21 C 185/2018

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobkyně , okres okres , zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalovanému: ; IČO: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa , za účasti vedlejšího účastníka: osobní údaje vedlejšího účastníka se sídlem adresa vedlejší účastnice , o zaplacení 27 589 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 27 589 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 27 589 Kč od 28.4.2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 3 240 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení ve výši 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 17.5.2018 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 27 589 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] kolem 18:10 hodin utrpěla úraz, když uklouzla a upadla na namrzlé městské komunikaci. K úrazu došlo v ulici [ulice] před domem [adresa], na pozemku ve vlastnictví [územní celek], parc. [číslo]. Chodník byl v době úrazu posypán čerstvým sněhem, nebylo však patrno, že by pod sněhem mohlo být přítomno náledí v silné vrstvě. Chodník nebyl v době úrazu nijak ošetřen. Žalobkyně přizpůsobila svou chůzi stavu chodníku, přesto však došlo k uvedenému pádu. Žalované město odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice dle § 27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. V tomto případě je jednoznačné, že úraz žalobkyně byl způsoben kvůli nedostatečné údržbě, jejímž důsledkem byl namrzlý chodník pod vrstvou sněhu. Závada ve schůdnosti chodníku byla jednoduše přehlédnutelná a nebyla předvídatelná. Žalobkyně nemohla zvolit jinou trasu, jelikož se jedná o jedinou přístupovou komunikaci k domu, kde bydlí. Tato překážka ve schůdnosti chodníku způsobila žalobkyni úraz. Žalobkyně byla s komplikovanou zlomeninou zápěstí pravé ruky s posunem odvezena rychlou záchrannou službou, následně podstoupila operace, a poté docházela na pravidelné kontroly. Úraz byl ošetřujícím lékařem v souladu s metodikou k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížené společenské uplatnění) podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vypracovanou Nejvyšším soudem ve spolupráci s dalšími, která je vystavěna na zásadě plného odčinění nemajetkových újem na zdraví, resp. na určení výše náhrady podle zásady slušnosti, ohodnocen na 100 bodů (položka 12.5 – 60 bodů; položka 12.34 – 40 bodů). Hodnota bodu se odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční mzdy nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předchozího roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest. Tato průměrná mzda za rok 2016 činila 27 589 Kč, tj. hodnota jednoho bodu činí 275,89 Kč, vznikla-li bolest v roce 2017. Žalobkyně má nárok na bolestné ve výši 27 589 Kč. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil.

2. Žalovaný svým podáním ze dne 2.7.2018 a vedlejší účastník na straně žalované podáním ze dne 2.7.2018 se žalobou nesouhlasili s tím, že je třeba se podrobně zabývat právní úpravou odpovědnosti vlastníka chodníku za případné úrazy vzniklé v zimním období. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, nestanoví vlastníkům komunikací bezvýjimečnou povinnost udržovat schůdné všechny komunikace. Naopak ustanovení § 27 odst. 5 uvedeného zákona dává obcím legální možnost, aby vymezily obecně závazným předpisem takové úseky místních komunikací a chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost či schůdnost odstraňováním sněhu a náledí. V [obec] je tímto předpisem nařízení [číslo] schválené Radou města dne [datum], s účinností od [datum], které ve čl. 3 uvádí, že rozsah, způsob a lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti a schůdnosti na komunikacích a chodnících je uveden v Plánu zimní údržby, který je samostatnou přílohou tohoto nařízení a který vždy před zahájením nového zimního období schvaluje Rada města. Na stejném místě je rovněž uvedeno, že v Plánu zimní údržby jsou také vymezeny úseky místních komunikací a chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam zimní údržba nezajišťuje. Plán zimní údržby pro [územní celek] na zimní období 2016 – 2017 byl schválen usnesením Rady města dne [datum] pod [číslo] [rok]. Chodník, na kterém došlo k úrazu žalobkyně, je účelovou komunikací, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi (§ 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Podle Plánu zimní údržby žalovaného města na zimní období 2016 – 2017, bodu 3, není prováděna zimní údržba na chodnících k jednotlivým objektům, které spojují vchody s hlavním chodníkem (účelová komunikace). Dle Nejvyššího soudu ČR pokud není místní komunikace malého dopravního významu zařazena do plánu zimní údržby města (§ 27 odst. 6, odst. 7 zákona o pozemních komunikacích, § 42 odst. 2 vyhlášky č. 104/1997 Sb.), nejedná se o porušení právní povinnosti ani o porušení prevenční povinnosti (§ 415 obč. zák.), jestliže komunikace nebyla v zimě od sněhu a náledí ošetřena. Tento názor nejvyššího soudu lze aplikovat i na úpravu současného zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Umožňuje-li tedy zákonná úprava, aby vlastník chodníku za předem daných podmínek nezajišťoval schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, nemůže ani nést právní odpovědnost za to, že následkem neodstranění sněhu a náledí na dotyčném chodníku došlo k úrazu. Z pohledu chodce je jeho povinností zejména přizpůsobit svou chůzi skutečnosti, kterou zná, totiž že zimní údržba dotyčného chodníku není zajišťována. Na základě výše uvedeného je tak zřejmé, že žalovaný nemůže být odpovědný za úraz žalobkyně, neboť žalovaný zcela v souladu s výše uvedeným vyňal chodník ze zimní údržby 3. Soud učinil tato skutková zjištění: 4. z Informací o pozemku ze dne 12.4.2018 plyne, že žalovaný je vlastníkem parc. [číslo] ostatní plochy, v [obec].

5. Z e-mailu ze dne 23.11.2020 adresovaného MěÚ [obec] (čl. 58 spisu) plyne, že společnost [právnická osoba] sdělila, že na místě byli dne [datum] okolo 6:05 hodin, v 11:10 hodin a 19:54 hodin.

6. Z e-mailu společnosti [právnická osoba] ze dne 26.11.2020 adresovaného MěÚ [obec] (čl. 58 spisu) plyne, že značka„ met“ znamená zapnuté čerpadlo na stroji, které pohání sypač, tzn., že chodník byl sypán.

7. Ze tří printscreenů online záznamu provozu vozidla Ladog ze dne [datum] (čl. 58 p.v. – 59 p.v. + přílohová obálka spisu) plyne, že toto vozidlo v čase někdy od 4:31 hodin do 6:58 hodin, v čase od 10:51 hodin do 12:15 hodin a v čase někdy od 19:32 hodin do 20:31 hodin, provádělo údržbu„ met“ v ulici [ulice] v [obec].

