16 C 367/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení částky 600.000 Kč,

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 600.000 Kč s příslušenstvím ke dni 24.1.2019 ve výši 60.326,76 Kč, s úrokem ve výši 3,79% ročně z částky 600.000 Kč od 25.1.2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 600.000 Kč od 25.1.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se pro úrok z prodlení ve výši 0,21% ročně z částky 600.000 Kč od 25.1.2019 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni uhradit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 129.135 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení] [obec a číslo], [ulice a číslo], do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení částky 600.000 Kč s příslušenstvím ke dni 24.1.2019 ve výši 60.326,76 Kč, úroku ve výši 4% ročně z částky 600.000 Kč od 25.1.2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 600.000 Kč od 25.1.2019 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (dále jen banka) uzavřel s žalovanými a s panem [jméno] [jméno] [příjmení] dne 15.8.2012 úvěrovou smlouvu [číslo] kde se banka zavázala poskytnout žalovaným úvěr ve výši 3.320.000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaní porušili smlouvu tím, že nehradili sjednané platby, došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 3.12.2018 O tom byli žalovaní písemně vyrozuměni. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5.2.2019 postoupila banka pohledávku z úvěru (veškerá práva a povinnosti ze smlouvy, jakož i veškerá další práva spojená s pohledávkou) na společnost [právnická osoba] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku z úvěru (veškerá práva a povinnosti ze smlouvy, jakož i veškerá další práva spojená s pohledávkou) na společnost [právnická osoba] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku z úvěru (veškerá práva a povinnosti ze smlouvy, jakož i veškerá další práva spojená s pohledávkou) na společnost [právnická osoba] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku z úvěru (veškerá práva a povinnosti ze smlouvy, jakož i veškerá další práva spojená s pohledávkou) na žalobce. Žalobce dne 26.8.2020 zaslal všem žalovaným předžalobní upomínku s přesným vyčíslením dlužné částky. Žalobce eviduje dlužnou částku ve výši 2.722.905,96 Kč s příslušenstvím ke dni 24.1.2019 ve výši 60.326,76 Kč, dále úrok a úroky z prodlení z částky 2.722.905,96 Kč od 25.1.2019 do zaplacení. Žalovaní na úvěr čerpali částku 1.038.000 Kč dne 27.8.2012, částku 466.720 Kč dne 29.9.2013, částku 657.000 Kč dne 5.12.2013, částku 332.000 Kč dne 18.2.2014 a částku 328.000 Kč dne 28.3.2014. Na obranu žalovaných žalobce uvedl, že dle sdělení exekutorky [jméno] [příjmení] bylo v rámci exekučního řízení [spisová značka] vymoženo 250.000 Kč, kdy žalobce obdržel částku 170.914,40 Kč na úhradu jistiny. Veškeré platby byly započteny na úhradu nejdříve splatného závazku (smlouva o úvěru ze dne 6.4.2009 [číslo]). Ze strany žalovaných nebylo ode dne zesplatnění smlouvy na úhradu žalované úvěrové smlouvy zaplaceno ničeho. Dlužníci jsou zavázáni plnit společně a nerozdílně a zahájení exekučního řízení vůči jednomu z nich nemá žádný důsledek proti ostatním spoludlužníkům. Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5.2.2019 postoupila [právnická osoba] pohledávku z úvěru na společnost [právnická osoba] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku z úvěru na společnost [právnická osoba] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku z úvěru na společnost [právnická osoba] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku z úvěru na žalobce. Žalobce dále doložil, že pohledávka, která je předmětem tohoto sporu, je uvedena přílohách [číslo] ke smlouvám o postoupení pohledávek. Předžalobní výzvou bylo postoupení pohledávky