18 C 204/2019

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Hermanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem územní celek sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Z věcí, jež měli účastníci ve společném jmění manželů se do vlastnictví žalobce přikazuje pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova rodinného domu [adresa], dále pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a [územní celek].

II. Žalobce je povinen vyplatit na vypořádacím podílu žalované částku 1 009,25 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. České republice - Okresnímu soudu v Chomutově se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22. 7. 2019 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo rozhodnuto o vypořádání společného jmění manželů, tak, že z věcí, jež měli účastníci ve společném jmění manželů se do vlastnictví žalobce přikazuje pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova rodinného domu [adresa], dále pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a [územní celek] a žalobce by byl povinen vyplatit na vypořádacím podílu žalované částku ve výši 53 000 Kč. Žalobce s žalovanou uzavřeli manželství před [stát. instituce] dne [datum] a rozsudkem Okresního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] bylo uzavřené manželství rozvedeno. Manželé za trvání manželství nabyli do společného jmění manželů shora specifikované nemovité věci, k jejichž nabytí došlo na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum]. Kupní cena byla stanovená částkou ve výši [částka]. Nemovité věci však byly pořízeny z výlučných prostředků žalobce, když ten od svých rodičů obdržel v době před uzavřením manželství finanční dar ve výši [částka]. Žalobce dále provedl rekonstrukci nemovitých věcí ve výši [částka], přičemž použil opět finanční prostředky získané darem od svých rodičů.

2. Opatrovník žalované se k žalobě vyjádřil tak, že manželé nabyli během trvání manželství na základě kupní smlouvy uzavřené [datum] do společného jmění manželů předmětné nemovité věci, avšak nesouhlasí s tvrzením žalobce, že nemovité věci byly pořízeny z výlučných prostředků žalobce. Po celou dobu trvání manželství byl invalidní důchod žalované používán na úhradu nákladů celé rodiny spojené s péčí o domácnost. Žalovaná navrhla, aby soud ustanovil znalce za účelem stanovení obvyklé ceny nemovitých věcí, neboť nesouhlasila s tvrzením žalobce o tom, že hodnota nemovitých věcí činí [částka], přičemž souhlasila s přikázáním nemovitých věcí za náhradu do vlastnictví žalobce. Vypořádací podíl pak ponechala na úvaze soudu s ohledem na obvyklou cenu předmětných nemovitých věcí stanovenou znaleckým posudkem.

3. Žalobce doplnil svá žalobní tvrzení tak, že dokládáním faktur a účtenek za nákup zboží prokazuje prováděnou rekonstrukci nemovité věci. Kupní cenu uhradil žalobce několika splátkami, a to částkou ve výši [částka] provedenou dne [datum] příkazem k úhradě, částkou [částka] provedenou dne [datum] z účtu žalobce a částkou ve výši [částka] provedenou dne [datum] ze spořícího účtu žalobce. Finanční prostředky ve výši [částka] darované žalobcovými rodiči obdržel žalobce na účet dne [datum] z účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl společně s otcem žalovaného tzv.„ prodávající, obmyšlený a svěřitel“ na základě [anonymizována dvě slova], kterou došlo k prodeji obchodních podílů ve společnosti [právnická osoba]

4. Podle žalované došlo k zaplacení kupní ceny za trvání manželství, a tudíž nelze vyloučit, že část peněž použitých při úhradě kupní ceny předmětných nemovitých věcí tvořila společné jmění manželů.

5. Na jednání nařízené soudem na den 6. 10. 2020 učinili účastníci nesporným tvrzení, že předmětné nemovité věci jsou součástí společného jmění manželů a oba navrhli přikázání nemovitých věcí do výhradního vlastnictví žalobce. K použitým finančním prostředkům na pořízení nemovitých věcí, zejména pokud šlo o částku 1 814 000 Kč, žalobce uvedl, že po připsání částky 1 800 000 Kč na spořící účet byla tato úročena a za dobu od září 2013 do června [rok] (kdy účastníci uzavřeli sňatek) byl žalobci připsán úrok ve výši 15 116,16 Kč. Jelikož tyto finanční prostředky nabyl v době před uzavřením manželství, jedná se jeho výlučný majetek.

6. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce], otce žalobce, soud zjistil, že svědek byl společníkem ve společnosti [právnická osoba], kde se rozhodlo o prodeji společnosti. Peníze získané prodejem společnosti se rozdělily mezi společníky, přičemž svědkovi náležela částka 15 000 000 Kč. V roce [rok] se rozhodl poskytnout žalobci dar představující finanční částku ve výši [částka], kterou ředitel [právnická osoba]. [příjmení] odeslal na základě jeho požadavku přímo žalobci na bankovní účet. Jednalo se o účet u [právnická osoba]

7. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], matky žalobce, soud zjistil, že její manžel [jméno] [celé jméno žalobce] obdržel od společnosti [právnická osoba] peníze představující hodnotu jeho společenského podílu. [příjmení] ve výši [částka] z takto získaného podílu byla darem poskytnuta žalobci, který byl tehdy svobodný. [anonymizováno] [příjmení] byl vedoucí společnosti a tento také rozesílal peníze podle požadavků společníků buď na jejich účty, nebo na účty, na které společníci platbu požadovali.

8. Na jednání soudu 12. 11. 2020 zástupce žalované navrhl jako důkaz znalecký posudek a požadoval, aby soudní znalec určil, o jakou částku se předmětné nemovitosti zhodnotily v období od počátku manželství do rozvodu manželství, zejména aby určil, v jakém rozsahu toto zhodnocení bylo důsledkem obecného nárůstu cen na trhu s nemovitostmi a co případně bylo důsledkem činnosti účastníků. Dále požadoval, aby od vnosu žalobce bylo odečteno zhodnocení způsobené obecným růstem cen na trhu s nemovitostmi, a tuto hodnotu způsobenou obecným růstem cen je třeba zařadit do společného jmění manželů a vypořádat jej tak, že každý z manželů bude mít nárok na jednu polovinu z tohoto zhodnocení.

9. Z výslechu znalce, který vypracoval znalecký posudek [číslo] o ceně nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], Ústecký kraj a stanovil cenu obvyklou k datu zpracování posudku tj. ke dni 12. 11. 2021 částkou [částka], soud zjistil, že by bylo možné stanovit cenu nemovitých věcí k roku 2019. Podle znalce, i kdyby měl k dispozici v době vypracování znaleckého posudku informace o nákladech vynaložených na provedení rekonstrukce vnitřních prostor domu, na stanovenou cenu by tato informace neměla vliv. Obvyklá cena nemovité věci není funkcí vynaložených nákladů, obvyklá cena je stav trhu.

10. Z nabídky realitního portálu [webová adresa] soud zjistil, že byl nabízen k prodeji rodinný dům o rozloze 126 m² s pozemkem o velikosti 405 m² v ulici [ulice] v [obec] za cenu [částka].

11. Podle výpisu ze spořícího účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem je [celé jméno žalobce], byla z tohoto účtu dne 21. 8. 2014 odeslána částka ve výši [částka] na účet č. [bankovní účet].

12. Podle periodického výpisu z účtu č. [bankovní účet] patřící [celé jméno žalobce] došlo na předmětném účtu dne 24. 7. 2013 k připsání částky ve výši [částka] z účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne 12. 8. 2013 pak byla z účtu [celé jméno žalobce] odeslána částka ve výši [částka] na účet č. [bankovní účet].

13. Podle [anonymizována dvě slova] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl [jméno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] svěřiteli, kteří prohlásili, že uzavřou smlouvy o převodech obchodních podílů, kterými prodávající převedou na kupujícího své obchodní podíly v celé výši ve společnosti [právnická osoba] za celkovou kupní cenu ve výši [částka].

