16 C 271/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení částky 58.997,40 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 58.997,40 Kč s úroky z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 1.5.2020 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se pro úroky z prodlení od 28.4.2020 do 30.4.2020 zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 32.717 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], AK [obec], [ulice a číslo] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Chomutově soudní poplatek ve výši 2.949 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 58.997,40 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 28.4.2020 do zaplacení z titulu náhrady škody. Svůj nárok opřela o skutečnost, že žalobkyně dne 26.1.2019, když šla z místa svého bydliště do zaměstnaní v obchodním domě [anonymizováno] (do práce měla dorazit v 5:00 hodin), ve 4:50 hodin při chůzi na chodníku v ulici [ulice] v [obec] před domem [adresa] uklouzla na ledovém zmrazku, zakrytém napadaným sněhem. V tomto místě se nachází okap, ze kterého vytéká na chodník voda, která byla v době pádu žalobkyně zamrzlá (ledový zmrazek) a byla zakrytá napadaným sněhem. Led byl pod sněhem již delší dobu a nebyl žádným způsobem ošetřen. Žalobkyně uklouzla směrem vzad, při pádu si přisedla pravou nohu a přivodila si zlomeninu hlezenní kosti bez posunu. Žalobkyně o potencionálním nebezpečí nevěděla, neměla důvod jít jinou trasou, po chodníku se pohybovala s opatrností, kterou lze vzhledem ke všem okolnostem po ní požadovat a měla obuté vhodné pevné zimní boty, svůj pád nemohla žádným způsobem ovlivnit. V důsledku úrazu byla žalobkyně v období od 26.1.2019 do 31.7.2019 v pracovní neschopnosti. Bolestné bylo dle lékařského posudku ohodnoceno 60 body bolestného. Za vypracování posudku o bolestném žalobkyně zaplatila částku 500 Kč. Žalobkyni v důsledku pracovní neschopnosti ušel zisk ve výši 39.366,40 Kč. Žalobkyně zmeškala 128 pracovních dnů, za které její pravděpodobný výdělek činí 111.830,40 Kč. Žalobkyni bylo v dávkách nemocenského pojištění vyplaceno 69.122 Kč a na náhradě mzdy od zaměstnavatele za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti částka 3.342 Kč. Vlastníkem předmětného chodníku je žalovaný. Žalobkyně vyzvala žalovaného na náhradu újmy předžalobní výzvou ze dne 16.4.2020 zaslanou do datové schránky. Žalovaný odpovědnost za úraz odmítl. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a žádal její zamítnutí. Žalovaný pověřil výkonem správy místních komunikací společnost [právnická osoba] V souladu s § 27 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích, je tak v projednávané věci pasivně legitimovaný správce a nikoliv žalovaný. Dále žalovaný uvedl, že vlastník místní komunikace je povinen vykonávat její správu (která je v projednávaném případě zajišťována prostřednictvím správce) zahrnující mimo jiné i její údržbu. Zimní údržba se provádí podle plánu zimní údržby. V případě žalovaného se jedná o plán zimní údržby komunikace [územní celek] na zimní období 2018 2019. V souladu s plánem zimní údržby drží správce pohotovost 24 hodin denně, v rámci které probíhá odpovědným pracovníkem správce pravidelná kontrola schůdnosti chodníků. Chodník v ulici [ulice] je v seznamu místních komunikací zařazených do 1. pořadí důležitosti a je zde prováděno pluhování, posyp a odstraňování a zmírňování závad ve schůdnosti do 4 hodin. Dne 26.1.2019 byla kontrola předmětného chodníku prováděna od 3:00 do 3:30 hodin a poté od 5:30 do 6:00 hodin. Správce zahájil péči o schůdnost chodníku v noci již ve 3:00 hodin, když provedl první kontrolu, kdy závada ve schůdnosti nebyla zjištěna. Práce zimní údržby započaly od 6:00 hodin. Z deníku vyplývá, že správce zahájil práce zimní údržby v 6:00 hodin tedy do 3 hodin od provedení první kontroly. Žalovaný tak učinil všechna opatření ke zmírnění následků způsobených povětrnostními podmínkami