8. Z deníku strojní zimní údržby komunikací ze dne [datum] (čl. 61 spisu) plyne, že tohoto dne mimo jiné i vozidlo Ladog provádělo zimní údržbu v [obec] a byl učiněn záznam kontroly stavu schůdnosti s tím, že„ chodníky schůdné“.

9. Z fotografie ze dne 16.2.2017 (přílohová obálka spisu) plyne pohled na předmětný vchod před vchodem [adresa] s přístupovým chodníkem ke vchodu a hlavním chodníkem. Křížek v kolečku značí místo pádu žalobkyně, jak plyne z tvrzení žalobkyně u jednání soudu dne 3.9.2020 (čl. 45 spisu). Křížkem je označen přístupový chodník ke vchodu, jak plyne z tvrzení žalovaného u jednání soudu dne 3.9.2020 (čl. 44 p.v. spisu).

10. Z fotografie vchodu žalobkyně (vzadu listiny označená jako„ žalobkyně“ – volně ve spise) plyne, že žalobkyně u jednání soudu dne 18.5.2021 vyznačila místo svého pádu, tj. na rozhraní přístupového chodníku a hlavního chodníku.

11. Z fotografie (čl. 62 spisu) plyne pohled na zadní vchod domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] a přístupovou cestu ke vchodu.

12. Ze zprávy Českého statistického úřadu (čl. 65 spisu) plyne, že v roce 2016 dosáhla průměrná mzda částky 27 589 Kč; totéž vyplývá i z průměrné mzdy vytištěné dne 2.9.2020 (volně ve spise).

13. Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 26.11.2020 (čl. 67 – 68 spisu) plyne, že dne [datum] stanice [část obce] zaznamenala v klimatickém termínu 7:00 hodin zataženo, vítr o rychlosti 11 m/s, teplota vzduchu 4,3 °C, povrch půdy úplně pokryt sněhem nebo tajícím sněhem (s ledem nebo bez ledu). V klimatickém termínu 14:00 hodin sněžení, teplota vzduchu 1,4 °C, relativní vlhkost vzduchu 95%, povrch půdy pokryt sněhem nebo tajícím sněhem (s ledem nebo bez ledu). V klimatickém termínu 21:00 hodin sněžení, teplota vzduchu 1,4 °C, relativní vlhkost vzduchu 79 %, povrch půdy úplně pokryt sněhem nebo tajícím sněhem (ledem nebo bez ledu). Denní maximální teplota vzduchu 0 °C, průměrná denní teplota vzduchu 2,1 °C. Denní suma slunečního svitu 0,4 hodin. Denní maximální náraz větru zaznamenán v 8:51 hodin o rychlosti 26,5 m/s západního směru. Denní úhrn srážek 1,2 mm. Výška nově napadlého sněhu 2 cm, celková výška sněhové pokrývky 12 cm. Po celý den zaznamenán výskyt námrazy, v době od půlnoci do 4:25, 5:25 – 5:30, 6:45 – 6:50, 7:15 – 7:30, v intervalech 10:45 – 18:20 a od 20:55 do 23:00 hodin zaznamenáno sněžení, 5:30 – 11:45 hodin nárazovitý vítr. Stanice [anonymizována tři slova] zaznamenala po celý den výskyt nárazovitého větru, v době od půlnoci do 4:30 a 11:30 – 18:20 hodin sněžení. Výška nově napadlého sněhu 11 cm, celková výška sněhové pokrývky 25 cm. Denní úhrn srážek 4,9 mm. Dále dne 11.1.2017 stanice [část obce] zaznamenala průměrnou denní teplotu vzduchu -10 °C, denní úhrn srážek 3,8 mm. Výška nově napadlého sněhu 3 cm, celková výška sněhové pokrývky 11 cm. Po celý den výskat námrazy, v době od 3:05 do 10: 55 hodin v intervalech sněžení, 7:50 – 20:30 kouřmo, od 1 6:05 do 23:30 hodin v intervalech sněžení. Stanice [obec] zaznamenala sněžení v době od 15:50 hodin do půlnoci. Výška nově napadlého sněhu 7 cm, celková výška sněhové pokrývky 18 cm. Denní úhrn srážek 4 mm. Dne 12.1.2017 stanice [část obce] zaznamenala průměrnou denní teplotu vzduchu 2,9 °C, denní úhrn srážek 4,6 mm. Výška nově napadlého sněhu 2 cm, výška sněhové pokrývky 10 cm. Po celý den výskyt námrazy, sněžení nárazovitý vítr. Stanice [anonymizována tři slova] zaznamenala sněžení, výška nově napadlého sněhu 4 cm, celková výška sněhové pokrývky 22 cm. Denní úhrn srážek 5,5 mm.

14. Z Čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], bez datování (volně ve spise) plyne, že [anonymizováno]. [příjmení] byla dne [datum], v cca 18:10 hodin, svědkem pádu na chodníku před domem v ulici [adresa]. Vystupovala z auta a viděla, jak paní upadla. Šla k ní, zda něco nepotřebuje. Chodník byl zamrzlý, neupravený a neposolený. Paní upadla na chodníku vedoucím přímo ke vchodu. Snažila se jít pomalu, aby tento stav zvládla. Měla zimní obuv. Upadla na pravou ruku. Pomáhala jí vstát. Byla v šoku. Její známá volala RZS.

15. Z Čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] (volně ve spise), plyne že [anonymizováno]. [příjmení] byla dne [datum], kolem 18:20 hodin, svědkem stavu chodníku v ulici [adresa]. Její kamarádka paní [celé jméno žalobkyně] jí volala, zda by jí neodvezla do nemocnice, protože před svým vchodem upadla. Přišla a viděla, že je paní [celé jméno žalobkyně] v šoku, proto volala RZS. Stav chodníku, kdy paní [celé jméno žalobkyně], ještě s jednou paní, pomáhala do sanitky, byl neschůdný. Nebyl nijak ošetřen pro jakoukoliv bezpečnou chůzi. Byla na něm vrstva ledu, bez posypu a soli. Chodník přilehlý k tomuto chodníku, vedoucí po celé ulici [ulice], byl ještě v horším stavu. Nemohly paní [celé jméno žalobkyně] přes zamrzlé hromady sněhu dostat do sanitky. Tento chodník se dá nějak obejít, ale spojovací cesta přímo ze vchodu ne. Druhý den, když nesla nějaké jídlo paní [celé jméno žalobkyně], byl již chodník posypán drtí a dal se přejít.