14. Podle Rezervační smlouvy o složení blokovacího depozita uzavřené dne [datum] mezi [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako realitní kanceláří a [celé jméno žalobce] jako zájemcem. Zájemce prohlásil, že má v úmyslu s prodávajícím uzavřít kupní smlouvu, na jejímž základě by se měl stát vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m ² - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům [adresa] – rodinný dům, pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² - zahrada, jak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj. Kupní cena uvedených nemovitostí je stanovena ve výši [částka]. Za účelem zablokování nemovitostí se zájemce zavázal na účet realitní kanceláře č. [bankovní účet] složit blokovací depozitum ve výši [částka].

15. Podle příkazu k úhradě byl v [právnická osoba] dne [datum] zadán požadavek na převod částky [částka] z účtu č. [bankovní účet] ve prospěch účtu [bankovní účet].

16. Podle příkazu k úhradě byl v [právnická osoba] dne [datum] zadán požadavek na převod částky [částka] z účtu č. [bankovní účet] ve prospěch účtu [bankovní účet].

17. Kupní smlouva o převodu nemovitých věcí včetně jejího dodatku a formuláře pro její sestavení byla uzavřena dne [datum] mezi manželi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a manželi [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] jako kupujícími. Prodávající se touto smlouvou zavázali prodat a předat kupujícím do společného jmění manželů nemovité věci a to pozemek parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům) a pozemek parc. [číslo] (zahrada), vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj. Kupující již před podpisem této smlouvy složili společně a nerozdílně kupní cenu ve výši [částka] na účet zprostředkovatele [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba]

18. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] v právní moci dne [datum] byla omezena svéprávnost [celé jméno žalované], narozené [datum], do [datum] tak, že není schopna samostatně právně jednat v oblasti nakládání s majetkem, příjmy, s výjimkou nakládání s finanční hotovostí do výše měsíčního důchodu, není schopna samostatně uzavírat jakékoli smlouvy majetkového charakteru, smlouvy s finančními a pojišťovacími institucemi, smlouvy spotřebitelské, o půjčkách a smlouvy úvěrové a darovací. Opatrovníkem [celé jméno žalované] byl jmenován [celé jméno žalobce] [datum narození].

19. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] v právní moci dne [datum] byla doba omezení svéprávnosti [celé jméno žalované], narozené [datum], prodloužena na dobu pěti let, počítanou od právní moci tohoto rozsudku. Opatrovník [celé jméno žalobce] [datum narození] byl odvolán a novým opatrovníkem bylo jmenováno [územní celek].

20. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] v právní moci dne [datum] bylo manželství [celé jméno žalované] narozené dne [datum] a [celé jméno žalobce] narozeného dne [datum] rozvedeno.

21. Podle výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] jsou nemovité věci a to pozemek parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům) a pozemek parc. [číslo] (zahrada), vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj zapsány jako společné jmění manželů [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované].

22. Podle výpisu ze spořícího účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 8. 2013 do 31. 8. 2013 byla dne 13. 8. 2013 na účet připsána částka ve výši [částka]. K 31. 8. 2013 byl na účet připsán úrok ve výši [částka], ze kterého byla odečtena daň ve výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu představoval částku ve výši [částka].

23. Podle výpisu ze spořícího účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 9. 2013 do 30. 9. 2013 byl na účet připsán úrok ve výši [částka], ze kterého byla odečtena daň ve výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu představoval částku ve výši [částka].

24. Podle výpisu ze spořícího účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 10. 2013 do 31. 10. 2013 byl na účet připsán úrok ve výši [částka], ze kterého byla odečtena daň ve výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu představoval částku ve výši [částka].

25. Podle výpisu ze spořícího účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 11. 2013 do 30. 11. 2013 byl na účet připsán úrok ve výši [částka], ze kterého byla odečtena daň ve výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu představoval částku ve výši [částka].

26. Podle výpisu ze spořícího účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 12. 2013 do 31. 12. 2013 byl na účet připsán úrok ve výši [částka], ze kterého byla odečtena daň ve výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu představoval částku ve výši [částka].