oznámeno žalovaným. Žalovaní potvrdili, že uzavřeli smlouvu o úvěru a že splátky nebyly řádně spláceny. [jméno] [příjmení] [jméno] proto uzavřel formou notářského zápisu ze dne 29.3.2018 dohodu o splnění a uznání závazku se svolením vykonatelnosti notářského zápisu a dohodu se svolením vykonatelnosti. [jméno] [příjmení] [jméno] uzavřel další úvěrovou smlouvu [číslo]. V době sepsání notářského zápisu činil nedoplatek žalované úvěrové smlouvy 2.746.851,04 Kč a nedoplatek druhé smlouvy 1.115.356,76 Kč. Po sepisu notářského zápisu [jméno] [příjmení] [jméno] splatil na své pohledávky nejméně 570.000 Kč. Nelze rozlišit, na který úvěr byly splátky poukázány. Následně proběhly dvě dražby, ze kterých byly získány finanční prostředky. Z těchto dražeb bylo žalobci částečně plněno a pan [příjmení] posílá nadále splátky. Žalovaní dále uvedli, že mají za to, že právní předchůdce žalobce řádně neprověřil úvěruschopnost žalovaných. První žalovaná měla v době poskytnutí úvěru dvě nezletilé děti. Pan [příjmení] [jméno] [příjmení] měl vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem a byl mu poskytnut ještě jeden úvěr a to v roce 2009. Právní předchůdce žalobce se nezajímal o výdaje žalovaných ani o výdaje [jméno] [jméno] [příjmení]. V podání ze dne 25.7.2022 žalobce doplnil, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaných, kdy z předložených dokumentů zjistil u první žalované, že je svobodná, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, bydlí ve vlastním domě/bytě, nemá jiné finanční závazky a z podle předloženého daňového přiznání činí její průměrný měsíční příjem 21.000 Kč. Druhý žalovaný je svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlí v družstevním bytě, nemá jiné finanční závazky a z podle předloženého daňového přiznání činí jeho průměrný měsíční příjem 12.877 Kč. Třetí žalovaný je svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlí v družstevním bytě, nemá jiné finanční závazky a z podle předloženého daňového přiznání činí jeho průměrný měsíční příjem 14.237,75 Kč. Právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost dlužníků skrze bankovní i nebankovní registr klientských informací. Úvěr byl poskytnut celkem čtyřem spoludlužníkům s tím, že anuitní splátka byla stanovena na částku 15.450,50 Kč. Tedy každý z dlužníků by měl splácet částku 3.862,72 Kč. Dále bylo zjištěno, že dva dlužníci byly vlastníky nemovitostí na území ČR. Žalovaní na úhradu úvěrové smlouvy nehradili ničeho, veškeré platby hradil [jméno] [příjmení] [jméno]. Celková výše jeho úhrad byla 709.499,50 Kč. Pokud mezi dlužníky byla uzavřena dohoda o tom, že úvěr bude splácet pouze [jméno] [příjmení] [jméno], kdy úvěr měl být poskytnut pouze jemu, je tato dohoda platná pouze mezi spoludlužníky a nevztahuje se na žalobce. [jméno] [příjmení] [jméno] uzavřel s původním věřitelem dne 6.4.2009 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu byla poskytnuta částka 1.355.395 Kč na tento úvěr uhradil částku 843.841,69 Kč. Po započítání jednotlivých úhrad ze strany [jméno] [příjmení] [jméno] a provedených dražeb se aktuální dlužná částka skládá u úvěru II z úroku ve výši 150.590,10 Kč a z příslušenství úvěru II do zesplatnění ve výši 500,80 Kč. U žalovaného úvěru se dlužná částka skládá z jistiny ve výši 2.171.388.03 Kč, úroku ve výši 378.968,83 Kč, příslušenství do zesplatnění ve výši 60.326,76 Kč a úroku z prodlení ve výši 699, 367,61 Kč. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Podle úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 15.8.2012 má soud za prokázané, že žalovaní společně s [jméno] [jméno] [příjmení] uzavřeli s [právnická osoba] smlouvu o úvěru. Banka se zavázala poskytnout žalovaným peněžní prostředky formou hypotečního úvěru ve výši 3.320.000 Kč, který může být čerpán v období do 30.6.2014. Účelem úvěru byla výstavba, financovaná nemovitost – rodinný dům. Žalovaní se zavázali vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství formou 360 měsíčních anuitních splátek (platba se skládá z jistiny a úroku) ve výši 15.450,90 Kč. Jednotlivé splátky byly splatné 20. den příslušného měsíce. Roční úroková sazba činí 3,79%, RPSN činí 3,95%. Žalovaní se zavázali hradit poplatky a odměny v souladu se smlouvou a platným ceníkem produktů a služeb. Řádné splácení je zajištěno zástavním právem zřízeným na základě zástavní smlouvy na nemovitosti specifikované ve smlouvě. Z přílohy k žádosti o poskytnutí hypotečního úvěru podepsané dne 1.8.2012 první žalovanou soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, osoba blízká k hlavnímu žadateli, má jedno vyživované dítě, má vlastní dům/byt, pracovní zařazení: jiné, pracuje ve službách, nemá žádné závazky. Předložila pas a přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2011 (základ daně činila částka 252.000 Kč, příjmy částka 360.000 Kč a výdaje 108.000 Kč). Z přílohy k žádosti o poskytnutí hypotečního úvěru podepsané dne 1.8.2012 druhým žalovaným soud zjistil, že druhý žalovaný uvedl, že je svobodný, osoba blízká k hlavnímu žadateli, nemá žádné vyživované dítě, má družstevní byt, pracovní zařazení: střední manažer, pracuje v obchodu, nemá žádné závazky. Předložil pas a přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2011 (základ daně činila částka 154.500 Kč – rozdíl mezi příjmy a výdaji). Z přílohy k žádosti o poskytnutí hypotečního úvěru podepsané dne 1.8.2012 třetím žalovaným soud zjistil, že třetí žalovaný uvedl, že je svobodný, osoba blízká k hlavnímu žadateli, nemá žádné vyživované dítě, má družstevní byt, pracovní zařazení: střední manažer, pracuje v obchodu, nemá žádné závazky. Předložil pas a přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2011 (základ daně činila částka 170.800 Kč – rozdíl mezi příjmy a výdaji). Z žádosti o poskytnutí hypotečního úvěru podepsané dne 1.8.2012 [jméno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že uvedl, že je svobodný, budoucí vlastník předmětu úvěru, má jedno vyživované dítě, má vlastní dům/byt, pracovní zařazení: střední manažer, pracuje v obchodu, má hypoteční úvěr ve výši 1.350.000 Kč (měsíční splátka 10.100 Kč) a spotřebitelský úvěr ve výši 150.000 Kč (měsíční splátka 3.192 Kč). Předložil pas a přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2011 (základ daně činila částka 242.400 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji 123.146 Kč). Z žádosti o čerpání hypotečního úvěru ze dne 23.8.2012 soud zjistil, že [jméno] [jméno] [příjmení] dne 23.8.2012 žádal o čerpání částky 1.038.000 Kč ke dni 27.8.2012. Z žádosti o čerpání hypotečního úvěru ze dne 20.9.2013 soud zjistil, že [jméno] [jméno] [příjmení] dne 20.9.2013 žádal o čerpání částky 466.720 Kč ke dni 23.9.2013. Z žádosti o čerpání hypotečního úvěru ze dne 4.12.2013 soud zjistil, že [jméno] [jméno] [příjmení] dne 4.12.2013 žádal o čerpání částky 657.000 Kč ke dni 5.12.2013. Z žádosti o čerpání hypotečního úvěru ze dne 17.2.2014 soud zjistil, že [jméno] [jméno] [příjmení] dne 17.2.2014 žádal o čerpání částky 332.000 Kč ke dni 18.2.2014. Z žádosti o čerpání hypotečního úvěru ze dne 25.3.2014 soud zjistil, že [jméno] [jméno] [příjmení] dne 25.3.2014 žádal o čerpání částky 328.000 Kč ke dni 28.3.2014. Z výpisu z úvěrového účtu má soud za prokázané jakým způsobem byl úvěr čerpán a jakým způsobem byl splácen (poslední splátka byla uhrazena 23.1.2019). Dopisem ze dne 13.11.2018 adresovaným první žalované na adresu [část obce a číslo] a na adresu [obec a číslo] má soud za prokázané, že banka oznámila, že nesplácením řádně a včas porušila úvěrovou smlouvu a proto banka požaduje splacení úvěru včetně úroků a všech ostatních peněžitých dluhů nejpozději do 