16. Z Čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], (volně ve spise) plyne, že [anonymizováno]. [příjmení] prohlásila, že chodník v ulici [ulice] byl dlouhodobě neudržovaný, neposolený. V době, kdy její sousedka upadla, se dívala z okna.

17. Z účastnické výpovědi žalobkyně (čl. 90 p.v. spisu) plyne, že žalobkyně upadla před domem před vchodem [adresa]. Chodník je v mírném svahu. Spadla na konci tohoto přístupového chodníku na hraně s chodníkem hlavním. Upadla po šesté hodině večerní. Pomáhal jí vstát pán a paní, ptali se jí, jestli je v pořádku. Nepamatovala si, kdo jí pomáhal vstát. Než k ní přišli, tak tam seděla pár vteřin a pomohli ji vstát. Pak z toho místa venku volala své kamarádce paní [příjmení], v době, kdy už stála. Dál se nepohnula, protože se bála jít. Domů nešla, čekala, až za ní přijde kamarádka [příjmení], která přišla ještě s [jméno] [příjmení]. Po konfrontaci žalobkyně s výpovědí svědkyně [příjmení], která uvedla, že za žalobkyní přišla a tato již byla doma, žalobkyně uvedla, že to není pravda, přišla za ní a žalobkyně byla venku. Po paní [příjmení] chtěla, aby jí odvezla do nemocnice, toto nemohla, protože předtím navštívila vinotéku, paní [příjmení] jí volala záchranku. [příjmení], že jí vzala domů a z bytu volala záchranku. Nevěděla, jak dlouho byla doma. Je možné, že se 20 – 30 minut doma oblékala. Ještě jí paní [příjmení] obvazovala ruku. [příjmení] [příjmení] neviděla, jak upadla. [příjmení] [příjmení] řekla, kde upadla a přesně jí to místo ukázala. [příjmení] [příjmení] byla pod vlivem alkoholu. Čestná prohlášení, která připojila k žalobě, sepisovala ona, protože má doma počítač po konzultaci s těmi, kdo je podepsal. Na textu čestných prohlášení se dohodly. Všechny tři čestná prohlášení četly.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (čl. 74 spisu) soud zjistil, že se žalobkyní byly v době, než se žalobkyně odstěhovala kamarádky. Znala rovněž obecnou zmocněnkyni žalovaného, tj. paní z úřadu, přátelský vztah nemají. Vchod svědkyně, kde bydlí, je od vchodu paní [celé jméno žalobkyně] asi tak 500 metrů. Když vyjde ze svého vchodu, vidí celý panelák, nebyla si jistá, jestli vidí přímo vchod [adresa]. Pád žalobkyně předmětného dne přímo neviděla, volala jí, až když upadla. Od žalobkyně věděla, kde upadla. Ona svědkyni po pádu zavolala, ta za ní přišla, žalobkyně byla již ve svém bytě, a z jejího bytu svědkyně volala záchranku. Vzpomněla si, že jí žalobkyně řekla, že upadla na přístupovém chodníku ke vchodu, ne na tom hlavním. Žalobkyně byla v šoku a více jí místo, kde upadla, neudala. Následně, když se po pár dnech vrátila z nemocnice, tak tu věc rozebíraly a opět jí žalobkyně řekla, že upadla na přístupovém chodníčku ke vchodu, který je mírně do svahu. Pokud jí žalobkyně místo svého pádu blíže popisovala, tak si to bohužel již nepamatovala. Přesně nevěděla, kdy jí žalobkyně volala, bylo to večer, byla tma. Ten rok byla celkově špatní zima a přístupový chodník ke vchodu [adresa] vypadal špatně, byla to katastrofa. Těžko se po něm šlo, bylo na něm náledí, sníh, bylo to po celém chodníku. Chtěla žalobkyni i odvést, ale nemohla, protože byly závěje sněhu. Žádné stopy po pádu svědkyně neviděla, ani je nehledala. Nevěděla, jakou měla žalobkyně na nohou obuv, nevzpomněla si. Žalobkyně byla v šoku, držela si ruku, svědkyně už nevěděla jakou. Pomohla žalobkyni obléct, zavolala jí záchranku a odvedla ji k sanitce. Svědkyni pomáhala ještě její kamarádka, která bydlí ve vchodu vedle paní [celé jméno žalobkyně]. Po předestření fotografie, na němž je zobrazen vchod [adresa] v ulici [obec] v [obec], svědkyně uvedla, že se jedná o předmětný vchod, přístupový chodník ke vchodu a hlavní chodník. Nevěděla nic o údržbě chodníků před vchodem [adresa], nebydlí tam. Přístupový chodník i hlavní chodník jí nepřipadal jiný než ostatní chodníky, tzn., že byl zasněžen a myslela, že přístupový chodník byl kluzký, ale nevěděla, jestli klouzal led nebo sníh. Myslela, že vchod [adresa] nemá jiný přístup ani vchod. Nevybavila si přesně, ale myslela, že když šla za žalobkyní, tak sněžilo. Je pravdou, že čestné prohlášení učinila a podepsala. Chtěla ho po ní žalobkyně pro majitele objektu. Nevěděla, kdy ho podepsala, nevěděla ani, jak dlouho je paní [celé jméno žalobkyně] odstěhovaná, ale muselo to být někdy po té události. Když následně žalobkyni vedly do sanitky, tak se bála na ten chodník šlápnout, vůbec se bála jít ven. Posyp, tzn. takové ty kamínky, co si všichni nosíme domů, byly všude na každém chodníku. Jestli byly i na tom přístupovém chodníčku, to již nevěděla. Na tom hlavním chodníku určitě byly.

19. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (čl. 74 p.v. spisu) soud zjistil, že zná paní [celé jméno žalobkyně], potkávaly se v krámu, bližší vztah nemají. Svědkyně bydlí kousek od ní, pod jejím panelákem. Toho předmětného dne svědkyně přijížděla s manželem autem, byli nakupovat a už viděla přijíždět záchranku. Samotný pád žalobkyně neviděla, viděla pouze, jak ji nakládali do sanitky. Čestné prohlášení podepsala, sepisovala ho žalobkyně. Pokud v první větě svého čestného prohlášení uvedla, že byla svědkem pádu na chodníku před domem, tak tím myslela, že viděla, jak žalobkyni zvedají záchranáři. Jsou to již 4 roky, již si to nepamatovala. Přijížděla autem a záchranka zrovna přijížděla a bránila jí v tom, aby viděla, co se tam děje, tak tam popošla a viděla paní [celé jméno žalobkyně] u záchranky, u jejich auta. Viděla, jak ji záchranáři drží a poprvé ji viděla na hlavním přístupovém chodníku u vozidla záchranné služby. Jsou to již 4 roky, nepamatovala si to přesně. Přímo pád neviděla. Před vchodem [adresa], hned vedle, je vinotéka a stálo tam více lidí, ti pád viděli. Následně s ní žalobkyně o pádu, případně kde upadla, nemluvila. Chodník před vchodem žalobkyně vypadal katastrofálně, náledí, nebylo to posypaný. I další den tam někdo upadl, ne zrovna u jejího vchodu, ale kousek dál. Nevěděla, zda žalobkyně měla nějaké zranění. Počasí, když přijela s manželem z obchodu, tak nepadal sníh, mohlo být po šesté hodině, světlo už nebylo. [adresa] má ještě zadní vchod, ale to je polní cesta, nedá se tam chodit. Tedy aspoň v té době byla, nevěděla, jak to vypadá dnes. Žalobkyni nepomáhala vstát, nevěděla proč je to uvedeno v čestném prohlášení, že jí pomáhala vstát. Nevěděla, co měla žalobkyně na nohou. Svědkyně byla silně přesvědčena, že žalobkyně měla zimní obuv, protože když chodila do krámu, měla pokaždé zimní obuv. Předmětný večer nevěděla, jestli měla zimní obuv. Nepamatovala si to. Snad čestné prohlášení, které podepsala, četla, nevěděla, již si to nepamatovala. Katastrofální stav chodníku byl všude, tzn. v ulici [ulice], [ulice], prostě všude. Nebyly udržovány. V době rozhodné neviděla nikoho udržovat chodníky. Nebyly zde žádné známky údržby.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (čl. 91 spisu) plyne, že svědek je kamarád žalobkyně, zná i obecnou zmocněnkyni žalovaného, tj. zaměstnankyni [územní celek], mají pouze pracovní vztahy, zná rovněž paní [příjmení] z [územní celek]. Někdy kolem šesté nebo sedmé večerní hodiny přišel do vinotéky ve vchodu [adresa] v [obec] a obsluha mu řekla, nebo někdo, kdo ve vinotéce seděl, že paní [celé jméno žalobkyně] upadla. V té vinotéce všichni začali rozvíjet teorie o tom, co se stalo a co bude následovat. Svědek jim všem začal vše objasňovat. Oni říkali, že je to špatně ošetřený, že to patří družstvu, tak jim vysvětloval, jak to je, že když to mělo družstvo, tak se to uklízelo, že dneska už to tak není, že je to účelová komunikace. Neviděl, jak paní [celé jméno žalobkyně] upadla. Nic jiného o té záležitosti nevěděl. Ještě věděl, že volal panu [jméno] [příjmení]. Nevěděl, kde pan [příjmení] v době pádu žalobkyně byl. Věděl, že se tam rozebíralo, tedy lidi ve vinotéce rozebírali a dohadovali se, kde žalobkyně upadla, jestli na přístupovém chodníčku ke vchodu nebo na hlavním chodníku. Chodník byl naklouzaný. Zda byl posypaný, to by fabuloval, nepamatoval si to.

21. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] (čl. 91 p.v. spisu) plyne, že žalobkyně je jeho bývalá žena. Nikoho jiného neznal. V den pádu mu volal pan [příjmení], který vypovídal před ní, a vhledem k tomu, že se mu nedovolal a měl zmeškaný hovor na telefonu, tak mu svědek volal nazpět kolem osmé hodiny večer. Protože vyzvedával na požádání žalobkyně zprávu o záznamu výjezdu RZS, tak svědek věděl, že k úrazu došlo [datum]. To je vše, co k té věci mohl říci. Myslel, že v té době byl u rodičů na Moravě. Pan [anonymizováno] mu do telefonu řekl, že jeho žena upadla na chodníku před domem. Nadále se bavili o tom, kdo má povinnost chodník před vchodem udržovat. Předpokládal, ale byl to pouze jeho odhad, nikdo mu ho nesdělil, že žalobkyně upadla na přístupovém chodníčku ke vchodu, který spojuje vchod s hlavním chodníkem. Tuto informaci mu ale nikdo neřekl, pouze si to dovodil. Vzhledem k tomu, že mu pan [příjmení] volal, tak stav chodníku musel být špatný, ale v tu dobu byl asi 400 km daleko.

22. Z e-mailu žalobkyně ze dne 1.2.2017, 9:26 hodin (přílohová obálka spisu) plyne, že žalobkyně se písemně omluvila žalovanému za použití e-mailové komunikace, neboť není schopna napsat dopis, má zlomenou ruku, kterou si v důsledku neudržovaného chodníku zlomila před vchodem v ulici [adresa]. Jedná se o chodník přímo navazující na objekt v mírném svahu. Požádala o vyjádření, kdo je majitelem chodníku a kam se může obrátit s požadavkem na odškodné.

23. Z e-mailu žalobkyně ze dne 1.2.2017, 11:02 hodin (přílohová obálka spisu) plyne, že žalobkyně sdělila [anonymizováno]. [příjmení], zaměstnankyni žalovaného, že v důsledku úrazu vzniklého na chodníku má zlomenou pravou ruku. Celá nepříjemná situace vznikla na dlouhodobě neudržovaném chodníku před domem v ulici [adresa]. Vyšla dne [datum] v 18:10 hodin ze vchodu a na mírném svahu před vchodem upadla a zlomila si pravou ruku – zápěstí. Chodník byl namrzlý, neposypaný a neposolený. Stavu chodníku se snažila přizpůsobit, jak obezřetnou chůzí i zimní obuví – kozačky bez podpatku. Bohužel svah vedoucí od chodníku, bez jakékoliv možnosti se přichytit, se nadal zvládnout. Přivolaná RZS jí odvezla do NsP [obec], kde jí byla ruka ošetřena.

