21 C 310/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně, zastoupené Jméno Zástupce, advokátem se sídlem Jméno advokáta Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, proti žalované: Jméno žalované, dříve Anonymizováno, narozená Datum narození žalované, bytem Adresa žalované, o zaplacení 16 534 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 174 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 174 Kč od 15.8.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 8 360 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 503,12 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 984,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 005,45 Kč od 28.9.2023 do 14.8.2024, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 831,45 Kč od 15.8.2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 9 005,45 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 28.6.2024, doplněnou podáním ze dne 23.11.2024, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 16 534 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 21.12.2011 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO: IČO (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o půjčce č. hodnota. Před poskytnutím peněžních prostředků předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit včetně úroků ve výši 21 % ročně a souhrnného poplatku 8 360 Kč, a to formou splátek. Žalovaná však svůj závazek řádně a včas neplnila. Celkem žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně částku 1 826 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila. Požadovaná částka se skládá z jistiny 9 005,45 Kč, poplatku 7 528,55 Kč.

2. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání soudu omluvil1. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 24.1.2025). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 21.11.2011 plyne, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč za sjednanou výpůjční úrokovou sazbu. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátil včetně poplatku ve výši 8 360 Kč. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované, jímž stvrdila převzetí peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč v hotovosti.

6. Ze Zákaznické karty ze dne 21.12.2011 plyne, že žalovaná byla podnájemník, nebyla majitelem vozu, byla nezaměstnaná, pobírala podporu 5 400 kč. Další příjmy domácnosti činily 17 100 Kč + 3 000 Kč. Nájem/inkaso činil 5 000 Kč, telefon 400 Kč. Žalovaná měla splácet jiné půjčky částkou 1 832 Kč, výdaje na domácnost činily 6 000 Kč. Ověřovanými dokumenty měly být občanský průkaz, výměr podpory, nájemní smlouva a Sipo. Zákaznická karta je opatřena v jejím závěru vlastnoručním podpisem žalované.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 včetně Přílohy č. 1 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

8. Z Oznámení ze dne 29.9.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 27.10.2023, jak plyne z Podacího lístku.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 3.6.2024 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 4.6.2024, jak plyne z Podacího lístku.

10. Skutkový závěr: Dne 21.11.2011 uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalovanou písemnou smlouvu o půjčce č. hodnota. Téhož dne předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně pouze částku 1 826 Kč. Pohledávka za žalovanou byla v roce 2023 smluvně převedena na žalobkyni. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 4.6.2024 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu.

11. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 451 odst. 1, odst. 2 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

16. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

18. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 21.11.2011 podepsána smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně sjednaného úroku a poplatku. Úvěrová smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.

19. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu ustanovení § 9 spotřebitelského zákona.

20. Žalobkyně tvrdila, že vycházela z informací popsaných výše tohoto odůvodnění rozsudku, které získala od žalované v Zákaznické kartě ze dne 21.12.2011.

21. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, potvrzením o dávkách, dále nájemní smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení (výše nájemného, energií), smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalované, atd. V daném případě však žalobkyně nedoložila, že by její předchůdkyně ověřovala deklarované příjmy žalované ve výši 5 400 Kč, ostatní příjmy domácnosti (17 100 + 3 000 Kč), výši nájemného/inkasa (5 000 Kč), telefonu (400 kč), dalších splátek (1 832 Kč). V Zákaznické kartě, v části označené „Ověřené dokumenty“, je sice zaškrtnuté políčko „Výměr podpory, nájemní smlouva a Sipo“, avšak žalobkyně tyto dokumenty nepředložila. Za situace, kdy žalovaná měla být nezaměstnaná a pobírat podporu, byla na místě zvýšená opatrnost (bdělost) a předchůdkyně žalobkyně měla tím spíše s náležitou péčí zkoumat poměry žalované. Ze zákaznické karty je rovněž zřejmé, že tuto se žalovanou sepisovala zástupkyně předchůdkyně žalobkyně a bylo tak na ní, aby jednak řádně zjistila a zároveň i ověřila příjmy a výdaje žalované. Pokud se totiž spokojila toliko s údaji poskytnutými žalovanou, aniž by je rovněž ověřovala, pak rezignovala na řádné zkoumání poměrů žalované a nedostála tak svým povinnostem.

22. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o půjčce prověřila její schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalované úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku. Uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu.

23. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná Smlouva ze dne 21.12.2011 je neplatná.

24. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že jí byly poskytnuty její předchůdkyní peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Smlouvu o půjčce, z níž má soud za prokázané, že dne 21.11.2011 byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijala plnění bez právního důvodu (§ 451 obč. zák.) a předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 457 obč. zák.). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaná vrátila pouze částku 1 826 Kč, jak plyne z tvrzení žalobkyně; zbytek dosud nevrátila.

25. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 8 174 Kč, tj. rozdíl mezi vyplacenou částkou a vrácenou částkou (výrok I. rozsudku). Co do jistiny ve výši 8 360 Kč spolu se smluveným úrokem pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

26. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po ní i úroky z prodlení (§ 517 obč. zák.). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (§ 563 obč. zák.). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 3.6.2024, předanou k poštovní přepravě následujícího dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu, s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 13.8.2024, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 14.8.2024. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 15.8.2024, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 12,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 174 Kč od 15.8.2024 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

27. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

28. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 8 174 Kč s příslušenstvím (výrok I. rozsudku), žalovaná byla úspěšná co do částky 8 360 s příslušenstvím (výrok II. rozsudku). Je tak zřejmé, že žalovaná byla ve věci úspěšnější a měla by právo na poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by ní vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

29. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. povolení plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.