16 C 363/2018

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 19.256,94 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se pro částku 6.269,45 Kč, pro úrok ve výši 48,40 Kč a ve výši 18,9% ročně z částky 19.256,94 Kč od 2.8.2017 do zaplacení a pro úrok z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 6.269,45 Kč od 2.8.2017 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobci částku 12.987,49 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 12.987,49 Kč od 2.8.2017 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se domáhal zaplacení částky 19.256,94 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 48,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 19.256,94 Kč od 2.8.2017 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,9% ročně z částky 19.256,94 Kč od 2.8.2017 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že žalobce uzavřel dne 15.11.2013 s žalovaným smlouvu o účtu, na základě které mu byl ke dni 15.11.2013 otevřen účet. Dne 1.6.2014 uzavřeli účastníci smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu [číslo]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr (kontokorent), kdy limit byl sjednán na částku 8.000 Kč a na základě dodatku byl limit navýšen na 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úroky ve výši 18,9% ročně, dále se zavázal uhradit veškeré náklady a výdaje (které vzniknou v souvislosti se smlouvou, ceny sjednané ve smlouvě samotné a ceny stanovené v sazebníku). Žalovaný se zavázal nepřekročit limit čerpání kontokorentního úvěru. V případě překročení limitu, docházelo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku, ze kterého byl žalobce oprávněn úvěr okamžitě zesplatnit. Žalovaný své povinnosti neplnil, když překročil rámec limitu a splatné pohledávky převyšující limit přes opakované výzvy nevyrovnal. Žalobce ukončil možnost čerpání kontokorentu a prohlásil celou dlužnou pohledávku za platnou ke dni 1.8.2017. Zároveň došlo k převedení pohledávky na úvěrový účet nepovolených debetních zůstatků. O tom byl žalovaný informován dopisem ze dne 1.8.2017. Ke dni zesplatnění úvěru (1.8.2017) vznikla žalobci pohledávka ve výši 19.305,34 Kč (částka 19.256,94 Kč a úrok z prodlení 48,40 Kč). Příslušenství představuje úrok z prodlení ve výši 7,05% ročně z jistiny od 2.8.2017 do zaplacení a obchodní úrok ve výši 18,9% ročně z jistiny od 2.8.2017 do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému dne 24.1.2018 předžalobní výzvu. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti. V podání ze dne 4.7.2022 žalobce uvedl, že s ohledem na závěry soudu překvalifikovává svá skutková tvrzení a žalobu na žalobu z právního titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný měl povoleno přečerpání finančních prostředků s limitem 15.000 Kč. Žalovaný se naposledy dostal do kladného zůstatku ve výši 956,36 Kč dne 14.12.2016. Ve stejný den se dostal prostřednictvím domácí platby ve výši 2.500 Kč a výběru hotovosti ve výši 2.000 Kč do záporného zůstatku, který až do dne zesplatnění nevyrovnal. Žalovanému byly od posledního kladného zůstatku poskytnuty finanční prostředky ve výši 19.244,64 Kč, ke kterým byly připočteny poplatky související s vedením účtu ve výši 1.430,85 Kč (celkem částka 20.675,49 Kč). Splátky žalovaného činila částka v souhrnné výši 7.688 Kč. Částka 12.987,49 Kč pak představuje peněžité plnění poskytnuté žalovanému bez právního důvodu, které je žalovaný povinen žalobci vydat (20.675,49 Kč – 7.688 Kč). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván výzvou ze dne 1.8.2017. Dnem následujícím po odeslání výzvy se tak žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky. V podání ze dne 4.7.2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět pro částku 6.269,45 Kč, pro kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 48,40 Kč, pro obchodní úrok ve výši 18,9% ročně z částky 19.256,94 Kč od 2.8.2017 do zaplacení, pro úrok z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 6.269,45 Kč od 2.8.2017 do zaplacení. Soud v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.). <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Rámcovou smlouvou o finančních službách ze dne 15.11.2013 a smlouvou o účtu byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva na jejímž základě se žalobce zavázal ke dni 15.11.2013 otevřít a vést účet č. [bankovní účet]. Strany si dohodly výpisy z účtu elektronicky s frekvencí roční, vydání platební karty Visa Classic. Ceny, které bude žalobce účtovat za vedení účtu, a další poskytované služby podle smlouvy jsou uvedeny v