24. Z ambulantního vyšetření MUDr. [příjmení], [anonymizováno] krajské nemocnice a.s., ze dne 4.5.2017 (volně ve spise) plyne, že žalobkyně je po fraktuře distální metafýzy radia 1/ 2017.

25. Z posudku o bolestném ze dne 14.7.2017 (volně ve spise) plyne, že MUDr. [anonymizováno]. [příjmení], praktický lékař, dle Metodiky Nejvyššího soudu ohodnotila poškození zdraví žalobkyně vlivem úrazu ze dne [datum] tak, že zlomenině dist metafysy radia diskok pod kódem 12.5 přiřadila 60 bodů a přerušení nervo předlok. pod kódem 12.34 přiřadila 40 bodů, celkem 100 bodů.

26. Z lékařské zprávy MUDr. [anonymizováno]. [příjmení], neurologického oddělení [nemocnice], ze dne 19.7.2017 (volně ve spise) plyne, že žalobkyně je po fraktuře zápěstí 2/17 vpravo a bylo jí doporučeno operativní řešení karpálního tunelu vpravo.

27. Z ambulantního vyšetření MUDr. [anonymizována tři slova] krajské nemocnice a.s., ze dne 13.9.2017 (volně ve spise) plyne, že žalobkyně je po operaci karpálního tunelu.

28. Z výzvy ze dne 12.4.2018 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 27 000 Kč do 27.4.2018. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 16.4.2018, jak plyne z poštovního podacího archu a doručena žalovanému dne 17.4.2017, jak plyne z nesporných tvrzení účastníků řízení u jednání soudu dne 19.11.2020 (čl. 48 p.v. spisu).

29. Podle nařízení žalovaného [číslo] účinného od 1.11.2012, toto nařízení upravuje rozsah, způsob a časové lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti na místních komunikacích a schůdnosti chodníků a místních komunikací (čl. 1). Zimním obdobím se rozumí období od 1. listopadu do 31. března následujícího roku (čl. 2). Rozsah, způsob a lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti a schůdnosti na komunikacích a chodnících je uveden v Plánu zimní údržby, který je samostatnou přílohou tohoto nařízení (čl. 3).

30. Podle Plánu zimní údržby [územní celek] pro rok 2016 – 2017 pojem„ schůdnost“ je takový stav komunikací určených pro chodce, který umožňuje chůzi přizpůsobenou dopravně-technickému stavu komunikací, povětrnostním podmínkám a osobním schopnostem chodce. Podle bodu 1. Plánu za výkon zimní údržby zodpovídá společnost [právnická osoba], Provozovna [část obce a číslo], [obec]. Dle bodu 3. Plánu levý chodník ulice [ulice] – od [anonymizováno], až k ulici [ulice] je chodníkem, který není v zimním měsíci udržován. Mezi další neudržované chodníky patří i chodníky k jednotlivým objektům, které spojují vchody s hlavním chodníkem (účelová komunikace).

31. Podle organizační směrnice [číslo] SBD [obec], účinné od 1.1.2016 (čl. 55 spisu), pracovní náplní domovníka SBD je úklid chodníků příslušných k domu, v zimě odmetá sníh a provádí posyp. Jako objektivní nález je v záznamu uvedeno, že žalobkyně uklouzla venku, na chodníku, na ledu, sedla si na ruku. Žalobkyně stála před vchodem.

32. Ze záznamu o výjezdu RZP (čl. 86 spisu) plyne, že dne [datum] zdravotnická záchranná služba obdržela v čase 19:01 hodin oznámení o úrazu, na místo zásahu, tj. do ulice [adresa] v [obec] RZS dojela v čase 19:12 hodin a z místa zásahu odjížděla v 19:14 hodin.

33. Skutkový závěr: Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [obec], tj. hlavního pravého chodníku a chodníku přístupového ke vchodu [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Přístupový chodník ke vchodu [adresa], spojující vchod s hlavním chodníkem, byl žalovaným vyňat ze zimní údržby jako účelová komunikace. Dne [datum] žalobkyně kolem 18:10 hodin uklouzla a upadla na přístupovém chodníku ke vchodu [adresa] v předmětné ulici. Chodník byl zasněžen, s náledím a kluzký. Žalobkyně při pádu utrpěla komplikovanou zlomeninu zápěstí pravé ruky s posunem a byla odvezena rychlou záchrannou službou, která byla přivolána v 19:01 hodin; následně podstoupila operace. Výzvou doručenou žalovanému dne 17.4.2017 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě bolestného ve výši 27 589 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil.

34. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

35. Podle § 2910 ObčZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

36. Podle § 2958 ObčZ při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

37. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen„ ZoPK“) se pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace.

38. Podle § 6 odst. 1 ZoPK místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.

39. Podle § 7 odst. 1, věta prvé, ZoPK účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.

40. Podle § 26 odst. 7 ZoPK závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

41. Podle § 27 odst. 3 ZoPK je vlastník místní komunikace nebo chodníku povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

42. Podle § 27 odst. 5 ZoPK úseky silnic, místních komunikací a chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, povinen označit podle zvláštního právního předpisu nebo prováděcího právního předpisu. Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým nařízením a vymezení úseků místních komunikací a chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením.

43. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

44. Soud má za prokázané, že žalované město je vlastníkem hlavního chodníku a přilehlého chodníku ke vchodu [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Dne [datum] v obci [obec] sněžilo, průměrná teplota vzduchu byla 1,7 °C, vyskytovaly se námrazy, sněhová pokrývka 11 – 12 cm. Sněžení, námraza, sněhová pokrývka byla hlášena i v předchozích dvou dnech. Tyto závěry soudu vyplývají ze zprávy ČHMÚ, pobočky Ústí nad Labem, ze dne 26.11.2020. Vlivem této povětrnostní situace byl dne 13.1.2017 hlavní chodník a přístupový chodník ke vchodu [adresa] pokryt námrazou a sněhem. Tento závěr soudu potvrdili i svědci [příjmení]. [příjmení], [příjmení] a rovněž [anonymizováno]. [příjmení].

