21 C 362/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně , zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození , bytem obec a číslo PSČ obec , zastoupená anonymizováno jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa , o zaplacení 217 383 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 217 383 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 217 383 Kč od 27.4.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 96 182 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 8.11.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 217 383 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne 02.05.2014 koupila za kupní cenu 12 000 000 Kč od pana [jméno] [příjmení], [datum narození], nemovitosti v katastrálním území Stráž nad Ohří (aktuálně zapsané na LV [číslo]), a stala se vlastníkem nemovitostí na základě vkladového řízení vedeného u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pod čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. [jméno] [příjmení] jako prodávající a tehdejší poplatník daně z nabytí nemovitých věcí dle Zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí č. 340/ 2013 Sb. nedoplatil Finančnímu úřadu pro Karlovarský kraj (ÚP v Ostrově) daň z nabytí nemovitých věcí související s převodem shora uvedených nemovitostí. Vzhledem k zákonnému ručitelství za odvod této daně byla k uhrazení nedoplatku daně vyzvána příslušným finančním úřadem žalobkyně. Ta byla nakonec nucena i nedoplatek předmětné daně uhradit (což učinila 26.4.2019 poté, kdy se bránila vůči této povinnosti neúspěšně soudně), když byla k vymožení pohledávky regresního nároku odkázána na vymožení po osobě [jméno] [příjmení]. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalobkyně dozvěděla, že [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel, přihlásila pohledávku regresního nároku do dědictví. V něm bylo JUDr. PhDr. Josefem Marcelem, notářem, vydáno usnesení o schválení dědické dohody, podle kterého dluhy pozůstalosti uhradí pozůstalá manželka [příjmení] [jméno] [příjmení] a pozůstalá dcera [celé jméno žalované] (tj. žalovaná) v poměru k nabyté pozůstalosti. Žalovaná je tak právní nástupkyní pana [jméno] [příjmení] a je dle uvedeného usnesení povinná k úhradě pohledávky. Jelikož dle usnesení o dědictví připadá na osobu žalované z aktiv pozůstalosti cca 38,2 % (jí připadající aktiva jsou dle usnesení o dědictví 1 621 504,40 Kč), pak byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni na jistině částku 217 383 Kč (zaokrouhleno z opatrnosti na celé koruny směrem dolů). K úhradě této částky vč. úroků z prodlení byla žalovaná vyzvána žalobkyní předžalobní upomínkou ze dne 14.09.2021, když k ní reagovala tak, že ji nerozporuje, nicméně ji uhradit dobrovolně nehodlá z jí sdělených zástupných důvodů a vyzvala žalobkyni k posečkání (s čímž žalobkyně nesouhlasila).

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že pohledávka v celé výši zanikla zápočtem učiněným žalovanou přípisem ze dne 5. 11. 2022. Žalovaná učinila nesporným, že žalobkyně uzavřela dne 2.5.2014 s [jméno] [příjmení], [datum narození], kupní smlouvu, na základě které nabyla id. podíl o velikosti 45/100 na nemovitostech v areálu [anonymizována dvě slova] v k.ú. Stráž nad Ohří. Celková kupní cena za předmětné nemovitosti byla sjednána na 12 000 000 Kč. [jméno] [příjmení] jako prodávající a tehdejší poplatník daně z nabytí nemovitých věcí nedoplatil finančnímu úřadu daň z nabytí nemovitých věcí související s převodem předmětných nemovitostí. Celková výše nedoplatku činila 569 068 Kč Pan [anonymizováno] dne 27.4.2017 zesnul. Dědici po panu [příjmení] se stala mj. žalovaná jako dcera pana [příjmení], která zdědila i dluh z nedoplatku na dani ve výši 38,2 %, tedy v částce ve výši 217 383 Kč. S výše uvedenými tvrzeními žalovaná souhlasila a považuje je za nesporné mezi stranami. Dále žalovaná uvedla, že kupní cena předmětných nemovitostí měla být dle kupní smlouvy splacena ve dvou splátkách po 6 000 000 Kč. Dle kupní smlouvy byla splatnost sjednána na 36 měsíců, tedy 3 roky. Podle dodatku ke kupní smlouvě ze dne 12.11.2015 byla splatnost kupní ceny sjednána na 48 měsíců od uzavření kupní smlouvy, tedy do dne 2.5.2018. Žalobkyně však druhou část kupní ceny ve výši 6 000 000 Kč nikdy neuhradila. Žalovaná, v té době jako správkyně pozůstalosti pana [příjmení], z tohoto důvodu s předchozím písemným souhlasem soudního komisaře JUDr. Marcela, notáře, od kupní smlouvy odstoupila dopisem ze dne 8.12.2020, doručeným žalobkyni dne 4.1.2021 Kupní smlouva tím byla od počátku zrušena. Žalobkyně nereagovala na žádost žalované o podpis souhlasného prohlášení pro účely vkladu vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí. Žalovaná proto podala nejprve návrh na vydání předběžného opatření, na základě kterého Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 25.1.2021, č. j. 10 Nc 1601/2021-57 zakázal žalobkyni převádět své vlastnické právo k podílu na předmětných nemovitostech. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 5.3.2021, č. j. 11 Co 50/2021–78. Následně žalovaná dne 5.2.2021 podala žalobu na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem k Okresnímu soudu v Karlových Varech Soudní spor o určení vlastnického práva u Okresního soudu v Karlových Varech je vedený pod sp. zn. 16 C 38/2021 a doposud nebyl pravomocně ukončen. Žalované v souvislosti s odstoupením od kupní smlouvy vznikla pohledávka vůči žalobkyni v celkové původní výši 9 604 306,43 Kč, která se sestává z bezdůvodného obohacení a náhrady škody. Bezdůvodné obohacení ve výši 5 248 656,43 Kč, vzniklo žalované užíváním předmětných pozemků od 2.5.2014 do dne 19.1.2021 na základě právního titulu, který odpadl, v souladu s § 2991 občanského zákoníku. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] určil ve znaleckém posudku zpracovaném v lednu 2018 hodnotu pachtovného za užívání předmětných nemovitostí. Z tohoto znaleckého posudku vycházela žalovaná při stanovení hodnoty užívání nemovitostí žalobkyní, konkrétně jde o částku 777 578,73 Kč ročně. Hodnota bezdůvodného obohacení, které vzniklo žalobkyni užíváním nemovitostí bez právního důvodu, je 4 665 472,38 Kč za roky 2015 –2020 a poměrná část ve výši 583 184, 0475 za měsíce 05/ 2014 2014 a 01/ 2021. Celková výše bezdůvodného obohacení je tedy výše uvedených 5 248 656,43 Kč. Náhrada škody ve výši 4 355 650 Kč, vznikla žalované poškozením budovy drtírny, která je součástí předmětných nemovitostí, konkrétně součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. Stráž nad Ohří, zapsaného na [list vlastnictví]. Poškození budovy způsobila žalobkyně demontáží drtiče z budovy drtírny způsobem, který budovu drtírny výrazně poškodil. Žalobkyně neuvedla budovu drtírny do původního stavu. Škoda, která žalované poničením budovy drtírny vznikla činí 4 355 650 Kč, což odpovídá nákladům na demolici budovy drtírny a kultivaci pozemku p. č. st. [anonymizováno], k. ú. Stráž nad Ohří. Výši škody prokazuje krycí list soupisu prací a dodávek nutných k demolici budovy a kultivaci pozemku, jehož je budova drtírny součástí. Tyto náklady lze vnímat obdobně jako náklady na opravu věci (viz nález Ústavního soudu ze dne 11.6.2014, sp. zn. I. ÚS 1902/13), tzn. škůdce je povinen uhradit náklady na opravu věci. Dne 19.1.2021 žalovaná zaslala žalobkyni výzvu k úhradě částky ve výši 9 604 306,43 Kč nejpozději do 1.2.2021. Výzva byla žalobkyni doručena dne 25.1.2021. K úhradě však ze strany žalobkyně do dnešního dne nedošlo. Z důvodu odstoupení od kupní smlouvy byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit uhrazenou první část kupní ceny ve výši 6 000 000 Kč. Na to konto provedla žalovaná přípisem ze dne 3.2.2021 započtení pohledávky žalobkyně ve výši 6 000 000 Kč do výše uvedené pohledávky žalované ve výši 9 604 306,43 Kč. Přípis byl žalobkyni doručen dne 12.2.2021, čímž došlo k zániku pohledávky žalobkyně. Zbývající pohledávka žalované vůči žalobkyni po tomto započtení činila 3 604 306,43 Kč. Žalobkyně se na žalovanou obrátila dopisem ze dne 14.9.2021 s výzvou k úhradě částky ve výši 267 961,50 Kč. Tato částka byla tvořena nedoplatkem na dani a příslušenstvím (úroky z prodlení) ke dni uplatnění. Žalovaná přípisem ze dne 5.11.2021, doručeným dne 8.11.2021 žalobkyni, oznámila, že provádí jednostranné započtení své pohledávky po žalobkyni ve výši 3 604 306,43 Kč vůči pohledávce žalobkyně ve výši 267 961,50 Kč. Tím došlo k zániku pohledávky žalobkyně v plné výši 267 961,50 Kč. Po ukončení řízení o určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech je pod sp. zn. 16 C 38/2021, navíc bude možné domáhat se zániku daňové povinnosti k dani z nabytí nemovitých věcí z důvodu odstoupení od kupní smlouvy, v souladu s § 55 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí. Žalovaná rovněž uvedla, že pozůstalá manželka pana [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], podala dne 30. 5. 2022 k Okresnímu soudu v Chomutově žalobu na obnovu dědického řízení vedeného pod sp. zn. 35 D 484/2017 [anonymizováno] [příjmení] se dle znění žaloby cítí být velmi poškozena na svých právech a majetku po manželovi. Dle její žaloby nebyl nade vší pochybnost určen majetek ve společném jmění manželů a soud postupoval vadně i z procesního hlediska. V případě povolení obnovy řízení ze strany soudu je možné, že se změní poměr, v němž dědičky nabyly pozůstalost po panu [příjmení], a tedy že se změní i výše nedoplatku žalované, který se od poměru k výši dluhů odvíjí. Takový vývoj by mohl mít dopad i na předmětné řízení a na výši částky nárokovanou žalobkyní.

