16 C 375/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 12.797 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná [příjmení] [celé jméno žalované] je povinna zaplatit žalobci částku 6.998 Kč s úroky z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od 30.1.2023 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pro částku 5.499 Kč, pro úrok z prodlení ve výši 65,91 Kč a pro úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 12.797 Kč od 13.4.2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 12.797 Kč s úrokem z prodlení ve výši 65,91 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 12.797 Kč od 13.4.2022 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaná uzavřela dne 22.3.2021 s žalobcem úvěrovou smlouvu (bezúčelový spotřebitelský úvěr). K uzavření úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek žalobce případně v mobilní aplikaci žalobce v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje a proběhne automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žádost schválena, objeví se žadateli text rámcové smlouvy a na uvedené telefonní číslo je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy žadatel kód zadá je rámcová smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, uvedenou v žádosti. Při uzavírání smlouvy o úvěru je ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet žalobce, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Žalobce vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnosti žadatele splácet. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 7.000 Kč dne 22.3.2021 na účet žalované [bankovní účet]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 231 Kč. Sjednány byly i další volitelné služby za následující poplatky: poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč, poplatek za SMS servis 49 Kč. Žalovaná si dvakrát prodloužila splatnost aktuální splátky o jeden měsíc, za takové prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 693 Kč. Žalovaná uhradila dne 20.4.2021 částku 1 Kč a dne 31.5.2021 částku 1 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, proto byla žalobcem informována o výši dluhu a vyzvána SMS a e-mailu k jeho úhradě. Žalované byla v souladu s ustanovením smlouvy účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč dne 15.9.2021 a 500 kč dne 15.7.2021. Následně byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady ke dni 22.6.2021 ve výši 100 Kč, ke dni 28.6.2021 ve výši 100 Kč, ke dni 2.8.2021 ve výši 100 Kč, ke dni 16.9.2021 ve výši 100 Kč, ke dni 20.9.2021 ve výši 100 Kč. Jedná se o náklady, které žalobci vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalovaném. Žalované byla dne 2.8.2021 zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru. Úvěr byl ke dni 19.9.2021 zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalovaná nereagovala a žalobce požaduje částku 12.797 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 6.998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 231 Kč, poplatku za expres výplatu 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 1.386 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 196 Kč, úroky v celkové výši 1.029 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.802 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 560 Kč. V podání ze dne 27.1.2023 žalobce uvedl, že podpis smlouvy probíhá prostřednictvím SMS podpisu, který žalobce zaslal na telefonní číslo žalobce. Podpisový kód, kterým žalovaný smlouvu podepsal, byl zadáván v zabezpečeném webovém rozhraní společnosti žalobce [webová adresa], do kterého má žalovaný přístup pouze na základě zvoleného hesla. K ověření totožnosti žalovaného došlo při uzavření první smlouvy prostřednictvím zaslání ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč z bankovního účtu žalovaného, kdy se tento účet shoduje s bankovním účtem, na který byly zaslány finanční prostředky. Protože bankovní účet, který žalovaný uvedl v žádosti o uzavření smlouvy, byl veden na jméno žalovaného a zároveň z něj zaslal ověřovací poplatek, byla tímto totožnost ověřena. Ohledně zkoumání schopnosti žalovaného splácet, žalobce zkoumá, zda žadatel má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí (prostřednictvím registrů NRKI a BRKI). Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí (registr SOLUS) a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Dále srovnává příjmy a výdaje žadatele o úvěr, které jsou povinnou položkou, jež musí být vyplněna při žádosti o úvěr. Žalobce dále podrobuje klienty credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumává jejich věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě vyhodnocení těchto kontrol, byl žalované nabídnut úvěr ve výši 7.000 Kč. K jednání soudu se právní zástupce žalobce omluvil. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti. Soud vycházel z předložených listin označených jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva. Kopie občanského průkazu. Potvrzení o přijaté platbě, dle kterého na účet žalobce byla přijata částka 1 Kč dne 22.3.2021, jméno a číslo účtu odesilatele [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet]. Potvrzení o provedené platbě, dle kterého z účtu žalobce byla dne 22.3.2021 odeslána částka 7.000 Kč na účet č. [bankovní účet] [variabilní symbol] a dále předžalobní upomínky. Dle sdělení [právnická osoba] účet [číslo] patří žalované a dne 22.3.2021 banka eviduje příchozí platbu ve výši 7.000 Kč pod [variabilní symbol]. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobce disponoval osobními údaji žalované. Žalovaná se na internetových stránkách žalobce zaregistrovala, zaslala požadované údaje a na účet žalobce zaslala částku 1 Kč. Žalobce zaslal na účet žalované (ze kterého mu přišla částka 1 Kč) dne 22.3.2021 částku 7.000 Kč. Žalovaná uhradila dle tvrzení žalobce částku 2 Kč. Podle § 2 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 582 odst.1 věta první o.z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvlášť ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co mel po právu plnit sám. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst.1 o.z. a § 562 odst. 1, 2 o.z). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách žalobce případně v mobilní aplikaci žalobce. Tato forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 104 dále stanoví, že nesplnění písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Toto ustanovení je nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele tak, že nedostatek písemné smlouvy nemá za následek neplatnost smlouvy, pouze pokud by neplatnost způsobila zhoršení postavení spotřebitele. V projednávané věci měly být poskytnuté peněžní prostředky vráceny jednorázově do 30 dnů od poskytnutí úvěru (nikoliv ve splátkách) a sankce neplatnosti smlouvy tak nezpůsobí zhoršení postavení spotřebitele. V projednávané věci by naopak nedostatek písemné formy svědčil ve prospěch věřitele, který by tak měl možnost obsah smlouvy kdykoliv v neprospěch spotřebitele měnit, neboť pokud smlouva není v listinné podobě respektive zachycena na trvalém nosiči dat, nelze s odstupem času zjistit, zda smlouva případně obchodní podmínky předložené soudu odpovídají té, která byla doručena žalovanému v den uzavření smlouvy. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je pro nedostatek formy podle § 582 odst.1 o.z. absolutně neplatná. Je-li smlouva absolutně neplatná, nemá žalobce nárok na účtované poplatky, úrok, ani na smluvní pokutu. Vzhledem k tomu, že žalobce v řízení prokázal, že částku 7.000 Kč zaslal na účet č. [bankovní účet] a že účet tohoto čísla patřil žalované (potvrzení banky), má soud za to že se žalobci podařilo prokázat, že poskytl žalované částku 7.000 Kč. Toto plnění posoudil soud jako bezdůvodné obohacení žalované plněním bez právního důvodu, které je žalovaná povinna podle § 2991 odst.1 vydat. Dle tvrzení žalobce žalovaná uhradila celkem částku 2 Kč, soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 6.998 Kč (7.000 – 2) a pro částku 5.499 Kč soud žalobu zamítl. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nedohodnou-li si strany čas plnění (splatnost), může věřitel požadovat plnění ihned (je vyžadována výzva věřitele k plnění). Dlužník pak musí plnit ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván (§ 1958 odst. 2 o.z.). Soud v dané věci vycházel u úroků z prodlení ze dne, kdy byla žalované doručena žaloba. Žaloba byla žalované doručena dne 28.1.2023. Nárok se stal splatným a žalovaná se dostala do prodlení od 30.1.2023. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od 30.1.2023 v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaného příslušenství žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Úspěch účastníka podle § 142 odst.1 o.s.ř. v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Nejvyšší soud tento právní názor přijal ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp.zn. I ÚS 2717/08 (pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství). Žalobce požadoval celkem částku 14.288,21 Kč (částku 12.797 Kč + úrok z prodlení 65,91 Kč + 1.425,30 Kč – úrok z prodlení 11,75% ročně z částky 12.797 Kč od 13.4.2022 do 24.3.2023). Žalobci bylo ke dni rozhodnutí soudu přiznáno celkem 7.153,20 Kč (jistina – 6.998 Kč + 155,20 Kč – úrok z prodlení ve výši 15% ročně z 6.998 Kč od 30.1.2023 do 24.3.2023). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 50%, tomu odpovídá úspěšnost žalované ve výši 50%. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.