45. Dále má soud za prokázané, že předmětného dne [datum] žalobkyně kolem 18:10 hodiny na namrzlé a zasněžené pozemní komunikaci před vchodem [adresa] v ulici [ulice], v [obec], upadla. Závěr soudu o tom, že žalobkyně upadla, se opírá zejména o účastnickou výpověď žalobkyně, s níž korespondují výpovědi obou svědkyň [příjmení]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení], Čestná prohlášení obou svědkyň, včetně Čestného prohlášení [anonymizováno]. [příjmení] a Záznam o výjezdu RZP ze dne [datum].

46. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky bylo sporné místo pádu žalobkyně, zabýval se soud otázkou, kde došlo k pádu žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že k jejímu pádu došlo na rozhraní přístupového chodníku ke vchodu [adresa] a hlavního (pravého) chodníku. Žalovaný tvrdil, že k jejímu pádu došlo na přístupovém chodníku vedoucím od hlavního chodníku ke vchodu [adresa]. Bylo tak na účastnících řízení, aby ke svým sporným tvrzením v souladu s ustanovením § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), označili důkazy.

47. Žalobkyně označila jako důkaz svou účastnickou výpověď, Čestná prohlášení [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] a zároveň navrhla jejich svědecké výpovědi. Dále navrhla svědky [příjmení]. [příjmení] a [příjmení] [příjmení]. Svědkyně [příjmení]. [příjmení] pro své úmrtí v roce 2019 nemohla před soudem podat svědectví a z jejího Čestného prohlášení plyne pouze to, že se dívala z okna, když žalobkyně upadla; přesné místo pádu v jejím Čestném prohlášení udáno nebylo.

48. Ostatní dvě svědkyně [příjmení]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení] před soudem nepotvrdily tvrzení žalobkyně, že upadla na rozhraní přístupového chodníku ke vchodu a hlavního chodníku a tato skutečnost neplyne ani z jejich Čestných prohlášení. Obě svědkyně vypověděly, že pád žalobkyně neviděly. Svědkyně [příjmení]. [příjmení] popsala, že za žalobkyní přišla až poté, co jí žalobkyně, již po pádu, telefonicky kontaktovala a se žalobkyní se viděla až v jejím bytě, kam se žalobkyně uchýlila. Svědkyně [příjmení]. [příjmení] dále vypověděla, že sama žalobkyně před ní za místo svého pádu opakovaně označila přístupový chodník ke vchodu a nikoliv chodník hlavní. Svědkyně [příjmení]. [příjmení] vypověděla, že rovněž pád neviděla, neboť přijela k místu pádu až v době, kdy už na místo přijížděla záchranná služba. Z Čestného prohlášení M. [příjmení] naopak plyne, že žalobkyně upadla na chodníku vedoucím přímo ke vchodu, tedy na přístupovém chodníku, což podporuje tvrzení žalovaného o místě pádu žalobkyně. Rovněž z Čestného prohlášení [anonymizováno]. [příjmení] plyne, že žalobkyně upadla„ před svým vchodem“.

49. Je na místě poukázat na rozpor ve výpovědi svědkyně [příjmení]. [příjmení], v níž uvedla, že pád žalobkyně neviděla, s jejím písemným Čestným prohlášením, v němž potvrdila, že byla svědkem pádu žalobkyně a viděla, jak žalobkyně upadla a pomáhala jí vstát. Při konfrontaci svědkyně [příjmení] s tímto nastíněným rozporem svědkyně uvedla, že si nepamatuje, zda své písemné Čestné prohlášení četla, snad ho četla. Soud uvěřil svědectví [anonymizováno]. [příjmení], že přímo pád žalobkyně neviděla, když její vysvětlení rozporu s Čestným prohlášením osvětlila tím, že toto Čestné prohlášení sepisovala sama žalobkyně a svědkyně si nepamatovala, zda Čestné prohlášení při jeho podpisu vůbec četla.

50. Svědci [příjmení]. [příjmení] a [příjmení] [příjmení], jež žalobkyně navrhla k prokázání místa svého pádu, ničeho nepotvrdili, oba pád žalobkyně neviděli. Svědek [příjmení]. [příjmení] byl v době pádu ve vinotéce nacházející se u předmětného vchodu [adresa] a svědek [příjmení] [příjmení] byl na Moravě.

51. Žalovaný k tvrzenému pádu žalobkyně označil jako důkaz e-mailovou korespondenci žalobkyně se žalovaným ze dne 1.2.2017, v níž sama žalobkyně jako místo svého pádu označila„ chodník přímo navazující na objekt v mírném svahu“ (e-mail z 9:26 hodin) a následně v 11:02 hodin ve shodě uvedla, že„ upadla na mírném svahu před vchodem“. Rovněž svědkyně [příjmení]. [příjmení] potvrdila, že před ní žalobkyně za místo pádu označila přístupový chodník ke vchodu, nikoliv hlavní chodník. Nelze ani opomenout Čestné prohlášení [anonymizováno]. [příjmení], jež dle svědectví [anonymizováno]. [příjmení] sepisovala sama žalobkyně, a v němž je uvedeno, že žalobkyně„ upadla na chodníku vedoucím přímo ke vchodu“. Skutečnost, že všechna Čestná prohlášení sepisovala žalobkyně, potvrdila i samotná žalobkyně u jednání soudu dne 18.5.2021. Taktéž z Čestného prohlášení [anonymizováno]. [příjmení] lze vydedukovat, že žalobkyně upadla na přístupovém chodníku před vchodem, neboť text prohlášení hovoří o tom, že„ upadla před svým vchodem…chodník byl neschůdný. Nebyl ošetřen pro bezpečnou chůzi. Byla na něm vrstva ledu, bez posypu a soli. Chodník přilehlý k tomuto chodníku, vedoucí po celé ulici [ulice], byl ještě v horším stavu….Tento chodník se dá nějak obejít, ale spojovací cesta přímo ze vchodu ne.“ Je tak zřejmé, že i v Čestném prohlášení [anonymizováno]. [příjmení] je rozlišován chodník přístupový a chodník hlavní a lze z něj jednoznačně vyčíst, že žalobkyně upadla na přístupovém chodníku a nikoliv chodníku hlavním. Všechny tyto uvedené důkazy, tj. svědecké výpovědi [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], e-mailová korespondence žalobkyně ze dne 1.2.2017, Čestná prohlášení [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení], stojící proti účastnické výpovědi žalobkyně, činí výpověď žalobkyně nevěrohodnou. Teprve v rámci soudního řízení totiž žalobkyně odlišně označovala místo svého pádu.