27. Podle výpisu ze spořícího účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2014 do 31. 1. 2014 byl na účet připsán úrok ve výši [částka], ze kterého byla odečtena daň ve výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu představoval částku ve výši [částka].

28. Podle výpisu ze spořícího účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 2. 2014 do 28. 2. 2014 byl na účet připsán úrok ve výši [částka], ze kterého byla odečtena daň ve výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu představoval částku ve výši [částka].

29. Podle výpisu ze spořícího účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 3. 2014 do 31. 3. 2014 byl na účet připsán úrok ve výši [částka], ze kterého byla odečtena daň ve výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu představoval částku ve výši [částka].

30. Podle výpisu ze spořícího účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 4. 2014 do 30. 4. 2014 byl na účet připsán úrok ve výši 1 [anonymizováno], ze kterého byla odečtena daň ve výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu představoval částku ve výši [částka].

31. Podle výpisu ze spořícího účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 5. 2014 do 31. 5. 2014 byl na účet připsán úrok ve výši [částka], ze kterého byla odečtena daň ve výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu představoval částku ve výši [částka].

32. Podle výpisu ze spořícího účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 6. 2014 do 30. 6. 2014 byl na účet připsán úrok ve výši [částka], ze kterého byla odečtena daň ve výši [částka].

33. Podle výpisu ze spořícího účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 7. 2014 do 31. 7. 2014 byl na účet připsán úrok ve výši [částka], ze kterého byla odečtena daň ve výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu představoval částku ve výši [částka].

34. Podle Oznámení [obec] [anonymizována tři slova] došlo od ledna [rok] k navýšení vypláceného důchodu [celé jméno žalované] na částku ve výši [částka] měsíčně. <b>35. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti:</b> 36. Otec žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], jako prodávající nebo obmyšlený nebo svěřitel se ve [anonymizována dvě slova] uzavřené dne [datum] zavázal uzavřít smlouvu o převodu obchodního podílu ve [právnická osoba] [obec], spol. s.r.o. Za uskutečněný převod obchodního podílu obdržel částku ve výši [částka], ze které poskytl žalobci dar představující částku ve výši [částka], který přeposlal na účet žalobce ředitel [právnická osoba] [obec], spol. s.r.o. [anonymizováno] [příjmení]. Na účet žalobce č. [bankovní účet] byla dne 24. 7. 2013 připsána částka ve výši [částka] z účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce pak dne [datum] převedl ze svého účtu č. [bankovní účet] částku ve výši [částka] na účet č. [bankovní účet] (dále jen„ spořící účet“). Podle výpisu ze spořícího účtu ze dne [datum] byl žalobci připsán úrok za období od srpna 2013 do června 2014 ve výši [částka]. Žalobce s žalovanou uzavřeli dne [datum] manželství před [stát. instituce]. Manželé pak dne [datum] podepsali kupní smlouvu o převodu nemovitých věcí, na jejímž základě nabyli do společného jmění manželů nemovité věci a to pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova rodinného domu [adresa], dále pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a [územní celek]. Kupní cena byla stanovena částkou [částka], která měla být složena na účet č. [bankovní účet] a dále byla smluvena úhrada rezervační zálohy ve výši [částka] ve prospěch [anonymizována dvě slova] zprostředkující prodej uvedených nemovitých věcí. Dne 13. 8. 2014 byl realizován příkaz k úhradě částky [částka] z účtu žalobce č. [bankovní účet] ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. Ze spořícího účtu č. [bankovní účet] žalobce byla dne 21. 8. 2014 odeslána částka ve výši [částka] (částka ve výši [částka] představuje rozdíl mezi uskutečněnou platbou ve výši [částka] a částkou nacházející se na účtu žalobce v době před uzavřením manželství ve výši [částka]) na účet č. [bankovní účet]. Téhož dne 21. 8. 2014 byl zadán příkaz k úhradě na částku [částka] z účtu žalobce č. [bankovní účet] ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. Celkem tak byla odeslána částka ve výši [částka] představující kupní cenu pořizovaných nemovitých věcí na účet realitní kanceláře č. [bankovní účet]. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla omezena svéprávnost žalované tak, že není schopna samostatně právně jednat v oblasti nakládání s majetkem, příjmy, s výjimkou nakládání s finanční hotovostí do výše měsíčního důchodu, není schopna samostatně uzavírat jakékoli smlouvy majetkového charakteru, smlouvy s finančními a pojišťovacími institucemi, smlouvy spotřebitelské, o půjčkách a smlouvy úvěrové a darovací. Opatrovníkem žalované byl týmž rozsudkem jmenovaný žalobce. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] došlo k prodloužení doby omezení svéprávnosti žalované na 5 let a zároveň soud odvolal původního opatrovníka žalované, jímž byl žalobce, a jmenoval žalované opatrovníka [územní celek]. Manželství žalobce a žalované bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

