16 C 380/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený datum , hlášen na adrese adresa , zastoupený Jméno žalobce B , advokátem, AK adresa , proti žalované: právnická osoba , se sídlem adresa , stát , IČO: IČO , zastoupený Jméno žalované , advokátem, AK adresa , o zaplacení částky 211.657,75 Kč s příslušenstvím, takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalovanému částku 205.845,- Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 1.3.2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se pro částku 5.812,75 Kč s příslušenstvím zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 91.626,60 Kč k rukám , Jméno žalobce B, , AK , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna uhradit státu náklady řízení ve výši 1.629,61 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Chomutově., Anonymizováno1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá zaplacení částky 211.657,75 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 1.3.2021 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že žalobce jako řidič a vlastník vozidla , značka automobilu, byl dne , datum, v , obec, , ulice , adresa, účastníkem dopravní nehody, kterou způsobil řidič a vlastník vozidla , registrační značka, . Dle sdělení , právnická osoba, bylo vozidlo škůdce ke dni nehody pojištěno u rumunské pojišťovny – žalované. Žalovaná prostřednictvím škodního zástupce v ČR poskytla z titulu pojištění odpovědnosti za škody způsobenou provozem motorového vozidla žalobci pojistné plnění ve formě úhrady nákladů na opravu a částečnou náhradu nákladů na nájem náhradního vozidla po dobu opravy poškozeného vozidla. Žalovaná odmítla uspokojit náhradu škody a to náhradu za pokles obvyklé hodnoty motorového vozidla v důsledku dopravní nehody, kterou soudní znalec , jméno FO, stanovil na částku 200.000,- Kč. Žalovaná dále neuspokojila celý nárok žalobce na náhradu škody v podobě nájemného za náhradní vozidlo užívané po dobu opravy poškozeného vozidla. Nájemné činilo 62.253,61 Kč, kdy žalovaná uhradila pouze částku 41.253,61 Kč. Žalovaná tvrdí, že hodnota ušetřených pevných nákladů na provoz poškozeného vozidla má činit 7,65 Kč za 1 km jízdy. Dle znaleckého posudku soudního znalce Ing. , jméno FO, činí hodnota pevných nákladů na provoz u vozidla žalobce pouze částku 3,40 Kč na km. Žalobce proto požaduje doplacení náhrady škody z titulu nájmu náhradního vozidla ve výši 11.657,75 Kč. Žalobce zaslal žalované znalecké posudky dne 12.1.2021 společně s výzvou k plnění do 28.2.2021 a následně předžalobní výzvu ze dne 22.4.2021.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Učinila nesporné, že dne , datum, došlo k dopravní nehodě, kterou zavinil řidič a vlastník vozidla RZ: , SPZ, , které bylo v době nehody pojištěno u žalované. V důsledku nehody došlo k poškození vozidla , značka automobilu, ve vlastnictví žalobce. Žalovaná poskytla žalobci pojistné plnění – náklady na opravu poškozeného vozidla a náhradu nákladů vynaložených za náhradní vozidlo ve výši 41.253,61 Kč. U pevných nákladů žalobce vycházel z jiné částky výpočtu pevných nákladů (3,4 Kč za km) než žalovaná (7,65 Kč za km). Z posudku předloženého žalobcem vyplývá, že tento do výpočtu nezahrnul všechny položky, zejména pak náklady na opotřebení. Žalobce se dále domáhá částky 200.000,- Kč (pokles hodnoty vozidla po dopravní nehodě). Dle žalované nedošlo k technickému ani k tržnímu znehodnocení vozidla, kdy ze znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, vyplývá, že vozidlo žalobce bylo v minulosti několikrát poškozeno a opravováno, a tedy již nemohlo dojít k jeho znehodnocení. Znalecký posudek obsahuje nepřezkoumatelné závěry, které nemají oporu ve standardech, znalec používá volné úvahy, které nejsou ničím podložené. Znalecký posudek byl objednán žalobcem, a proto má za to, aby byly sporné otázky mezi účastníky posouzeny nestranným znalcem ustanoveným soudem. Návrh žalobce není postaven na jisto, kdy žalobce své nároky řádně nevyčíslil a neunesl tak břemeno důkazní.