52. Soud všechny svědecké výpovědi, tj. výpověď [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] a [příjmení] [příjmení] považuje za věrohodné, tito vypovídali o události, k níž došlo před více jak čtyřmi lety, což pochopitelně ovlivnilo jejich povědomost o celé události. Všichni svědci vypovídali ochotně a ani v jejich neverbální komunikaci soud neshledal žádných závad. Pokud svědci vypovídali v rozporu s tvrzeními žalobkyně, vypovídá to o tom, že jejich výpovědi nebyly nijak předem připravené a žalobkyní ovlivněné. Pokud si svědci některé detaily nepamatovali, lze to přičíst době, která od předmětné události uplynula.

53. S ohledem na uvedené, soud uzavřel, že se žalobkyni nepodařilo v řízení prokázat její sporné tvrzení o místě pádu, ale byl to naopak žalovaný, kdo jednoznačně předloženými listinnými důkazy v kontextu s dalšími výše uvedenými důkazy prokázal své tvrzení o místě pádu žalobkyně. Soud tak má za prokázané, že k pádu žalobkyně došlo na přístupovém chodníku ke vchodu [adresa].

54. Po vyřešení otázky místa pádu žalobkyně – přístupový chodník ke vchodu, soud řešil otázku, jakou pozemní komunikací je přístupový chodník ke vchodu žalobkyně ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Vzhledem k tomu, že předmětný chodník slouží ke spojení vchodu [adresa] s ostatními komunikacemi, je třeba jej podle § 7 odst. 1 ZoPK považovat za účelovou komunikaci.

55. Zákon o pozemních komunikacích zakládá přísnou, tzv. objektivní odpovědnost vlastníka komunikace za škody, jejichž příčinou byly závady ve sjízdnosti či schůdnosti. Jde o odpovědnost bez ohledu na protiprávnost a zavinění, ale na druhou stranu je spojena jen s výskytem závady ve sjízdnosti či schůdnosti (definiční znaky vymezuje § 26 odst. 2, 3, 4, 5 a 7 zákona s liberačním důvodem podle § 27 odst. 3), tedy s takovým nedostatkem komunikace, který se vymyká jejímu stavu z hlediska stavebního, dopravně technického i z hlediska celkového působení povětrnostních vlivů a který představuje pro uživatele nenadálou a nepředvídatelnou změnu hrozící vznikem škody (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1713/2008). Tím není vyloučena případná obecná odpovědnost vlastníka komunikace za konkrétní porušení právní povinnosti s presumovaným zaviněním, a to podle obecného předpisu, jímž je občanský zákoník (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3597/2013).

56. Předpoklady objektivní odpovědnosti (za výsledek) a předpoklady odpovědnosti obecné (za zaviněné porušení právní povinnosti) nejsou totožné a totožné nejsou ani podmínky, za nichž se lze odpovědnosti zprostit (srov. rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3597/2013). Zkoumání podmínek odpovědnosti žalovaného podle § 2910 ObčZ (porušení právní povinnosti, vznik škody a vztah příčinné souvislosti mezi nimi) proto není vyloučeno. Porušením povinnosti při péči o stav komunikace může být v těchto souvislostech buď porušení tzv. generální prevence ve smyslu § 2900 ObčZ či porušení pravidel pro zimní údržbu chodníků, jsou-li stanovena v normativním aktu.

57. Žalobkyně argumentovala tím, že její úraz byl způsoben nedostatečnou údržbou, jejímž důsledkem byl namrzlý chodník pod vrstvou sněhu a závada ve schůdnosti byla jednoduše přehlédnutelná a nebyla předvídatelná. Soud se tak zabýval tím, zda danou situaci, jež nastala na předmětném přilehlém chodníku u vchodu [adresa], lze podřadit pod pojem závada ve schůdnosti ve smyslu ustanovení § 26 a § 27 ZoPK.

58. Odpovědnost vlastníka chodníku za škody způsobené závadou ve schůdnosti podle zákona č. 13/1997 Sb. je spojována s takovým stavem na chodníku, který tvoří závadu ve schůdnosti chodníku ve smyslu § 26 odst. 7 ZoPK. Podle tohoto zákonného ustanovení se závadou ve schůdnosti pozemní komunikace rozumí natolik významné změny (zhoršení) schůdnosti komunikace, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat (srovnej s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1713/2008 ze dne 25.8.2010). Jde tedy v podstatě o nepředvídatelnou změnu ve schůdnosti komunikace, způsobenou vnějšími vlivy. Sama žalobkyně u jednání soudu uvedla, že předmětného dne [datum] se kolem 17 hodiny vrátila z práce domů, všude byly bariéry sněhu, nemohla přes ně projít, musela se brodit, zapadala do sněhu, musela přejít přes hlavní chodník a přístupový chodník ke vchodu do svého domu. Přístupový chodník byl zamrzlý. Kolem 18:10 hodin vyšla na schůzku s kamarádkou, věděla, že chodník je namrzlý, proto si dála pozor, byla si vědoma toho, že si může ublížit, vzala si speciálně zimní boty. Když vyšla ze vchodu, všimla si, že na přístupovém chodníku je slabý poprašek sněhu, tak si řekla, že musí dávat ještě větší pozor, věděla, že je kluzko a místo, kde žalobkyně upadla, nijak nevybočovalo z celkového stavu chodníku.

59. A právě vědomí žalobkyně o tom, že chodník byl namrzlý, kluzký se slabým popraškem sněhu a zároveň že k pádu došlo v podvečer zimního měsíce (v lednu), kdy podle samotné žalobkyně sněžilo a mrzlo, vede soud k závěru, že za tohoto stavu může chodec náledí předvídat a také, jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně si námrazu a kluzkost chodníku plně uvědomovala a kritické místo pádu žalobkyně nijak nevybočovalo svým charakterem z celkového stavu chodníku. Proto dle názoru soudu nelze danou situaci, k níž došlo na přilehlém chodníku před vchodem žalobkyně dne [datum] podřadit pod pojem závada ve schůdnosti ve smyslu ustanovení § 26 a § 27 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikací, když příčinou pádu žalobkyně nebyla nepředvídatelná změna ve schůdnosti chodníku. Navíc dle názoru soudu jak v místě špatného stavu chodníku, tak i na jinak řádně udržovaném chodníku (s přihlédnutím k povětrnostní situaci), se může vyskytnout závada ve schůdnosti, kterou chodec nemohl předvídat. Taková situace však v daném místě zjištěna nebyla.

