Okresní soud v Chomutově · Rozsudek

21 C 133/2025

č. j. 21 C 133/2025-34

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-07-22 · VYHOVENI,ZAMITNUTI,ZASTAVENI · ECLI:CZ:OSCV:2025:21.C.133.2025.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupené Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , o zaplacení 11 248,33 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se, co do částky 7 007 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 007 Kč od 7.12.2024 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 993 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 993 Kč od 28.6.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 1 248,33 s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 241,33 Kč od 7.12.2024 do 27.6.2025, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 248,33 Kč od 28.6.2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 2 993 Kč od 28.6.2025 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 23.4..2025, doplněnou podáním ze dne 8.7.2025, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 11 248,33 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností , právnická osoba, , , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 5.5.2024 prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, uzavřena Smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 6.12.2024. Žalovaná úvěr předchůdkyni žalobkyně nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila.

2. V doplnění žaloby ze dne 8.7.2025 žalobkyně zároveň vzala žalobu zpět co do částky 7 007 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku tohoto rozsudku s tím, že tuto částku žalovaná uhradila původnímu věřiteli před podání žaloby a tyto platby nebyly započteny z důvodu administrativní chyby. Nadále žalobkyně trvala na úhradě částka 4 241,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 241,33 Kč od 7.12.2024 do zaplacení. Soud proto v souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil (I. výrok rozsudku).

3. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 13.6.2025 č.j. 21 C 133/2025-19 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 17.6.2025 a žalované dne 26.6.2025.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

5. Soud učinil tato skutková zjištění:

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 5.5.2024 soud zjistil, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalované; měla být podepsána elektronicky prostřednictvím kódu: , Anonymizováno, . Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 6 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků, spolu s úrokem 126,19 % ročně.

7. Z Obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně plyne úprava pravidel pro poskytování úvěrů.

8. Z Výpisu z běžného účtu plyne, že dne 17.2.2023 došla na účet předchůdkyně žalobkyně platba částky 0,01 Kč z účtu č. , č. účtu, s názvem , Jméno žalované, a poznámkou identifikace klienta pro účely poskytnutí úvěru od , právnická osoba9. Z Výpisu z běžného účtu plyne, že dne 5.5.2024 byla z účtu předchůdkyně žalobkyně odepsaná částka 10 000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .

10. Ze Zprávy , právnická osoba, ., ze dne 27.5.2025 plyne, že účet č. , č. účtu, je veden na žalovanou jako majitele a jediného disponenta. Dne 5.5.2024 byla na účet připsaná částka 10 000 Kč od předchůdkyně žalobkyně, VS , var. symbol, .

11. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024, uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, ve spojení s Dodatkem č. 1, Přílohou a Oznámením ze dne 18.1.2025 předaným k poštovní přepravě téhož dne (dle Podacího lístku ze dne 18.1.2025) soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

12. Z Předžalobní výzvy ze dne 6.12.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.

13. Z Výzvy ze dne 18.1.2025 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu; tyto výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 18.1.2025, jak plyne z Podacího lístku.

14. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně dne 5.5.2024 vyplatila ze svého výše uvedeného účtu na výše uvedený účet žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 7 007 Kč, zbytek dosud nevrátila. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dne 18.1.2025 právní zástupce žalobkyně zaslal žalované výzvu k vrácení peněžních prostředků.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

19. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

21. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

22. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Dle § 2390 ObčZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

24. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu (dle listin předložených žalobkyní) dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.

26. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovanou byla dne 5.5.2024 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Předložená smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, ale měla být uzavřena elektronicky prostřednictvím číselného kódu.

27. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak událo bez jakéhokoliv podpisu žalované. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.

28. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně v žalobě netvrdila, z jakých konkrétních zjištěných příjmů a výdajů v rámci zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet vycházela a k jakým výsledkům (disponibilnímu zůstatku) došla. Naopak v doplnění žaloby sdělila, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v různých databázích a příjmech a výdajích.

29. Odborná péče předpokládá jednak řádně věřitelem zjistit veškeré poměry žalovaného (příjmy a výdaje) a zároveň veškeré zjištěné údaje ověřit, resp. objektivně podložit minimálně např. aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaná byla v době před uzavřením smlouvy zaměstnána a s jakým výdělkem, dále např. potvrzením o jiných příjmech žalované. Dále například výpisem z katastru nemovitostí, popř. nájemní smlouvou k ověření uspokojování bytové potřeby, listinami k ověření jejích výdajů na bydlení včetně energií, jejích jiných závazků, atd. Žalobkyně však žádnou listinu o ověřování poměrů žalované nepředložila.

30. Soud v daném případě uzavřel, že v daném případě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy prověřila schopnost žalované poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalované úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, což je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu, a takové porušení povinností je stiženo absolutní neplatností smluv, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalované.

31. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Zprávu , právnická osoba, ., ze dne 27.5.2025 ve spojení s Výpisem z účtu předchůdkyně žalobkyně, z nichž má soud za prokázané, že žalované byly předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, , jehož byla majitelem a disponentem. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně vrátila celkem 7 007 Kč, zbytek dosud nevrátila, čímž porušila svou povinnost vyplývající jí z ustanovení § 2991 ObčZ a soud uzavřel, že se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Proto jí soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimovaná na základě smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 ObčZ), dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 2 993 Kč (rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky). Co do částky 1 248,33 Kč s úrokem z prodlení z této částky pak soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II. rozsudku).

32. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaná bezdůvodně obohatila), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 18.1.2025, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 26.6.2025. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 27.6.2025. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 28.6.2025, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 12 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

33. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

34. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 2 993 Kč s příslušenstvím specifikovaným v II. výroku rozsudku, žalovaná byla úspěšná co do částky 8 255,33 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. a III. výroku rozsudku. Z uvedeného je zřejmé, že ve věci byla více úspěšná žalovaná, která by měla právo na poměrnou část nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalované vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve IV. výroku tohoto rozsudku.

35. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. povolení plnění ve splátkách.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.