3. S ohledem na skutečnost, že dopravní nehoda se stala v České republice, žalovaná je právnickou osobou se sídlem v Rumunské republice a žalobce je občanem České republiky, jde o spor s mezinárodním prvkem. Příslušnost soudu se řídí Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Brusel I bis“). Podle čl. 11 odst. 1 písm. b) „Brusel I bis“ pojistitel, který má bydliště v některém členském státě, může být žalován v jiném členském státě v případě žaloby podané pojistníkem, pojištěným nebo oprávněnou osobou u soudu místa bydliště žalobce. Žalobce je oprávněnou osobou a soudem místa jeho bydliště je Okresní soud v Chomutově a z toho důvodu je Okresní soud v Chomutově místně příslušný soud.

4. U výběru rozhodného práva je nutno vycházet z právní úpravy příslušné kolizní normy, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (dále jen „Řím II“). Dle čl. 4 „Řím II“ nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Vzhledem k tomu, že k dopravní nehodě došlo v České republice, je rozhodným právem právo české.Soud má za prokázané tyto skutečnosti:

5. Účastníci učinili nesporným, že žalovaná je v dané věci pasivně legitimovaná, kdy dopravní nehodu zavinil řidič vozidla, které v době dopravní nehody bylo pojištěno u žalované, a v důsledku dopravní nehody došlo k poškození vozidla žalobce.

6. Účastníci učinili nesporným, že žalovaná již poskytla žalobci pojistné plnění spočívající v nákladech na opravu poškozeného vozidla a pojistné plnění na náhradu nákladů vynaložených na náhradní vozidlo ve výši 41.253,60 Kč.

7. Účastníci učinili nesporným, že nájezd náhradním vozidlem činila částka 2.743 kilometrů.

8. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, , jméno FO, (znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace motorová vozidla) soud zjistil, že znalec posudek vypracoval na základě požadavku žalobce, který požadoval stanovit rozdíl obvyklých cen na vozidlo před havarijním poškozením a po opravě havarijního poškození většího rozsahu. Znalec provedl studium předložených podkladů (technický průkaz z Maďarska, technický protokol k individuálnímu dovozu ze zahraničí, fotodokumentace poškozeného vozidla, faktura č.. , hodnota, vystavená opravcem vozidla autorizovaným servisem) a osobní prohlídku vozu (prohlídka vizuálně a zkušební jízdou). Technický stav před poškozením znalec popsal jako běžně opotřebované, menší poškození na víku motoru způsobené provozem, dobrá protikorozní funkčnost, karoserie kompletní, funkční, bez zjevných závad a deformací, velmi dobrý stav, motor má pravidelný chod, přechody otáček jsou plynulé, výkon je úměrný počtu najetých km, kouřivost nezvýšená, hlučnost v normě, výfukové potrubí účinné, palivová soustava kompletní, funkční, chladící soustava bez zjevných závad a úniků, startování snadné a funkční, řazení jednotlivých stupňů bez závad, přední náprava vč. řízení je funkční, kompletní, zadní náprava je kompletní, funkční bez zjevných závad, brzdový systém je účinný bez zjevných závad, vůle běžná. Celkově je vozidlo úměrně opotřebované k době provozu a počtu ujetých km, je kompletní, funkční, udržované v dobrém technickém stavu. Obvyklá cena vozidla před poškozením dne 8.8.2020, byla stanovena dle nabídky na trhu s ojetými vozidly na částku 1.500.000,- Kč (vzhledem k typu vozidla, jeho výbavě a ostatním parametrům bylo srovnání omezené malým počtem stejných vozidel). Technický stav po poškození znalec popsal: vozidlo bylo havarijně poškozeno na levé přední části karoserie a levé straně přední nápravy. Vzhledem k obvyklé ceně vozidla v době poškození a výše škody se jedná o rozsáhlejší poškození vozidla, což má podstatný vliv na obvyklou cenu vozidla po provedené opravě. Oprava byla provedena v požadované kvalitě. Dle průzkumu trhu s ojetými vozidly určil znalec snížení obvyklé ceny po opravě vozidla o 13-14 %. Tato srážka byla ověřena u čtyř prodejců ojetých vozidel v Chomutově včetně největšího prodejce v ČR (, právnická osoba, ), který doporučil snížení ceny v daném případě o 20-25 %, podobně se vyjádřili i ostatní oslovení prodejci. Znalec dle svého uvážení a zkušenosti stanovil srážku na 14%, snížení obvyklé ceny po opravě tak činí 200.000,- Kč. Jde o srážku určenou trhem, která vyjadřuje vliv opravy většího rozsahu (kalkulace nákladů na opravu ve výši 385.000,- Kč) na cenu vozidla na trhu. Znalec srážku nestanovil dle Znaleckého standardu, který je jen doporučený metodický postup pro vyhotovení znaleckého posudku. Na snížení ceny nemá vliv technická hodnota vozidla ani koeficient prodejnosti, protože nelze provést srovnání s jiným stejným vozidlem stejných parametrů a stejným poškozením a následnou stejnou opravou. Obvyklou cenu po opravě vozidla činí částka 1.300.000,- Kč, rozdíl mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením ze dne 8.8.2020 ve výši 1.500.000,- Kč a snížením obvyklé ceny po opravě činí částka 200.000,- Kč.