60. Soud se zabýval i otázkou zda žalovaný odpovídá za škodu podle obecné úpravy v občanském zákoníku a zda ve smyslu § 2910 ObčZ porušil právní povinnost či povinnost tzv. generální prevence (§ 2900 ObčZ). Není-li chodník malého dopravního významu zařazen do plánu zimní údržby města, neporušuje vlastník právní povinnost ani obecnou prevenční povinnost, jestliže ji v zimě od sněhu a náledí neošetřuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 25 Cdo 684/2012).

61. Z ustanovení § 27 odst. 5 ZoPK vyplývá, že obec nemůže ze zimní údržby tímto způsobem vyřadit libovolnou komunikaci podle své úvahy, nýbrž má prostor pouze pro určení těch komunikací, které nebude v zimě ošetřovat, mají-li malý dopravní význam.

62. Nařízení [územní celek] [číslo] ze dne [datum], účinné od 1.11.2012, odkazuje ve svém čl. 3 na samostatnou přílohu tohoto nařízení, a to Plán zimní údržby, jenž upravuje rozsah, způsob a lhůty pro zmírňování závad ve schůdnosti a sjízdnosti. Z příslušného Plánu zimní údržby pro rok 2016 – 2017 pak vyplývá, že do plánu zimní údržby nebyly zařazeny chodníky k jednotlivým objektům, které spojují vchody s hlavním chodníkem (účelové komunikace). Z uvedené plyne, že předmětný přístupový chodník vedoucí od hlavního chodníku ke vchodu žalobkyně, na němž došlo k pádu, byl ze zimní údržby žalovaným vyřazen. A toto vyřazení soud považuje za vyřazení v souladu se zákonem, neboť vyřazený chodník je místem způsobilým k provedení výluky v zimním úklidu, neboť se jedná o komunikaci malého dopravního významu.

63. Povinnost zimního úklidu kladená na vlastníka komunikací obecně již z titulu jeho vlastnictví (podle čl. 11 odst. 3 věty první ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod, vlastnictví zavazuje) nemůže být bezbřehá či dokonce absolutní a nemůže jej nezvladatelně zatížit. Vlastník proto nemá povinnost udržovat veškeré své místní komunikace sjízdné a schůdné, k výjimkám ovšem musí mít opodstatněný důvod. Ten mu dává právě zákon o pozemních komunikacích tím, že umožňuje v zájmu řádné údržby skutečně potřebných míst vyřadit z této povinnosti komunikace dopravně druhořadé, tedy zejména takové, které se nacházejí v místech zřídka používaných či jinak nevýznamných. Takovou komunikací byl zcela jistě předmětný přístupový chodník a soud v postupu žalovaného při jeho zařazení mezi ulice, jejichž zimní údržba se nezajišťuje, neshledal žádnou závadu, a pokud žalovaný na základě toho neprováděl v rozhodném období jeho zimní údržbu, neporušil tím povinnost ve smyslu § 2910 ObčZ.

64. Výše uvedené závěry soudu jsou v souladu se závěry vyslovenými Nejvyšším soudem ČR v jeho rozhodnutí ze dne 26.9.2018 sp. zn. 25 Cdo 1481/2017, jež lze aplikovat i na současnou právní úpravu stanovenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

65. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

66. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výslovně v odůvodnění tohoto rozsudku uvedeny, a to organizační směrnice SBD [obec] [číslo] 2019 (přílohová obálka spisu), dopisu [anonymizováno] [příjmení], předsedy představenstva SBD [obec] ze dne 16.8.2020 (přílohová obálka spisu), lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 26.7.2017 (volně ve spise), zprávy Prim. MUDr. [anonymizováno]. [příjmení], [nemocnice], ze dne 2.8.2017 (volně ve spise), zprávy [anonymizováno] [část obce], [nemocnice], ze dne 11.8.2017 (volně ve spise), zprávy MUDr. [anonymizováno]. [příjmení], [nemocnice], ze dne 4.8.2017 (volně ve spise), neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

67. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě soud přiznal plně úspěšnému žalovanému náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení žalovaného činí celkem částku 3 240 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za deset úkonů (odpor ze dne 7.6.2018, vyjádření ze dne 30.11.2020, účast u jednání ve dnech 3.9.2020, 19.11.2020, 26.1.2021, 18.5.2021 a 4x příprava na účast na jednání) po 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (§ 151 odst. 3 o.s.ř.) a dále cestovné za použití vlaku ve výši 240 Kč (3x 80 Kč) za cestu [obec] do [obec] k jednání soudu ve dnech 3.9.2020, 26.1.2021 a 18.5.2021 a zpět. Cestovné za použití služebního vozidla soud žalovanému nemohl přiznat, neboť žalovaný i přes výzvu soudu ze dne 25.5.2021 nedoložit kopii velkého technického průkazu použitého vozidla. Žalovaným předložená kniha jízd je nedostatečná pro vyčíslení nákladů za použité vozidlo.

68. Pro úplnost je třeba uvést, že soud nepřiznal žalovanému požadovanou náhradu platu jeho zaměstnanců, neboť nejde o náklad řízení. Zároveň soud uvádí, že ani jedno jednání soudu nepřekročilo dvě hodiny. Teprve z podání ze dne 20.5.2021, v němž žalovaný specifikoval požadované náklady řízení, soud dovodil, že Mgr. [anonymizováno]. [příjmení], s níž soud jednal na základě plné moci ze dne 4.6.2020 jako s obecnou zmocněnkyní, je zaměstnankyně žalovaného.

69. Vedlejší účastník má stejná práva jako v řízení úspěšný žalovaný, jehož podporuje, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení. Náklady řízení vedlejšího účastníka činí celkem 600 Kč za dva úkony (písemné vyjádření ze dne 2.7.2018 a účast na jednání před soudem dne 19.11.2020) po 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a), c) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (§ 151 odst. 3 o.s.ř.).