21 C 20/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupené Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Jméno advokáta Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , o zaplacení 582 807,85 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 518 545,32 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 518 545,32 Kč od 20. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 64 262,53 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 49 361,05 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 26 444,27 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 582 807,85 Kč od 26. 6. 2024 do 19. 11. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 64 262,53 Kč od 20. 11. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 518 545,32 Kč od 20. 11. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 10,67 % ročně z částky 575 622,85 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 28 005 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 29.10.2024, doplněnou podáním ze dne 10.2.2025, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 582 807,85 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 1.9.2022 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o úvěru. Před poskytnutím peněžních prostředků předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 600 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit včetně úroků ve výši 10,67 % ročně, a to formou splátek. Žalovaná však svůj závazek řádně a včas neplnila. Celkem žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně částku 81 454,68 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2024 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila. Požadovaná částka se skládá z jistiny 575 622,85 Kč, úroku, poplatků, smluvní pokuty.

2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 24.2.2025). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 1.9.2022 plyne, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 600 000 Kč za sjednanou výpůjční úrokovou sazbu 10,67 % ročně. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátil. Úvěr měl být poskytnut z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.

6. Z Úvěrového účtu č. , č. účtu, č. 2022/1 až č. 10/2024 plyne, že tento účet byl veden na jméno žalované a dne 1.9.2022 byla z účtu odepsaná částka 200 378,95 Kč (konsolidace , Anonymizováno, ) a dále částka 399 621,05 Kč (převod na , jméno FO, , Jméno žalované, ). Dne 15.10.2022 žalovaná uhradila částku 9 050,32 Kč, dne 15.11.2022 částku 9 050,32 Kč, dne 15.12.2022 částku 9 050,32 Kč, dne 15.1.2023 částku 9 050,32 Kč, dne 15.2.2023 částku 9 050,32 Kč, dne 15.3.2023 částku 3 771,37 Kč, dne 16.3.2023 částku 5 280,75 Kč, dne 15.4.2023 částku 9 050,32 Kč, dne 15.5.2023 částku 9 050,32 Kč a dne 15.6.2023 částku 9 050,32 Kč, tj. celkem 81 454,68 Kč.

7. Ze Žádosti o úvěr ze dne 30.8.2022 plyne, že žalovaná byla svobodná, měla základní vzdělání, bydlela ve vlastním domě/bytě. Byla zaměstnána jako dělník/řemeslník u společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , za průměrnou mzdu 23 843 Kč měsíčně čistého. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou od 1.11.2021 do 31.1.2023. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti činil 60 000 Kč a počet zdrojů příjmu byl „1“. Srážky ze mzdy činily 1 685 Kč. Náklady na bydlení činily „0 Kč“. Žádost je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.

8. Z Potvrzení o příjmu ze dne 30.8.2022 plyne, že společnost , právnická osoba, , potvrdila, že je zaměstnána na dobu určitou od 1.11.2021 do 31.1.2023 jako operátor obráběcích strojů s průměrnou mzdou 23 843 Kč měsíčně.

9. Z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 30.1.2025 plyne, že předchůdkyně žalobkyně osvětlila postup při posuzování úvěruschopnosti žalované. Žalovaná měla dosahovat čisté mzdy 23 843 Kč, pracovní poměr měl být na dobu určitou, čistý příjem domácnosti měl činit 60 000 Kč, žalovaná byla svobodná, měla bydlet ve vlastním domě/bytě a podílet se na nákladech na bydlení 36,93 %. Z přílohy od předchůdkyně žalobkyně plyne, že žalovaná splácela závazek ve výši 3 856 Kč.

10. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 1.9.2022 plyne, že listina je opatřena podpisem žalované a upravuje základní vlastnosti spotřebitelského úvěru, náklady spotřebitelského úvěru a další důležité právní aspekty.

11. Z Platební historie plyne, že dne 1.9.2022 byly čerpány peněžní prostředky ve výši 600 000 Kč a žalovaná vrátila celkem 81 454,68 Kč.

12. Z Výzvy ze dne 21.1.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu 622 240,96 Kč. Z Upomínky ze dne 10.10.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně upomenula žalovanou o úhradu částky 29 513,76 Kč. Z Upomínky ze dne 23.10.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně upomenula žalovanou o úhradu částky 39 321,53 Kč. Z Upomínky ze dne 21.8.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně upomenula žalovanou o úhradu částky 19 444,69 Kč. Z Upomínky ze dne 21.7.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně upomenula žalovanou o úhradu částky 9 670,42 Kč.

13. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2024 včetně Přílohy plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

14. Z Oznámení ze dne 28.6.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 12.7.2024, jak plyne z Podacího lístku.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 27.9.2024 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 27.9.2024, jak plyne z Podacího lístku.

16. Skutkový závěr: Dne 1.9.2022 uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalovanou písemnou smlouvu o úvěru. Téhož dne předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované z úvěrového účtu č. , č. účtu, , vedeného na žalovanou, peněžní prostředky v celkové výši 600 000 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně pouze částku 81 454,68 Kč, zbytek nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla v roce 2024 smluvně převedena na žalobkyni. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 27.9.2024 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

25. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 1.9.2022 podepsána smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 600 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků. Úvěrová smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.

26. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.

27. Žalobkyně tvrdila, že vycházela z informací získaných od žalované v Žádosti o úvěr ze dne 30.8.2022. Tyto informace (příjmy, výdaje, osobní a rodinné informace) jsou specifikované výše tohoto odůvodnění.

28. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, dále nájemní smlouvou, popř. výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení (výše energií), smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalované, atd. V daném případě sice žalobkyně doložila, že její předchůdkyně ověřovala příjem žalované u společnosti , právnická osoba, (23 843 Kč měsíčně), avšak již nedoložila, že by její předchůdkyně důsledně ověřovala celé deklarované příjmy žalované, tj. i celkový čistý příjem domácnosti ve výši „60 000 Kč“. Zároveň předchůdkyně žalobkyně řádně neověřovala způsob uspokojování bytové potřeby žalované (vlastní dům/byt) a nezjišťovala a neověřovala konkrétní náklady na bydlení (energie). Ze Zákaznické karty je rovněž zřejmé, že tuto se žalovanou sepisoval osobní bankéř předchůdkyně žalobkyně a bylo tak na něm, aby jednak řádně zjistil a zároveň i ověřil zcela konkrétní příjmy domácnosti a výdaje žalované. Pokud se spokojil toliko s údaji poskytnutými žalovanou, aniž by je rovněž ověřil, pak rezignoval na řádné zkoumání poměrů žalované a nedostál tak svým povinnostem.

29. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o půjčce prověřila její schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalované úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalované.

30. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná.

31. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že jí byly poskytnuty její předchůdkyní peněžní prostředky v celkové výši 600 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpis z úvěrového účtu č. , č. účtu, ke dni 1.9.2022, z nějž má soud za prokázané, že dne 1.9.2022 byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 600 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijala plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaná vrátila pouze částku 81 454,68 Kč, jak plyne z Výpisu z úvěrového účtu za dobu od 15.10.2022 do 15.6.2023), zbytek ve výši 518 545,32 Kč dosud nevrátila.

32. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 518 545,68 Kč, tj. rozdíl mezi vyplacenou částkou a vrácenou částkou (výrok I. rozsudku). Co do jistiny ve výši 64 252,53 Kč spolu se smluveným úrokem z úvěru, smluvní pokutou a poplatky pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

33. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po ní i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 27.9.2024, předanou k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 18.11.2024, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 19.11.2024. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 20.11.2024, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 12,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 518 545,32 Kč od 20.11.2024 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

34. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

35. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 542 636,32 Kč (tj. jistina 518 545,32 Kč + kapitalizované úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou 24 091 Kč; 67 %), žalovaná byla úspěšná co do částky 266 838,45 Kč (tj. jistina 64 262,53 Kč + kapitalizované úroky a úroky z prodlení v celkové výši 202 575,92 Kč; 33 %). Proto soud přiznal žalobkyni pouze 34 % z jejích účelně vynaložených nákladů řízení (rozdíl mezi procentuálním úspěchem a neúspěchem). Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 29 141 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 42 640 Kč za 4 úkony právní služby po 10 660 Kč dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni provedení úkonu (dále jen „vyhlášky“), 3 režijními paušály po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) a 1 režijním paušálem za 450 Kč (účast advokáta žalobkyně u jednání soudu dne 1.4.2025) dle § 13 odst. 4 vyhlášky, 21 % DPH z částky 43 990 Kč, tj. ve výši 9 237,90 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni částku 28 005 Kč, jež odpovídá 34 % z jejích celkových nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

36. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé a výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. povolení plnění ve splátkách.