3. Soud učinil tato skutková zjištění:

4. Z Výpisu z katastru nemovitostí ze dne 15.12.2020, [list vlastnictví] (volně ve spise), plyne, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. Stráž nad Ohří, je žalobkyně, na základě kupní smlouvy ze dne 2.5.2014 s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 2.5.2014.

5. Z Výpisu z katastru nemovitostí ze dne 15.12.2020, [list vlastnictví] (volně ve spise), plyne, že podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez čp/če, st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] vše v k.ú. Stráž nad Ohří, je žalobkyně v rozsahu 45/100 ku celku, a to na základě kupní smlouvy ze dne 2.5.2014 s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 2.5.2014. Dalšími podílovými spoluvlastníky těchto nemovitostí jsou v rozsahu 27/50 ku celku manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] a v rozsahu 1/100 ku celku [právnická osoba] [anonymizováno], [obec].

6. Ze Smlouvy kupní ze dne 2.5.2014 (volně ve spise) plyne, že [jméno] [příjmení], [datum narození], se zavázal prodat žalobkyni nemovitosti, a to pozemek parc. [číslo] v k.ú. Stráž nad Ohří a ideální spoluvlastnický podíl v rozsahu 45/100 vzhledem k celku na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], včetně na něm stojící budovy bez čp./če., parc. č. st. [anonymizováno], parc. č.st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], včetně na něm stojící budovy [adresa] a parc. [číslo] vše v k.ú. a obci Stráž nad Ohří (čl. I. smlouvy). Kupní cenu ve výši 12 000 000 Kč se žalobkyně zavázala zaplatit prodávajícímu nejpozději do 36 měsíců od podpisu smlouvy (čl. III./1., 2. smlouvy). Strana prodávající byla oprávněna od smlouvy odstoupit, nebude-li kupní cena uhrazena v uvedené lhůtě, nedohodnou-li se smluvní strany písemně jinak (čl. III./3. smlouvy). V závěru je smlouva opatřena vlastnoručním podpisem [anonymizováno]. [příjmení] a [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně.

7. Ze Smlouvy kupní – dodatku č. 1 ze dne 12.11.2015 (čl. 19 spisu) plyne, že [jméno] [příjmení], jako prodávající a žalobkyně jako kupující se dohodli na změně čl. III. odst. 2 kupní smlouvy ze dne 2.5.2014 tak, že kupní cenu žalobkyně uhradí nejpozději do 48 měsíců od podpisu kupní smlouvy. Dodatek je opatřen podpisem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně.

8. Z Výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, odd. C, vložky [číslo], ze dne 15.11.2021 (volně ve spise) plyne, že jednatelem žalobkyně je od 11.12.2013 [jméno] [příjmení], [datum narození], který jedná jménem žalobkyně samostatně.

9. Z Platebního výměru Finančního úřadu pro Karlovarský kraj ze dne 14.7.2016 [číslo jednací] (volně ve spise) plyne, že finanční úřad vyměřil [jméno] [příjmení], daňovému subjektu, daň z nabytí předmětných nemovitých věcí ve výši 1 049 068 Kč.

10. Z Výzvy Finančního úřadu pro Karlovarský kraj ze dne 22.2.2017 [číslo jednací] (volně ve spise) plyne, že finanční úřad vyzval žalobkyni jako ručitele ve vztahu k poplatníkovi [jméno] [příjmení], [obec], k úhradě nedoplatku na dani z nabytí nemovitostí ve výši 569 068 Kč.

11. Z Potvrzení ze dne 31.5.2019 [číslo jednací] (volně ve spise) plyne, že Finanční úřad pro Karlovarský kraj potvrdil, že dne 26.4.2019 žalobkyně jako ručitel uhradila na základě Výzvy ze dne 22.2.2017 [číslo jednací] daň z nabytí nemovitostí ve výši 569 068 Kč.

