16 C 67/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce: právnická osoba , se sídlem adresa žalobkyně , IČO , zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem AK obec č.e. anonymizováno , proti žalované: osobní údaje žalované

I. Žalovaná [celé jméno žalované] je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pro částku [částka] s úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení a pro částku [částka] s úroky z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], AK [obec] č.e. [anonymizováno], do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení a částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalobce je právnickou osobou a jeho předmětem podnikání je obchod s elektřinou a plynem. Žalobce jako dodavatel uzavřel s žalovanou jako odběratelem dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky a ceník společnosti. Žalobce se zavázal dodávat žalované dodávky elektřiny a plynu. Žalovaná se zavázala odebírat dodané komodity a uhradit žalobci řádně a včas dohodnutou platbu za dodávky komodit a distribuční služby. Dne [datum] vystavil žalobce fakturu na částku [částka] se splatností [datum], kterou vyúčtoval žalované spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum]. Žalovaná za dodávky neplatila ani přes urgence a výhružky odpojení. Nakonec žalobce musel přistoupit k odpojení. V čl. J odst. 4 VOP vzala žalovaná na vědomí, že přerušení dodávky nebo ukončené dodávky provede provozovatel distribuční soustavy na náklady žalované. Dne [datum] vystavil žalobce fakturu na částku [částka] se splatností [datum], kterou vyúčtoval žalované náklady spojené s přerušením dodávky elektřiny. Dne [datum] vystavil žalobce fakturu na částku [částka] se splatností [datum], kterou vyúčtoval žalované spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum]. Žalovaná neplnila řádně a včas sjednané zálohy. Byla proto žalobcem upomínána o zaplacení dlužné částky. V souvislosti s vystavovanou písemnou upomínkou vznikla žalované povinnost zaplatit smluvní poplatek dle platného ceníku. Dne [datum] vystavil žalobce fakturu na částku [částka] se splatností [datum], kterou vyúčtoval žalované poplatek za odeslanou upomínku. Žalovaná dluží celkem částku [částka]. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena [datum]. Žalovaná se v dané lhůtě nevyjádřila a na výzvu soudu nereagovala. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve lhůtě dané soudem nevyjádřili, soud tedy předpokládal, že účastníci dle § 101 odst.4 o.s.ř. vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalobce předložil smlouvu o sdružených službách dodávky ze dne [datum], řádnou fakturu [číslo] fakturu [číslo] konečnou fakturu [číslo] výzvu před přerušením dodávek ze dne [datum], fakturu [číslo] přehled plateb a předžalobní upomínku ze dne [datum]. Z těchto dokladů s přihlédnutím k tvrzení žalobce má soud za prokázané, že mezi žalovanou a žalobcem byla uzavřena kupní smlouva, na základě které byla žalované dodávána elektřina a plyn do odběrného místa [obec], [obec a číslo]. Za období od [datum] do [datum] byla vyúčtována řádná faktura. Za dodávky elektřiny byla vyúčtována částka [částka]. Po vyúčtování záloh ve výši [částka], vznikl žalované nedoplatek ve výši [částka]. Faktura byla vystavena dne [datum], byla zaslána na adresu odběrného místa a byla splatná dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila. Dne [datum] byla vystavena faktura za náklady spojené s přerušením dodávky ve výši [částka]. Faktura byla vystavena dne [datum], byla zaslána na adresu odběrného místa a byla splatná dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila. Za období od [datum] do [datum] byla vyúčtována konečná faktura. Za dodávky elektřiny byla vyúčtována částka [částka]. Po vyúčtování záloh ve výši [částka], vznikl žalované nedoplatek ve výši [částka]. Faktura byla vystavena dne [datum], byla zaslána na adresu odběrného místa a byla splatná dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila. Dne [datum] zaslal žalobce žalované poslední výzvu před přerušením dodávek, kde ji vyzval k zaplacení dluhu ve výši [částka] obratem s tím, že pokud dluh neuhradí bez dalšího upozornění přeruší dodávku do odběrného místa. Dne [datum] byla vystavena faktura za poplatek za upomínku ve výši [částka]. Faktura byla vystavena dne [datum], byla zaslána na adresu odběrného místa a byla splatná dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila. Podle § 2758 odst.1 zák.č. 89/2012Sb. (dále jen obč.zák.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupujíc se zavazuje, věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela kupní smlouvu, na jejímž základě jí byla dodávána jako odběrateli elektřina a plyn do odběrného místa v období od [datum] do [datum]. Žalobce svou povinnost dle uzavřené smlouvy splnil a elektřinu do odběrného místa dodával. Dodanou elektřinu vyúčtoval výše uvedenými fakturami. Žalovaná svou povinnost stanovenou § 2758 obč.zák. (zaplatit za předmět koupě prodávajícímu kupní cenu) nesplnila. Dle předložených faktur a tvrzení žalobce žalovaná dluží za dodávku elektřiny celkem částku [částka] ([částka] + [částka]). Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaná kupní cenu splatnou [datum] a [datum] řádně a včas nezaplatila a od [datum] a [datum] je v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval. Žalobce dále požadoval zaplacení částky [částka] za odeslanou upomínku (faktura vystavena [datum] s datem splatnosti [datum]) a částky [částka] za náklady spojené s přerušením dodávky (faktura vystavena [datum] s datem splatnosti [datum]). Žalobce nedoložil o kterou upomínku se jedná a že tvrzená upomínka byla žalované doručena, případně zaslána. Žalobce dále nedoložil, že došlo k přerušení dodávky žalované a kdy. Žalobce požadoval zaplacení částky [částka] a [částka] jako náklady, dle názoru soudu jde o smluvní pokutu a žalobce použil pouze jiné označení, ačkoliv institut jím uvedeného poplatku má všechny prvky shodné se smluvní pokutou. Podle § 2048 obč.zák. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva dle § 52 odst. 1 obč.zák. Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění„ slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp.zn. Pl. ÚS 42/03). [příjmení] východiskem spotřebitelské ochrany je potom postulát, podle něhož se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném postavení s profesionálním dodavatelem, a to s ohledem na okolnosti, za nichž dochází ke kontraktaci, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva a snazší dostupnost právních služeb a konečně se zřetelem na možnost stanovovat smluvní podmínky jednostranně cestou formulářových smluv. Nadto je vhodné dodat, že ochrana spotřebitele spadá mezi jednu ze sdílených politik Evropské unie (čl. 4 SFEU), proto je nutno na věc nahlížet také pohledem unijního práva. Evropská unie v této souvislosti vydala několik směrnic dopadajících na ochranu spotřebitele, s posuzovanou věcí přitom úzce souvisí především směrnice Rady [číslo] ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. K její interpretaci Soudní dvůr Evropské unie uvedl následující: "Systém ochrany zavedený směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli, co se týče jak vyjednávací pravomoci, tak úrovně informovanosti, které jej vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž by mohl ovlivnit jejich obsah (rozsudek ze dne [datum], [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizováno] [číslo] až [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova] . [anonymizováno] [číslo], bod [anonymizováno]). Takové nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem může být narovnáno pouze pozitivním zásahem, vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedený rozsudek [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova]) " ([anonymizována čtyři slova] dne [datum], věc [anonymizováno] [číslo], bod [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). Pro spotřebitelské smlouvy proto platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. [obec] poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum] I .ÚS 3512/11. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o nákladech spojených s vymáháním dlužného pojistného a odkaz na sazebních vybraných poplatků pojišťovny žalobce porušil zásadu„ rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy a ujednání o poplatcích je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ust. § 580 obč.zák.). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu a proto soud žalobu pro částku [částka] a [částka] zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce v řízení požadoval zaplacení částky [částka]. Soud pro částku [částka] žalobu zamítl a pro částku [částka] byl žalobce v řízení úspěšný. Žalobce dosáhl úspěchu v řízení ve výši 81%, tomu odpovídá úspěšnost žalované ve výši 19%. Poměr úspěchu tedy činí 62% ve prospěch žalobce. Řízení bylo zahájeno dnem [datum] návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (návrh byl podaný na ustáleném vzoru uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) je žalováno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], soud proto ve věci nákladů řízení postupoval dle vyhl. č. 177/1969Sb. (dále jen advokátní tarif) ve znění účinném od 1.7.2014 Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], mimosmluvní odměna zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) po [částka] (§ 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění) po [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) a náhrada za 21% z odměny a náhrad ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem [částka] z toho 62% činí částka [částka], které soud žalobci přiznal.