9. Při výslechu znalec uvedl, že při vypracování posudku neměl k dispozici servisní knížku a nevěděl, že vozidlo bylo v minulosti poškozeno. Má za to, že opravy vozidla před poškozením by na hodnotu vozidla měly vliv. Jeho úkolem bylo stanovit, jak se snížila hodnota vozidla po opravě. I v případě, že by počítal s opravami vozidla, jeho hodnota po poškození by poklesla o 13 % - 14 %. Následně na základě pověření soudu znalec doplnil znalecký posudek, kde uvedl, že předchozí opravy (3/17 poškození zadní části oprava za 2.250 Eur - 60.750,- Kč, 6/18 oprava za 150,- Eur - 3.848,- Kč, 10/2019 poškození na přední části oprava za 450.563 HUF - 34.964,- Kč, 1/2020 poškození na přední části oprava za 99.606 HUF - 7.540,- Kč) vzhledem k jejich povaze a cenám jsou opravy malého rozsahu (opravy běžné nikoliv celkové nebo generální) a nemají na cenu vozidla podstatný významný vliv. V době prohlídky vozidla znalcem v září 2020 (prohlídka vizuálně a zkušební jízdou) vozidlo nejevilo známky předchozích oprav (nebyly zjištěny nekvalitně provedené opravy či skryté závady). S ohledem na to, že předchozí opravy byly malého rozsahu (dle Znaleckého standardu č. 1/2022 šlo o opravy běžné), neměly na cenu vozidla žádný významný vliv. K námitkám žalované znalec uvedl, že posudek č. 4762/062/20 byl vyhotoven v době, kdy byl platný Znalecký standard č. , hodnota, a v době vyhotovení dodatku posudku (leden 2024) tento standard nahradil Znalecký standard č. , hodnota, . Pokud znalec nemá dostatečný počet porovnatelných relevantních vzorků, stanoví koeficient prodejnosti i z jiných zdrojů, např. informací z autobazarů, porovnáním jiných prodejních transakcí, databáze prodejců ojetých vozidel a toto uvede ve znaleckém posudku. V době oceňování vozidla nebylo k porovnání žádné stejné vozidlo. Důvodem pro vyhotovení znaleckého posudku byl pokles hodnoty vozidla na trhu po opravě velkého rozsahu a koeficient prodejnosti nelze řádně stanovit bez porovnání, z toho důvodu znalec využil jiné zdroje, a to informace z autobazarů, databáze prodaných vozidel a cenové nabídky na trhu ojetých vozidel.

10. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne 23.11.2020 Ing. , jméno FO, (znalec z oboru doprava, ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace motorová vozidla) soud zjistil, že znalec posudek vypracoval na základě požadavku , tituly před jménem, , jméno FO, , který požadoval stanovit výši tzv. pevných nákladů na jeden ujetý kilometr poškozeného vozidla , značka automobilu, . Znalec provedl studium předložených podkladů (technický průkaz vozidla, znalecký posudek č. , hodnota, , kopie servisní knížky, výpis historie vozidla, faktura č. , hodnota, vystavená opravcem vozidla autorizovaným servisem). Pro stanovení nákladů na provoz vozidla za období od 28.3.2017 (uvedení do provozu) do 8/2020 (poškození vozidla a zapůjčení náhradního vozidla) a počtu ujetých kilometrů za toto období (97.333 km) byly zjištěny náklady obvyklé pro daný typ vozidla. Jedná se zejména o náklady na servis dle předpisu výrobce, které byly stanoveny ve spolupráci s , právnická osoba, a jsou stanoveny za celé posuzované období a na daný počet ujetých km, ceny pojištění vozidla, povinného ručení, havarijního pojištění, dálniční známky, náklady na STK a ME, ceny letních a zimních pneumatik a s tím související náklady na přezutí pneu. Náklady na provoz vozidla , značka automobilu, byly znalcem stanoveny ve výši 3,40 Kč/km včetně DPH. Při výslechu před soudem znalec uvedl, že rozdíl mezi jím stanovenými pevnými náklady (3,40 Kč/km) a pevnými náklady stanovenými Ing. , jméno FO, (7,65 Kč/km) je v tom, že on spočetl skutečné pevné náklady na provoz vozidla po dobu ujetí 97.333 km, kdy přihlédl ke skutečným nákladům, které byly vynaloženy v době provozu. Pevné náklady se skládají z nákladů za opotřebení vozidla a z provozních nákladů (náklady na pneumatiky, servis a pojištění). Na začátku používání vozidla dochází k rychlejší ztrátě hodnoty vozidla, na konci životnosti se cena ustálí na přibližně 10% hodnoty ceny vozidla. Kolega stanovil pevné náklady jako lineární ztrátu hodnoty vozidla při ujetí 400.000 km. On při vypracování posudku nepracoval s opotřebením vozidla, kdy zadání znělo stanovit pevné náklady na 1 km provozu poškozeného vozidla. Servis nezabraňuje opotřebení vozidla, pouze prodlužuje jeho životnost.

