21 C 164/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně, proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované, o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 31.10.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 2.12.2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím, která představuje náklady za zdravotní péči nebo službu nehrazenou ze zdravotního pojištění – dopravu a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodě v nemocnice, anonymizováno. Žalovaná si doklad převzala a zavázala se jej uhradit nejpozději do 7 dnů ode dne vystavení; splatnost dokladu číslo nastala dne 30.10.2019. Žalovaná však ničeho neuhradila, i přes výzvu žalobkyně ze dne 25.5.2020.

2. Žalovaná byla usnesením ze dne 4.6.2021, č. j. 21 C 164/2021-16, vyzvána, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřila k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci a aby označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byla žalovaná usnesením vyzvána, aby se ve lhůtě 14 dnů vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla zároveň v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř., upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tak soud její souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v podání ze dne 14.6.2021.

3. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, soud proto postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkaz následujícími listinami a zjistil z nich následující skutečnosti:

5. Z dokladu číslo ze dne 23.10.2019 plyne, že žalobkyně vyúčtovala za pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické stanici žalované částku 3 000 Kč. Žalovaná svým podpisem na předmětném Dokladu stvrdila, že uznává co do důvodu a výše svůj závazek vůči žalobkyni a zavázala se jej uhradit bankovním převodem nejpozději do 7 dnů ode dne vystavení dokladu. Z předžalobní výzvy ze dne 25.5.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky 3 000 Kč.; tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 26.5.2020, jak plyne z kopie obálky.

6. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ ZoSZS“), osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

7. Podle § 89e odst. 1 ZoSZS prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

8. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Podle § 1968 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Soud vzal za prokázané, že se žalovaná v roce 2019 podrobila vyšetření a pobytu v záchytné stanici v nemocnice, anonymizováno, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady na poskytnutou záchytnou službu, včetně nákladů na dopravu do záchytné stanice ve výši 3 000 Kč. Žalovaná tento dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše dne 23.10.2019 písemně uznala (§ 2053 ObčZ) a zavázala se jej zaplatit do 7 dnů od vystavení Dokladu číslo ze dne 23.10.2019. Tímto písemným uznáním dluhu podle § 2053 ObčZ, byla založena vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo a žalobkyně nemusela prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Žalovaná však ničeho nezaplatila, čímž porušila svou povinnost vyplývající jí z § 89e odst. 1 ZoSZS, proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč.

12. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení se splněním svého závazku (zaplacením uznaného dluhu) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úrok z prodlení (§ 1970 ObčZ). Dlužná splátka byla splatná dne 30.10.2019, tj. 7 den po vystavení Dokladu číslo ode dne následujícího, tj. 31.10.2019, se žalovaná octla v prodlení (§ 1968 ObčZ) a je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

13. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč za dva úkony (zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby) po 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (§ 151 odst. 3 o.s.ř.).

14. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.