3.12.2018. Ke dni 12.11.2018 činí celková částka 2.809.232,72 Kč. Výzvy žalovaná převzala dne 20.11.2018. Dopisem ze dne 13.11.2018 adresovaným druhému žalovanému má soud za prokázané, že banka oznámila, že nesplácením řádně a včas porušil úvěrovou smlouvu a proto banka požaduje splacení úvěru včetně úroků a všech ostatních peněžitých dluhů nejpozději do 3.12.2018. Ke dni 12.11.2018 činí celková částka 2.809.232,72 Kč. Výzva se vrátila zpět nedoručena (na uvedené adrese neznámý). Dopisem ze dne 13.11.2018 adresovaným třetímu žalovanému má soud za prokázané, že banka oznámila, že nesplácením řádně a včas porušil úvěrovou smlouvu a proto banka požaduje splacení úvěru včetně úroků a všech ostatních peněžitých dluhů nejpozději do 3.12.2018. Ke dni 12.11.2018 činí celková částka 2.809.232,72 Kč. Výzva se vrátila zpět nedoručena (na uvedené adrese neznámý). Podle specifikace úvěru činila pohledávka vyčíslena ke dni 24.1.2019 celkem 2.783.232,72 Kč a skládá se z jistiny 2.722.905,96 Kč, smluvního úroku 9.561,28 Kč, sankčního úroku 265,48 Kč a poplatků 50.500 Kč. Podle notářského zápisu sepsaného dne 29.3.2018, účastníci [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] [jméno] uzavřeli dohodu o uznání závazku, kde [jméno] [příjmení] [jméno] uznává své závazky z úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 1.115.350,76 Kč spolu s úrokem ve výši 4% ročně od 14.3.2018 a z úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 2.746.851,04 Kč spolu s úrokem ve výši 4% ročně od 20.3.2018. Dále uzavřeli dohodu se svolením k vykonatelnosti. Podle specifikace úvěru [číslo] činila pohledávka vyčíslena ke dni 24.1.2019 celkem 1.082.496,57 Kč a skládá se z jistiny 1.081.995,77 Kč, sankčního úroku 0,80 Kč a poplatků 500 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 26.8.2020 vyzval právní zástupce žalobce žalované k úhradě dlužné pohledávky ve výši 3.376.476,25 Kč nejpozději do 7 od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána první žalované dne 26.8.2020, druhému žalovanému dne 26.8.2020 a třetímu žalovanému dne 26.8.2020. Z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [anonymizována dvě slova] ze dne 27.9.2021 soud zjistil, že usnesením o příklepu ze dne [datum] byl udělen příklep na dražených nemovitých věcech vydražiteli – žalobci za nejvyšší podání 649.934 Kč. Na pohledávku žalobce podle rozvrhu připadá částka ve výši 399.353,81 Kč. Žalobce byl osvobozen od povinnosti doplacení části nejvyššího podání do částky ve výši 324.967 Kč a na jeho pohledávku tak připadá k hotovému vyplacení částka 74.386,81 Kč. Z dopisu soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 20.7.2022 soud zjistil, že celková výše vymoženého plnění činí 2.180.000 Kč a částka 30.000 Kč uhrazená přímo k rukám oprávněného. Doposud evidují úhradu pohledávky oprávněného v celkové výši 1.878.242,20 Kč. Z této částky připadá na jistinu 1.633.513,70 Kč, na úroky z prodlení 170.914,40 Kč, na náklady exekuce oprávněného 43.814,10 Kč a přímá úhrada ve výši 30.000 Kč byla zaúčtována na příslušenství. Z rodného listu ze dne 22.3.2006 soud zjistil, že se dne 1.3.2006 narodil [jméno] [příjmení] [celé jméno žalované]. Jako matka je uvedena první žalovaná, otec v rodném listě uveden není. Z rodného listu ze dne 5.3.2020 soud zjistil, že se dne 31.12.2009 narodil [jméno] [jméno] [příjmení]. Jako matka je uvedena první žalovaná, jako otec je uveden [jméno] [jméno] [příjmení]. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Pan [příjmení] [jméno] [příjmení] uzavřel dne 6.4.2009 s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě čerpal úvěr ve výši 1.355.395 Kč (na tento úvěr uhradil částku 843.841,69 Kč). Žalovaní společně s [jméno] [jméno] [příjmení] uzavřeli dne 15.8.2012 s právním předchůdcem žalobce smlouvu o hypotečním úvěru, na jejímž základě čerpali úvěr ve celkové výši 2.821.720 Kč (dne 27.8.2012 částku 1.038.000 Kč, dne 24.9.2013 částku 466.720 Kč, dne 5.12.2013 částku 657.000 Kč, dne 18.2.2014 částku 332.000 Kč, dne 1.4.2014 částku 3287.000 Kč). Žalovaní se zavázali poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 3,79% ročně a s poplatky splácet v 360 pravidelných měsíčních anuitních splátkách po 15.450,90 Kč Dohoda uzavřená mezi žalovanými, že poskytnuté peněžní prostředky budou vyplaceny ve prospěch (převezme je) pana [jméno] [jméno] [příjmení], který je také jako jediný bude splácet, je dohoda uzavřená mezi žalovanými a na práva věřitele nemá vliv. Vzniklý dluh nepřestává být dluhem společným a věřitel se může domáhat jeho uspokojení vůči všem dlužníkům. Protože žalovaní neplnili podmínky uzavřené smlouvy řádně a včas, právní předchůdce žalobce dopisem ze dne 13.11.2018 poskytnutý úvěr zesplatnil a vyzval žalované ke splacení úvěru včetně úroků a všech ostatních peněžitých dluhů nejpozději do 3.12.2018. Ke dni 12.11.2018 činila celková dlužná částka 2.809.232,72 Kč. Na úhradu úvěru [jméno] [jméno] [příjmení] zaplatil částku 709.499,55 Kč. Ze strany žalovaných nebyla zaplacena žádná částka. Dne 29.3.2018 byl mezi právním předchůdcem žalobce a [jméno] [příjmení] [příjmení] sepsán notářský zápis, kde [jméno] [příjmení] [jméno] uznal závazky z úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 1.115.350,76 Kč spolu s úrokem ve výši 4% ročně od 14.3.2018 a z úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 2.746.851,04 Kč spolu s úrokem ve výši 4% ročně od 20.3.2018. Dále uzavřeli dohodu se svolením k vykonatelnosti. Ke dni 24.1.2019 činila pohledávka z úvěru celkem 2.783.232,72 Kč (jistina ve výši 2.722.905,96 Kč, smluvní úrok 9.561,28 Kč, sankční úrok 265,48 Kč a poplatky ve výši 50.500 Kč). Následně byla pohledávka z předmětného úvěru postoupena žalobci, což bylo žalovaným oznámeno. Dne 12.1.2021 byl udělen příklep na dražených nemovitých věcech žalobci za nejvyšší podání 649.934 Kč. Na pohledávku žalobce podle rozvrhu připadá částka ve výši 399.353,81 Kč, kdy žalobce byl osvobozen od povinnosti doplacení části nejvyššího podání do částky ve výši 324.967 Kč a na jeho pohledávku byla hotově vyplacena částka 74.386,81 Kč. Dle soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení] evidují úhradu pohledávky žalobce v celkové výši 1.878.242,20 Kč. Z této částky připadá na jistinu 1.633.513,70 Kč, na úroky z prodlení 170.914,40 Kč, na náklady exekuce oprávněného 43.814,10 Kč a přímá úhrada k rukám oprávněného ve výši 30.000 Kč byla zaúčtována na příslušenství. Dle tvrzení žalobce veškeré platby byly započteny na úhradu nejdříve splatného závazku, kterým je smlouva o úvěru uzavřená dne 6.4.2009. Po započtení jednotlivých úhrad v rámci obou exekucí činí dluh [jméno] [jméno] [příjmení] u smlouvy o úvěru uzavřené dne 6.4.2009 úrok z úvěru e výši 150.590,10 Kč a příslušenství do zesplatnění ve výši 500,80 Kč a dluh [jméno] [jméno] [příjmení] a žalovaných u smlouvy o úvěru uzavřené dne 15.8.2012 (předmět žaloby) jistina ve výši 2.171.388,03 Kč, úrok ve výši 378.968,83 Kč, příslušenství do zesplatnění ve výši 60.326,76 Kč a úrok z prodlení ve výši 699.367,61 Kč. Slabší strana v právním vztahu není legálně definována, proto zůstává na soudu zhodnotit okolnosti daného případu, zda v předmětném právním vztahu vystupuje slabší strana. Obecně lze konstatovat, že slabší stranou bude vždy ten účastník, který má menší vyjednávací sílu a slabší schopnost hájit své právem chráněné zájmy. Zpravidla půjde o vztahy mezi dodavatelem a spotřebitelem (Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník

V. Závazkové právo. Obecná část § 1721-2054, Komentář 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2014, 1335 s. 222-2224, či nález Ústavního soudu sp.zn.

