18 C 291/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Hermanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 16 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 500 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 500 Kč od 29. 3. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 500 Kč od 29. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 8 350,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 16 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu dlužného nájemného k bytu [číslo] v budově [adresa] na adrese [adresa žalované].

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel se žalovanou dne 1. 2. 2019 nájemní smlouvu. Předmětem podnájmu byla bytová jednotka [číslo] o velikosti [anonymizováno], nacházející se v [anonymizováno] patře budovy [adresa], na adrese: [adresa žalované]. Dle čl. III nájemní smlouvy bylo nájemné (úhrada za užívání bytu) sjednáno na částku ve výši 5 500 Kč měsíčně. Splatnost nájemného byla stanovena vždy 28. dne v měsíci předcházejícím měsíci, ke kterému se nájemné vztahuje. Žalované dle žalobce vznikl dluh na nájemném ve výši 11 000 Kč, a to za neuhrazené nájemné za měsíc březen 2019, duben 2019. Žalobce proto dne 30. 4. 2019 s žalovanou uzavřel dohodu o ukončení nájemního vztahu, v níž žalovaná ztvrdila svůj dluh vůči žalobci ve výši 11 000 Kč. Dle dohody o ukončení nájmu měla žalovaná byt opustit na konci dubna 2019. Žalovaná tak neučinila a byt užívala i v květnu 2019. Žalobce proto požaduje uhradit po žalované nájemné i za květen 2019. Dle nájemní smlouvy je nájemné splatné vždy 28. dne v měsíci předcházejícím měsíci, ke kterému se nájemné vztahuje, a proto vznikl žalobci nárok na zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po dní splatnosti nájemného. Žalobce žalovanou opakovaně vyzýval k zaplacení dluhu, žalovaná však svůj dluh v celkové výši 16 500 Kč žalobci nezaplatila. Žalobce se tak obrátil se žádostí o pomoc na svého právního zástupce, který zaslal žalované dne 1. 3. 2021 předžalobní výzvu. Na tuto výzvu žalovaná nikterak nereagovala.

5. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Z informativního výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že bytová jednotka [číslo] je ve vlastnictví žalobce.

6. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 12. 2019 soud zjistil, že předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo] o velikosti [anonymizováno], nacházející se v [anonymizováno] patře budovy [adresa]. Nájemné (úhrada za užívání bytu) bylo sjednáno na částku ve výši 5 500 Kč měsíčně. Splatnost nájemného byla stanovena vždy 28. dne v měsíci předcházejícím měsíci, ke kterému se nájemné vztahuje.

7. Z dohody o ukončení nájemního vztahu s dluhem ze dne 30. 4. 2019 bylo zjištěno, že nájemní vztah žalobce a žalované byl ukončen dohodou, a to ke dni 30. 4. 2019 a že k tomuto datu činí dluh žalované na nájemném 11 000 Kč (měsíc březen, duben 2019).

8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 1. 3. 2021 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě jeho dlužného nájemného za celkem tři měsíce v celkové výši 16 500 Kč.

9. Z poštovního podacího archu České pošty, s.p. ze dne 1. 3. 2021 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce odeslal dne 1. 3. 2021 doporučenou zásilku na adresu žalované, kterou uvedla jako trvalé bydliště v nájemní smlouvě.

10. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., o občanský zákoník (dále jen„ ObčZ.“) Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Dle § [číslo] odst. 1 ObčZ Nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

12. Dle § [číslo] ObčZ Nájemné se platí měsíčně pozadu.

13. Podle § 1970 ObčZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 1968 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru: Žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli platnou nájemní smlouvu k předmětnému bytu (§ 2201 a následující o. z.). Jako nájemce měla žalovaná povinnost platit měsíčně nájemné (§ 2217 odst. 1, § 2218 o. z.). Žalovaná však povinnost platit řádně nájemné nesplnila, čímž se dostala do prodlení. Žalované tak vznikl dluh na nájemném za tři měsíce. Soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou. V důsledku prodlení žalované s úhradou nájemného vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§§ 1968, 1970). Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

16. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 350,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 500 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310,40 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobce.

17. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.