12. Z Usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 14.7.2021 č.j. 35D 484/2017-905 (volně ve spise) plyne, že soud schválil dědickou dohodu pozůstalé manželky [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození] s dědičkami tak, že pozůstalá dcera [celé jméno žalované] (žalovaná) nabyla majetek ve výši 5 568 Kč + 76 730 Kč + 1 363 206,40 Kč + 40 000 Kč + 4 000 Kč + 8 000 Kč + 5 000 Kč + 5 000 Kč + 7 000 Kč + 7 000 Kč + 100 000 Kč, celkem 1 621 504,40 Kč z celkové obvyklé ceny aktiv pozůstalosti určené částkou 4 240 965 Kč. Ohledně dluhů pozůstalosti se dědicové dohodli tak, že je pozůstalá manželka [příjmení] [jméno] [příjmení] a pozůstalá dcera [celé jméno žalované] (žalovaná) uhradí v poměru k nabyté pozůstalosti. Mezi dluhy pozůstalosti byla zařazena i pohledávka žalobkyně z titulu uhrazení nedoplatku daně z nabytí nemovitých věcí jako ručitele za povinnost zůstavitele uhradit daň v řízení vedeném FÚ pro Karlovarský kraj pod [číslo jednací] ze dne 22.2.2017, jenž žalobkyně uhradila dne 26.4.2019 ve výši 569 068 Kč. Toto dědické rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.7.2021.

13. Z usnesení Okresního soud v Chomutově ze dne 17.4.2020 č.j. 35D 484/2017-755 (čl. 20-21 spisu) plyne, že soud udělil správci pozůstalosti, pozůstalé dceři [celé jméno žalované] (žalované) souhlas s odstoupením od kupní smlouvy ze dne 2.5.2014 uzavřené mezi zůstavitelem a žalobkyní, jejímž předmětem byl převod pozemků v k.ú. Stráž nad Ohří.

14. Z Odstoupení ze dne 8.12.2020 (čl. 22 spisu) adresovaného žalobkyni plyne, že žalovaná odstoupila od kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] z důvodu neuhrazené kupní ceny řádně a včas. Toto odstoupení bylo doručeno žalobkyni dne 4.1.2021, jak plyne z Doručenky datové zprávy ID: [číslo] (čl. 24 spisu).

15. Z usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 25.1.2021 č.j. 10 Nc 1601/2021-57 (čl. 25-26 spisu) plyne, že soud na návrh žalované nařídil vůči žalobkyni předběžné opatření, jímž jí zakázal převádět vlastnické právo k podílu o velikosti 45/100 na pozemcích parc. [číslo] st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], v k.ú. Stráž nad Ohří, zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, na třetí osoby, tento podíl na pozemcích zatížit právy třetích osob a tímto podílem na pozemcích jinak nakládat (výrok I. usnesení). Zároveň soud uložil žalované povinnost podat u soudu žalobu vůči žalobkyni na určení vlastnického práva k podílu o velikosti 45/100 na pozemcích v k.ú. Stráž nad Ohří (výrok III. usnesení). Z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5.3.2021 č.j. 11Co 50/2021-78 (čl. 2-28 spisu) plyne, že odvolací soud potvrdil rozhodnutí okresního soudu i ohledně I. a III. výroku napadeného rozhodnutí. Ze žaloby ze dne 5.2.2021 (čl. 29-32 spisu) plyne, že žalovaná podala vůči žalobkyni u Okresního soudu v Karlových Varech žalobu na určení vlastnického práva k nemovitostem – pozemkům parc. [číslo] v k.ú. Stráž nad Ohří, které by měly být ke dni 2.5.2014 a [datum] ve vlastnictví zesnulého [jméno] [příjmení].

16. Z Výzvy ze dne 19.1.2021 (čl. 33-34 spisu) plyne, že právní zástupce žalované vyzval žalobkyni k vrácení dobývacího prostoru a zároveň vyzval žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5 248 656,43 Kč za užívání předmětných nemovitostí bez právního důvodu v období od 5/ 2014 2021 a dále k náhradě škody ve výši 4 355 650 Kč představující náklady na demolici budovy drtírny a kultivaci pozemku st. [anonymizováno] v k.ú. Stráž nad Ohří. Tato Výzva byla doručena žalobkyni dne 25.1.2021, jak plyne z Doručenky datové zprávy ID: [číslo] (čl. 52 spisu).

17. Ze Znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], z oboru těžba, odvětví geologie, specializace hornická geologie, hydrogeologie, z ledna 2018 plyne, že zadavatelé posudku manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] žádali o zjištění obvyklé ceny pozemků (pachtovného) v rámci provozovaného [anonymizována dvě slova] Stráž nad Ohří. Znalec odhadl výši pachtovného při vlastnickém podílu 55/100 na částku 950 374 Kč pro rok 2016 a v období od 5/ 2014 2016 celkovou částkou 2 613 528 Kč. Posudek obsahuje znaleckou doložku.

18. Z Krycího listu soupisu ze dne 15.11.2015 plyne, že zadavatelem tohoto Krycího listu byl [jméno] [příjmení]. Demolice objektu na st. parc. [číslo] ve Stráži nad Ohří byla vyčíslena na částku 4 355 650 Kč.

19. Ze tří fotografií na čl. 44-45 spisu plyne zachycení budovy drtírny v roce 2008. Ze dvou fotografií na čl. 46-46 p.v. bez datace plyne zachycení budovy drtírny.

20. Ze Započtení vzájemných pohledávek ze dne 3.2.2021 (čl. 47 spisu) plyne, že žalovaná adresovala žalobkyni jednostranné započtení své pohledávky vůči žalobkyni ve výši 9 604 306,43 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady škody vůči pohledávce žalobkyně proti žalované (správci pozůstalosti) ve výši 6 000 000 Kč z titulu vrácení kupní ceny poté, co došlo k odstoupení od kupní smlouvy ze dne 2.5.2014. Toto Započtení bylo doručeno žalobkyni dne 12.2.2021, jak plyne z Doručenky datové zprávy ID: [číslo] (čl. 53 spisu).

21. Z Výzvy ze dne 14.9.2021 (volně ve spise) plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 569 068 Kč s příslušenstvím do 7 dnů od doručení výzvy.

22. Z Podací stvrzenky ze dne 14.9.2021 (volně ve spise) plyne, že tohoto dne žalobkyně předala k poštovní přepravě Výzvu ze dne 14.9.2021 adresovanou žalované k úhradě částky 569 068 Kč s příslušenstvím.

23. Z Reakce žalované ze dne 22.9.2021 na výzvu žalobkyně k úhradě nedoplatku daně z nabytí (volně ve spise) plyne, že žalovaná pohledávku žalobkyně ve výši 569 068 Kč vzniklé původně vůči [jméno] [příjmení] z titulu neuhrazené daně nerozporovala. Požádala o posečkání s úhradou daně do rozhodnutí soudu v Karlových Varech ve věci 16C 38/2021 o určení vlastnictví k nemovitostem. Pohledávku za její osobou ve výši 38,2 % z původní částky uhradí do 10 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, pokud soud rozhodne ve prospěch žalobkyně ohledně vlastnických práv.