I. ÚS 1845/11). V projednávané věci právní předchůdce žalobce uzavíral s žalovanými smlouvu jakožto poskytovatel peněžní částky v rámci své podnikatelské činnosti, měl tedy postavení věřitele. Žalovaní ji uzavírali jako fyzické osoby, které přitom nejednali v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitelé. Žalované je tedy potřeba posuzovat jako slabší stranu v daném právním vztahu. Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi (článek 8) a členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování, stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující (článek 23). Tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 (povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele) a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky podle článku 23 (sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující). Podle ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24.2.2013 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se tento zákon nevztahuje na úvěr poskytnutý pro účely bydlení, v níž je pohledávky zajištěna zástavním právem k nemovitosti a jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti. Vedle toho ale Ústavní soud učinil dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. (srovnej nález

III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019). Také Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25.7.2018 sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26.2.2019 sp.zn.

III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se soud proto zabýval otázkou platnosti smlouvy s ohledem na povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdce žalobce vycházel při poskytnutí úvěru z tvrzení poskytnutých žadateli o úvěr a uvedených v příloze k žádosti o poskytnutí hypotečního úvěru. Žalovaní zde uvedli svůj stav, bydlení, počet vyživovaných povinností, zaměstnání a závazky, současně předložili doklady, ze kterých vyplývala výše jejích příjmu. Žalovaní byli svobodní, s výjimkou první žalované a hlavního žadatele (ti uvedli 1 vyživovací povinnost) neměli vyživovací povinnosti, měli zajištěné bydlení (vlastní dům/byt nebo družstevní byt), byli zaměstnaní a neměli žádné závazky. Podle předložených daňových přiznání z roku 2011 činil měsíční příjem první žalované 21.000 Kč, druhého žalovaného 12.877 Kč a třetího žalovaného 14.237,75 Kč. Z žádostí nevyplývají výdaje žalovaných, ale je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že úvěr byl poskytnut celkem čtyřem fyzickým osobám, které předložily své příjmy. Splátka úvěru činila částku 15.450,90 Kč a tedy každý z dlužníků měl splácel 3.862,72 Kč měsíčně. Vedle toho dva z žadatelů byli vlastníky nemovitostí na území České republiky a úvěr byl zajištěn zástavním právem. Pokud dlužníci uzavřeli dohodu o tom, že finanční částka bude poskytnuta pouze jednomu z nich a také pouze on ji bude splácet, tato dohoda není vůči poskytovateli úvěru účinná. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žadatelů o úvěr a na základě předložených žádostí a dalších dokladů žalovaní prokázali, že byli v době poskytnutí úvěru úvěruschopní. Smlouva o úvěru byla uzavřena 15.8.2012. Soud proto v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zák.č. 89/2012 použil ustanovení zákona č. 513/1991Sb. (dále jen obch.zák.) ve znění účinném do 31.12.2013 a zákona č. 40/1964Sb. (dále jen obč.zák.) ve znění účinném do 31.12.2013. Podle § 497 obch.zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obch.zák., jejíž součástí byly i obchodní podmínky (§ 273 odst.1 obch.zák.). Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovaným peněžní prostředky do výše limitu 3.320.000 Kč za účelem výstavby rodinného domu. Žalovaní se zavázali poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky a poplatky formou pravidelných peněžních splátek. Právní předchůdce žalobce svou povinnost ze smlouvy splnil a poskytl peněžní prostředky v celkové výši 2.821.720 Kč. Žalovaní svou povinnost řádně a včas neplnili a dostali se do prodlení. V důsledku prodlení žalovaných právní předchůdce žalobce využil svého práva a prohlásil pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné dopisem ze dne 13.11.2018 a vyzval je ke splacení úvěru včetně úroků a všech ostatních peněžitých dluhů nejpozději do 3.12.2018. Následně právní předchůdce žalobce pohledávku v souladu s ust. § 524 obč.zák. postoupil na žalobce. Dohoda uzavřená mezi dlužníky, že poskytnuté peněžní prostředky budou vyplaceny ve prospěch pana [jméno] [jméno] [příjmení], který je také jako jediný bude splácet, je dohoda účinná pouze mezi dlužníky (povinnost hradit dluh jen jedním z dlužníků je založena pouze ve vztahu mezi dlužníky navzájem). Vzniklý dluh nepřestává být dluhem společným a věřitel se může domáhat jeho uspokojení vůči všem dlužníkům. Dluh ze smlouvy o úvěru ze dne 15.8.2012 činí jistina ve výši 2.171.388,03 Kč, úrok ve výši 378.968,83 Kč, příslušenství do zesplatnění ve výši 60.326,76 Kč a úrok z prodlení ve výši 699.367,61 Kč. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobce, který požaduje zaplacení částky 600.000 Kč a příslušenství ke dni 24.1.2019 ve výši 60.326,76 Kč je oprávněn a proto uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně dlužnou částku včetně úroku ve výši 3,79% ročně z částky 600.000 Kč od 25.1.2019 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 600.000 Kč od 25.1.2019 do zaplacení (dle ust. § 517 odst.2 obč.zák. a nařízení vlády č. 142/1994Sb.). Žalobce požadoval úrok z úvěru ve výši 4% ročně z částky 600.000 Kč od 25.1.2019 do zaplacení. Soud z předložené smlouvy o úvěru ze dne 15.8.2012 zjistil, že si strany smluvily úrokovou sazbu pouze ve výši 3,79% ročně. Z toho důvodu soud přiznal žalobci úroky ve výši stanovené smlouvou a pro vyšší úrok žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobce měl neúspěch v poměrně nepatrné části týkající se příslušenství pohledávky a proto mu soud přiznal náklady v plné výši. Náklady řízení žalobce v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 30.000 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za sedm úkonů právní služby - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 26.8.2020, sepis a podání žaloby, replika na vyjádření žalovaných dne 24.8.2021, doplnění žaloby na výzvu soudu, účast na jednání soudu dne 24.6.2022 a dne 7.9.2022) po 10.700 Kč (§ 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. předmět sporu ve výši 600.000 Kč), sedm náhrad hotových výdajů zástupce žalobce za osm úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 26.8.2020, sepis a podání žaloby, replika na vyjádření žalovaných dne 24.8.2021, doplnění žaloby na výzvu soudu, účast na jednání soudu dne 24.6.2022 a dne 7.9.2022) po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrada cestovních výdajů zástupce žalobce za cestu k jednání soudu [obec] - [obec] a zpět osobním automobilem k jednání soudu dne 24.6.2022 a dne 7.9.2022 ve výši 3.730 Kč (základní náhrada ve výši 1.118,60 Kč při ujetých 238 km x 4,70 Kč dle vyhl. 511/2021Sb., náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši 746,57 Kč při ujetých 238 km, prům. spotřebě 6,6 l a ceně paliva – nafta 47,10 Kč - vyhl. č. 116/2022 Sb.), náhrady za promeškaný čas zástupce žalobce při cestě k jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět za 12 půlhodin po 100 Kč ve výši 1.200 Kč (dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) s připočtením 21% daně z přidané hodnoty ve výši 17.205,30 Kč (§137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem částka 129.135 Kč.