21 C 260/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupené Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Adresa žalobkyně , proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A , bytem Adresa žalovaného A , zastoupenému Jméno žalovaného B , advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 790 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 790 Kč od 29.8.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 8 210 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od 4.6.2023 do 28.8.2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 210 Kč od 29.8.2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 3 790 Kč od 29.8.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 3 188 Kč k rukám právního zástupce žalovaného , Jméno žalovaného B, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Odůvodnění1. Žalobou doručenou soudu dne 8.8.2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smluv o postoupení pohledávek. Mezi společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , , adresa, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale žalobkyně není schopna doložit smlouvu o revolvingovém úvěru. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to dne 18.10.2021 na účet žalovaného č. , č. účtu, , VS , var. symbol, . Žalovaný vrátil 0 Kč. Výzva k plnění byla žalovanému zaslaná dne 24.5.2023, žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že dne 18.10.2021 byla mezi ním a předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Avšak žalovaný má za to, že předmětná smlouva je absolutně neplatná pro porušení povinnosti předchůdkyně žalobkyně zkoumat jeho úvěruschopnost. Žalobkyně tak může požadovat pouze vrácení poskytnuté částky, nikoli úroky a další poplatky či sankce. Žalovaný nesouhlasil se žalobkyní, že by ničeho neuhradil, neboť vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 8 210 Kč, a to dne 12.11.2021 částku 500 Kč, dne 10.12.2021 částku 2 050 Kč, dne 18.1.2022 částku 2 860 Kč a dne 14.2.2022 částku 2 800 Kč. K vrácení zbývá pouze částka 3 790 Kč.

3. Účastníci a jejich právní zástupci se k jednání soudu omluvili. Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud učinil tato skutková zjištění:

5. Z Faktury č. , hodnota, ze dne 7.11.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částky 12 000 Kč. Z Faktury č. , hodnota, ze dne 7.12.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částky 1 4024 Kč. Z Faktury č. , hodnota, ze dne 7.1.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částky 14 467 Kč. Z Faktury č. , hodnota, ze dne 7.2.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částky 14 054 Kč. Z Faktury č. , hodnota, ze dne 7.3.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částky 13 294 Kč.

6. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 18.10.2021 soud zjistil, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale je opatřena údajem o jejím elektronickém podpisu dne 18.10.2021, v 18:34 hodin. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému revolvingový úvěr. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit.

7. Z Výpisu z účtu č. , č. účtu, č. , hodnota, ze dne 12.11.2021 plyne, že majitelem účtu je žalovaný a dne 12.11.2021 byla z účtu odepsaná částka 500 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, majitele , právnická osoba, , VS , var. symbol, .

8. Z Výpisu z účtu č. , č. účtu, č. , hodnota, ze dne 10.12.2021 plyne, že majitelem účtu je žalovaný a dne 10.12.2021 byla z účtu odepsaná částka 2 050 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .

9. Z Výpisu z účtu č. , č. účtu, č. , hodnota, ze dne 11.2.2022 plyne, že dne 18.1.2022 byla z účtu odepsaná částka 2 860 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, .

10. Z Výpisu z účtu č. , č. účtu, č. , hodnota, ze dne 11.3.2022 plyne, že dne 14.2.2022 byla z účtu odepsaná částka 2 800 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .

11. Z Výpisu č. 2021/10 ze dne 29.10.2021 k účtu č. , č. účtu, plyne, že dne 18.10.2021 byla z účtu odepsaná částka 12 000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , „půjčka , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, VS , var. symbol, .

12. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.4.2023 včetně Přílohy č. 1, uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , plyne, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na , právnická osoba13. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.4.2023 včetně Přílohy č. 1, uzavřené mezi společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, a žalobkyní, plyne, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

14. Z Oznámení ze dne 24.5.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobknyi.

15. Z výzvy ze dne 24.5.2023 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu; tyto výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 24.5.2023, jak plyne z podacího lístku.

16. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně dne 18.10.2021 vyplatila na účet žalovaného částku 12 000 Kč. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 8 210 Kč, zbytek ve výši 3 790 Kč dosud nevrátil. Písemnými smlouvami o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dne 24.5.2023 právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k plnění.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

21. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

22. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

23. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

24. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.

28. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovaným měla být v roce 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě měla předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně však předmětnou smlouvou nedisponuje. Tuto smlouvu soudu předložil až žalovaný, který potvrdil uzavření úvěrové smlouvy dne 18.10.2021.

