18 C 109/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Hermanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 11 171 Kč s příslušenstvím ( Anonymizováno )

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 171 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 595 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 600,44 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 11 171 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi její právní předchůdkyní , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako věřitelem a žalovanou jako spotřebitelkou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkem 12 354 Kč ve 58 týdenních splátkách po 213 Kč. Žalovaná uhradila pouze 1 183 Kč. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se nedostavila a svou neúčast neomluvila. Žalobkyně se z jednání omluvila, souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř., a to na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kartou zákazníka – žádostí o zápůjčku, přehledem plateb, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy se seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou a doplněním žaloby.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Převzetí peněžních prostředků žalovanou vyplývá přímo ze smluvního ujednání, podle něhož byly peněžní prostředky předány v hotovosti při podpisu smlouvy, a z podpisu žalované na smlouvě. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku 12 354 Kč, sestávající z jistiny, úroku, administrativního poplatku a poplatků za zvolené doplňkové služby, v 58 týdenních splátkách po 213 Kč.

5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná uhradila na předmětný úvěr pouze částku 1 183 Kč, a to platbami uskutečněnými v období od 13. 11. 2017 do 13. 1. 2019. Soud neměl důvod o správnosti tohoto přehledu pochybovat, neboť je v souladu s tvrzením žalobkyně a žalovaná jej nijak nerozporovala.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, její přílohy a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni. Tím přešel uplatněný nárok na žalobkyni, která je proto ve věci aktivně věcně legitimována. O postoupení byla žalovaná vyrozuměna oznámením postupitelky.

7. Soud se dále zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto ustanovení je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Úvěr může poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení nevyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

8. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla údaje o svém zaměstnání, příjmech, výdajích, bydlení, rodinných poměrech, závazcích a exekucích. V kartě zákazníka je uveden čistý měsíční příjem žalované , částka, , měsíční výdaje na bydlení , částka, a osobní výdaje , částka, , tedy disponibilní příjem , částka, . Dále je v listině uvedeno, že žalovaná neměla jiné úvěry ani exekuce. V části dokumenty k ověření finanční situace jsou označeny bankovní výpisy, výplatní pásky a pracovní smlouva. Žalovaná správnost a úplnost údajů uvedených v kartě potvrdila podpisem.

9. Soud hodnotil tyto důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. Karta zákazníka není pouhým obecným prohlášením žalované o schopnosti splácet, ale obsahuje konkrétní údaje o jejích příjmech, výdajích a závazcích a současně označuje doklady, podle nichž měly být údaje ověřeny. Výše týdenní splátky činila 213 Kč, tedy přibližně 923 Kč měsíčně, což při zjištěném disponibilním příjmu , částka, měsíčně nepředstavovalo zatížení, které by samo o sobě zakládalo důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Poskytnutý úvěr činil 7 000 Kč, tedy šlo o úvěr nízké nominální výše.

10. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně měla před uzavřením smlouvy k dispozici dostatečné informace o příjmech, výdajích a závazcích žalované a že z těchto informací nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Soud tedy neshledal důvod k závěru o neplatnosti smlouvy podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Samotná skutečnost, že žalovaná následně úvěr řádně nesplácela, neznamená, že již ke dni uzavření smlouvy byly dány důvodné pochybnosti o její úvěruschopnosti.

11. Soud má proto za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl platný závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, že žalované byla poskytnuta částka 7 000 Kč a že žalovaná svůj dluh řádně nesplnila. Žalobkyně prokázala i výši zbývající pohledávky. Po započtení plateb žalované zůstala ke dni postoupení neuhrazena částka 11 171 Kč, sestávající z jistiny 7 000 Kč, dlužného smluvního úroku za dobu řádného trvání smlouvy 104,68 Kč, administrativního poplatku 1 400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 510,32 Kč a poplatku za životní pojištění 156 Kč.

12. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 600,44 Kč za období od 18. 12. 2018 do 29. 11. 2019 a zákonný úrok z prodlení ve výši 595 Kč za období od 25. 12. 2018 do 29. 11. 2019. Tyto nároky vyplývají ze smlouvy a ze zákonné úpravy prodlení dlužníka s peněžitým plněním. Od 30. 11. 2019 žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 7 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z téže částky. Protože žalovaná byla v prodlení s úhradou peněžitého dluhu a výše uplatněného příslušenství odpovídá tvrzením a předloženým listinám, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 171 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.