24. Ze Započtení vzájemných pohledávek ze dne 5.11.2021 (čl. 48 spisu) plyne, že žalovaná adresovala žalobkyni jednostranné započtení své pohledávky vůči žalobkyni ve výši 3 604 306,43 Kč představující zbývající dlužnou částku po jednostranném započtení ze dne 3.2.2021 vůči pohledávce žalobkyně proti žalované ve výši 267 961,50 Kč, která odpovídá dědickému podílu žalované z pozůstalosti [jméno] [příjmení]. Toto Započtení bylo doručeno žalobkyni dne 8.11.2021, jak plyne z Dodejky datové zprávy ID: [číslo] (čl. 49 spisu).

25. Z Reakce na přípis –„ Započtení vzájemných pohledávek ze dne 5.11.2021“ ze dne 9.11.2021 (čl. 62 spisu) adresované právnímu zástupci žalované plyne, že žalobkyně neuznala odstoupení od kupní smlouvy ze dne 8.12.2020, neuznala vznik tvrzeného bezdůvodného obohacení a náhradu škody včetně učiněného započtení pohledávek.

26. Z InfoSoudu ze dne 15.11.2021 (volně ve spise) ke spisové značce 16C 38/2021 plyne, že věc vedená u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 16C 38/2021 je ke dni 15.11.2021 nevyřízená.

27. Z Rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13.12.2019 č.j. 65C 67/2017-210 (čl. 68-75 spisu) plyne, že obvodní soud zamítl žalobu [jméno] a [jméno] [příjmení] podané vůči žalobkyni a [příjmení] [příjmení], a kterou se manželé [příjmení] domáhali náhrady škody spočívající v odstranění stacionárního drtiče kamene – čedičové horniny [anonymizováno] a jeho příslušenství uvedením v předešlý stav v instalaci drtiče do budovy na pozemku st. [anonymizováno] a dále opravy budovy na pozemku st. [anonymizováno] tak, aby odpovídala stavu ke dni nabytí spoluvlastnického podílu na nemovitostech žalobkyní a zároveň obvodní soud zamítl žalobu o zaplacení částky 3 352 361 Kč z titulu náhrady škody za zmizelý drtič nebo demontovaný drtič. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že drtič nebyl v roce 2014 kompletní, byl nefunkční a značně degradovaný. Do roku 2014 byl různými subjekty postupně„ rozkrádán“, přičemž manželé [příjmení] ani netvrdili, že by„ krádeže“ či jinou škodu na drtiči do roku 2014 způsobil svým jednáním některý ze žalovaných. Manželům [příjmení] se nepodařilo prokázat stav drtiče ke dni škodní události, tj. prokázat, jaká škoda byla na drtiči způsobena s dopady pro určení výše případné škody.

28. Z Rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2.7.2020 č.j. 25Co 151/2020-286 (čl. 63-67 spisu) plyne, že odvolací soud potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13.12.2019 č.j. 65C 67/2017-210.

29. Z Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.2.2022 č.j. 25 Cdo 172/2021-327 (čl. 76 spisu) plyne, že dovolání [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo odmítnuto.

30. Z Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19.7.2019 č.j. 18C 42/2017-162 (volně ve spise) plyne, že soud, ve věci [jméno] a [jméno] [příjmení] vůči žalobkyni o zaplacení částky 2 775 709 Kč s příslušenstvím, ustanovil znalce z oboru těžba – geologie a těžba nerostů a z oboru ekonomika – ceny a odhady [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] za účelem stanovení obvyklé ceny nájemného za pronájem (pachtovného) spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na předmětných pozemcích v k.ú. Stráž nad Ohří, za období od 1.5.2014 do 1.3.2017.

31. Ze Znaleckého posudku ze dne 3.12.2019 vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (volně ve spise) plyne, že posudek byl vyhotoven za účelem stanovení obvyklé ceny nájemného a obvyklé výše pachtovného z dobývání čediče na předmětných pozemcích v k.ú. Stráž nad Ohří.

32. Z Podkladů, Odpovědí na dotaz soudkyně bez datace plyne, že znalec [příjmení] [příjmení] doplnil své znalecké zkoumání tak, že ve znaleckém posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] shledal řadu závažných chyb, a to chybné údaje str. č. 2 pro ložisko nebylo stanoveno [anonymizováno]; plocha ložiska je vymezena pouze DP je 119 161 m2, [anonymizováno] [příjmení] operuje s jakousi plochou ložiska; pojem státní ložisko Ing. [příjmení] nezná, není uveden v žádné legislativě; není pravdou, že by organizace měla schválenou hornickou činnost v ploše 177 226 m2; Ing. [příjmení] hrubě porušil znalecký zákon, neboť znalecký posudek je mimo jeho obor, odvětví a specializaci, neboť nemá vystaven jmenovací dekret na obor Ekonomika, odvětví cena a odhady, zvláštní specializace Oceňování ložisek nerostných surovin; zásadní problém je, že u pozemku [číslo] je jeho podstatná část mimo DP a podstatná část z této části není využívána, a dokonce není a nemůže být využívána celá plocha DP; výpočet Ing. [příjmení] je zcela nesmyslný; znalecký posudek obsahuje nepravdivé údaje – výpočet obvyklého nájemného je nepravdivý – neodráží blokační faktory, nepřesná výměra pozemků, stanovená plocha DP je nepřesná. Znalecký posudek Ing. [příjmení] je nepřezkoumatelný s tím, že za ZP obdobného typu (nadhodnocený ZP) byl znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], odsouzen na 8,5 roku.

33. Z Přijaté zprávy – Detailu zprávy ID: [číslo] (volně ve spise) plyne, že znalec dne 4.1.2022 doručil Obvodnímu soudu pro Prahu 1 své podání.

34. Ze Znaleckého posudku [číslo] ze dne 6.11.2022 – doplnění posudku [číslo] ze dne 3.12.2019 (volně ve spise) plyne, že celkové pachtovné za roky 2014 2017 připadající na [jméno] a [jméno] [příjmení] činí 512 550 Kč.

35. Ze Žaloby na obnovu dědického řízení ze dne 30.5.2022 plyne, že JUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], doručila dne 31.5.2022 k Okresnímu soudu v Chomutově žalobu na obnovu řízení vedeného pod sp. zn. 35D 484/2017 po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození].

36. Z Usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 13.12.2022 plyne, že soud v řízení o pozůstalosti [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelého dne [datum], odmítl podání [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], podle § 43 odst. 2 o.s.ř., neboť neodstranila vady podání. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 4.1.2023.