a splnil veškeré povinnosti stanovené zákonem, neporušil povinnost zajistit schůdnost chodníku a odpovědnosti za nemajetkovou újmu žalobkyně se tak zprostil. Závadou ve schůdnosti, za kterou nese vlastník komunikace odpovědnost, je taková změna, která je pro chodce nepředvídatelná. Nepředvídatelnou změnou není led zakrytý sněhem, jak tomu bylo v případě žalobkyně. Protože se nejednalo o závadu ve schůdnosti, nemůže vzniknout odpovědnost žalovaného ani správce. Vedle toho žalobkyně má povinnost přizpůsobit se stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Žalovaný má za to, že v zimním období chodec musí předpokládat, že pod sněhovou pokrývkou se může nacházet led. Žalobkyně porušila svoji prevenční povinnost, kdy mohla jít jinou cestou a chovat se tak, aby jí škoda nevznikla. Žalovaný má za to, že žalobkyně neprokázala, že vynaložila dostatečnou péči, aby svému úrazu předešla, přestože bylo zřejmé, že chodník může být zledovatělý. Podle ustanovení § 27 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, nahradit škodu podle odst. 2 až 4 je povinen namísto vlastníka pozemní komunikace správce. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti k náhradě škody. Podle smlouvy o poskytování komunálních služeb uzavřené mezi [územní celek] jako objednatelem a Podnikem služeb [právnická osoba] jako zhotovitelem (mezi Podnikem služeb [právnická osoba] a [právnická osoba] došlo následně k fúzi a smlouva tak zavazuje i [právnická osoba]) se zhotovitel zavázal provádět pro objednatele celoročně všechny služby, činnosti a práce nezbytné pro zabezpečení chodu města a objednatel se zavázal k úhradě ceny za poskytnuté komunální služby. Podle § 9 odst. 3 věta druhá zákona o pozemních komunikacích může být správcem pozemní komunikace výhradně právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. [územní celek] nezaložilo [právnická osoba] a ani nebylo a není ovládající osobou. Vedle toho podle obsahu smlouvy byl zhotovitel zavázán provádět pro zadavatele služby, činnosti a práce, nikoliv správu komunikací. Na základě těchto skutečností soud dospěl k závěru, že žalované [územní celek] je v této věci pasivně legitimováno. <b>Soud provedl důkazy, z nichž zjistil tyto dílčí skutečnosti:</b> Z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že dne 26.1.2019 šla ráno na pátou hodinu do práce. Obvykle žalobkyně jezdí autem, ale ten den se jí nepodařilo auto nastartovat. Vzbudila proto svého přítele ([jméno] [anonymizováno]), který ji cestou doprovázel. Po celou cestu do práce padal sníh a silnice a chodníky byly pokryté vrstvou sněhu. Když přišli k domu se zastavárnou, uklouzla po ledě, který byl přikrytý vrstvou sněhu, upadla, uslyšela křupnutí a nemohla se zvednout. Přítel jí pomohl vstát a zavolala si záchranku. Než záchranka přijela udělala si fotografie místa, kde upadla (fotografie A a fotografie č.l. 88). Led na chodníku neviděla, kdy byl přikrytý sněhem. O tom, že je u domu okap, ze kterého vytéká voda přímo na chodník, nevěděla, kdy do práce jezdí obvykle autem. Cesta, kterou šli s přítelem, je nejkratší cesta do zaměstnání, na nohou měla zimní obuv (fotografie č.l. 90), kterou si koupila v listopadu 2018, šla normální chůzí, nespěchala. Pracovní doba jí začínala v pět hodin a upadla kolem tři čtvrtě na pět. K místu pádu došla asi za pět minut po odchodu z domova, od místa pádu do zaměstnání jí cesta trvá tak 4 minuty, proto neměla důvod spěchat. Záchranka ji odvezla, lékaři zjistili zlomeninu kotníku. V pracovní neschopnosti byla do konce července 2019. V roce 2021 opětovně vyfotografovala okap, který ústí přímo na chodník, kdy jde o jediný okap v ulici, kde voda vytéká přímo na chodník. Svědek [jméno] [příjmení] (přítel žalobkyně) výpověď žalobkyně potvrdil, když uvedl, že žalobkyně ho ráno probudila, že nenastartovala auto (byla vybitá baterka) a on jí do práce doprovodil. Po celou cestu hustě sněžilo, když došli k zastavárně [anonymizováno], žalobkyně najednou vyletěla a upadla na zem. Pomohl jí vstát a pak si zavolala záchranku. Na jeho radu žalobkyně místo pádu vyfotografovala. Když přijela záchranka, řekli jim, že mají pád nahlásit na Městské policii. On ten den telefonicky nahlásil pád na Městské policii, kde mu řekli, že to není jejich starost, ale že se na to podívají. Druhý den šel stejnou cestou do práce a nic se na chodníku nezměnilo. Žalobkyně do práce většinou jezdila autem, po chodníku, kde došlo k pádu, často nechodila. On stejnou cestou občas chodí do práce, častěji chodí po druhém chodníku, o tom, že z okapu vytéká voda a je tam vrstva ledu nevěděl. V čestném prohlášení ze dne 20.6.2020 [jméno] [příjmení] uvedl, že byl svědkem pádu žalobkyně dne 26.1.2019, kdy ji doprovázel do zaměstnání. Před domem, kde je zastavárna [anonymizováno], žalobkyně uklouzla na ledě, který byl zasněžený a následkem pádu si zlomila nohu. Chodník před zastavárnou nebyl nijak ošetřen ani další dny. Fotografie A ukazuje zasněžený chodník u domu se zastavárnou [anonymizováno] s místem pádu žalobkyně, byla vyfocena žalobkyní po té, co upadla. Fotografie na č.l. 88 ukazuje detail náledí pod okapem po pádu žalobkyně, kdy byl odstraněn sníh, který přikrýval led, byla vyfocena žalobkyní po pádu. Fotografie na č.l. 89 ukazuje detail okapu, který nadále vyúsťuje na chodník, byla vyfocena žalobkyní v roce 2021. Fotografie na č.l. 90 zachycuje obuv, kterou měla žalobkyně v době pádu na sobě. Podle přiloženého pokladního bloku byla obuv zakoupena dne 27.11.2018. Podle„ Plánu zimní údržby komunikací [územní celek] na zimní období 2018 2019“ jsou obě strany chodníku v ulici [ulice] (od ulice [ulice] k ulici [ulice] a obě strany chodníku v ulici [ulice] od [anonymizována čtyři slova]) zařazeny do I. pořadí důležitosti (max. do 4 hodin). O odstraňování sněhu a náledí na místních komunikacích k zajištění jejich schůdnosti rozhodují obce. Schůdnost se zajišťuje odmetením nebo odhrnutím sněhu, oškrábání zmrazků a posypem chemickým rozmrazovacím materiálem či zdrsňovacími materiály. Pohotovostní služba bude držena dle požadavku Města Jirkova. Nepřetržitá pohotovostní služba (24hod/den) bude zabezpečena pracovníkem vrátnice a odpovědným pracovníkem za držení pohotovosti a zimní údržbu (pohotovost bude zajištěna v místě bydliště). Současně s touto službou budou v pohotovosti v místě bydliště řidiči ostatních mechanismů. Podle výpisu z deníku strojní a zimní údržby ze dne 24.1.2019 bylo dne 24.1.2019 -4 stupně Celsia, chodníky byly schůdné. Podle záznamu kontroly stavu schůdnosti byla 3:00 – 3:30 kontrola (12hod) a 21:00 – 21:30 kontrola (12hod). Podle výpisu z deníku strojní a zimní údržby ze dne 25.1.2019 bylo dne 25.1.2019 -3 stupně Celsia, chodníky byly schůdné. Podle záznamu kontroly stavu schůdnosti byla 3:00 – 3:30 kontrola (12hod) a 21:00 – 21:30 kontrola (12hod). Podle výpisu z deníku strojní a zimní údržby ze dne 26.1.2019 bylo dne 26.1.2019 -2 stupně Celsia, schůdnost byla omezena: vrstva sněhu, námraza. Podle záznamu kontroly stavu schůdnosti byla 3:00 – 3:30 kontrola (12hod), 5:30 – 6:00 kontrola (12 hod) a 21:00 – 21:30 kontrola (12hod). Podle poznámky výjezd techniky dle Z.P.U. Český hydrometeorologický ústavu, pobočka [obec] soudu sdělil, že dne 26.1.2019 stanice [anonymizováno] zaznamenala v době 4:20 – 6:10 a 20:10 – 22:30 hod výskyt nárazovitého větru, od 4:20 – 13:00 hod. sněžení, 13:05 – 19:45 hod déšť. Stanice [obec] zaznamenala v době od půlnoci do 07:00 výskyt nárazovitého větru, od půlnoci do 13:00 hod sněžení. Dne 24.1.2019 stanice [anonymizováno] zaznamenala denní maximální teplotu vzduchu -2,9stupňů C, denní minimální teplotu vzduchu -5,4 stupňů C. Denní suma slunečního svitu 0 hod. Denní úhrn srážek – neměřitelné množství. Výška nově napadaného sněhu – poprašek, celková výška sněhové pokrývky – poprašek. V průběhu celého dne v intervalech zaznamenáno sněžení nebo sněhové