21 C 268/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně , ; zastoupené titul jméno příjmení , advokátem se sídlem Národní číslo , PSČ obec , proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalované , o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od 17.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 4.8.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 1 524 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná cestovala dne 16.5.2020 v [obec] [anonymizována tři slova] veřejné hromadné dopravy a byla tak mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě osob. Žalovaná se při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni nejenom jízdné ve výši 24 Kč, ale i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. I přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradila.

2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 4.12.2020 č.j. 21 C 268/2020-16 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 8.12.2020 a žalované dne 21.12.2020 náhradně.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná dne 16.5.2020 cestovala v [obec] [anonymizována tři slova] a na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem v hodnotě 24 Kč O provedené přepravní kontrole byl sepsán Zápis [číslo] ze dne 16.5.2020. Žalovaná k výzvě kontrolora na místě kontroly jízdné ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč nezaplatila. Dopisem ze dne 15.7.2020, předaného k poštovní přepravě téhož dne, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 1 524 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila.

6. Podle § 3 odst. 1 písm. f) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (dále jen „zákon o drahách“), se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách je pověřená osoba dopravce oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

7. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ přepravní řád“), nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 přepravního řádu je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže cestující se při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b).

8. Dle ustanovení § 1908 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ ObčZ“), dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Podle § 1958 odst. 2 ObčZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2550 ObčZ se dopravce smlouvou o přepravě osob zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má za prokázané, že se žalovaná dne 16.5.2020 v [obec] na [anonymizována tři slova] při kontrole v místě provedené kontroly na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila svou povinnost vyplývající jí z ustanovení § 2550 ObčZ, a je proto povinna zaplatit žalobkyni nejen jízdné ve výši 24 Kč, ale i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (§ 37 zákona o drahách). Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení se splněním svého závazku (zaplacením jízdného a přirážky k jízdnému), a žalobkyně má právo požadovat po ní i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). První den prodlení žalované připadl na den následující po dni cestování, tj. na den 17.5.2020. K tomuto dni činila výše úroku z prodlení 10 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

11. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč spolu s úrokem z prodlení uvedeným v I. výroku tohoto rozsudku.

12. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta žalobkyně v celkové výši 600 Kč účtované dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby), 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21% DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř.

13. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.