37. Z Usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 18.1.2023 č.j. 35D 484/2017-1035 (volně ve spise) plyne, že pozůstalostní soud ve věci zůstavitele [jméno] [příjmení], zemřelého dne [datum], odmítl odvolání JUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], které bylo podané proti usnesení zdejšího soudu ze dne 13.12.2022 č.j. 35D 484/2017-1030. Z odůvodnění dědického rozhodnutí plyne, že JUDr. [příjmení] dne 31.5.2022 podala žalobu na obnovu pozůstalostního řízení zesnulého [jméno] [příjmení]. Toto rozhodnutí ze dne 13.12.2022 nabylo právní moci dne 4.1.2023.

38. Skutkový závěr: Žalobkyně na základě písemné smlouvy uzavřené dne 2.5.2014 odkoupila od [jméno] [příjmení], [datum narození], pozemek parc. [číslo] dále id. spoluvlastnický podíl v rozsahu 45/100 k pozemkům parc. č. st. [anonymizováno], st. [anonymizováno] včetně budovy, st. [číslo] st. [číslo] st. [číslo] včetně budovy [adresa] a parc. [číslo] vše v k.ú. Stráž nad Ohří, za kupní cenu 12 000 000 Kč. Právní účinky vkladu vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí nastaly ke dni 2.5.2014. Daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 1 049 068 Kč byla v červenci roku 2016 vyměřena finančním úřadem daňovému poplatníku [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] uhradil pouze část vyměřené daně z nabytí nemovitostí, nedoplatek ve výši 569 068 Kč neuhradil. V únoru 2017 finanční úřad vyzval žalobkyni, jakožto ručitele [jméno] [příjmení], k úhradě vykázaného nedoplatku ve výši 569 068 Kč. Žalobkyně tento nedoplatek uhradila dne 26.4.2019. [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum] a dědické řízení vedené pod sp. zn. 35D 484/2017 bylo pravomocně skončeno ke dni 14.7.2021. Obvyklá cena aktiv pozůstalosti [jméno] [příjmení] byla vyčíslena částkou 4 240 965 Kč. Pozůstalá dcera zůstavitele [anonymizováno]. [příjmení] (žalovaná) nabyla majetek v celkové hodnotě 1 621 504,40 Kč. Pozůstalá manželka [příjmení] [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) a žalovaná se dohodly, že pozůstalostní dluhy, mimo jiné i pohledávku žalobkyně (ručitele) ve výši 569 068 Kč z titulu uhrazeného nedoplatku daně z nabytí nemovitostí, uhradí v poměru k nabyté pozůstalosti. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 14.9.2021 doručeným žalované nejpozději dne 22.9.2021 (datum písemného podání žalované, jímž reagovala na výzvu) k úhradě částky, kterou žalobkyně jako ručitel za daňového poplatníka uhradila, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila. Výzvou ze dne 8.12.2020, jež byla žalobkyni doručena dne 16.12.2020, žalovaná odstoupila od kupní smlouvy ze dne 2.5.2014. Výzvou ze dne 19.1.2021 doručenou žalobkyni dne 25.1.2021 žalovaná vyzvala žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5 248 656,43 Kč a náhrady škody ve výši 4 355 650 Kč. Písemným podáním ze dne 5.11.2021 doručeným žalobkyni dne 8.11.2021 žalovaná provedla jednostranný zápočet své pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady škody vůči pohledávce žalobkyně k úhradě žalované částky.

39. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákonného opatření senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném ke dni uzavření kupní smlouvy ze dne 2.5.2014 (dále jen„ zákonné opatření senátu“), poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je převodce vlastnického práva k nemovité věci, jde-li o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou a převodce a nabyvatel se v kupní nebo směnné smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel.

40. Podle § 41 odst. 2 zákonného opatření senátu, je-li poplatníkem převodce vlastnického práva k nemovité věci, je nabyvatel tohoto práva ručitelem.

41. Podle § 55 odst. 1 písm. a) zákonného opatření senátu, daňová povinnost k dani z nabytí nemovitých věcí zaniká v případě odstoupení od smlouvy, na jejímž základě bylo nabyto vlastnické právo k nemovité věci.

42. Podle § 55 odst. 2 písm. a), b) zákonného opatření senátu, daňová povinnost podle odstavce 1 zaniká pouze tehdy, pokud vlastníkem nemovité věci je původní vlastník nebo osoba, jejíž vlastnické právo vzniklo v důsledku existence vlastnického práva původního vlastníka, a skutečnost podle odstavce 1 poplatník uplatní v daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání.

43. Podle § 560 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

44. Podle § 1476 ObčZ se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.

45. Podle § 1670 ObčZ nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

46. Podle § 1701 odst. 1 ObčZ dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

47. Podle § 1937 odst. 1 ObčZ souhlasu dlužníka není třeba, pokud třetí osoba plní věřiteli jeho dluh proto, že za dluh ručí nebo závazek jinak zajišťuje.

48. Podle § 1937 odst. 2 ObčZ splněním dluhu vstupuje tato osoba do práv věřitele a má právo, aby jí dlužník vyrovnal, co za něho plnila. Pohledávka věřitele na ni přechází včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s pohledávkou spojených. Věřitel vydá tomu, kdo za dlužníka plnil, potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

49. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

50. Podle § 1987 odst. 1 ObčZ k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

51. Podle § 1987 odst. 2 ObčZ pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

52. Podle § 2079 odst. 1 ObčZ kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

53. Podle § 2128 odst. 1, věty první, ObčZ při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560.

54. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

55. Soud má za prokázané, že žalobkyně je s účinností od 2.5.2014 v katastru nemovitostí zapsaným vlastníkem pozemku [číslo] podílovým spoluvlastníkem, v rozsahu 45/100 vzhledem k celku, pozemku parc. č. st. [anonymizováno], st. [anonymizováno] včetně na něm stojící stavby bez čp/če, st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno] včetně na něm stojící budovy [adresa] a parc. [číslo] všech v k. ú. Stráž nad Ohří. Vlastnické právo žalobkyně bylo do katastru nemovitostí zapsané na základě písemně uzavřené Smlouvy kupní ze dne 2.5.2014 mezi prodávajícím [jméno] [příjmení], [datum narození] a žalobkyní jako kupující (§ 2079 ObčZ ve spojení s § 2128 ObčZ).

56. V daném případě byl v souladu s § 1 odst. 1 zákonného opatření senátu poplatníkem daně z nabytí předmětných nemovitostí převodce vlastnického práva k nemovitostem, tj. [jméno] [příjmení], neboť šlo o nabytí vlastnického práva koupí a [jméno] [příjmení] a žalobkyně se nedohodli, že by poplatníkem této daně byla žalobkyně jako nabyvatel nemovitostí. Platebním výměrem ze dne 14.7.2016 [číslo jednací] proto finanční úřad vyměřil [jméno] [příjmení], daňovému poplatníku, daň z nabytí předmětných nemovitostí ve výši 1 049 068 Kč. Daňovou povinnost [jméno] [příjmení] splnil pouze z části, neboť neuhradil daň ve výši 569 068 Kč. Žalobkyně (nabyvatel nemovitostí) je v souladu s ustanovením § 41 odst. 2 zákonného opatření senátu v postavení ručitele, povinného uhradit za daňového poplatníka ([jméno] [anonymizováno]) předmětný nedoplatek ve výši 569 068 Kč, k čemuž také byla žalobkyně vyzvána finančním úřadem, a to písemnou Výzvou ze dne 22.2.2017 [číslo jednací]. Žalobkyně dostála svému ručitelskému závazku dne 26.4.2019, kdy vyměřený nedoplatek daně z nabytí nemovitostí ve výši 569 068 Kč za poplatníka (převodce nemovitostí) uhradila. Tím vzniklo žalobkyni právo požadovat po poplatníku daně ([anonymizováno]. [příjmení]) náhradu toho, co za něj finančnímu úřadu plnila (§ 1937 odst. 1, 2 ObčZ).