srážky (slabé). Stanice [obec] zaznamenala sněžení v době od půlnoci do 07:00 hod. Denní úhrn srážek – beze srážek, sníh padal, ale do termínu měření roztál. Celková výška sněhové pokrývky 1 cm. Dne 25.1.2019 stanice [anonymizováno] zaznamenala denní maximální teplotu vzduchu -0,5 stupňů C, denní minimální teplotu vzduchu -4,3 stupňů C. Denní suma slunečního svitu 1,9 hod. Denní úhrn srážek 0,3mm. Výška nově napadaného sněhu 1 cm, celková výška sněhové pokrývky – poprašek. Sněžení zaznamenáno v době od půlnoci do 01:30 hod. Stanice [obec] nezaznamenala výskyt padajících ani usazených srážek. Denní úhrn srážek – 2,5 mm, výška nově napadaného sněhu 3 cm, Celková výška sněhové pokrývky 1 cm. Podle rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti byla žalobkyně práce neschopná od 26.1.2019 do 31.7.2019. Podle zprávy ošetřujícího lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 2.9.2019 žalovaná dne 26.1.2019 utrpěla frakturu zevního kotníku vpravo – S 826 (šikmá fraktura fibulárního kotníku vpravo s minim dislokací laterální a dorsálně, abrupce zadní hrany tibie při kontrolách RTG). Celková doba léčení byla od 26.1.2019 do 11.7.2019. Doba léčení byla prodloužena pro prodloužené kostní hojení a dlouhodobé RHB. Doba pracovní neschopnosti od 26.1.2019 do 31.7.2019. Podle posudku o bolestném vydaným dne 11.3.2020 MUDr. [jméno] [příjmení] byla klasifikace poškození zdraví dle části B Metodiky zlomenina kosti hlezenní bez posunu kód [číslo] ohodnocena 60 body. Za vypracování posudku byla žalobkyni vyúčtována částka 500 Kč. Podle příjmového dokladu [číslo] byla MUDr. [příjmení] vyplacena za bodové ohodnocení úrazu ze dne 26.1.2019 částka 500 Kč. Podle potvrzení zaměstnavatele za období od 10/ 2018 – 12/ 2018 činila hrubá mzda žalobkyně celkem 60.359 Kč, čistá mzda 50.668 Kč za 58 odpracovaných dnů. Podle přehledu transakcí byly žalobkyni vyplaceny nemocenské dávky v celkové výši 69.122 Kč (25.3.2019 – 6.996 Kč, 17.4.2019 – 11.862 Kč, 15.5.2019 – 12.360 Kč, [číslo] 2019 – 12.772 Kč, 15.7.2019 – 12.360 Kč, 16.8.2019 – 12.772 Kč). Podle přehledu transakcí byly žalobkyni vyplaceny zaměstnavatelem dne 8.2.2019 částka 13.532 Kč a dne 8.3.2019 částka 1.863 Kč. Výzvou ze dne 20.4.2020 právní zástupce žalobkyně vyzval [územní celek] k úhradě částky 59.793 Kč, která představuje bolestné ve výši 19.131 Kč a ušlý zisk ve výši 40.662 Kč, ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně dne 26.1.2019 utrpěla úraz, kdy při chůzi uklouzla na řádně neošetřeném zledovatělém chodníku v ulici [ulice], před domem [adresa]. Vzhledem k intenzitě závady ve schůdnosti žalobkyně nebyla schopná pádu zabránit. Výzvou ze dne 20.4.2020 právní zástupce žalobkyně vyzval [právnická osoba] k úhradě částky 58.997,40 Kč, která představuje bolestné ve výši 19.131 Kč, úhradu za vypracování posudku o bolestném 500 Kč a ušlý zisk ve výši 39.366,40 Kč, ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně dne 26.1.2019 utrpěla úraz, kdy při chůzi uklouzla na řádně neošetřeném zledovatělém chodníku v ulici [ulice], před domem [adresa]. Vzhledem k intenzitě závady ve schůdnosti žalobkyně nebyla schopná pádu zabránit. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Po zhodnocení výše uvedených důkazů všech jednotlivě i ve vzájemných souvislostech má soud za prokázané, že dne 26.1.2019 ve 4:50 hodin žalobkyně při chůzi po ulici [ulice] před domem [adresa] (kde se nachází zastavárna [anonymizováno]) upadla, kdy uklouzla po ledové ploše, která vznikla umrznutím vody, která vytékala z vyústění okapu, a byla zakryta vrstvou čerstvě napadaného sněhu. Věrohodnost tvrzení žalobkyně i svědka [příjmení] je podpořena fotografiemi, které žalobkyně pořídila hned po pádu (fotografie A a fotografie č.l. 88), dále čestným prohlášením [jméno] [příjmení] ze dne 20.6.2020 a zprávou Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky [obec]. Ohledně stavu chodníku soud zjistil, že povrch