21 C 323/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupené Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Jméno advokáta Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , o zaplacení 321 671,04 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 141 149,03 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 141 149,03 Kč od 16.11.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 180 522,01 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 25 311,94 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 203,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 492,96 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 321 671,04 Kč od 11.6.2025 do 15.11.2025, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 180 522,01 Kč od 16.11.2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 141 149,03 Kč od 16.11.2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 310 881,14 Kč od 11.6.2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 9 789,90 Kč od 11.6.2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 23.9.2025, doplněnou podáním ze dne 24.10.2025, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 321 671,04 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 31.8.2021 uzavřena smlouva o úvěru, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 365 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit formou pravidelných měsíčních splátek. Úvěr byl úročen sazbou 13,99 % ročně. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně ověřovala schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná celkem načerpala úvěr ve výši 365 000 Kč a vrátila předchůdkyni žalobkyně pouze částku 223 850,97 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.1.2025 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila.

2. Dle úředního záznamu podatelny zdejšího soudu ze dne 1.12.2025 měla žalovaná telefonicky sdělit, že se nemůže dostavit k nařízenému jednání na den 11.12.2025 z důvodu, že je bezdomovkyně bez finančních prostředků. Zároveň měla požádat o odročení jednání na únor 2026 v odpoledních hodinách. V této souvislosti je třeba uvést, že je povinností soudu postupovat v řízení bez zbytečných průtahů (§ 6 o.s.ř.) a žalovanou uvedený důvod pro odročení jednání (bezdomovkyně ve finanční tísni) nelze považoval za důvod důležitý ve smyslu ustanovení § 119 o.s.ř. Proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). O tomto postupu, včetně upozornění na procesní důsledky plynoucí z nedostavení se k nařízenému jednání, byla žalovaná soudem informována přípisem ze dne 1.12.2025.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

5. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 31.8.2021 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, ale měla být podepsána elektronicky. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 365 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 13,99 % ročně. Žalovaná se měla zavázat úvěr vrátit ve splátkách po 6 051 Kč měsíčně. Úvěr měl být veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, .

6. Ze Všeobecných obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně plyne úprava podmínek pro poskytování služeb a úvěrů. Tyto listina není opatřena podpisem žalované.

7. Z Detailu zadané operace ze dne 31.8.2021 plyne, že tohoto dne byly prostřednictvím internetového bankovnictví , Anonymizováno, podepsány žalovanou dokumenty, a to záznam o poskytnutí informací k pojištění, Souhlas se zpracováním údajů o zdravotním stavu, Smlouva o úvěru, Záznam o vysvětlení předsmluvních informací.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.1.2025 včetně Dohody o úplatě a Přílohy č. 1 plyne, že předmětná pohledávka za žalovanou byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni.

9. Z Oznámení ze dne 13.2.2025 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 14.2.2025, jak plyne z Podacího lístku.

10. Z Podkladů pro soudní řízení plyne, že dluh na jistině činí 310 881,14 Kč.

11. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, za období od 31.8.2021-31.12.2021 plyne, že tento úvěrový účet byl veden pro žalovanou. Dne 31.8.2021 byla žalovanou čerpána částka 311 617 Kč + 53 383 Kč.

12. Z Posouzení úvěruschopnosti klienta předchůdkyní žalobkyně plyne, že žalovaná požádala o úvěr dne 31.8.2021. Žalovaná uvedla příjem 19 853 Kč, což bylo zkontrolováno z účtu žalované vedeného u předchůdkyně žalobkyně. Banka prověřila žalovanou v rámci insolvenčního rejstříku, databáze CBCB a v interní evidenci klientů. Žalovaná uvedla výdaje 0 Kč a banka vyšla ze statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení (tj. z ekonomického modelu) v celkové výši 6 391 Kč. Žalovaná uvedla splátky ve výši 0 Kč. Banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti dva existující závazky, které splácela celkovou měsíční splátkou 5 532 Kč.

13. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 1.1.2021-31.8.2021 plyne, že majitelem tohoto účtu je žalovaná. V měsíci lednu 2021 činil počáteční zůstatek na účtu částku 943,67 Kč, konečný zůstatek částku 131,07 Kč, v měsíci únoru 2021 počáteční zůstatek činil 131,07 Kč a konečný zůstatek částku 380,01 Kč, v měsíci březnu 2021 činil konečný zůstatek částku 1 714,98 Kč, v měsíci dubnu 2021 konečný zůstatek činil 7 453,80 Kč, v měsíci květnu 2021 činil konečný zůstatek částku 3 570,79 Kč, v měsíci červnu 2021 činil konečný zůstatek částku 1 032,04 Kč, v měsíci červenci 2021 činil konečný zůstatek částku 15,62 Kč, v měsíci srpnu 2021 činil konečný zůstatek částku 53 466,13 Kč (když dne 31.8.2021 byla na účet připsána částka 53 383 Kč – část předmětného úvěru). Dne 6.1.2021 byla na účet připsaná částka 15 057 Kč od ČSSZ (nemocenská), dne 3.2.2021 pak ve výši 14 239 Kč, , dne 8.2.2021 ve výši 982 Kč. Dne 9.3.2021 byla na účet připsaná od Karlovarské krajské částka 13 735 Kč, dne 9.4.2021 pak ve výši 22 399 Kč, dne 11.5.2021 ve výši 17 744 Kč, dne 9.6.2021 ve výši 17 582 Kč, dne 9.7.2021 ve výši 17 866 Kč, dne 10.8.2021 ve výši 21 064 Kč.

