18 C 82/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Hermanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený datum bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 12 914 Kč s příslušenstvím (Anonymizováno)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 914 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 12 914 Kč od 11. 7. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 371,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 12 914 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 7. 2025 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný úvěr nevrátil. Uplatněná částka se podle žalobkyně skládá z jistiny 10 000 Kč a smluvního úroku 2 914 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že pohledávka byla na ni postoupena ze společnosti právnická osoba a že žalovaný byl k plnění před podáním žaloby vyzván.

2. Ve věci bylo možné rozhodnout bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky § 115a o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Účastníci byli soudem vyzváni, aby se vyjádřili, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a byli poučeni o následcích nevyjádření. Žalovaný se k žalobě ani k výzvě soudu nevyjádřil.

3. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, zejména žalobou, smlouvou o úvěru č. hodnota, potvrzením o finančních transakcích k uvedené smlouvě, výpisem z účtu a sdělením právnická osoba., výzvami k úhradě ze dne 7. 6. 2025 a 10. 7. 2025, předžalobní výzvou ze dne 14. 11. 2025 a smlouvou o postoupení pohledávek a dodatkem č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek včetně přílohy obsahující seznam pohledávek.

4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že dne datum byla mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako klientem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Ve smlouvě byl sjednán úvěrový rámec 10 000 Kč, bezúčelový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, doba trvání úvěru 12 měsíců, zápůjční úroková sazba 279,83 % ročně a RPSN 660,00 %. Bylo sjednáno, že prvních 30 dnů nebude úvěr úročen, pokud bude v této době zcela splacen.

5. Z potvrzení o finančních transakcích, výpisu z účtu a sdělení právnická osoba., soud zjistil, že dne 2. 5. 2025 byla na účet žalovaného č. č. účtu připsána částka 10 000 Kč z účtu vedeného na společnost právnická osoba Sdělení banky zároveň potvrzuje, že účet, na který byla částka zaslána, byl účtem žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na úvěr ničeho neuhradil; žalovaný toto tvrzení nerozporoval a z provedených listinných důkazů neplyne žádná úhrada žalovaného.

6. Z výzvy k úhradě ze dne 7. 6. 2025 soud zjistil, že společnost právnická osoba žalovaného vyzývala k úhradě dlužné minimální měsíční splátky a upozornila jej na možnost zesplatnění úvěru. Z další výzvy ze dne 10. 7. 2025 soud zjistil, že věřitel žalovanému oznámil zesplatnění úvěru ke dni 10. 7. 2025 a požadoval úhradu jistiny 10 000 Kč, smluvního úroku 2 914 Kč, smluvní pokuty 29 Kč a poplatků za upomínky 100 Kč.

7. Předmětem tohoto řízení však žalobkyně neučinila smluvní pokutu ani poplatky za upomínky.

8. Z dodatku č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek včetně přílohy a z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nezpochybnil, soud zjistil, že pohledávka ze smlouvy č. hodnota vůči žalovanému byla zařazena v seznamu postupovaných pohledávek pod referenčním číslem hodnota, s uvedením jména žalovaného, jeho rodného čísla, čísla smlouvy a částky 12 914 Kč.

9. Žalobkyně tvrdila, že pohledávku nabyla postoupením od společnosti právnická osoba a že žalovaný byl o změně věřitele vyrozuměn, mimo jiné předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 11. 2025 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Výzva byla podle tvrzení žalobkyně odeslána dne 18. 11. 2025.

11. Žalovaný toto tvrzení nerozporoval.

12. Soud žalobkyni vyzval, aby doplnila tvrzení a označila důkazy k tomu, na základě jakých konkrétních listin, podkladů a dokumentů posuzovala její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, včetně popisu průběhu posouzení a jeho výsledku. Z listin založených ve spise soud zjistil pouze obecná smluvní prohlášení žalovaného a obecná ujednání o ověřování údajů a nahlížení do registrů. Konkrétní listiny, podklady či výstupy, z nichž by bylo patrné porovnání příjmů, výdajů, závazků, dosavadního plnění dluhů a celkové finanční situace žalovaného před uzavřením smlouvy, předloženy nebyly.

10. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru. Spotřebitelský úvěr může poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě zejména na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná a soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel pohledávku postoupit smlouvou i bez souhlasu dlužníka. Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku má vyrozumění dlužníka o postoupení nebo prokázání postoupení význam pro to, zda se dlužník může své povinnosti zprostit plněním postupiteli. V dané věci byla aktivní věcná legitimace žalobkyně prokázána listinami o postoupení a nebyla žalovaným zpochybněna.

13. Soud má za prokázané, že žalovanému byla dne 2. 5. 2025 poskytnuta částka 10 000 Kč a že žalovaný tuto částku nevrátil. Žalobkyně však neprokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného způsobem požadovaným § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Pouhá smluvní prohlášení spotřebitele a obecná ujednání o možnosti ověřování údajů neprokazují, že poskytovatel skutečně měl k dispozici nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace a že na jejich základě provedl individuální posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Ze spisu nevyplývá konkrétní porovnání příjmů a výdajů žalovaného, jeho závazků, dosavadního plnění dluhů ani závěr poskytovatele, z něhož by bylo patrné, proč nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

14. Za této situace soud uzavírá, že smlouva o spotřebitelském úvěru je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobkyni proto nelze přiznat smluvní úrok ve výši 2 914 Kč, neboť tento nárok je odvozován z neplatné smlouvy. Žalovanému však byla poskytnuta jistina 10 000 Kč, kterou je povinen žalobkyni jako právní nástupkyni původního věřitele vrátit. Tento závěr obstojí i při posouzení věci podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, neboť podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; podle § 2993 občanského zákoníku má strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, právo na vrácení toho, co plnila.

15. Soud žalobkyni nepřiznal zákonný úrok z prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti. V projednávané věci však nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného. Přiznání úroku z prodlení by současně nebylo slučitelné se sankčním důsledkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož spotřebitel vrací poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Proto soud žalobu zamítl i v celém rozsahu požadovaného příslušenství.

16. Žalovaný ani po výzvě soudu neuvedl žádné konkrétní skutečnosti o svých sociálních a majetkových poměrech, z nichž by bylo možno dovodit potřebu delší doby k vrácení jistiny. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 10 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

17. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do částky 10 000 Kč a ve zbývající části ji zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 372 Kč, přičemž tato částka představuje 54,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,44 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22,56 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 914 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.