57. Za prokázanou má soud i skutečnost, že poplatník daně [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel. Dědické řízení vedené pod sp. zn. 35D 484/2017 bylo pravomocně skončené dne 14.7.2021, přičemž konečným dědickým rozhodnutím ze dne 14.7.2021 č.j. 35D 484/2017-905 bylo prokázáno, že obvyklá cena aktiv pozůstalosti činila 4 240 965 Kč. Pozůstalé dědičky [příjmení] [jméno] [příjmení] (manželka zůstavitele) a [celé jméno žalované] (dcera zůstavitele a žalovaná) uzavřely dohodu, podle níž žalovaná nabyla z pozůstalosti majetek v celkové výši 1 621 504,40 Kč (tj. součet obvyklých cen všech žalovanou nabytých nemovitostí, movitých věcí a jiných práv). Zároveň má soud za prokázané, že se dědičky dohodly, že dluhy pozůstalosti uhradí pozůstalá manželka a žalovaná v poměru k nabyté pozůstalosti (§ 1701 ObčZ). Jednou z přihlášených pohledávek do pozůstalosti [jméno] [příjmení] byla i předmětná pohledávka žalobkyně (splnění ručitelského závazku žalobkyně za daňového poplatníka [jméno] [příjmení] ve výši 569 068 Kč). S ohledem na celkovou obvyklou cenu aktiv pozůstalosti (4 240 965 Kč) a cenu nabytých aktiv pozůstalosti připadající na pozůstalou žalovanou (1 621 504,40 Kč) je zřejmé, že žalovaná zdědila 38,23 % aktiv pozůstalosti (výpočet: 1 621 504,40 Kč 240 965 x 100 % = 38,23 %). Z vyměřeného nedoplatku daně z nabytí nemovitostí ve výši 569 068 Kč odpovídá požadovaným 38,20 % částka 217 383 Kč.

58. Všechny výše uvedené skutečnosti (uzavření kupní smlouvy mezi [anonymizováno]. [příjmení] a žalobkyní ze dne 2.5.2014, vznik daňové povinnosti [anonymizováno]. [příjmení], jeho úmrtí, výsledek dědického řízení) nebyly mezi účastníky sporné.

59. S ohledem na námitku žalované, že pohledávka žalobkyně vůči ní v žalované výši 217 383 Kč (jejíž vznik, existenci i výši žalovaná nerozporovala) zanikla jednostranným započtením učiněným žalovanou přípisem ze dne 5.11.2022, se proto soud zabýval tím, zda v daném případě došlo započtením k zániku předmětné pohledávky žalobkyně.

60. Žalovaná v řízení namítla, že má vůči žalobkyni pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení a z titulu náhrady škody, kterou odvozuje od skutečnosti, že kupní smlouva ze dne 2.5.2014, na jejímž základě nabyla žalobkyně předmětné nemovitosti od [anonymizováno]. [příjmení], byla od počátku zrušena, a to na základě písemného odstoupení ze dne 8.12.2020, které učinila žalovaná jakožto správkyně pozůstalosti [anonymizováno]. [příjmení], neboť žalobkyně neuhradila druhou část kupní ceny převáděných nemovitostí ve výši 6 000 000 Kč. V té souvislosti má soud za prokázané, že žalovaná dne 16.12.2020 doručila žalobkyni písemné odstoupení od kupní smlouvy ze dne 2.5.2014, následně dne 25.1.2021 doručila žalobkyni výzvu ze dne 19.1.2021 k vydání tvrzeného bezdůvodného obohacení ve výši 5 248 656,43 Kč a tvrzené náhrady škody ve výši 4 355 650 Kč, dne 3.2.2021 doručila žalobkyni jednostranné započtení vzájemných pohledávek (své pohledávky ve výši 9 604 306,43 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady škody vůči pohledávce žalobkyně z titulu nevrácené kupní ceny ve výši 6 000 000 Kč; zbytek pohledávky žalované po započtení měl činit 3 604 306,43 Kč), dále dne 5.2.2021 podala u Okresnímu soudu v Karlových Varech vůči žalobkyni žalobu o určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem (16C 38/2021) a dne 8.11.2021 doručila žalovaná žalobkyni jednostranné započtení vzájemných pohledávek (své zbylé pohledávky ve výši 3 604 306,43 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady škody vůči pohledávce žalobkyně ve výši 267 961,50 Kč z titulu splněného ručitelského závazku za daňového poplatníka [anonymizováno]. [příjmení]).