11. Z výpočtu pevných nákladů na provoz poškozeného vozidla , hodnota, vypracovaného Ing. , jméno FO, soud zjistil, že stanovil pevné náklady na 1 km provozu poškozeného vozidla na 7,65 Kč/km s DPH. Pevné náklady se rovnají opotřebení vozidla (výchozí cena poškozeného vozidla 2.858.700,- Kč s DPH – výchozí cena pneumatik 38.000,- Kč/ životnost vozidla 400.000 km) a součtu ostatních položek (opotřebení pneumatik, mazadla a provozní náplně, opravy a běžná údržba). Při výslechu před soudem , jméno FO, uvedl, že on započítal do svého posudku opotřebení vozidla, které ve znaleckém posudku Ing. , jméno FO, chybí (ten pracoval s provozem vozidla). On postupoval dle příručky, kterou kdysi vypracoval Dr. , jméno FO, (od té doby nic lepšího nebylo). Při svém výpočtu používá odhad (ostatní položky), jehož hodnota je dána podle vozidla (vychází z příručky , tituly za jménem, , adresa, ) a tento odhad zahrnuje i položky, které , jméno FO, uvedl ve svém znaleckém posudku.

12. V dopise ze dne 3.9.2020 AVUS (škodní zástupce žalované v ČR) žalobci sdělila, že nárok na technické znehodnocení provedenou opravou nelze uznat, neboť nebyl poškozen skelet karosérie.

13. Výzvou ze dne 12.1.2021 žalobce vyzval žalovanou k doplatku pojistného plnění a to 1) náhrady za pokles obvyklé hodnoty motorového vozidla v důsledku dopravní nehody ve výši 200.000,- Kč a 2) doplatku náhrady nájemného za náhradní vozidlo ve výši 11.657,75 Kč do 28.2.2021 (kdy jako přílohu předložil znalecký posudek , jméno FO, a znalecký posudek Ing. , jméno FO, ).

14. V dopise ze dne 15.1.2021 AVUS žalobci sdělila, že 1) nárok na tržní znehodnocení vozidla přezkoumávají a o výsledku šetření jej budou informovat a 2) doplatek náhrady nájemného za náhradní vozidlo neuznávají (odkazoval na dopis ze dne 26.11.2020) a trval na výpočtu UVN.

15. V dopise ze dne 13.4.2021 AVUS žalobci sdělila, že nárok na pokles obvyklé hodnoty motorového vozidla v důsledku dopravní nehody z 8.8.2020 zamítá bez náhrady, kdy na základě podkladů (zejména znalecký posudek , jméno FO, ) nebyl pokles obvyklé ceny ničím doložen.Ve výzvě ze dne 22.4.2021 žalobce sdělil žalované, že neobdrží-li pojistné plnění ve výši 211.657,75 Kč v termínu do 31.5.2021, je připraven zahájit soudní spor.

16. V dopise ze dne 29.4.2021 AVUS žalobci sdělila, že 1) náhrada za pokles obvyklé ceny vozidla 200.000,- Kč není akceptovatelný, kdy technická hodnota vozidla v době dopravní nehody byla ve výši 55,92% (nižší než 60%) a provedenou opravou nedošlo k technickému ani tržnímu znehodnocení vozidla. 2) doplatek náhrady nájemného za náhradní vozidlo – trvají na výpočtu ušetřených vlastních nákladů provedených jejich technikem.

