18 C 330/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Hermanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 394 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 394 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 394 Kč od 5. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 3 394 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 5. 4. 2020 do zaplacení. Svůj nárok opřela o skutečnost, že podle smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] ze dne 25.1.2018 byla žalobkyní dodávána pitná voda do odběrného místa [adresa žalovaného] Cena vodného a stočného byla stanovena dle čl. II. smlouvy tak, že cena za dodávku vody a odvádění odpadních vod je dána cenovým výměrem prodávajícího. Cena pro rok 2019, tj. 1.1.2019 do 31.12.2019 činila dle výše uvedeného cenového výměru částku 46,15 Kč m3 stočného. Ceny jsou uvedeny bez DPH. Žalovaný uhradil dne 24.10.2019 zálohovou platbu ve výši 2 430 Kč. Dne 16.3.2020 na základě odečtu vodoměru byla stanovena spotřeba vody a stoky za období od posledního odečtu měřidla, tj. ode dne 6.6.2019 do 16.3.2020 ve výši 58 m3 vodného a 58 m3 stočného. Na základě vykázané spotřeby a rozúčtování dle období a sazeb byl žalovanému dne 18.3.2020 vystaven daňový doklad na částku 5 824 Kč, s předpisem částky k úhradě po odečtení uhrazených záloh ve výši 3 394 Kč se splatností 4.4.2020. Daňový doklad [číslo] ve výši 3 394 Kč nebyl žalovaným uhrazen a ni na základě předžalobní upomínky ze dne 12.8.2020. Žalovaný dodávku vody nijak nereklamoval.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byly výzvy doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., resp. do datové schránky, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Soud má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] do odběrného místa [adresa žalovaného]. Podle cenového výměru činila cena pro rok 2019 za pitnou vodu částku 44,23 Kč/m3 a za odvedení odpadní vody částku 42,34 Kč/m3 (bez DPH). Za období od 6.6.2019 do 16.3.2020 žalobce vyúčtoval za dodávky nedoplatek ve výši 3 394 Kč. Daňový doklad [číslo] byl vystaven dne 18. 3. 2020 a byl splatný dne 4.4.2020. Žalovaný cenu ve lhůtě splatnosti nezaplatil. Žalobkyně ho proto vyzvala k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 12. 8. 2020, kde byl vyzván k uhrazení dluhu do 27. 8. 2020. Předžalobní upomínku převzal osobně dne 27.8.2020.

5. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních ve smyslu § 8 odst. 16 a 17 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v níže se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat vodu z vodovodu a odvádět odpadní vody u odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně své povinnosti dle uzavřené smlouvy splnila a vodu do odběrného místa dodávala a z něj odváděla. Žalovaný poskytnuté služby nereklamoval. Poskytnuté služby žalobkyně vyúčtovala daňovým dokladem [číslo]. Žalovaný svou povinnost zaplatit za dodávku pitné vody a odvod odpadních vod nesplnil.

6. Protože dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

8. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.