14. Z Ceníku pro soukromou klientelu účinného od 13.5.2021 plyne úprava výše cen poskytovaných služeb. Tato listina není opatřena podpisem žalované.

15. Z Výzvy ze dne 24.9.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 19 611 Kč. Z Výzvy ze dne 27.10.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zesplatněného dluhu ve výši 312 082 Kč.

16. Z výzvy ze dne 8.4.2025 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 8.4.2025, jak plyne z Podacího lístku.

17. Skutkový závěr: Dne 31.8.2021 předchůdkyně žalobkyně a žalovaná prostřednictvím bankovního systému internetového bankovnictví podepsaly smlouvu, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 365 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 13,99 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve splátkách. Žalobkyně řádně neposoudila schopnost žalované úvěr splácet. Dne 31.8.2021 žalovaná načerpala peněžní prostředky ve výši 365 000 Kč a vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 223 850,97 Kč. Zbytek dosud nevrátila. Smlouvou ze dne 24.1.2025 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 8.4.2025 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu.

18. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.

20. Soud má za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 31.8.2021 podepsaná smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 365 000 Kč za sjednanou úrokovou sazbu 13,99 % ročně a žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách 6 051 Kč.

21. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda v daném případě předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované úvěr splácet.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Žalobkyně i přes výzvu soudu netvrdila žádné konkrétní příjmy a výdaje, z nichž měla její předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované před podpisem předmětné úvěrové smlouvy vycházet. Pouze v doplnění žaloby ze dne 24.10.2025 uvedla, že její předchůdkyně vycházela z informací získaných od žalované v Žádosti o úvěr s tím, že tato byla dotazovaná na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry.

26. Odborná péče však předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalované, atd. V daném případě sice žalobkyně doložila výpisy z účtu žalované za období ledna až srpna 2021, avšak žalobkyně netvrdila, co bylo pro její předchůdkyni z těchto výpisů směrodatné (z jakých zcela konkrétní údajů měla vycházet). Soud sám z výpisu z účtu žalované zjistil, že počáteční a konečné zůstatky na účtu žalované byly velmi nízké, mnohdy nedosahující ani v úvěrové smlouvě sjednané výše měsíční splátky. Konečný zůstatek na účtu žalované vykázaný v měsíci srpnu 2021 částkou 53 466,13 Kč, byl ovlivněn zejména na účet připsanou částkou 53 383 Kč dne 31.8.2021, tj. částí předmětného úvěru. Zároveň je z výpisu účtu žalované zřejmé, že na počátku roku 2021 (měsíc leden a únor) byla žalovaná poživatelkou nemocenské a od března 2021 do srpna 2021 jí byla společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyplacena částka 13 735 Kč, 22 399 Kč, 17 744 Kč, 17 582 Kč17 866 Kč a 21 064 Kč. Zda se jednalo o vyplácenou mzdu od zaměstnavatele žalované však žalobkyně netvrdila a neplyne to ani z předmětného účtu žalované. Zároveň žalobkyně netvrdila, jak žalovaná uspokojuje svou bytovou potřebu, netvrdila ani zcela konkrétní výdaje žalované spojené s bydlením včetně energií. Skutečnost, že žalobkyně vycházela z ekonomického modelu nemůže obstát. Pokud žalovaná své výdaje a splátky jiných závazků označila číslicí „0“, pak to mělo předchůdkyni žalobkyně vést k důslednému prověřování jejích výdajů, tím spíše, když sama následně zjistila, že by žalovaná měla splácet další dva existující závazky a bylo tak zřejmé, že v Žádosti o úvěr neuvedla pravdu. Nahlížení do různých databází, je sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně tvrzená nahlížení do insolvenčního rejstříku, CBCB a interní evidence klientů ani nepředložila. S ohledem na výše uvedené měla předchůdkyně žalobkyně dbát zvýšené opatrnosti a bdělosti a bylo na ní, aby řádně zjistila zejména i zcela konkrétní výdaje žalované, a zároveň tyto také řádně ověřila. Pakliže předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalované vycházela toliko z informací získaných od žalované, zcela zjevně rezignovala na zjišťování zcela konkrétních výdajů a nepostupovala při posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí.

27. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila její schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalované úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalované.

28. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná právě pro nezkoumání úvěruschopnosti žalované.

29. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

31. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že jí byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 365 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpis z úvěrového účtu č. , č. účtu, , z nějž má soud za prokázané, že žalovaná načerpala dne 31.8.2021 částku 311 617 Kč a 53 383 kč, tj. celkem 365 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijala plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 223 850,97 Kč. Zbytek ve výši 141 149,03 Kč, tj. rozdíl načerpané a vrácené částky, žalovaná dosud předchůdkyni žalobkyně, popř. žalobkyni nevrátila. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24.1.2025 (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 141 149,03 Kč (výrok I. rozsudku). Co do zbytku jistiny ve výši 180 522,01 Kč včetně smluvního úroku z úvěru, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

32. Soud má za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po ní i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 8.4.2025, předanou k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 14.11.2025. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 15.11.2025. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 16.11.2025, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,5 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 141 149,03 Kč od 16.11.2025 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

33. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

34. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 141 149,03 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku rozsudku, žalovaná byla úspěšná co do částky 180 522,01 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve II. výroku rozsudku. Je zřejmé, že ve věci byla více úspěšná žalovaná, která by měla právo na poměrnou část nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalované vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve III. výroku rozsudku.

35. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu ke splnění uložených povinností, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.