17. V dopise ze dne 25.6.2021 AVUS žalobci sdělila, že vyplatila pojistné plnění ve výši 504.918,40 Kč (oprava vozu), ve výši 41.253,61 Kč (náhradní vozidlo) a 5.055,60 Kč. Nárok na doplatek v podobě poklesu obvyklé ceny vozidla a doplatek náhrady škody za nájem náhradního vozidla odmítli.Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

18. Dne , datum, v , obec, , adresa, došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce provozem vozidla pojištěného u žalované (řidič a provozovatel vozidla , jméno FO, byl pojištěncem žalované). Žalovaná vyplatila žalobci plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za škodu na vozidle a to: částku 504.918,40 Kč (cena za opravu vozidla), částku 41.253,61 Kč (část nákladů na zapůjčené náhradní vozidlo) a 5.055,60 Kč (prošlá technická kontrola, prošlá emisní kontrola, náklady na odtah). Ve výzvě ze dne 12.1.2021 a 22.4.2021 žalobce požadoval doplatek pojistného plnění a to: 1) náhradu za pokles obvyklé hodnoty motorového vozidla v důsledku dopravní nehody ve výši 200.000,- Kč a 2) doplatek náhrady nájemného za náhradní vozidlo ve výši 11.657,75 Kč. Jako přílohu předložil znalecký posudek , jméno FO, ve kterém znalec stanovil obvyklou cenou vozidla před poškozením ze dne 8.8.2020 na částku 1.500.000,- Kč a obvyklou cenu po opravě vozidla na částku 1.300.000,- Kč (pokles obvyklé hodnoty vozidla po opravě tak činila částka 200.000,- Kč). Dále znalecký posudek Ing. , jméno FO, podle kterého znalec stanovil náklady na provoz vozidla , značka automobilu, ve výši 3,40 Kč/km včetně DPH. Žalovaná oba nároky požadované žalobcem odmítla s tím, že technická hodnota vozidla v době dopravní nehody byla nižší než 60 % a provedenou opravou proto nedošlo k technickému ani k tržnímu znehodnocení vozidla. Pokud se jedná o náklady na provoz vozidla, trvala žalovaná na výpočtu jejich technika, podle kterého, činí pevné náklady 7,65 Kč/km s DPH.

19. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999Sb. ve znění pozdějších předpisů, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen ZoP) zákon zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti).

20. Podle § 3 odst. 1 ZoP pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

21. Podle § 6 odst. 2 písm. b) ZoP nestanoví-li zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady a způsobené škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škody vzniklé odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

22. Podle § 9 odst. 1 ZoP má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

23. Podle § 9 odst. 2 ZoP plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončí šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

24. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla.

25. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

26. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

27. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

28. Podle § 492 odst. 1 o. z. hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.

29. Je-li účelem náhrady majetkové újmy a z ní vyplývající povinnost k náhradě způsobené škody vytvoření stavu, který zde existoval před vznikem škody, přičemž ho má být dosaženo reparací veškeré vzniklé škody, má poškozený zásadně nárok na nahrazení poškozené věci minimálně do výše její původní hodnoty. Výše náhrady škody na věci se proto odvozuje od ceny věci, což je podle § 492 odst. 1 o. z. hodnota věci vyjádřená v penězích, ta se zásadně určuje jako cena obvyklá. Cena obvyklá ve smyslu § 2969 odst. 1 o. z. pak představuje cenu, za kterou lze v daném místě a čase a za obvyklých obchodních podmínek pořídit náhradní věc stejných kvalit, přičemž takto stanovená cena, kterou lze v daném místě a čase a za obvyklých obchodních podmínek pořídit náhradní věc stejných kvalit, přičemž takto stanovená cena je v prostředí státem regulovaného hospodářství cenou tržní, ovlivněnou nabídkou a poptávkou trhu, tedy zahrnuje i hledisko prodejnosti věci.

30. V nálezu ze dne 27.4.2017 sp. zn. II ÚS 795/16 ústavní soud konstatoval, že ekonomická hodnota vozidla není determinována pouze jeho technickou či funkční hodnotou, nýbrž obecně tím, jaký užitek je svému vlastníku způsobilé přinést. Dojde-li v důsledku protiprávního jednání k poškození věci, je proto ve smyslu principu úplného odškodnění klíčové, aby byla hodnota věci obnovena či v penězích nahrazena ve všech zmíněných ohledech. Nestačí tedy, pokud je obnovena její funkční či technická hodnota. Jinými slovy, i pokud dojde v důsledku opravy k plné obnově funkční hodnoty věci, avšak zároveň není plně obnovena její hodnota tržní, věc nepřináší svému vlastníku stejný užitek, a škoda na věci tudíž není plně nahrazena. V nálezu ze dne 11.6.2014 sp. zn. I ÚS 1902/13 ústavní soud uvedl, že je všeobecně známou skutečností, že cena havarovaného vozidla bude vždy nižší než cena stejně technicky vybaveného vozidla, které dosud havarované nebylo. Pokud by poškozenému byly nahrazeny pouze náklady na opravu věci, a nikoli již rozdíl v její tržní hodnotě, nepřinášela by již věc svému vlastníku stejný užitek, a škoda způsobená protiprávním jednáním či škodnou událostí by mu tak nebyla nahrazena v plném rozsahu.

31. Pokud jde o znalecký posudek soud hodnotí, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá logickému myšlení a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy (NS 22 Cdo 1810/2009 ze dne 21.10.2009, ÚS 483/01 ze dne 6.5.2003). Podle ustanovení § 127 odst. 2 o.s.ř. je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat.

32. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem , jméno FO, , znalce vyslechl a uložil mu znalecký posudek doplnit. Při své výpovědi , jméno FO, zodpověděl otázky soudu i účastníků a dále doplnil znalecký posudek, kdy přihlédl k opravám vozidla před dopravní nehodou, (se kterými v původním znaleckém posudku nepracoval, kdy o nich nevěděl). Znalec uvedl, že předchozí opravy s ohledem na jejich povahu a ceny jsou opravy malého rozsahu (dle Znaleckého standardu č. 1/2022 šlo o opravy běžné) a neměly na cenu vozidla žádný významný vliv. Obvyklá cena vozidla před poškozením dne 8.8.2020, byla stanovena dle nabídky na trhu s ojetými vozidly na částku 1.500.000,- Kč (vzhledem k typu vozidla, jeho výbavě a ostatním parametrům bylo srovnání omezené malým počtem stejných vozidel). Nehodou (vzhledem k obvyklé ceně vozidla v době poškození a výši škody) došlo k rozsáhlejšímu poškození vozidla, což má podstatný vliv na obvyklou cenu vozidla po provedené opravě. V době oceňování vozidla nebylo k porovnání žádné stejné vozidlo, proto znalec využil jiné zdroje, a to informace z autobazarů, databázi prodaných vozidel a cenové nabídky na trhu ojetých vozidel. Dle průzkumu trhu s ojetými vozidly určil znalec snížení obvyklé ceny po opravě vozidla o 13-14%. Tuto srážku ověřil u čtyř prodejců ojetých vozidel v Chomutově včetně největšího prodejce v ČR, kdy prodejci doporučili snížení ceny o 20-25 %. Znalec dle svých zkušeností a svého uvážení stanovil srážku na 14%, snížení obvyklé ceny po opravě tak činí 200.000,- Kč. Soud má za to, že závěry znalce byly náležitě odůvodněny, znalec přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat (předchozí opravy, kdy znalec logicky vysvětlil, proč k nim nepřihlížel), odůvodnění znaleckého posudku odpovídá logickému myšlení (znalec vysvětlil své postupy a důvody proč tak postupoval). Ve svém doplnění znaleckého posudku a v reakci k námitkám žalované, tak znalec odstranil pochybnosti a žalovaná neuvedla relevantní důvod pro přezkoumání znaleckého posudku.

33. V důsledku dopravní nehody ze dne 8.8.2020 došlo k poškození vozidla žalobce. Jak je uvedeno výše v nálezu ústavního soudu (ze dne 11.6.2014 sp.zn. I ÚS 1902/13) „je všeobecně známou skutečností, že cena havarovaného vozidla bude vždy nižší než cena stejně technicky vybaveného vozidla, které dosud havarované nebylo“. Žalovaná žalobci nahradila pouze náklady na opravu vozidla a rozdíl jeho tržní hodnoty hradit odmítla. Škoda způsobená žalobci škodnou událostí tak nebyla ze strany žalované nahrazena v plném rozsahu. Pokles hodnoty vozidla pak činí podle znaleckého posudku částka 200.000,- Kč.

34. Další rozpor mezi účastníky byl ohledně výše pevných nákladů. Pevné náklady na provoz vozidla představují částku, kterou se uspoří v situaci, kdy je používáno cizí vozidlo (náhradní) namísto vozidla vlastního. Vlastní vozidlo se neopotřebovává (provozní kapaliny, pneumatiky apod) a nevynakládá se nic na jeho údržbu. Výsledná částka je pak odečítána od nákladů na pronájem náhradního vozidle, čímž je vypočtena skutečně vzniklá škoda ve smyslu občanského zákoníku. Skutečná škoda je pak dána rozdílem mezi náklady na zapůjčení náhradního vozidla a úsporou za nepoužívání vlastního vozidla. K výpočtu této úspory je však třeba přistupovat individuálně, kdy na úsporu mají vliv různé technické parametry, jako druh a cena pneumatik, druh a cena provozních kapalin, pořizovací cena vozidla, objem motoru a jiné. Pevné náklady stanovené žalobcem činily 3,40 Kč/km včetně DPH a pevné náklady stanovené žalovanou činily 7,65 Kč/km včetně DPH.

35. Soud nemá povinnost ustanovit revizního znalce ani v případě rozporu mezi dvěma znaleckými posudky. Soud má přistoupit k nařízení revizního znaleckého posudku tehdy, jestliže je i po podání vysvětlení znalcem pochybnost o správnosti posudku, nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný (srovnej rozhodnutí NS ČR 29 Cdo 4153/2015). Z toho důvodu soud ve věci doplnil znalecký posudek , jméno FO, a hodnocení Ing. , jméno FO, jejich výslechy, kdy bylo zjištěno, že každý z nich přistupoval k výpočtu pevných nákladů jinou metodou. , jméno FO, započítal do svého posudku opotřebení vozidla, kdy postupoval dle příručky, kterou kdysi vypracoval , tituly za jménem, , adresa, a stanovil pevné náklady jako lineární ztrátu hodnoty vozidla při ujetí 400.000 km. Při svém výpočtu používá odhad (ostatní položky), jehož hodnota je dána podle vozidla a tento odhad zahrnuje i položky, které , jméno FO, uvedl ve svém znaleckém posudku. Ing. , jméno FO, spočetl skutečné pevné náklady, které byly vynaloženy na provoz vozidla po dobu ujetí 97.333 km (jedná se zejména o náklady na servis, pojištění vozidla, povinného ručení, havarijního pojištění, dálniční známky, náklady na STK a ME, ceny letních a zimních pneumatik a s tím související náklady na přezutí pneu). Při vypracování posudku nepracoval s opotřebením vozidla.

36. Podle ustanovení § 136 o.s.ř. lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy. V hmotněprávní rovině s tímto ustanovením souvisí § 2955 o. z. podle něhož platí, že nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. Svoji úvahu může soudce použít jen ve vztahu k výši nároku, tedy v případech, kdy je zřejmé, že žalovaný má platit, ale není z konkrétních důkazů zjistitelné, kolik má platit. V projednávané věci měl soud k dispozici dvě stanoviska ohledně výše pevných nákladů, kdy každý ze znalců přistupoval ke stanovení výše pevných nákladů jiným způsobem. Soud nemůže určit, který postup je správný nebo lepší (není nikde stanoveno, který postup je v dané věci správný), kdy oba postupy přistupují k výpočtu jiným způsobem (lze je hodnotit jako správné), s ohledem na to, že rozdíl mezi výše uvedenými pevnými náklady činí částka 4,25 Kč a s přihlédnutím k hospodárnosti řízení (na náklady a čas na vypracování revizního znaleckého posudku) soud dospěl k závěru, že pevné náklady určí podle své úvahy, kdy výši pevných nákladů určil jako průměr z pevných nákladů uvedených účastníky.

37. Soud určil pevné náklady jako částku 5,525 Kč (3,40 + 7,65 = 11,05 : 2 = 5,525). Účastníci učinili nesporným, že bylo najeto 2.743 kilometrů. Pevní náklady tak činila částka 15.155,- Kč (5,525 x 2.743). Žalobce zaplatil za nájemné náhradního vozidla částku 62.253,61 Kč, po odečtu pevných nákladů ve výši 15.155,- Kč mu vznikl nárok na zaplacení částky 47.098,61 Kč. Žalovaná žalobci vyplatila částku 41.253,61 Kč a nárok žalobce tak činí částka 5.845,- Kč.