29. Soud se tak zabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.).

30. V té souvislosti soud konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet.

31. Odborná péče předpokládá jednak řádně zjistit veškeré poměry žalovaného (příjmy a výdaje) a zároveň veškeré zjištěné údaje ověřit, resp. objektivně podložit minimálně např. aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný byl v době před uzavřením smlouvy zaměstnán a s jakým výdělkem, dále např. potvrzením o jiných příjmech žalovaného. Je nezbytné, aby žalobkyně dále ověřila např. způsob uspokojování potřeby bydlení, výše nákladů žalovaného na bydlení, další závazky a dluhy žalovaného, apod. Žalobkyně v daném případě ničeho k úvěruschopnosti netvrdila a nedoložila. Svou nepřítomností u jednání soudu dne 14.11.2024 se navíc žalobkyně vzdala svého práva být soudem poučena podle § 118a odst. 1, odst. 2 o.s.ř. o doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ve vztahu k úvěruschopnosti žalovaného.

32. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit.

33. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).

34. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpis z účtu předchůdkyně žalobkyně č. , č. účtu, , z něhož má soud za prokázané, že dne 18.10.2021 byla z tohoto účtu na účet č. , č. účtu, odepsaná částka 12 000 Kč, přičemž žalovaný sám vyplacení této částky potvrdil. Soud tak má za prokázané, že to byl právě žalovaný, kdo se na úrok předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 12 000 Kč, kterou přijal bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ).

35. Dále žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovaný ničeho její předchůdkyni, potažmo jí, nevrátil. Naopak žalovaný tvrdil, že předchůdkyni žalobkyně vrátil celkem částku 8 210 Kč. Bylo tak na žalovaném, aby označil důkaz na podporu svého sporného tvrzení o vrácení části poskytnutých peněžních prostředků. Žalovaný předložil Výpisy z účtu č. , č. účtu, za období od listopadu 2021 do února 2022, z nichž má soud za prokázané, že majitelem tohoto účtu je právě žalovaný a dne 12.11.2021 byla z tohoto účtu na účet č. , č. účtu, , majitele , právnická osoba, (tj. předchůdkyně žalobkyně), odepsaná částka 500 Kč, pod VS , var. symbol, . Dále dne 10.12.2021 byla z tohoto účtu odeslaná na účet č. , č. účtu, (pod týmž VS , var. symbol, ), tj. účet, jímž sama žalobkyně dokládala výplatu částky 12 000 Kč žalovanému, částka 2 050 Kč, dále dne 18.1.2022 částka 2 860 Kč a dne 14.2.2022 částka 2 800 Kč. Variabilní symbol č. , var. symbol, , pod kterým žalovaný odesílal všechny výše uvedené platby, odpovídá variabilnímu symbolu, pod kterým předchůdkyně žalobkyně dne 18.10.2021 vyplatila žalovanému částku 12 000 Kč. Žalovaný tak prokázal, že předchůdkyni žalobkyně vrátil celkem 8 210 Kč. Zbytek ve výši 3 790 Kč dosud nevrátil. Proto mu soud uložil ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smluv o postoupení pohledávky (§ 1879 ObčZ), částku 3 790 Kč (rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky). Co do částky 8 210 Kč pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

36. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 24.5.2023, jež byla téhož dne předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 27.8.2024, kdy byla zásilka dodána do datové schránky žalovaného. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 28.8.2024. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 29.8.2024 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 12,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

37. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

38. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 3 893,20 Kč (tj. jistina 3 790 Kč + kapitalizované úroky z prodlení do dne vyhlášení rozhodnutí částkou 103,20 Kč; 26,64 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 10 720,30 Kč (tj. jistina 8 210 Kč + kapitalizované úroky z prodlení do dne vyhlášení rozhodnutí částkou 2 510,30 Kč; 73,36 %). Ve věci tak byl žalovaný více úspěšnější a má právo na náhradu 46,72 % (rozdíl procentuálního úspěchu a neúspěchu) jeho celkových účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného jsou tvořeny odměnou advokáta žalovaného v celkové výši 4 740 Kč za 3 úkony právní služby po 1 580 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu, sepis vyjádření ze dne 11.9.2024) dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“), 3 režijními paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky a 21 % DPH z částky 5 640 Kč, tj. ve výši 1 184,40 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni částku 3 188 Kč rovnající se 46,72 %. Tyto přiznané náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit advokátu žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

39. Soud nepřiznal žalovanému odměnu za sepis podání ze dne 31.10.2024, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v odporu, popř. ve vyjádření ze dne 11.9.2024.