37. Podle § 765 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů. Nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených děti, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

38. Žalobce obdržel v souladu s ustanovením § 2055 a násl. o.z. od svého otce [jméno] [celé jméno žalobce] narozeného dne [datum] finanční dar představující částku ve výši [částka], která byla dne [datum] přeposlána na účet žalobce. Žalobce pak dne 12. 8. 2013 převedl ze svého účtu č. [bankovní účet] částku ve výši [částka] na účet č. [bankovní účet]. Podle výpisu ze spořícího účtu ze dne 1. 6. 2014 byl žalobci připsán úrok za období od srpna 2013 do června 2014 ve výši [částka]. Žalobce s žalovanou v souladu s § 656 o.z. uzavřeli dne [datum] manželství před [stát. instituce]. Uzavřením manželství vzniklo mezi žalobcem a žalovanou společné jmění manželů.

39. Manželé pak dne [datum] v souladu s § 2079 uzavřeli kupní smlouvu o převodu nemovitých věcí, na jejímž základě nabyli do společného jmění manželů nemovité věci a to pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova rodinného domu [adresa], dále pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a [územní celek]. Kupní cena byla stanovena částkou [částka]. Soud při určení skutečnosti, že manželé nabyli nemovité věci do společného jmění manželů, vycházel z ujednání uvedené v kupní smlouvě a zároveň s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. [spisová značka] Jestliže kupní cena pořizované věci byla zcela zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů, avšak kupujícími byli oba manželé a oba při uzavření kupní smlouvy projevili vůli nabýt kupovanou věc do bezpodílového spoluvlastnictví, pak se tato věc stala předmětem jejich bezpodílového spoluvlastnictví; to platí i pro společné jmění manželů. Stejně tak rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] byla-li kupní cena pořizované věci zcela zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů, avšak kupujícími byli oba manželé a oba při uzavření kupní smlouvy projevili vůli nabýt kupovanou věc do společného jmění, pak se tato věc předmětem společného jmění manželů stala. Výlučné prostředky jen jednoho z manželů, vynaložené na pořízení věci ve společném jmění, představují jeho vnos do společného jmění. Soud má tak za prokázané, že se předmětné nemovité věci staly součástí společného jmění manželů, a je na místě jejich vypořádání.

40. V době po uzavření manželství tj. od 21. 6. 2014 do zaplacení kupní ceny tj. dne [datum] byla na spořícím účtu žalobce připsána na úrocích částka ve výši 1 151,22 Kč. [příjmení] ve výši [částka] představuje rozdíl mezi odeslanou částkou ze spořícího účtu ve výši [částka] použitou na úhradu kupní ceny za nabývané nemovité věci a částkou ve výši [částka], kterou měl žalobce na spořícím v účtu v době před uzavřením manželství. [příjmení] držena žalobcem na spořícím účtu v době před uzavřením manželství tvoří výlučné jmění žalobce, neboť jej získal darem od svého otce v době před uzavřením manželství s žalovanou. Na úhradu kupní ceny tak byly použity finanční prostředky patřící do výlučného jmění žalobce ve výši 2 247 848,78 Kč a zároveň finanční prostředky ve výši 1 151,22 Kč patřící do společného jmění žalobce a žalované. Finanční prostředky použité na nákup nemovitých věcí do společného jmění manželů představují vnos žalobce, který je nutné při vypořádání společného jmění manželů zohlednit. Procentuální vyjádření použitých finančních prostředků náležejících do společného jmění manželů, jimiž žalobce s žalovanou financovali nákup předmětných nemovitých věcí, je vůči celkové kupní ceně v poměru k finančním prostředkům patřícím do výlučného vlastnictví žalobce ve výši 0,05 % (částka ve výši [částka] představuje podíl ve výši [anonymizováno] vzhledem k celkové kupní ceně pořizovaných nemovitých věcí ve výši [částka]).

41. Podle § 742 odst. 1 písm. c) o.z. má každý z manželů právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. Jedná se o takzvaný vnos viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2480/2010 aplikace § 149 odst. 2 obč. zák. dnes § 742 odst. 1 písm. c) o.z. míří zejména na případy, kdy jeden z manželů vynaloží část svého výlučného majetku k nabytí věcí a hodnot, které budou součást společného jmění manželů tvořit (kupní cena za věc, která bude nabyta do společného jmění manželů, bude uhrazena zčásti z prostředků tvořících společné jmění a zčásti z výlučných prostředků některého z manželů), a zpravidla zvýší touto majetkovou investicí hodnotu majetku ve společném jmění nebo se touto investicí podílí na nabytí majetku do společného jmění manželů. Smyslem uvedeného ustanovení je vypořádat majetkovou investici (vnos) z výlučného majetku některého z manželů do majetku tvořícího součást společného jmění manželů nebo společné jmění zakládající.

42. Podle § 742 odst. 2 o.z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Soud za účelem stanovení hodnoty vypořádávaného majetku tedy nemovitých věcí pověřil znalce [celé jméno znalce] [IČO] za účelem vypracování znaleckého posudku a stanovení ceny předmětných nemovitých věcí. Znalcem stanovená cena vypořádávaného majetku byla stanovena na částku ve výši [částka]. Soud tak při stanovení výše vypořádávaného jmění vycházel z hodnoty nemovitých věcí stanovené na základě znaleckého posudku v částce [částka] a zároveň z podílu ve výši 0,05 %, v jehož výši byly na pořízení daných nemovitých věcí použity finanční prostředky náležející do společného jmění manželů, neboť zbylá částka použitá na pořízení nemovitých věcí tvoří vnos žalobce a tento soud zohlednil při určení výše vypořádávaného podílu. Podíl ve výši [anonymizováno] z částky [částka] představuje částku ve výši [částka]. S ohledem na ustanovení § 742 odst. 1, písm. a) o.z., kdy podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, přiznal soud žalované vypořádací podíl ve výši jedné poloviny tedy v částce [částka] a nemovité věci přikázal do vlastnictví žalobce.

43. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Ve smyslu nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 22. 9. 2011 I . ÚS 1441/11 a judikatuře NS ČR je i na řízení o vypořádání SJM třeba hledět jako na sporné řízení, takže je ve výsledku nezbytné posuzovat rozsah úspěchu toho kterého z účastníků. V daném případě je situace posuzování úspěchu či neúspěchu ve věci ztížena tím, že [role v řízení] [anonymizováno 5 slov], která nebyla schopna ani před vyvoláním řízení o vypořádání SJM žalobcem schopna uzavřít smlouvu o vypořádání, ani kdyby sama chtěla. V žalobě žalobce konstatoval, že prostřednictvím svého právního zástupce kontaktoval opatrovníka žalované ([územní celek]) za účelem možnosti uzavření dohody, kdy opatrovníkem bylo sděleno, že není oprávněn bez rozhodnutí soudu o dohodě sám rozhodnout, a proto bylo i ze strany opatrovníka navrženo, aby byl podán návrh na vypořádání společného jmění manželů. Takový postup byl rozhodně v zájmu obou účastníků, přístup opatrovníka žalované nelze považovat za obstrukční či nedůvodný a nelze jej v tomto směru„ trestat“ úvahou, že kdyby před vyvoláním sporu podáním žaloby žalobcem žalovaná uzavřela v zastoupení opatrovníkem dohodu o vypořádání SJM, nevznikly by náklady řízení, které by nyní měla nést ze svého. Bylo konečně v zájmu obou, aby došlo k odbornému stanovení ceny u nemovitostí, které oba chtěli shodně vypořádat a u kterých se dokonce od počátku shodli na tom, že by měly být přikázány do výlučného vlastnictví žalobce. Žalobce navrhoval v žalobě, aby byly nemovitosti přikázány do jeho vlastnictví a on aby vyplatil na vypořádací podíl [částka], když výsledkem sporu je to, že mu byly přikázány do výlučného vlastnictví předmětné nemovitosti, avšak na výplatu podílu má uhradit žalované [částka]. Žalovaná neuspěla se svým tvrzením, že žalobce nepořídil nemovitosti za své výlučné prostředky, na druhé straně již v době pořízení nemovitostí nic nebránilo žalobci, aby tuto okolnost zmínil v kupní smlouvě a předcházel tak případnému sporu. Podle názoru soudu nelze hovořit o úspěchu žalobce a neúspěchu žalované s přihlédnutím ke shora uvedené úvaze o opatrném a důvodném přístupu opatrovníka žalované. Tato soudní věc skutečně patřila k řešení soudem s ohledem na statut žalované, který i při existenci opatrovníka vyžaduje vyšší právní ochranu. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

44. Pokud jde o povinnost uhradit náklady za vypracování znaleckého posudku, vypracování znaleckého posudku navrhovala žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka, žalobce chtěl státu„ ušetřit“ náklady za vypracování znaleckého posudku a upozornil na skutečnost, že to byla žalovaná, resp.její opatrovník, jenž trval na provedení znaleckého posudku na zjištění ceny nemovitosti, ačkoliv již před jeho provedením bylo zřejmé, že případný vypořádací podíl žalované bude dosahovat ani na náklady na provedení znaleckého posudku (náklady představují znalečné ve výši [částka]). Při vědomí toho, že náklady státu by měla hradit žalovaná, soud aplikoval moderační postup za použití ustanovení § 150 o.s.ř., když přihlédl k tomu, že u žalované jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (žalovaná, jak bylo uvedeno v usnesení č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] v bodě III., je osvobozena od placení soudních poplatků a soud tak neukládá žádnému z účastníků řízení zaplacení zálohy na náklady důkazů s tím, že o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí) a po vyhlášení rozsudku byl dán pokyn v.s.ú. k přiznání osvobození od soudních poplatků žalované a v době vypracování písemného odůvodnění tohoto rozsudku bylo toto osvobození přiznáno, dále k tomu, že svéprávnost žalované je omezena rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a dále rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] tak, že není schopna samostatně právně jednat v oblasti nakládání s majetkem a příjmy s výjimkou nakládání s finanční hotovostí do výše měsíčního důchodu, který činí částku [částka] (zatímco náklady státu představují shora zmíněných [částka]), dále k tomu, že vzhledem k dlouhodobému nepříznivému stavu žalované si žalovaná není schopna zajistit další příjem ([anonymizováno 8 slov]) a její příjem akorát pokryje její náklady na bydlení a stravu a složitost dosud neřešené právní problematiky (viz shodná argumentace zástupce žalované na čl. 132 p.v.). V neposlední řadě je třeba uvést, že v průběhu řízení upozorňoval žalobce na podle jeho názoru nevhodný postup opatrovníka, nicméně již v žalobě žalobce cenu nemovitosti pouze„ odhadl“ srovnávací realitní nabídkou jiné nemovitosti z okolí (dům s větším pozemkem) a musel počítat s tím, že odborná otázka v podobě ceny nemovitosti bude předmětem znaleckého zkoumání (nakonec s tímto řešením i v průběhu řízení souhlasil). Soud proto nepřiznal náklady znalečného státu (rozuměj proti žalované).