38. Soud žalobci přiznal celkem částku 205.845,- Kč (200.000,- Kč a 5.845,- Kč). Protože žalobce požadoval částku 211.657,75 Kč, soud pro částku 5.812,75 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl.

39. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nedohodnou-li si strany čas plnění (splatnost), může věřitel požadovat plnění ihned (je vyžadována výzva věřitele k plnění). Dlužník pak musí plnit ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 211.657,75 Kč dopisem ze dne 12.1.2021, kde jí stanovil lhůtu do 28.2.2021. Od 1.3.2021 je pak žalovaná v prodlení Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. od 1.3.2021 tak jak žalobce požadoval.

40. Podle ustanovení § 151 odst.1 o.s.ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobce v řízení požadoval zaplacení částky 211.657,75 Kč. Soud pro částku 5.812,75 Kč žalobu zamítl a pro částku 205.845,- Kč byl žalobce v řízení úspěšný. Žalobce dosáhl úspěchu v řízení ve výši 97,25 %, tomu odpovídá úspěšnost žalované ve výši 2,75%. Poměr úspěchu tedy činí 95 % ve prospěch žalobce. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V projednávané věci měl žalobce neúspěch v poměrně nepatrné části (2,75 %) a rozhodnutí spočívalo na úvaze soudu, a proto soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení.

41. Náklady řízení činí: Zaplacený soudní poplatek ve výši 10.626,60 Kč, zaplacená záloha 5.000,- Kč, kterou žalobce zaplatil soudu na znalecký posudek. Mimosmluvní odměna právního zástupce žalobce ve výši 55.080,- Kč za 6 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) vyhl. č. 177/199 Sb.) – příprava a převzetí zastoupení ve věci, kvalifikovaná předžalobní výzva, podání návrhu dne 26.8.021, účast na jednání soudu dne 18.8.2023, 25.10.2023 a 11.10.2024). Šest náhrad hotových výdajů zástupce žalobce za šest úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) vyhl. č. 177/199 Sb. - příprava a převzetí zastoupení ve věci, kvalifikovaná předžalobní výzva, podání návrhu dne 26.8.021, účast na jednání soudu dne 18.8.2023, 25.10.2023 a 11.10.2024) po 300,- Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Náhrada cestovních výdajů zástupce žalobce za cestu k jednání soudu dne 18.8.2023 a 25.10.2023 z , adresa, a zpět osobním automobilem ve výši 2 x 1.277,26 Kč (základní náhrada ve výši 982,80 Kč při ujetých 189 km x 5,20 Kč, náhrada za spotřebu vozidla ve výši 294,46 Kč při ujetých 189 km, spotřeba elektrické energie 0,190 kWh/1km a ceně energie 8,20 Kč/l kWh - vyhl. č. 467/2022Sb.), náhrada cestovních výdajů zástupce žalobce za cestu k jednání soudu dne 11.10.2024 z , adresa, a zpět osobním automobilem ve výši 1.644,41 Kč (základní náhrada ve výši 1.058,40 Kč při ujetých 189 km x 5,60 Kč, náhrada za spotřebu vozidla ve výši 276,50 Kč při ujetých 189 km, spotřeba elektrické energie 0,190 kWh/1km a ceně energie 7,70 Kč/l kWh - vyhl. č. 398/2023Sb.). Náhrady za promeškaný čas zástupce žalobce při cestě k jednání z , adresa, a zpět za 18 půlhodin po 100,- Kč ve výši 1.800,- Kč (dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). S připočtením 21% daně z přidané hodnoty ve výši 13.197,64 Kč (§137 odst. 3 o.s.ř.), celkem částka 91.626,60 Kč.

42. Podle ust. § 148 odst.1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení, které platil stát představuje svědečné a znalečné. Soud zaplatil svědečné 2.708,51 Kč Ing. , jméno FO, , který vypovídal při jednání soudu dne 25.10.2023 a znalečné 6.121,10 Kč znalci Ing. , jméno FO, , který vypovídal při jednání soudu dne 25.10.2023. Dále soud zaplatil znalci , jméno FO, znalečné 2.800,- Kč za doplnění znaleckého posudku. Účastníci zaplatili zálohu ve výši 10.000,- Kč. Na straně žalované nejsou předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků, a proto soud uložil žalované povinnost zaplatit náklady státu ve výši 1.629,61 Kč.