61. V souladu s názorem Nejvyššího soudu ČR vysloveným v jeho rozhodnutí sp. zn. 31Cdo 684/2020 soud uvádí, že započtení představuje způsob zániku závazků, k němuž dochází buď jednostranným právním jednáním jedné strany vůči druhé, anebo dohodou obou dotčených stran. Jednostranné započtení umožňuje započítávající straně vynutit si (a to bez ohledu na vůli druhé strany) "uspokojení" (vyrovnání) své pohledávky, aniž by byla nucena ji uplatnit u soudu. I proto zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, upravuje předpoklady, jejichž naplnění je nezbytné pro způsobilost jak aktivní pohledávky (tj. pohledávky užité k započtení), tak i pasivní pohledávky (tj. pohledávky, proti které je započítáváno) k (především jednostrannému) započtení. Jde-li o aktivní pohledávku, musí být (zásadně, viz § 1989 odst. 2 ObčZ) splatná (§ 1982 odst. 1 věta druhá ObčZ) a uplatnitelná u soudu (§ 1987 odst. 1 ObčZ); občanský zákoník tímto posléze uvedeným požadavkem brání zejména tomu, aby si věřitel aktivní pohledávky, jejíhož splnění by se nemohl domáhat u soudu, vynutil její„ uspokojení“ cestou jednostranného započtení. Aktivní (k započtení použitá) pohledávka dále nesmí být "nejistá nebo neurčitá" (§ 1987 odst. 2 ObčZ). Nezpůsobilost aktivní pohledávky k započtení z důvodu, že jde o pohledávku„ nejistou nebo neurčitou“, zakotvuje občanský zákoník v § 1987 odst. 2 ObčZ, když započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli však vyvolání„ nejasností a následných sporů“. Lze tak dovodit, že smyslem a účelem § 1987 odst. 2 ObčZ je ochrana věřitele pasivní pohledávky předtím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky.„ Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž (zásadně) právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017). S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 ObčZ je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky. Současně platí, že výklad § 1987 odst. 2 ObčZ nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami (§ 2 ObčZ). Vychází-li obě pohledávky (aktivní i pasivní) ze stejného právního vztahu (založeného např. stejnou smlouvou uzavřenou mezi stranami), nelze přehlížet, že proti právu věřitele pasivní pohledávky na její uhrazení zde stojí právo dlužníka (a věřitele aktivní pohledávky) na to, aby dříve, než bude nucen uhradit svůj dluh (plnit na pasivní pohledávku), byly spravedlivě posouzeny i širší souvislosti, za kterých vznikl (okolnosti celého vztahu). Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné. Při posuzování, zda je aktivní pohledávka„ neurčitá či nejistá“ ve smyslu § 1987 odst. 2 ObčZ, je proto třeba vzít v úvahu i tuto skutečnost; lze-li s ohledem na okolnosti konkrétního případu považovat za spravedlivé, aby dříve, než dojde k uhrazení (resp. přiznání) pasivní pohledávky, bylo posouzeno, zda je její věřitel povinen plnit dluh z aktivní pohledávky, vzniklé ze stejného vztahu, není namístě poskytovat takovému věřiteli ochranu prostřednictvím § 1987 odst. 2 ObčZ. V takovém případě zpravidla není aktivní pohledávka "nejistá nebo neurčitá" ve smyslu posledně označeného ustanovení, přestože by ji jinak bylo možné považovat za ilikvidní. Jelikož vykládané ustanovení sleduje především ochranu věřitele pasivní pohledávky, je na něm, aby se případně dovolal neplatnosti jednostranného právního jednání, jímž dlužník proti pasivní pohledávce započítává svoji (aktivní) pohledávku za věřitelem (§ 580 odst. 1, § 586 ObčZ); rozpor jednostranného započtení s § 1987 odst. 2 ObčZ tudíž zakládá (zpravidla) toliko relativní neplatnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017). Pro posouzení, zda jednostranné započtení odporuje § 1987 odst. 2 ObčZ, jsou přitom rozhodné toliko okolnosti, které tu byly v okamžiku, kdy je započtení (projev vůle dlužníka pasivní pohledávky) účinné. Účinnost právního jednání, která zpravidla nastává v okamžiku, kdy projev vůle dlužníka pasivní pohledávky dojde věřiteli (srov. § 570 a násl. ObčZ), je přitom nutné odlišit od účinků tohoto právního jednání (k nimž dochází ex tunc, k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení - § 1982 odst. 2 in fine ObčZ).

62. Soud se tak v daném případě zabýval tím, zda jsou pohledávky žalované z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady škody pohledávkami„ jistými a určitými“ a dospěl k závěru, že tomu tak z níže uvedených důvodů není.

63. Mezi účastníky je sporné, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí, zda žalobkyně, která je v katastru nemovitostí zapsaným vlastníkem nemovitostí od 2.5.2014 doposud, a to na základě kupní smlouvy z téhož dne, nebo zesnulý [jméno] [příjmení], který na žalobkyni předmětné nemovitosti převedl, když žalovaná písemným podáním doručeným žalobkyni dne 16.12.2020 od kupní smlouvy, jakožto správkyně pozůstalosti a dědička po [jméno] [příjmení], odstoupila. Tento spor je ostatně mezi účastníky řešen již od 5.2.2021 u Okresního soudu v Karlových Varech, kdy žalovaná podala vůči žalobkyni žalobu o určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, a tento spor dosud není pravomocně skončen, jak potvrdily obě účastníce řízení u jednání soudu ze dne 12.12.2023, z čehož soud usuzuje, že nejde o řízení jednoduché. Zároveň má soud za prokázané, že se žalobkyně proti jednostrannému započtení pohledávek ze strany žalované ze dne 5.11.2021 vymezila svým podáním ze dne 9.11.2021, v němž se dovolala relativní neplatnosti jednostranného započtení (účinky započtení tak nenastaly).

64. Dle názoru soudu je třeba pohledávky žalované z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady škody, považovat za pohledávky ilikvidní, neboť jsou sporné co do základu i výše. Pokud by totiž žalovaná nebyla ve svém sporu o určení vlastnictví k předmětným nemovitostem úspěšná (16C 38/2021), pak by jí zajisté nevznikl ani nárok na požadované bezdůvodné obohacení a náhradu škody.

65. Tvrzená pohledávka žalované z titulu náhrady škody za poškozenou budovu drtírny vykazuje znaky nejistoty a neurčitosti, když není zřejmé a jednoznačné, kdy ke škodě došlo, kým byla škoda způsobena, kdo z budovy demontoval drtič. Zároveň žalovaná předložila soudu fotografie budovy z roku 2008, tedy z doby šest let před převodem nemovitosti na žalobkyni a fotografie tvrzeného současného stavu budovy drtírny, které však nebyly datované. Pokud žalovaná u jednání soudu tvrdila, že disponuje fotografiemi z roku 2013 (před uzavřením kupní smlouvy z 2.5.2014), pak jí nic nebránilo v jejich předložení, namísto fotografií z roku 2008. Je tak zřejmé, že zjišťování a prokazování protiprávního jednání škodící osoby, výše škody a příčinné souvislosti mezi vzniklou škodou a protiprávním jednáním, by neúměrně zatížilo předmětné řízení. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že již v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 65C 67/2017-210 ze dne 13.12.2019, jenž byl odvolacím soudem potvrzen, soud konstatoval nekompletnost, nefunkčnost a značnou degradaci drtiče nacházejícího se v budově drtírny, jenž byl ještě před rokem 2014 (tj. před uzavřením předmětné kupní smlouvy z 2.5.2014)„ různými“ subjekty postupně„ rozkrádán“. Tyto závěry soudu tím spíše vyvolávají pochybnosti o tom, zda, kdo, kdy a jak se podílel na tvrzeném poškození budovy drtírny. Zároveň žalovaná výši škody odvozuje z Krycího listu ze dne 15.11.2015. Tento krycí list však neobsahuje údaj o jeho zhotoviteli a o jeho odbornosti a způsobilosti k jeho vyhotovení. Pokud žalovaná tvrdila, že jej vyhotovil podílový spoluvlastník nemovitostí [jméno] [příjmení], jenž vlastní stavební firmu, takto zcela jistě (bez dalšího) nezaklá jeho odbornou způsobilost k vyčíslení výše škody, z níž by soud mohl v rámci soudního řízení vycházet (tím spíše, že jde o osobu, která se žalobci vedla výše uvedený soudní spor a je spoluvlastníkem předmětné nemovitosti) a stanovení výše škody by si vyžádalo další rozsáhlé dokazování. Již jen tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že tvrzená pohledávka žalované z titulu náhrady škody není postavena najisto, je neurčitá a její prokazování by vedlo k nadměrnému a nehospodárnému zatížení předmětného řízení.

