21 C 270/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 564 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 564 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 564 Kč od 20.5.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 564 Kč od 1.12.2020 do 19.5.2021, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 13.4.2021, doplněnou podáním ze dne 5.11.2021, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 5 564 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ povinné ručení“). Žalovaná jako vlastník/provozovatel neměla v období od 9.4.2020 do 29.7.2020, tj. 112 dní, sjednané povinné ručení k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód]. V důsledku toho vzniklo žalobkyni právo na zaplacení příspěvku, proto vyzvala žalovanou dopisem k jeho zaplacení. Splatnost příspěvku nastala dne 30.11.2020. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a to ani po předžalobní upomínce. Požadovaná částka se skládá ze základu příspěvku 5 264 Kč a z poplatku spojeného s vymáháním příspěvku 300 Kč.

2. Žalovaná byla usnesením ze dne 18.9..2021, č. j. 21 C 270/2021-12, vyzvána, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřila k připojené žalobě, a aby ve vyjádření uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci, a aby označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byla žalovaná usnesením vyzvána, aby se ve stejné lhůtě vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak její souhlas předpokládal. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání též souhlasila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud učinil tato skutková zjištění:

5. Z výzvy ze dne 16.9.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku do garančního fondu v celkové výši 5 264 Kč (tj. 112 dnů x 47 Kč) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, to vše nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy, a to za provozování osobního automobilu [registrační značka], s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, v období od 9.4.2020 do 29.7.2020, v němž nebylo vozidlo pojištěno.

6. Z upomínky ze dne 7.1.2021 soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení dlužné částky.

7. Z upomínky II. ze dne 4.2.2021 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované druhou upomínku k zaplacení dlužné částky. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě, jak plyne z doručenky.

8. Z dopisu ze dne 17.3.2021 (odeslaného dle Dokladu o odeslání a Sledování zásilek téhož dne) soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku.

9. Ze sdělení Magistrátu města Chomutova, odboru dopravních a správních činností, ze dne 11.11.2021 ve spojení s kartou vozidla plyne, že žalovaná je vlastníkem předmětného vozidla tov. zn. Hyundai i30 od 11.6.2008 doposud a vozidlo má zdvihový objem 1 591 cm3.

10. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 12.11.2021 ve spojení s pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 19.12.2018 a Informací o zániku pojistné smlouvy ze dne 19.4.2020 plyne, že k předmětnému vozidlu bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s účinností od 20.12.2018 na dobu neurčitou. Pojištění zaniklo ke dni 8.4.2020, a to z důvodu neplacení pojistného.

11. Z Návrhu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 29.7.2020 ve spojení se zánikem pojištění ze dne 18.11.2021 a upomínky ze dne 13.9.2021 plyne, že s účinností od 30.7.2020 bylo předmětné vozidlo pojištěno u [právnická osoba], [anonymizována tři slova], a to na dobu neurčitou. Pojištění zaniklo dnem 4.11.2021 pro neplacení pojistného.

12. Z pojištění vozidla soud zjistil, že předmětné vozidlo bylo v období od 20.12.2018 do 8.4.2020 pojištěno u [právnická osoba] [obec] pojišťovna, a to smlouvou [číslo]. Od 30.7.2020 pak u [právnická osoba], a.s., [část názvu právnické osoby].

13. Z výpisu vozidla CRV plyne, že předmětné vozidlo má zdvihový objem 1 591 cm3.

14. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nezpochybnil pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sám žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložil, ač k tomu byl soudem vyzván.

15. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 téhož ustanovení, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 téhož ustanovení, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 téhož ustanovení, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

16. Podle § 2 odst. 1 písm. 1) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč.

17. Podle § 2a Vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

18. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

19. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužného příspěvku jako oprávněný, jelikož má za prokázané, že žalovaná byla v době rozhodné vlastníkem osobního vozidla tov. zn. Hyundai i30, [registrační značka], se zdvihovým objemem válců 1 591 cm3, které nebylo v době od 9.4.2020 do 29.7.2020 povinně pojištěno. Žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku (§ 4 zákona o pojištění odpovědnosti) ve výši 47 Kč za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. celkem za 112 dnů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku dopisem ze dne 16.9.2020. Dlužný příspěvek činil 5 264 Kč (112 dní x 47 Kč). Podle Vyhlášky má žalobkyně rovněž nárok na zaplacení poplatku za vymáhání příspěvku 300 Kč.

21. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s úhradou dluhu (§ 1968 obč. zák.) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení. V daném případě je doba plnění vázána na výzvu žalobkyně, přičemž žalovaná byla povinna plnit do 60 dnů od doručení výzvy. Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 obč. zák.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009). Žalobkyně tvrdila, že vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 16.9.2020, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit (rovněž u dalších dvou upomínek nedoložila jejich doručení). Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 obč. zák.), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 18.5.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 19.5.2021. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 20.5.2021, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 10 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, a to jen 8,25 % ročně, avšak již od 1.12.2020, tedy od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 564 Kč od 20.5.2021 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 564 Kč od 1.12.2020 do 19.5.2021 pak soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou ve II. výroku rozsudku zamítnout.

22. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť byla neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části (výrok II. rozsudku). Náklady řízení žalobkyně činí celkem částku 1 489 Kč a sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta žalobkyně ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21% DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč Tyto přiznané náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

23. Soud žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů za podání ze dne 5.11.2021, neboť skutečnosti v něm uvedené mohla žalobkyně uvést již v žalobě a nejednalo se tak o náklady účelně vynaložené.

24. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně rozhodl soud dle § 149 odst. 1 o.s.ř.