chodníku byl pokryt čerstvou vrstvou sněhu, kdy ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky [obec] vyplynulo, že dne 26.1.2019 stanice [obec] zaznamenala v době od půlnoci do 13:00 hod. sněžení a v době od půlnoci do 07:00 výskyt nárazovitého větru. Den před pádem 25.1.2019 stanice [anonymizováno] zaznamenala denní maximální teplotu vzduchu -0,5 stupňů C, denní minimální teplotu vzduchu -4,3 stupňů C a podle výpisu z deníku strojní a zimní údržby bylo dne 25.1.2019 -3 stupně Celsia, je tedy pravděpodobné, že došlo k zamrznutí vody, která vytékala z okapu u domu [adresa]. Podle výpisu z deníku strojní a zimní údržby bylo dne 26.1.2019 -2 stupně Celsia, schůdnost byla omezena vrstvou sněhu a námrazou. Kontrola proběhla 3:00 – 3:30 a 5:30 – 6:00 a podle poznámky a tvrzení žalovaného technika vyjela v 6:00 hodin. Tedy ve 4:50 hodin byly chodníky pokryté vrstvou čerstvě napadaného sněhu, který pokrýval případné zmrazky, které na chodníku vznikly v důsledku mínusových teplot. Žalobkyně uklouzla po ledové ploše, která byla pokrytá sněhem a došlo k jejímu pádu. Jak vyplynulo z výpovědi žalobkyně i svědka [příjmení], žalobkyně obvykle jezdila do práce autem (ten den šla pěšky, protože se jí nepodařilo auto nastartovat) a nevěděla, že v daném místě voda z okapu vytéká přímo na chodník a může zde vytvořit namrzlou ledovou plochu. Podle výpovědi žalobkyně i svědka [příjmení] se žalobkyně po chodníku pohyboval opatrně, ve vhodné a terénu odpovídající obuvi, která je doložena fotografií č.l. 90 a účtenkou o zaplacení. V důsledku uklouznutí a pádu žalobkyně utrpěla šikmou frakturu fibulárního kotníku vpravo s minimální dislokací. Žalobkyně byla v důsledku úrazu v pracovní neschopnosti od 26.1.2019 do 31.7.2019. Bolestné bylo MUDr. [jméno] [příjmení] ohodnoceno na 60 bodů (zlomenina kosti hlezenní bez posunu). Za vypracování posudku o bolestném žalobkyně zaplatila 500 Kč. Žalobkyni byla vyplacena náhrada mzdy od zaměstnavatele ve výši 3.342 Kč a na dávkách nemocenského pojištění částka 69.122 Kč. Výzvou ze dne 20.4.2020 právní zástupce žalobkyně vyzval [územní celek] k úhradě částky 59.793 Kč, která představuje bolestné ve výši 19.131 Kč a ušlý zisk ve výši 40.662 Kč, ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Dne 30.8.2020 byla podána žaloba. Podle § 27 odst. 3 zákona č. 13/1997Sb. o pozemních komunikacích je vlastník místní komunikace nebo chodníku povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdného úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. Žalovaný je vlastníkem místní komunikace a podle zákona o pozemních komunikacích je povinen pečovat o svěřené pozemní komunikace, a to mimo jiné tak, aby byly tyto komunikace bezpečné pro osoby, které je užívají (nález Ústavního soudu ze dne 12.4.2016 sp.zn. I ÚS 2315/15). V tomto nálezu Ústavní soud uzavřel, že v případě, kdy se chodec domáhá náhrady újmy zdraví a uvádí, že újma mu vznikla kvůli stavu místní komunikace, je třeba, aby soudy na jedné straně zkoumaly, nakolik se chodec choval tak, aby svému úrazu předešel. V rámci toho se mohou zabývat veškerými okolnostmi případu včetně toho, zda chodec z více možných cest zvolil tu bezpečnější, zda přizpůsobil tempo chůze okolnostem, ale i zda zvolil vhodnou obuv apod. Na druhé straně je ovšem třeba zhodnotit, nakolik vlastník komunikace dodržel svou povinnost zajistit, aby tato komunikace umožňovala bezpečný pohyb chodců. O přiznání náhrady a o její výši se tak podle názoru Ústavního soudu rozhodne podle toho, nakolik přispěl ke vzniku újmy sám chodec, a nakolik k tomu přispěl vlastník komunikace. Pojem závada ve schůdnosti, jak ji upravuje § 26 odst. 7 zák. o pozemních komunikacích (závadou ve schůdnosti se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům) nemá nad rámec popsaných kritérií žádný zvláštní obsah, má pouze zajistit spravedlivou rovnováhu mezi právy a povinnostmi vlastníků a uživatelů pozemních komunikací. Objektivní odpovědnost vlastníka místní komunikace podle ustanovení § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích je spojována s takovým stavem na komunikaci, který tvoří závadu ve schůdnosti. Touto závadou se ve smyslu ustanovení § 26 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích rozumí nepředvídatelná změna ve schůdnosti komunikace způsobená vnějšími vlivy, a to změna natolik významná, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže její výskyt předpokládat a účinně na ni reagovat. Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně uvedl, že závadou ve schůdnosti se rozumí natolik významné změny (zhoršení) schůdnosti komunikace, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat (rozsudek 25 Cdo 1713/2008, usnesení 25 Cdo 3701/2009, rozsudek 25 Cdo 184/213), usnesení 25 Cdo 4126/2014). Současně z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že podstatné je v prvé řadě to, zda chodec mohl změnu schůdnosti předpokládat či předvídat. Nejvyšší soud například dovodil, že pokud si chodec všimne, že komunikace je v důsledku mrazivého počasí namrzlá, může tento stav komunikace předvídat, a proto nejde o závadu ve schůdnosti, i když komunikace není ošetřená (rozsudek 25 Cdo 1713/2008). K obdobnému závěru dospěl Nejvyšší soud v případě, kdy byl chodník zasněžený, kluzký a delší dobu neudržovaný (rozsudek 25 Cdo 3597/2013 ze dne 29.1.2014). Naopak o závadu ve schůdnosti šlo v případě namrzlého přechodu pro chodce, protože námraza nebyla pouhým okem rozpoznatelná a poškozená osoba zjistila, že přechod je namrzlý, až když kvůli tomu upadla (usnesení 25 Cdo 4126/2014 ze dne 2.2.2015). Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že na místní komunikaci ve vlastnictví žalovaného nacházející se u domu [adresa] vyúsťuje okap přímo na chodník, voda vytékající z tohoto okapu stékala po komunikaci a v důsledku mínusových teplot ve dnech 24.1 a 25.1.2019 zamrzla a vytvořila ledovou plochu, která nebyla nijak ošetřena. Na tuto pak dne 26.1.2019 od půlnoci napadal čerstvý sníh a ledovou plochu přikryl. Protože ledová plocha (námraza) nebyla pouhým okem rozpoznatelná (byla přikrytá čerstvě napadaným sněhem), žalobkyně zjistila, že je na chodníku led, až když na něj stoupla, uklouzla a upadla. Žalobkyně, která obvykle jezdila do zaměstnání autem a tuto cestu běžně nepoužívala, nemohla předpokládat, že se pod čerstvě napadaným sněhem nachází ledová plocha, která nebyla ošetřena. Na rozdíl od názoru žalovaného (nepředvídatelnou změnou není led zakrytý sněhem) má soud za to, že se v projednávané věci jednalo o závadu ve schůdnosti. Žalovaný pak podle § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích odpovídá za škodu, jejíž příčinou byla popsaná závada ve schůdnosti. Žalovaný v dané věci popíral existenci závady ve schůdnosti a neprokázal a ani netvrdil, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, zmírnit a ani na ni předepsaným způsobem upozornit. Soud se dále zabýval otázkou, do jaké míry dostála žalobkyně své povinnosti přizpůsobit se stavebnímu a dopravně technickému stavu komunikace a nastalé povětrnostní situaci a jejím důsledkům (§26 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích). Soud dospěl k závěru, že ze strany žalobkyně nedošlo k žádnému porušení uvedené povinnosti. Žalobkyně si riziko náledí na daném místě neuvědomovala a ani ho nemohla předpokládat. Jak uvedla ona i její přítel, žalobkyně většinou do práce jezdila autem a ten den šla pěšky proto, že se jí nepodařilo auto nastartovat. Žalobkyně s přítelem šli nejkratší možnou cestou k [anonymizováno] (místu zaměstnání žalobkyně) a nebyl žádný zřejmý důvod, proč by neměli jít právě cestou, kterou šli. O tom, že z okapové roury vytéká voda na chodník, žalobkyně ani její přítel nevěděli, kdy tuto cestu obvykle nepoužívali. Vytvořená ledová plocha (která nevznikla najednou a nebyla nijak ošetřená) byla pokryta čerstvě napadaným sněhem, jak to vyplývá z fotografie A a ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu, kdy sněžit začalo okolo půlnoci. Žalobkyně měla obutou vhodnou zimní obuv (jak vyplývá z fotografie), kterou si koupila v listopadu 2018. Podle časové osy žalobkyně ani nespěchala nebo neutíkala, kdy v době pádu jí do začátku směny zbývalo ještě 10 - 15 minut. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně o nebezpečí s tvorbou náledí v daném místě nevěděla ani vědět nemohla a učinila vše, co mohla, aby vzniku újmy předešla. Podle § 2956 o.z. v případě vzniku povinnosti škůdce nahradit újmu na přirozeném právu člověka (§ 81 o.z.) nahradí škůdce nejen škodu (majetkovou újmu), ale i újmu nemajetkovou, kterou tím způsobil. Újma, jejíž náhrady se žalobkyně domáhá, spočívá ve vytrpěných bolestech, které žalobkyně vytrpěla v souvislosti s poraněním, jež jí pádem na místní komunikaci vznikly, a v souvislosti s jejich léčením. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásady slušnosti. Pro účely odškodnění bolesti Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (dále jen Metodika) využívá etiologický přístup vycházející z klasifikace bolestivých stavů podle postižení jednotlivých orgánů či části těla (vyjadřuje tím míru bolesti jako tělesného a duševního strádání). Pro určení výše náhrady je třeba výsledný bodový součet vynásobit částkou odpovídající hodnotě jednoho bodu. Ta činí jedno procento hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž bolest vznikla. Výši nároku lze vyčíslit až v době stabilizace bolesti. Bolest může vznikat jak při samotné škodní události, tak při léčení či odstraňovaní následků újmy na zdraví. Pro zjištění výsledné hodnoty se sčítají body z jednotlivých bolestivých stavů a v jejich rámci i z jednotlivých položek. V projednávané věci provedl bodové ohodnocení praktický lékař MUDr. [jméno] [příjmení] dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Poškození zdraví bylo klasifikováno jako zlomenina kosti hlezenní bez posunu (kód [číslo]) s počtem bodů 60 bodů. Hodnota bodu činí jedno procento hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž bolest vznikla – bolest vznikla v roce 2019 a průměrná mzda za rok 2018 činila 31.885 Kč, tedy 1% (hodnota bodu) činilo 318,85 Kč. Bodové ohodnocení bolesti provedené MUDr. [jméno] [příjmení] v souladu s Metodikou představuje 60 bodů, což při hodnotě jednoho bodu 318,85 Kč představuje náhradu za bolest ve výši 19.131 Kč. Podle ustanovení § 2951 odst. 1 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 500 Kč, kterou zaplatila MUDr. [jméno] [příjmení] za vypracování posudku o bolestném. Tento nárok má oporu ve výše citovaném ustanovení § 2951 odst. 1 věty druhé o. z. Vynaložením částky na posudek vznikla žalobkyni majetková újma, kdy bez uvedeného posudku by žalobkyně nemohla ani přibližně určit výši požadované náhrady za nemajetkovou újmu spočívající v náhradě za bolest. Podle § 2962 odst. 1 o.z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. Průměrný výdělek se zjistí z hrubé mzdy nebo platu v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Tím je obecně předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Pro průměrný hrubý měsíční výdělek se průměrný hodinový výdělek přepočítá na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce (365,25 dnů). Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Průměrný výdělek žalobkyně ve čtvrtletí předcházejícím úrazu (říjen, listopad a prosinec 2018) činil dle potvrzení zaměstnavatele 51.209 Kč při 439,6 hodin. Hodinový výdělek pak činila částka 116,49 Kč krát 7,5 hodinový pracovní den. Denní částka činila 873, 675 Kč x 128 pracovních dnů (při pracovní neschopnosti žalobkyně) činila částka 111.830,40 Kč. Žalobkyni byla vyplacena částka 72.464 Kč (částka 3.342 Kč od zaměstnavatele v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti a 69.122 Kč jako nemocenské dávky). Ztráta na výdělku je tvořena rozdílem mezi průměrným výdělkem před vznikem újmy (111.830,40 Kč) a nemocenskými dávkami (72.464 Kč). Ztrátu na výdělku tedy činí částka 39.366,40 Kč. Žalobkyně požadovala náhradu bolestného ve výši 19.131 Kč, náhradu úhrady za vypracování posudku ve výši 500 Kč a ušlý zisk ve výši 39.366,40 Kč. Jak je uvedeno výše, soud dospěl k závěru, že požadované nároky jsou po právu a proto přiznal žalobkyni na náhradě škody celkem částku 58.997,40 Kč. Dle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní je v prodlení. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlené (§ 1970 o.z). Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Vzhledem k tomu, že u nároku na náhradu škody není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že škůdce je povinen plnit poté, co byl věřitelem o splnění požádán. Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody ve výzvě ze dne 20.4.2020 a stanovila lhůtu k plnění do 10 dnů od doručení výzvy. Lhůta k plnění uplynula dnem 30.4.2020 a od 1.5.2020 je žalovaný v prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud přiznal úroky z prodlení ve výši 10% ročně od 1.5.2020 a pro úroky z prodlení požadované od 27.4.2020 do 30.4.2020 žalobu zamítl. Žalobkyně předložila soudu až výzvu k plnění datovanou dne 20.4.2020, tvrzení v návrhu, že žalovanému byla dne 16.4.2020 datovou schránkou zaslána předžalobní výzva žalobkyně ničím nedoložila. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná (nepatrný neúspěch ohledně příslušenství pohledávky) a vzniklo jí právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v dané věci činí mimosmluvní odměna zástupce žalobkyně za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, účast na jednání soudu dne 29.6.2022, písemné podání ze dne 20.7.2022, účast na jednání soudu dne 30.9.2022) po 3.460 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. - předmět sporu ve výši 58.974,40 Kč), šest náhrad hotových výdajů zástupce žalobkyně za šest úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, účast na jednání soudu dne 29.6.2022, písemné podání ze dne 20.7.2022, účast na jednání soudu dne 30.9.2022) po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrada cestovních výdajů právního zástupce žalobkyně za cestu k jednání soudu [obec] - [obec] a zpět osobním automobilem k jednání soudu dne 29.6.2022 a 30.9.2022 v celkové výši 2.752 Kč (základní náhrada ve výši 893 Kč při ujetých 190 km x 4,70 Kč dle vyhl. 511/2021Sb., náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši 483,25 Kč při ujetých 190 km, prům. spotřebě 5,4 l a ceně paliva – nafta 47,10 Kč - vyhl. č. 116/2022 Sb.), náhrady za promeškaný čas právního zástupce žalobkyně při cestě k jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět za 12 půlhodin po 100 Kč ve výši 1.200 Kč (dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) s připočtením 21% daně z přidané hodnoty ve výši 5.567,50 Kč (§137 odst. 3 o.s.ř.). Repliky právního zástupce žalobkyně ze dne 26.1.2022 a ze dne 19.4.2022 soud nepovažoval za řádný a účelný úkon ve věci, kdy právní zástupce reagoval na vyjádření žalovaného (které mu soud zaslal na vědomí) aniž by byl soudem vyzván se ve věci vyjádřit. Náhradu nákladů řízení, které nebyly vynaloženy účelně nelze přiznat (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Podle ust. § 137 odst. 1 o.s.ř. činí náklady řízení mimo jiné i ušlý výdělek účastníků, soud proto přiznal žalobkyni ušlý výdělek ve výši 637,52 Kč za 4,5 hodiny x průměrný hodinový výdělek 141,67 Kč (dle předloženého potvrzení zaměstnavatele). Celkem náklady činí částku 32.717 Kč. Podle ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V dané věci je žalobkyně osvobozena od placení soudního poplatku ze zákona (§ 11 odst. 2, písm. d) zák. o soudních poplatcích) a povinnost zaplatit poplatek přechází na žalovaného. Výše poplatku byla stanovena dle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků.