16 C 45/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi , o zaplacení částky 40. 869 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 40.369 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 10.665 Kč od 1.1.2021 do zaplacení, ve výši 8,25% ročně z částky 11.835 Kč od 10.12.2022 do zaplacení, ve výši 15% ročně z částky 17.869 Kč od 10.12.2022 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pro částku 500 Kč a pro úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 11.835 Kč od 1.1.2021 do 9.12.2022 a ve výši 15% ročně z částky 17.869 Kč od 22.10.2022 do 9.12.2022 se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 15.266 Kč k rukám JUDr. [příjmení] [příjmení], AK [obec], [ulice a číslo], do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se žalobou ze dne 25.1.2021 domáhal zaplacení částky 22.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1.1.2021 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalobce je spoluvlastníkem nemovitosti – bytu [číslo] v k.ú. [obec] na adrese [adresa žalované]. Jeho spoluvlastnický podíl činí ¼ a nabyl jej ke dni 19.3.2020. Dalšími spoluvlastníky jsou nezletilý [jméno] [příjmení] – syn žalované a [jméno] [příjmení]. Žalovaná v bytě dlouhodobě bydlí se synem [jméno] [příjmení]. Žalobce je tímto poškozován. Jako vlastník má právo ze svého spoluvlastnictví těžit. Žalovaná není oprávněna užívat cizí majetek bezplatně bez souhlasu vlastníka a bez toho, aby platila za užívání finanční náhradu. Žalobce požaduje náhradu ve výši 2.500 Kč měsíčně (podle žalobce nájemné za celý byt činí 10.000 Kč). Ode dne nabytí spoluvlastnictví dne 19.3.2020 do 19.12.2020 činí dluh žalované celkem 22.500 Kč. Žalobce vyčíslil náhradu v upomínce odeslané dne 21.12.2020. Žalobce požaduje úrok z prodlení od 1.1.2021 celé částky. V podání ze dne 21.11.2022 žalobce uvedl, že je ochoten akceptovat obvyklou výši tržního nájemného stanovenou znalcem na částku 4.740 Kč. Žalobce změnil žalobu tak, že požaduje za období od 19.3.2020 do 21.7.2022 částku 1.185 Kč měsíčně (1/4 nájmu dle znaleckého posudku), tedy celkem 33. 180 Kč za 28 měsíců a 79 Kč za 2 dny (33.259 Kč). Ke dni 21.7.2022 žalobce nabyl další spoluvlastnický podíl a je spoluvlastníkem bytové jednotky do výše jedné poloviny. Žalobce požaduje od 22.7.2022 do 22.10.2022 částku 2.370 Kč měsíčně (1/2 nájmu dle znaleckého posudku) celkem 7.110 Kč. Usnesením ze dne 9.1.2023 soud k návrhu žalobce připustil rozšíření žaloby na částku 40.869 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 22.500 Kč od 1.1.2021 do zaplacení a se zákonnými úroky z prodlení z částky 17.869 Kč od 22.10.2022 do zaplacení. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že v bytě bydlí se svým nezletilým synem. Vždy platila nájemné a na bytě není žádný dluh. Byt zdědili 4 synové po smrti jejich otce. Nezletilý [jméno] se tak stal podílovým spoluvlastníkem jedné čtvrtiny. Následně jeho bratři nadělali dluhy a v exekucích jejich podíl koupil žalobce. Dluhy si má žalobce vymáhat na synech a ne na ní. Po celou dobu žalovaná platí i platby, které má platit žalobce (fond oprav). V bytě bydlí se svým nezletilým synem [jméno]. Příjem žalobkyně činí částka 14.200 Kč, náklady na bydlení platí ve výši 11.200 Kč. Nemá dostatek finančních prostředků, aby žalovanou částku žalobci zaplatila. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že vlastnické právo k bytové jednotce [číslo] v [adresa] na parcele [číslo] zapsané na [list vlastnictví] má žalobce ve výši ¼, [jméno] [příjmení] ve výši ¼, [jméno] [příjmení] ve výši ¼ a [jméno] [příjmení] ve výši ¼. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vlastnictví nabyli na základě usnesení soudu o dědictví č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc ke dni [datum]). Žalobce nabyl vlastnictví na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne [datum] (právní moc ke dni [datum]). Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že vlastnické právo k bytové jednotce [číslo] v [adresa] na parcele [číslo] zapsané na [list vlastnictví] má žalobce ve výši ½, [jméno] [příjmení] ve výši ¼ a [jméno] [příjmení] ve výši ¼. Žalobce nabyl vlastnictví k ¼ na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne [datum] (právní moc ke dni [datum]) a k další ¼ nabyl žalobce vlastnictví na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne [datum] (právní moc ke dni [datum]). Podle znaleckého posudku [číslo] o obvyklé výši nájemného vypracovaného [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalec na základě analýzy, na základě odborného posouzení a na základě vstupních informací stanovil obvyklou výši nájemného za bytovou jednotku [číslo] v budově č.p [číslo], [číslo] na pozemku p. [číslo] spoluvlastnického podílu [číslo] na společných částech domu včetně pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec] v žalovaném období od 19.3.2020 do 19.12.2020 na částku 4.470 Kč za každý jednotlivý měsíc. Obvyklá výše nájmu zohledňuje cenu součástí a příslušenství. Pro stanovení obvyklou výši nájemného znalec použil odvození porovnávací metodou na základě analýzy skutečně realizovaných cen na místním, lokálním trhu. Z dopisu ze dne 20.10.2020 adresovaném [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce sdělil adresátu, že z důvodu, že užívá popř. osoby s jeho souhlasem celou bytovou jednotku (nad rámec svých spoluvlastnických podílů) včetně spoluvlastnického podílu žalobce ve výši ¼, požaduje žalobce za užívání jeho ¼ od 19.3.2020 náhradu za užívání ve výši 2.500 Kč měsíčně. V případě, že platby za užívání nebude hradit, bude náhradu vymáhat soudní cestou. Dopis byl odeslán na adresu žalované podle poštovního podacího archu dne 22.10.2020. Z předžalobní upomínky ze dne 17.12.2020 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou k zaplacení částky 22.500 Kč za dobu od 19.3.2020 do 19.12.2020 nejpozději do 10.1.2021 a dále pak vždy do 19. dne v měsíci po 2.500 Kč. Podle podacího lístku dopis byl odeslán dne 21.12.2020. Rozsudkem ze dne [datum] [název soudu] zrušil podílové spoluvlastnictví k bytové jednotce [číslo] v domě [adresa] [číslo] zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], katastrální pracoviště Chomutov, pro katastrální území a [územní celek], a nařídil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky (žalobce [právnická osoba], žalovaní [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) podle jejich spoluvlastnických podílů. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Usnesením soudu o dědictví ze dne [datum] nabyli vlastnické právo k bytové jednotce [číslo] v [adresa] na parcele [číslo] zapsané na [list vlastnictví] (dále jen předmětná bytová jednotka) bratři [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každý jednu čtvrtinu. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl k předmětné bytové jednotce ve výši ¼ na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne [datum]. Žalobce dopisem ze dne 20.10.2020 sdělil spoluvlastníku nezletilému [jméno] [příjmení], že z důvodu, že užívá celou bytovou jednotku včetně spoluvlastnického podílu žalobce ve výši ¼, požaduje od [datum] náhradu za užívání ve výši 2.500 Kč měsíčně. Následně předžalobní upomínkou ze dne 17.12.2020 právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou k zaplacení za dobu od 19.3.2020 do 19.12.2020 částky ve výši 22.500 Kč nejpozději do 10.1.2021 a dále pak vždy do 19. dne v měsíci po 2.500 Kč. Znalec [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku [číslo] stanovil obvyklou výši nájemného za předmětnou bytovou jednotku v žalovaném období od 19.3.2020 do 19.12.2020 na částku 4.470 Kč za každý jednotlivý měsíc. Rozsudkem ze dne [datum] Okresní soud v Chomutově zrušil podílové spoluvlastnictví k předmětné bytové jednotce [číslo] nařídil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky (žalobce [právnická osoba], žalovaní [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]) podle jejich spoluvlastnických podílů. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Následně žalobce nabyl spoluvlastnický podíl k nemovitosti ve výši další ¼ na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne [datum]. Žalobce tak vlastní podíl k předmětné bytové jednotce ve výši ½, [jméno] [příjmení] ve výši ¼ a [jméno] [příjmení] ve výši ¼. Žalovaná byt užívá se svým synem [jméno] [příjmení] a po celou dobu řádně platí fond oprav a všechny platby spojené s předmětnou bytovou jednotkou. Podle § 1122 odst. 1 o.z. vyjadřuje podíl míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Podíl tak vymezuje právní postavení spoluvlastníka k ostatním spoluvlastníkům a určuje, jak se spoluvlastníci mají podílet jak na užitcích věci, tak i na nákladech s věcí spojených. Právo spoluvlastníka na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, je dáno zákonem a vyplývá z práva spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu. Ve stejném rozsahu se však spoluvlastník má podílet na povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. V dané věci žalovaná po celou dobu hradí sama platby do fondu oprav, na kterých by se žalobce měl podílet dle velikosti svého podílu (od 19.3.2020 ve výši ¼ a od 22.7.2022 ve výši ½). Při jednání soudu dne 1.3.2023 žalobce uvedl, že v případě, že žalovaná uplatní náklady z fondu oprav, které platí za žalobce, žalobce jí tyto peníze vyplatí. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Podle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Žalovaná jakožto matka podílových spoluvlastníků [jméno] a [jméno] [příjmení] užívá předmětnou bytovou jednotku se souhlasem spoluvlastníků bytové jednotky. Žalovaná užívá bytovou jednotku nad rámec spoluvlastnických podílů svých synů, když oni jsou spoluvlastníky bytové jednotky pouze ve výši ideálního podílu ½. Žalobce je vlastníkem zbývajícího ideálního podílu ve výši jedné čtvrtiny a následně jedné poloviny předmětné bytové jednotky. Jelikož je chováním spoluvlastníka [jméno] [příjmení] a žalované odpíráno žalobci jeho právo na užívání bytové jednotky v míře odpovídající jeho spoluvlastnického podílu, náleží žalobci vůči žalované odpovídající náhrada, jakožto kompenzace bezdůvodného obohacení. Požadovaná náhrada nájemného musí odpovídat času a místu, v němž se bytová jednotka nachází. Vzhledem k tomu, že byla za bytovou jednotku v jejím současném stavu zjištěna obvyklá cena nájemného ve výši 4.740 Kč měsíčně, náleží tak žalobci od 19.3.2020 bezdůvodné obohacení ve výši ¼ z této částky (1.185 Kč) a od 22.7.2022 ve výši ½ z této částky (2.370 Kč). Výše bezdůvodného obohacení za období od 19.3.2020 do 21.7.2022 činí 33.259 Kč a za období od 22.7.2022 do 22.10.2022 činí 7.110 Kč Celkem činí bezdůvodné obohacení žalované za užívání celé předmětné bytové jednotky v období od 19.3.2020 do 22.10.2022 částka v celkové výši 40.369 Kč Protože žalobce požadoval částku vyšší (40.869 Kč) pro částku 500 Kč soud žalobu zamítl. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nedohodnou-li si strany čas plnění (splatnost), může věřitel požadovat plnění ihned (je vyžadována výzva věřitele k plnění). Dlužník pak musí plnit ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván (§ 1958 odst.2 o.z.). Žalobce požadoval úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 22.500 Kč od 1.1.2021 s tím, že poslední upomínka s vyčíslením náhrady byla odeslána žalované 21.12.2020 a žalobce požaduje úrok od 1.1.2021 z celé částky. Žalobce dále požadoval úroky z prodlení ve výši 15% ročně z částky 17.869 Kč od 22.10.2022 s tím, že žalovaná byla pravděpodobně vyzvána k zaplacení. Výzva však soudu předložena nebyla. Předžalobní upomínkou ze dne 17.12.2020 (odeslána dne 21.12.2020) byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 22.500 Kč za dobu od 19.3.2020 do 19.12.2020 do 10.1.2021. Ve skutečnosti za dobu od 19.3.2020 do 19.12.2020 činí dluh žalované 10.665 Kč (1/4 dlužného nájemného ve výši 1.185 Kč x 9 měsíců). Žalovaná byla v prodlení s částkou 10.665 Kč a proto soud přiznal žalobci úroky z prodlení od 1.1.2021 z částky 10.665 Kč. Dále soud v dané věci vycházel u úroků z prodlení ze dne, kdy byla žalované doručena změna žaloby. Změna žaloba byla žalované doručena dne 6.12.2022, žalovaná byla povinna plnit bez zbytečného odkladu a nárok se tak stal splatným 9.12.2022. Žalovaná se tak dostala do prodlení od 10.12.2022. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 11.835 Kč od 10.12.2022 do zaplacení a 15% ročně z částky 17.869 Kč od 10.12.2022 do zaplacení (kdy je soud vázán návrhem žalobce) v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval příslušenství pohledávky ve větším rozsahu než bylo přiznáno, co do zbytku soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Úspěch účastníka podle § 142 odst.1 o.s.ř. v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Nejvyšší soud tento právní názor přijal ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp.zn. I ÚS 2717/08 (pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství). Žalobce požadoval celkem částku 45.935,50 Kč (částku 40.869 Kč + úrok z prodlení 4.053,20 Kč – úrok z prodlení 8,25% ročně z částky 22.500 Kč od 1.1.2020 do 8.3.2023 + 1.013,30 Kč – úrok z prodlení 15% ročně z částky 17.869 Kč od 22.10.2022 do 8.3.2023). Žalobci bylo ke dni rozhodnutí soudu přiznáno celkem 43.179,90 Kč (částku 40.369 Kč + úrok z prodlení 1.919,40 Kč – úrok z prodlení 8,25% ročně z částky 10.665 Kč od 1.1.2020 do 8.3.2023 + 238 Kč – úrok z prodlení 8,25% ročně z částky 11.835 Kč od 10.12.2022 do 8.3.2023 + 653,50 Kč – úrok z prodlení 15% ročně z částky 17.869 Kč od 10.12.2022 do 8.3.2023). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 94%, tomu odpovídá úspěšnost žalované ve výši 6%. Poměr úspěchu tedy činí 88% ve prospěch žalobce. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 1.974 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za dva úkony právní služby, jak požadoval zástupce žalobce při jednání soudu (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby z tarifní hodnoty 22.500 Kč, jak je uvedeno v podání ze dne 21.11.2022) po 2.020 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), mimosmluvní odměna zástupce žalobce za jeden úkon právní služby, jak požadoval zástupce žalobce při jednání soudu (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/199 Sb. - rozšíření žaloby z tarifní hodnoty 17.869 Kč, jak je uvedeno v podání ze dne 21.11.2022) po 1.820 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a rozšíření žaloby), zaplacená záloha na znalecký posudek ve výši 5.000 Kč, náhrada cestovních výdajů zástupce žalobce za cestu k jednání soudu [obec] - [obec] a zpět osobním automobilem ve výši 3.614 Kč, jak žalobce požadoval. Celkem 17.348 Kč, z toho 88% činí částka 15.266 Kč, kterou soud žalobci přiznal. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady o osvobození od soudních poplatků. V dané věci stát hradil za znalecký posudek částku 4.180 Kč. Vzhledem k výsledkům řízení, by byla povinna platit státu náhradu nákladů řízení žalovaná. Soud přihlédl ke skutečnosti, že na straně žalované jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a proto jí povinnost platit státu náklady řízení neuložil. Závěr o tom, že tuto povinnost účastníku nelze uložit, protože je u něj předpoklad pro osvobození od soudních poplatků, postačuje uvést jen v odůvodnění rozhodnutí.