16 C 389/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 8.716,49 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobci částku 8.716,49 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 6.7.2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pro úrok ve výši 1.838,73 Kč, pro náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč a pro úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 8.716,49 Kč od 19.3.2018 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 1.808 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení] [obec a číslo], [ulice a číslo], do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení částky 8.716,49 Kč s úrokem ve výši 1.838,73 Kč a s úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 8.716,49 Kč od 19.3.2018 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že zahraniční společnost [právnická osoba] uzavřela dne 16.2.2017 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku a prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách [právnická osoba]. Žalovaný doručil prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Společnost prověřila jeho totožnost, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a zaslala nabídku k uzavření smlouvy. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku ve výši 8,5% měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5% z každé čerpané částky splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný čerpal celkem částku 11.800 Kč. Z celkové čerpané výše žalovaný neuhradil jistinu ve výši 8.716,49 Kč. Věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 8.716,49 Kč a to ode dne splatnosti 19.3.2018, na úrok z úvěru ve výši 8,5% měsíčně z čerpaného úvěru ve výši 8.716,49 Kč ode dne 1.1.2018 do dne splatnosti 18.3.2018 a na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 500 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2019 společnost [právnická osoba] postoupila soubor pohledávek včetně žalované pohledávky na společnost [právnická osoba]. Společnost [anonymizováno] uzavřela dne 19.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávek se žalobcem. V podání ze dne 23.6.2021 a ze dne 27.7.2021 žalobce uvedl, že v projednávané věci se bohužel nedochovali podklady k ověřování úvěruschopnosti žalovaného a nemůže je proto soudu předložit. V projednávané věci žalobce nedisponuje přehledem provedených plateb. Žalobce je přesvědčen, že výše pohledávky je zřejmá z pravidelných vyúčtování přiložených k žalobě, které zachycují změny výše dlužné částky a tak provedené úhrady, a to jak byly započteny na dlužnou částku. Finanční prostředky byly odeslány na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný vyčerpal dne 16.2.2017 částku 10.000 Kč a dne 15.8.2017 částku 1.800 Kč. K jednání soudu se žalobce omluvil. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst.4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm.a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti. Soud vycházel z předložených listin označených jako rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce disponoval osobními údaji žalovaného (jménem, rodným číslem, bydlištěm a dalšími údaji uvedenými v tabulce). Podle potvrzení o provedené platbě byla dne 16.2.2017 zaslána z účtu [právnická osoba] částka 10.000 Kč na účet číslo [bankovní účet]. Podle potvrzení o provedené platbě byla dne 15.8.2017 zaslána z účtu [právnická osoba] částka 1.800 Kč na účet číslo [bankovní účet]. Soudu je známo z úřední činnosti (věc sp.zn. 1C 118/2019) že účet číslo [bankovní účet] patřil žalovanému. Dle tvrzení žalobce činí dlužná jistina částku 8.716,49 Kč, žalovaný toto tvrzení nevyvrátil, kdy byl v řízení zcela nečinný. Listinou ze dne 27.5.2020 byl žalovaný informován právním zástupcem žalobce o postoupení pohledávky v celkové výši 12.703,73 Kč na žalobce. Z výpisů z účtů předložených žalobcem se nepodařilo zjistit, jaké konkrétní částky žalovaný na úhradu poskytnutého úvěru zaplatil. V projednávané věci uzavíral právní předchůdce žalobce s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měl tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětný úvěr je proto třeba posuzovat jako úvěr spotřebitelský. Podle § 104 zák. č. 257/2016Sb. o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné. Písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst.1 obč.zák. a § 562 odst. 1, 2 obč.zák). V daném případě ke sjednání smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách právního předchůdce žalobce. Tato forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 104 stanoví, že nesplnění písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Toto ustanovení je nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele tak, že nedostatek písemné smlouvy nemá za následek neplatnost smlouvy, pouze pokud by neplatnost způsobila zhoršení postavení spotřebitele. V projednávané věci sankce neplatnosti smlouvy nezpůsobí zhoršení postavení spotřebitele. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je pro nedostatek formy podle § 582 odst.1 obč.zák. absolutně neplatná. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení bylo prokázáno, že na účet, který patřil žalovanému, právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 11.800 Kč a může se tak jednat o bezdůvodné obohacení. Podle ust. § 2991 obč.zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o úvěru, kdy uzavřená smlouva byla absolutně neplatná. Vzhledem k tomu, že nebyla platně uzavřena smlouva, nebyl žalovaný smluvně zavázán ani k dalším smluvním povinnostem, které žalobce svou žalobou uplatnil a to zejména k úhradě úroku a nákladů s uplatněním pohledávky. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 11.800 Kč, tím žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byl žalovaný povinen podle § 2991 odst.1 vydat. Dle tvrzení žalobce žalovaný dluží jistinu ve výši 8.716,49 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku 8.716,49 Kč uhradit a pro částku 1.838,73 Kč a částku 500 Kč žalobu zamítl. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nedohodnou-li si strany čas plnění (splatnost), může věřitel požadovat plnění ihned (je vyžadována výzva věřitele k plnění). Dlužník pak musí plnit ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván (§ 1958 odst.2 obč.zák.). Soud v dané věci vycházel u úroků z prodlení ze dne, kdy byla žalovanému doručena žaloba. Žaloba byla žalovanému doručena dne 4.7.2021. Nárok se stal splatným 5.7.2021 a žalovaný se dostal do prodlení od 6.7.2021. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od 6.7.2021 v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaného příslušenství žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Úspěch účastníka podle § 142 odst.1 o.s.ř. v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Nejvyšší soud tento právní názor přijal ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp.zn. I ÚS 2717/08 (pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství). Žalobci bylo ke dni rozhodnutí soudu přiznáno celkem 8.890,99 Kč (jistina – 8.716,49 Kč + 174,50 Kč – úrok z prodlení ve výši 8,5% z 8.716,49 Kč od 6.7.2021 do 29.9.2021). Žalobce v řízení požadoval zaplacení částky 13.675,72 Kč (jistina – 8.716,49 Kč + úrok 1.838,73 Kč, + 2.620,50 Kč – úrok z prodlení ve výši 8,5% z 8.716,49 Kč od 19.3.2018 do 29.9.2021 + 500 Kč). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 65%, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 35%. Poměr úspěchu tedy činí 30% ve prospěch žalobce. Náklady řízení žalobce v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za dva a půl úkonu právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) po 1.500 Kč (§ 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada za 21% z odměny a náhrad ve výši 976,50 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem 6.026,50 Kč z toho 30% činí částka 1.808 Kč, které soud žalobci přiznal.