66. U pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení se žalobkyně rovněž dovolala neplatnosti jednostranného započtení, a to ve svém podání ze dne 9.11.2021. Spornost této pohledávky je taktéž založená nevyřešenou otázkou vlastnictví předmětných nemovitostí v souvislosti s odstoupením žalované od kupní smlouvy ze dne 2.5.2014 (neskončené řízení 16C 38/2021). I v případě úspěchu žalované se žalobou na určení vlastnictví k nemovitostem, není najisto postavena výše bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v rozhodném období roku 2014 2021. Žalovaná soudu předložila znalecký posudek Ing. [příjmení], [anonymizováno], z ledna roku 2018, jehož odbornost a správnost byla zpochybněna znaleckým posudkem vyhotoveným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], jenž byl soudem ustanoven v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 18C 42/2017. Znalec [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], upozornil na řadu závažných výše tohoto odůvodnění popsaných chyb (bod 32. odůvodnění tohoto rozsudku), na absurditu znaleckého posudku Ing. [příjmení], jeho nepřezkoumatelnost a na nadhodnocenou obvyklou cenu pachtovného. Je tak zřejmé, že soud by ze žalovanou předloženého znaleckého posudku Ing. [příjmení] nemohl vyjít, a ve věci by musel být ustanoven znalec k určení obvyklé ceny pachtovného, a to tím spíše, když předložený znalecký posudek Ing. [příjmení] z ledna roku 2018 stanovil obvyklou cenu pachtovného za dobu pouze od května 2014 do prosince 2016. Dobu od roku 2017 do ledna 2021, o kterou žalovaná rovněž opírá svou tvrzenou pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení v celkové výši 5 248 656,43 Kč, znalecký posudek neoceňuje. Soud tak i u tvrzené pohledávky žalované z titulu bezdůvodného obohacení uzavřel, že jde o pohledávku nejistou a neurčitou, jež by předmětné řízení nadměrně zatížila zjišťováním skutkového stavu věci a rozsáhlým dokazováním.

67. Zároveň soud posoudil širší souvislosti, za kterých dluh vznikl. Pohledávka žalobkyně představuje regresní náhradu za uhrazenou daň z nabytí nemovitostí a na druhé straně tvrzená pohledávka žalované z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady škody je odvozovaná ze zrušené kupní smlouvy. Obě tyto pohledávky přímo nevychází ze stejného právního vztahu, jež by byl založen stejnou smlouvou mezi strany, obě pohledávky spolu souvisí pouze nepřímo.

68. Soud s ohledem na vše shora uvedené uzavřel, že pohledávky žalované z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady škody jsou pohledávky„ nejisté a neurčité“ a jejich započtení oproti pohledávce žalobkyně odporuje ustanovení § 1987 odst. 2 ObčZ, a proto soud započtení provedené žalovanou písemným podáním ze dne 5.11.2021 považuje za započtení neplatné a pohledávka žalobkyně ve výši 217 383 Kč dosud nezanikla.

69. Namítá-li dále žalovaná, že po ukončení řízení u Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 16C 38/2021, bude možné se domáhat zániku daňové povinnosti k dani z nabytí nemovitostí s odkazem na ustanovení § 55 zákonného opatření senátu, pak soud uvádí, že zánik daňové povinnosti dle § 55 zákonného opatření senátu by byl možný pouze za předpokladu, že by žalovaná, která odstoupila od kupní smlouvy ze dne 2.5.2014, byla úspěšná v řízení o určení vlastnictví k nemovitostem vedeným u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 16C 38/2021 a v daňovém přiznání by uplatnila skutečnost, že její vlastnické právo vzniklo v důsledku existence vlastnického práva původního vlastníka. Tedy by to byla žalovaná, kdo by musel uplatnit zánik daňové povinnosti, nikoliv žalobkyně, která jako ručitel daňovou povinnost za daňového poplatníka splnila. Nelze dle názoru soudu po žalobkyni žádat, aby se v případě úspěchu žalované v řízení 16C 38/2021, domáhala po žalované součinnosti v podobě dovolání se zániku daňové povinnosti.

70. Namítá-li žalovaná s ohledem na podanou žalobu na obnovu dědického řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 35D 484/2017 ze strany pozůstalé manželky [příjmení] [jméno] [příjmení], že není najisto postavený poměr, v němž žalovaná nabyla pozůstalost po [jméno] [příjmení], což by se přímo odrazilo i na výši žalované pohledávky, pak má soud za prokázané, že žaloba na obnovu dědického řízení byla odmítnuta pro neodstranění jejích vad. Ke dni vyhlášení předmětného rozhodnutí ve věci tak byl zcela zřejmý poměr nabyté pozůstalosti žalovanou (viz bod 57 odůvodnění tohoto rozsudku).

71. Soud tak uzavírá, že námitka žalované spočívající v tvrzeném zápočtu jejích pohledávek z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady škody vůči předmětné pohledávce žalobkyně, a dále námitky pod bodem 69 a 70 tohoto odůvodnění rozsudku, jsou ze všech výše uvedených důvodů námitkami lichými, a proto soud uložil žalované, jakožto dědičce po zemřelém daňovém poplatníku, povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku 217 383 Kč příslušenstvím (výrok I. rozsudku).

72. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla s úhradou svého závazku v prodlení (§ 1970 ObčZ). První den prodlení žalované připadl na den následující po datu, kdy žalobkyně jako ručitelka uhradila za daňového poplatníka daň z nabytí nemovitostí (26.4.2019), tj. na den 27.4.2019 (§ 1937 ObčZ). K tomuto dni činila výše úroku z prodlení 9,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Proto soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 217 383 Kč od 27.4.2019 do zaplacení (výrok I. rozsudku).

73. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výslovně v odůvodnění tohoto rozsudku uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

74. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 96 182 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 870 Kč, odměny advokáta žalobkyně ve výši 64 260 Kč za 7 úkonů právní služby po 9 180 Kč dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), ze 7 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ze dne 21.2.2023, ze dne 25.10.2023, účast advokáta žalobkyně u jednání soudu ve dnech 21.9.2023 a 12.12.2023) dle § 13 odst. 4 vyhlášky, z náhrady cestovních výdajů v celkové výši 2 946 Kč, za cestu osobním vozidlem advokáta žalobkyně tov. zn. Toyota Corolla, za cestu z Prahy do Chomutova k jednání soudu ve dnech 21.9.2023 a 12.12.2023 a zpět, při celkové vzdálenosti 2x 192 km, průměrné spotřebě vozidla advokáta žalobkyně 6 litrů benzinu 95 oktanů na 100 km, při vyhláškové ceně tohoto paliva 41,20 Kč za 1 litr a při pevné sazbě cestovní náhrady 5,20 Kč za 1 km (vyhl. č. 467/2022 Sb.), z náhrady za ztrátu času ve výši 1 200 Kč (2x 6 půlhodin po 100 Kč) dle § 14 vyhlášky a dále z DPH ve výši 21 % z částky 70 506 Kč, tj. ve výši 14 806 Kč Tyto přiznané náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

75. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.