ceníku. Podmínky výslovně ve smlouvě neupravené se řídí Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba]. Žalovaný potvrdil, že převzal od banky smluvní dokumenty, na které smlouva odkazuje, že je mu znám jejich obsah a že s nimi souhlasí. Podle dodatku ke smlouvě o kontokorentním úvěru se žalobce zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr (možnost povoleného přečerpání zůstatku na jeho účtu) do výše 15.000 Kč. Podle výpisů z účtu a tvrzení žalobce se žalovaný dostal naposledy do kladného zůstatku ve výši 956,36 Kč dne 14.12.2016. Ve stejný den se dostal prostřednictvím domácí platby ve výši 2.500 Kč a výběru hotovosti ve výši 2.000 Kč do záporného zůstatku, který až do dne zesplatnění nevyrovnal. Žalovanému byly od posledního kladného zůstatku poskytnuty finanční prostředky ve výši 19.244,64 Kč. Splátky žalovaného činila celkem částka 7.688 Kč. Dopisem ze dne 1.8.2017 žalobce oznámil žalovanému, že dne 1.8.2017 pohledávku z jeho účtu ve výši 19.305,34 Kč (2.863,44 Kč nepovolený debetní zůstatek 19.256,94 Kč a 48,40 Kč úrok z prodlení) převedl ze sporožirového účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného výzvou k úhradě dluhu ze dne 24.1.2018 k zaplacení pohledávky v celkové výši 21.359,25 Kč. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Účastníci uzavřeli dne 15.11.2013 smlouvu o rámcových finančních službách. Žalobce založil žalovanému osobní účet a poskytoval mu s tím spojené služby. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 1.6.2014 úvěrovou smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr do výše limitu 15.000 Kč Součástí smlouvy strany učinily i úvěrové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný se dostal do debetního zůstatku a vyčerpal celkem částku 19.244,64 Kč. Žalovaný své povinnosti (platit dohodnuté splátky) řádně neplnil a dopisem ze dne 1.8.2017 právní předchůdce žalobce prohlásil celý zůstatek úvěru ve výši 19.305,34 Kč splatným a vyzval žalovanou tuto částku neprodlené uhradit. Dle § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2644 může majitel účtu s peněžními prostředky na účtu nakládat ujednaným způsobem. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb dle § 2662 a násl. o.z., jejíž součástí byly i obchodní podmínky. Žalobce svou povinnost ze smlouvy splnil a smlouvou stanovené služby poskytl. Žalovaný své povinnosti porušil, kdy se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. Žalovaný dále porušil svou povinnost stanovenou všeobecnými obchodními podmínkami a neplatil za služby poskytované bankou ceny podle sazebníku. Žalovaný tak podstatně porušil své smluvní povinnost a žalobce vypověděl smlouvu dopisem ze dne 1.8.2017. Dluh žalovaného se tak stal splatný dne 1.8.2017. Soud má v dané věci za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku 19.244,64 Kč, tím žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byl žalovaný povinen podle § 2991 odst.1 o.z. vydat. Žalovaný zaplatil ve splátkách 7.688 Kč. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 11.556,64 Kč. Dluh žalovaného je tvořen bezdůvodným obohacením ve výši 11.556,64 Kč a poplatky související s vedením účtu ve výši 1.430,85 Kč, celkem částka 12.987,48 Kč. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobce pro částku 12.987,49 Kč je oprávněn a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku spolu s úroky z prodlení (§ 1970 o.z.), jak žalobce požadoval. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Úspěch účastníka podle § 142 odst.1 o.s.ř. v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Nejvyšší soud tento právní názor přijal ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp.zn. I ÚS 2717/08 (pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství). Žalobce zavinil, že žaloba byla vzata částečně zpět, kdy neprokázal, že žaloba byla podána důvodně a ke zpětvzetí došlo v důsledku chování žalovaného. Žalobce požadoval celkem částku 44.332,24 Kč (částku 19.256,94 Kč + úrok ve výši 48,40 Kč + 18.227,70 Kč – úrok ve výši 18,9% ročně z částky 19.256,94 Kč od 2.8.2017 do 3.8.2022, + 6.799,20 Kč – úrok z prodlení 7,05% ročně z částky 19.254,94 Kč od 2.8.2017 do 3.8.2022). Žalobci bylo ke dni rozhodnutí soudu přiznáno celkem 17.573,09 Kč (jistina – 12.987,49 Kč + 4.585,60 Kč – úrok z prodlení ve výši 7,05% ročně z 12.987,49 Kč od 2.8.2017 do 3.8.2022). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 39%, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 61%. Poměr úspěchu tedy činí 22% ve prospěch žalovaného. Dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.