním poplatku za kartové operace ve výši 625 Kč), cenou za služby [anonymizována dvě slova] ve výši 100 Kč dne 31.3.2018, 30.4.2018, 31.5.2018, 30.6.2018, cenou za pojištění ve výši 49 Kč dne 31.3.2018, 30.4.2018, 31.5.2018, 30.6.2018 Celkem částka 1.337,63 Kč. Následně právní předchůdce žalobce pohledávku v souladu s ust. § 1879 a 1880 obč.zák. postoupil na žalobce. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobce pro částku 1.337,63 Kč je oprávněn a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 1.337,63 Kč včetně úroků z prodlení od 2.3.2019 do zaplacení. Pro úroky z prodlení požadované ve větším rozsahu než soud přiznal, byla žaloba zamítnuta. Pokud jde o zaplacení poplatku dle ceníku - smluvní pokuty ve výši 2.100 Kč (300 Kč ze dne 14.3.2018, 900 Kč ze dne 13.4.2018, 900 Kč ze dne 13.5.2018). Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. [obec] poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 I .ÚS 3512/11. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o smluvní pokutě odkazem na sazebník banka porušila zásadu„ rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy a ujednání o smluvní pokutě je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ust. § 2 odst. 3 obč.zák.). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu a proto soud žalobu pro částku 2.100 Kč spolu s úroky z prodlení zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce v řízení požadoval zaplacení částky 3.437,63 Kč. Soud pro částku 2.100 Kč žalobu zamítl a pro částku 1.337,63 Kč byl žalobce v řízení úspěšný. Žalobce dosáhl úspěchu v řízení ve výši 39%, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 61%. Poměr úspěchu tedy činí 22% ve prospěch žalovaného. Podle obsahu spisu žalovanému náklady řízení nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.